Reklamy
Vejce (prům. hodnoty pro ČR).
Výška x šířka: 56×42 mm.
Hmotnost: 49 g.
Výška x šířka: 56×42 mm.
Hmotnost: 49 g.
Popis
Samci ve svatebním šatu mají hnědou hlavu se zlatožlutým čelem a temenem, černou hruď a bílé boky. Samice jsou šedohnědé s tmavou horní polovinou hlavy. Samci v prostém šatu se podobají samicím, odlišují se karmínově červeným zobákem (stejný i v šatu svatebním), samice ho mají hnědočervený, u špičky světlejší. V letu je u obou pohlaví nápadný světlý pás lemující celou zadní polovinu křídla.
Ekologie
Ke hnízdění vybírá hlavně větší rybníky a jezera, hnízdo bývá na zemi poblíž vody, většinou dobře kryté trávou nebo keři. Od začátku dubna do června snáší 4-12 vajec, poměrně časté jsou ale snůšky větší-až 26 vajec, v těchto případech pocházejí od 2 nebo i 3 samic. Samice zrzohlávky snáší vejce i do hnízd jiných druhů kachen a naopak, někdy bývají vidět v rodinkách mláďata různých druhů. Na vejcích sedí pouze samice 26-28 dní, samec se zdržuje v okolí, po vylíhnutí mláďat však většinou rodinku opouští. Mláďata jsou vzletná asi v 8 týdnech věku, ale i potom ještě dlouhou dobu setrvávají se samicí. Kroužkováním byl zjištěn věk 7 let, v zajetí až 15.
Potravu tvoří převážně rostliny, nejčastěji řasy rodu Chara, ze živočichů měkkýši, vodní hmyz a jeho larvy, drobní korýši, pulci, malé žáby i rybky.
Potravu tvoří převážně rostliny, nejčastěji řasy rodu Chara, ze živočichů měkkýši, vodní hmyz a jeho larvy, drobní korýši, pulci, malé žáby i rybky.
Rozšíření
Hnízdní areál v jižní a střední Evropě a ve střední Asii je hlavně na západě velmi mozaikovitý. Rozšíření druhu se silně mění, po ústupu se od začátku 20. století druh opět začal v Evropě rozšiřovat k severu, v současnosti se evropská populace odhaduje na 59 tisíc párů. Ptáci z jihu areálu jsou většinou stálí, od střední Evropy stěhovaví, zimují ve Středomoří, východnější populace v Přední Asii a Přední i Zadní Indii.
Na našem území nehojně hnízdí a protahuje, vyjímečně zimuje. Začátkem 20. století byly jediným hnízdištěm Lednické rybníky, odkud se od začátku 50. let začal tento druh šířit na celou jižní Moravu. V Čechách vyhnízdily první páry v r. 1952 na Českobudějovicku, další hnízdní oblastí se od r. 1971 stalo Třeboňsko. Zrzohlávka se dále šíří i v současnosti, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 200-250 párů.
Na našem území nehojně hnízdí a protahuje, vyjímečně zimuje. Začátkem 20. století byly jediným hnízdištěm Lednické rybníky, odkud se od začátku 50. let začal tento druh šířit na celou jižní Moravu. V Čechách vyhnízdily první páry v r. 1952 na Českobudějovicku, další hnízdní oblastí se od r. 1971 stalo Třeboňsko. Zrzohlávka se dále šíří i v současnosti, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 200-250 párů.
Reklamy