Potápka černokrká (Podiceps nigricollis)

Úvod

Potápka černokrká (Podiceps nigricollis) je malý až středně velký druh potápky, známý svým nápadným vzhledem ve svatebním šatě a svými vynikajícími potápěčskými schopnostmi. Jedná se o druh s velmi rozsáhlým, téměř kosmopolitním areálem rozšíření. V České republice byla dříve běžným hnízdičem, avšak v posledních desetiletích její početnost dramaticky klesla, což vedlo k jejímu zařazení mezi kriticky ohrožené druhy naší fauny. V roce 2015 byla Českou společností ornitologickou vyhlášena Ptákem roku, aby se upozornilo na její nepříznivý stav a problémy české rybniční krajiny.

Systematické zařazení

• Řád: Potápky (Podicipediformes)
• Čeleď: Potápkovití (Podicipedidae)
• Rod: Podiceps
• Druh: Potápka černokrká (Podiceps nigricollis)

Rozlišují se tři poddruhy, v Evropě a západní Asii žije nominátní poddruh P. n. nigricollis.

Popis a rozpoznávací znaky

• Velikost: Patří mezi menší potápky, délka těla se pohybuje mezi 28–34 cm, rozpětí křídel 50–55 cm a hmotnost 250–600 g. Je o něco větší a štíhlejší než potápka malá.
• Svatební šat (Jaro/Léto): Velmi atraktivní. Hlava a krk jsou černé, s výraznými zlatožlutými až oranžovými vějířky per táhnoucími se od oka dozadu. Hřbet je tmavý, boky těla rezavě červené. Oko má výrazně červenou duhovku. Zobák je tenký, mírně prohnutý nahoru a černý.
• Prostý šat (Zima): Zbarvení je mnohem nenápadnější. Vrch hlavy a zadní strana krku jsou tmavě šedé až černé, ostře kontrastující s bílou bradou, hrdlem a přední stranou krku. Boky jsou šedavé. Žluté ozdoby chybí. Charakteristický tvar zobáku a červené oko (i když méně výrazné) zůstávají. Od podobné potápky žlutorohé se v prostém šatě liší méně ostrou hranicí mezi tmavým temenem a bílými lícemi (bílá zasahuje výše za oko) a mírně vzhůru zahnutým zobákem.
• Mláďata: Podobají se dospělým v prostém šatě, ale jsou celkově hnědší a na hlavě a krku mají zpočátku tmavé proužky.

Hlas

Mimo hnízdní období je spíše tichá. Během hnízdění se ozývá různými hlasy, včetně tichého, stoupajícího „púíík“, chvějivých trylků a chřestivých zvuků, zejména při teritoriálních interakcích a námluvách.

Výskyt a biotop

• Rozšíření: Potápka černokrká má obrovský areál zahrnující části Evropy, Asie, Afriky, Severní a Jižní Ameriky. Je známá schopností využívat i hypersalinní (velmi slaná) jezera, kde se v obrovských počtech shromažďuje mimo hnízdní období (např. Velké Solné jezero, Salton Sea v USA).
• Výskyt v ČR: V České republice hnízdí velmi vzácně a pouze ostrůvkovitě, především v tradičních rybničních oblastech (např. jižní Čechy, Poodří) v nadmořských výškách do cca 650 m. Její výskyt je silně vázán na specifické podmínky. Na naše území se rozšířila pravděpodobně až ve 2. polovině 19. století z východu. Nejvyšší početnosti dosáhla v 60. a 70. letech 20. století, od 80. let však následoval dramatický pokles.
• Biotop: K hnízdění vyhledává mělké, eutrofní (živinami bohaté) stojaté vody – rybníky, jezera, někdy i zaplavené lomy či pískovny. Klíčová je přítomnost bohatých litorálních porostů (rákos, orobinec, zblochan) pro stavbu hnízd a úkryt, ale zároveň i volné vodní hladiny pro hledání potravy. Často hnízdí v koloniích, velmi charakteristická je její vazba na hnízdní kolonie racka chechtavého, v jejichž blízkosti nachází větší bezpečí před predátory.

Migrace

Potápka černokrká je v našich podmínkách tažným druhem.

