Reklamy
Popis
Celý vrch hlavy červený, vrch těla zelený na kostřeci přechází do žlutozelena. Spodek těla žlutozelený, boky a spodní krovky ocasní tmavozeleně příčně pruhované. Uzdička a okolí oka černé, černě lemovaný červený vous (u samice chybí na vousu červená barva).
Ekologie
Žije hlavně v otevřené krajině s řídkými lesíky, sady a alejemi, ve vyšších polohách v údolích kolem vodních toků.
Hnízdí v dutinách stromů, vyjímečně v dutinách ve zdivu nebo v budkách z dutých kmenů. Dutiny si sami vydlabávají, méně často použijí starou neobsazenou. Od poloviny dubna do začátku června snáší 4-8 vajec, sedí oba rodiče 15-17 dní. Mláďata opouštějí dutinu po 27-28 dnech, někdy již od stáří 19 dní, v tomto případě se ale při náznaku nebezpečí a na noc vracejí zpět. Po vylétnutí jsou ještě téměř 3 týdny krmena rodiči v okolí, během srpna až října se rozlétají do širšího okolí. Pohlavně dospívají následující rok, nejstarší kroužkovaný pták se dožil 7 roků a 4 měsíců.
Hlavní součástí potravy jsou mravenci a jejich kukly, hlavně rody Lasius, Formica a Camponotus. Při lovu mraveniště rozhrabávají a mravence loví pomocí až 10 cm dlouhého jazyka. V menší míře požírá i jiný hmyz – blanokřídlé, dvoukřídlé a brouky. Rostlinnou potravu požírá příležitostně – semena jehličnanů, žaludy a menší plody. Hlavně v jarních měsících naklovává kůru stromů až na lýko a olizuje tekoucí mízu nabo pryskyřice.
Hnízdí v dutinách stromů, vyjímečně v dutinách ve zdivu nebo v budkách z dutých kmenů. Dutiny si sami vydlabávají, méně často použijí starou neobsazenou. Od poloviny dubna do začátku června snáší 4-8 vajec, sedí oba rodiče 15-17 dní. Mláďata opouštějí dutinu po 27-28 dnech, někdy již od stáří 19 dní, v tomto případě se ale při náznaku nebezpečí a na noc vracejí zpět. Po vylétnutí jsou ještě téměř 3 týdny krmena rodiči v okolí, během srpna až října se rozlétají do širšího okolí. Pohlavně dospívají následující rok, nejstarší kroužkovaný pták se dožil 7 roků a 4 měsíců.
Hlavní součástí potravy jsou mravenci a jejich kukly, hlavně rody Lasius, Formica a Camponotus. Při lovu mraveniště rozhrabávají a mravence loví pomocí až 10 cm dlouhého jazyka. V menší míře požírá i jiný hmyz – blanokřídlé, dvoukřídlé a brouky. Rostlinnou potravu požírá příležitostně – semena jehličnanů, žaludy a menší plody. Hlavně v jarních měsících naklovává kůru stromů až na lýko a olizuje tekoucí mízu nabo pryskyřice.
Možné záměny
V našich podmínkách je možná záměna pouze se žlunou šedou (Picus canus), ta je poněkud menší, červenou čepičku má pouze samec a to jen malou na čele, má užší vous i u samců bez červené barvy a na spodku těla nemá tmavší příčné pruhování.
Rozšíření
Více než 75% areálu leží v Evropě, kde chybí jen na severu Skandinávie a Ruska, v Irsku a na středomořských ostrovech. Po mírném úbytku v letech 1970-90 je v současnosti evropská populace stabilizovaná (více než 590 tisíc párů). V celém areálu stálý druh, potuluje se většinou pouze do vzdálenosti 20 km.
Vyskytuje se na celém území ČR, hojnější je v nižších polohách, nevystupuje tak vysoko do hor jako ž. šedá (Picus canus). Na rozdíl od většiny Evropy se poklesy stavů z konce minulého století na početnosti u nás neprojevily, naše populace čítají 9-18 tisíc párů a početnost se pomalu zvyšuje.
Vyskytuje se na celém území ČR, hojnější je v nižších polohách, nevystupuje tak vysoko do hor jako ž. šedá (Picus canus). Na rozdíl od většiny Evropy se poklesy stavů z konce minulého století na početnosti u nás neprojevily, naše populace čítají 9-18 tisíc párů a početnost se pomalu zvyšuje.
Význam
V Červeném seznamu ČR je vedena v kategorii LC – druh málo dotčený.
Reklamy