Zedníčkům skalním (Tichodroma muraria) se kdysi v Česku říkalo i šoupálek růžokřídlý či šoupálek zední. Tito vzácní obyvatelé vápencových útesů a bradel jsou o málo větší než vrabec a jejich nejbližším příbuzným je běžný brhlík lesní (Sitta eropaea). Jedenkrát ročně hnízdí ve skalních škvírách, jejich potravou je hmyz a pavouci, za nimiž šplhají po skalách s polorozevřenými křídly. Létají třepotavým, motýlovitým letem.

Evropskou hnízdní populaci zedníčka skalního tvoří 38 000–100 000 párů. V největším počtu je tento druh zastoupen ve Francii (4 000–20 000 párů), Španělsku (9 000–12 000) a Itálii (2 000–6 000 párů). V Rusku jde o 15 000– 30 000 párů a v Turecku 5 000–25 000. V Česku nebylo hnízdění nikdy prokázáno a pro nás nejbližším hnízdištěm jsou nepřístupné skály na Slovensku, kde zejména v oblasti Malé Fatry vyvádí mladé asi třicet párů zedníčků skalních.Zedníčci jsou vyznavači přísné teritoriality a mimo období hnízdění nesnesou na lokalitě delší dobu jedince téhož druhu. Jsou částečně tažní a právě díky tomu se s nimi můžete velmi vzácně setkat i v Česku. Nejpříhodnějším měsícem k výpravě za „skalními květy“ je přitom listopad. V minulosti byl zedníček pozorován na Tišnovsku (dokonce šmejdil po kostelní věži), na Náměšťsku, na severní Moravě, v Teplicko-Adršpašských skalách, v Moravském krase, v Novohradských horách… V současnosti jej v době podzimního a jarního tahu lze zastihnout především na Pálavě, kde také poměrně často zimuje (zejména v lokalitě Soutěska).

Nejpravděpodobnějším místem ke spatření zedníčka skalního je Pálava, kde byl do roku 2009 zastižen 162krát. Tento atraktivní pták rovněž poměrně pravidelně zimuje na zámku v Mikulově. Občas se rozhodne některý exemplář zimovat ve srázných vápencových skalách Moravského krasu, na Teplicku a na Broumovsku. Zedníček skalní byl opakovaně pozorován v národní přírodní rezervaci Bořeň (největší znělcový vrch v Evropě (539 m n. m.) asi 1,5 km od Bíliny na rozhraní okresů Teplice a Most.

U našich nejbližších východních sousedů – na Slovensku – zimují zedníčci dokonce občas i v Bratislavě. Jinak pravidelně v nižších polohách Malé Fatry – zejména u Blatnice v okrese Martin – a v Nízkých Tatrách (např. u Valaské Dubové v okrese Ružomberok).