Velikost

Ořešník kropenatý ( Nucifraga caryocatactes )

1. Úvod

Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes) je fascinující pták z čeledi krkavcovitých (Corvidae), kam patří i vrány, krkavci, havrani, kavky, sojky a straky. Je známý svým charakteristickým, hustě bíle skvrnitým peřím a především svou specializací na sběr a ukrývání semen, zejména lískových oříšků a semen borovice limby. Jeho výjimečná paměť mu umožňuje najít tisíce svých potravních skrýší i po mnoha měsících, často pod sněhovou pokrývkou.

2. Taxonomie a Vědecké Jméno

• Řád: Pěvci (Passeriformes)
• Čeleď: Krkavcovití (Corvidae)
• Rod: ¹ Ořešník (Nucifraga)
• Druh: Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes)

3. Popis a Rozpoznávací Znaky

• Velikost: Ořešník je pták velikosti holuba nebo sojky, s délkou těla okolo 32–35 cm a rozpětím křídel 49–53 cm. Má poměrně zavalité tělo a silný krk.
• Zbarvení: Základní barva peří je tmavě hnědá. Celé tělo, s výjimkou jednobarevně tmavě hnědého temene hlavy a křídel, je hustě poseto výraznými bílými kapkovitými skvrnami. Spodní ocasní krovky jsou čistě bílé. Ocas je relativně krátký, tmavý, s bílým koncovým lemem, který je dobře viditelný za letu.
• Zobák: Má silný, poměrně dlouhý (delší než hlava), šídlovitý, tmavý zobák, který je dokonale přizpůsobený k louskání tvrdých skořápek ořechů a k dobývání semen ze šišek.
• Pohlavní dimorfismus: Samec a samice jsou zbarveni stejně a jsou obtížně rozlišitelní.

4. Výskyt a Habitat

• Globální rozšíření: Areál rozšíření zahrnuje rozsáhlé oblasti Evropy a Asie, od Skandinávie a Alp až po Japonsko a Himálaj.
• Habitat: Obývá především jehličnaté a smíšené lesy vyšších poloh. Jeho výskyt je často úzce spjat s přítomností určitých dřevin poskytujících hlavní zdroj potravy. V Evropě jsou to zejména oblasti s výskytem borovice limby (Pinus cembra) v Alpách a Karpatech, nebo s bohatým výskytem lísky obecné (Corylus avellana) v nižších polohách a listnatějších lesích.
• Výskyt v České republice: V ČR je ořešník kropenatý především ptákem horských a podhorských lesů. Hojněji se vyskytuje v oblastech s přirozeným nebo vysazeným výskytem borovice limby (např. Jeseníky, Krkonoše) nebo v lesích s bohatým podrostem lísky. Najdeme ho tedy na Šumavě, v Krušných horách, Jizerských horách, Krkonoších, Orlických horách, Jeseníkách a Beskydech. Je převážně stálý, ale může podnikat kratší přelety za potravou.

5. Potrava a Potravní Chování

• Specializace: Hlavní složkou potravy jsou semena. V závislosti na oblasti a poddruhu jde především o:
  • Semena borovice limby (Pinus cembra): Klíčová potrava v Alpách a dalších horských oblastech.
  • Lískové ořechy (Corylus avellana): Hlavní potrava pro populace v nižších polohách a listnatějších lesích (typické pro nominátní poddruh v ČR).
  • Semena dalších jehličnanů (jiné druhy borovic, smrků).
  • V menší míře se živí i hmyzem (zejména při krmení mláďat), jinými bezobratlými, plody (bobule) a příležitostně i vejci nebo mláďaty jiných ptáků.
• Shromažďování a Ukrývání Potravy (Caching): Toto chování je pro ořešníka typické a životně důležité.
  • Na podzim intenzivně sbírá semena a ořechy. Má speciální podjazykový vak, ve kterém může najednou přenášet desítky až stovku semen (např. limbových).
  • Nasbíraná semena pak ukrývá do tisíců malých skrýší (tzv. cache) po celém svém teritoriu. Skrýše jsou obvykle mělké jamky v zemi, mechu nebo lesní hrabance, často poblíž výrazných orientačních bodů (kameny, kořeny). V každé skrýši je jen několik (1–10) semen.
  • Fenomenální paměť: Ořešník si dokáže zapamatovat polohu tisíců těchto skrýší a většinu z nich úspěšně nalézt i po několika měsících, dokonce i pod silnou vrstvou sněhu. Tato schopnost mu umožňuje přežít zimu a nakrmit mláďata brzy na jaře, kdy je jiná potrava vzácná.
• Význam pro Ekosystém: Díky svému chování je ořešník klíčovým rozšiřovatelem semen některých dřevin, zejména borovice limby. Semena limby jsou těžká a nemohou být šířena větrem. Ořešník je přenáší na velké vzdálenosti a zahrabává je. Ne všechny skrýše znovu najde nebo využije, a ze zbylých semen tak mohou vyrůst nové stromy, často i mimo hustý lesní porost. Ořešník tak funguje jako „zahradník“ lesa.