• Přílet: Na hnízdiště přilétá koncem března a v dubnu.
• Odlet: Odlétá převážně v srpnu a září.
• Zimoviště: České a středoevropské populace zimují hlavně v jižní a západní Evropě, ve Středomoří a na pobřeží Atlantiku. Přezimování v ČR je velmi vzácné a týká se jen jednotlivých kusů na nezamrzajících vodách.

Potrava

Živí se především vodními bezobratlými. Hlavní složku tvoří vodní hmyz a jeho larvy (potápníci, vírníci, larvy chrostíků, pakomárů), korýši (perloočky, buchanky, v slaných vodách žábronožky slanomilné). V menší míře loví i drobné rybky nebo pulce. Potravu získává potápěním pod hladinu, kde ji aktivně loví, nebo ji sbírá z hladiny či vodních rostlin.

Chování

Je výborně přizpůsobena životu na vodě. Skvěle se potápí a pod vodou dokáže urazit značné vzdálenosti. Létá nerada, obvykle jen při migraci nebo přeletech mezi vodními plochami. Vzlet z vody je namáhavý a vyžaduje delší rozběh po hladině. Mimo hnízdní období je často společenská a vytváří hejna. Pro potápky jsou typické složité a synchronizované zásnubní tance.

Hnízdění a rozmnožování

• Období: Hnízdí od května do července, obvykle jednou ročně.
• Hnízdo: Staví si plovoucí hnízdo z odumřelých i čerstvých vodních rostlin. Je to obvykle kupovitá stavba ukotvená k ponořené vegetaci nebo umístěná v mělké vodě mezi rostlinami (rákos, orobinec). Na stavbě se podílejí oba partneři. Hnízdí často v koloniích, někdy čítajících desítky až stovky párů (v minulosti), často ve smíšených koloniích s racky.
• Snůška a inkubace: Samice snáší 3–4 (vzácněji 2–6) bělavých vajec, která během inkubace zhnědnou od materiálu hnízda. Při opuštění hnízda rodiče vejce zakrývají rostlinným materiálem. Na sezení, které trvá 20–22 dní, se střídají oba rodiče.
• Péče o mláďata: Mláďata jsou prekociální – krátce po oschnutí opouštějí hnízdo a umí plavat i se potápět. Rodiče je však ještě dlouho vodí, krmí a často je vozí na zádech, ukryté v peří, což jim poskytuje teplo a ochranu. Rodiče si často mláďata rozdělí a každý pečuje o svou část. Podobně jako jiné potápky, i rodiče potápky černokrké krmí mláďata peřím, což pravděpodobně pomáhá chránit jejich žaludek před ostrými zbytky potravy. Mláďata se osamostatňují zhruba po 3 týdnech.

Status ochrany a ohrožení

• Globálně (IUCN): Celosvětově je druh hodnocen jako „Málo dotčený“ (Least Concern – LC). Některé populace však čelí lokálním problémům.
• Česká republika: Situace je velmi vážná.
  • Legislativa: Zvláště chráněný druh kategorie Ohrožený (dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.).
  • Červený seznam ČR: Kategorie Kriticky ohrožený (CR).
  • Populační trend v ČR: Dramatický pokles od 80. let 20. století. Odhadovaná populace klesla z tisíců párů na pouhé stovky na přelomu tisíciletí a v roce 2014 bylo nalezeno jen okolo 50 hnízd.
• Příčiny ohrožení v ČR:
  • Intenzifikace rybničního hospodářství (vysoké obsádky kapra, hnojení, vápnění vedoucí k zákalu vody a úbytku potravy i vodní vegetace).
  • Likvidace litorálních porostů (rákosiny, orobince) při odbahňování a úpravách břehů.
  • Zánik přirozených mělkých mokřadů a tůní.
  • Výrazný úbytek kolonií racka chechtavého, který potápkám poskytoval ochranu.
  • Rušení na hnízdištích (rekreace).

Závěr

Potápka černokrká je nádherný a zajímavý pták s fascinujícími adaptacemi na vodní život a složitým sociálním chováním. Její celosvětově široké rozšíření kontrastuje s kritickou situací v České republice, kde se stala symbolem negativních dopadů intenzivního hospodaření na rybnících a ztráty biodiverzity mokřadů. Její ochrana vyžaduje cílená opatření zaměřená na obnovu vhodných hnízdních biotopů, šetrnější rybniční management a podporu kolonií racků chechtavých.

Rozšíření

Význam