6. Hnízdění a Rozmnožování

• Doba hnízdění: Hnízdí velmi brzy na jaře, často již v březnu nebo dubnu, kdy ještě leží sníh. Toto načasování je možné díky zásobám potravy nashromážděným na podzim.
• Hnízdo: Staví si miskovité hnízdo z větviček, mechu, lišejníků a trávy, obvykle dobře ukryté vysoko na jehličnatém stromě, blízko kmene.
• Snůška: Samice snáší 2–5 světle modrozelených, jemně skvrnitých vajec.
• Inkubace a Péče o mláďata: Na vejcích sedí oba rodiče (samice více) po dobu asi 18 dní. Mláďata krmí oba rodiče natrávenými semeny ze svých zásob. Hnízdo opouštějí po 23–25 dnech, ale zůstávají s rodiči ještě několik měsíců a učí se hledat a ukrývat potravu.

7. Chování a Hlas

• Stálost: Většina evropských populací je stálá nebo podniká jen kratší potulky.
• Invaze: Sibiřský poddruh (N. c. macrorhynchos), který je závislý na semenech sibiřské limby (Pinus sibirica), může v letech neúrody podnikat masivní invazní lety na západ, někdy až do střední a západní Evropy.
• Hlas: Jeho nejčastějším projevem je hlasité, drsné a chraptivé „kerrr“, „kréék“ nebo „črrr“, které je v tichém horském lese dobře slyšet.

8. Poddruhy

Existuje několik poddruhů, které se liší velikostí zobáku, odstínem základní barvy a mírou skvrnění. Nejznámější jsou:

• Nucifraga caryocatactes caryocatactes (nominátní poddruh): Vyskytuje se ve většině Evropy (včetně ČR). Má silnější zobák, je více vázán na lískové ořechy.
• Nucifraga caryocatactes macrorhynchos: Obývá Sibiř. Má delší a štíhlejší zobák, specializuje se na semena sibiřských borovic (limba, zakrslá borovice). Je známý svými invazemi.

9. Ochrana a Ohrožení

• Stav ochrany:
  • Celosvětově (IUCN): Málo dotčený (Least Concern – LC). Globální populace je velká a stabilní.
  • Evropa: Stav je považován za příznivý. Je uveden v Příloze I Směrnice o ptácích EU, což znamená, že státy mají povinnost chránit jeho biotopy.
  • Česká republika: Není řazen mezi zvláště chráněné druhy podle vyhlášky 395/1992 Sb., ale požívá obecné ochrany ptáků. Jeho populace je považována za stabilní, ale je vázána na specifické biotopy.
• Ohrožující faktory: Hlavním potenciálním ohrožením je ztráta nebo degradace vhodných lesních biotopů, zejména kácení starých porostů s limbami nebo nedostatek lískových keřů v lesích. Změny v lesním hospodaření mohou ovlivnit jeho potravní zdroje.

10. Zajímavosti

• Jeho schopnost zapamatovat si tisíce skrýší patří k nejlepším v ptačí říši a je předmětem mnoha vědeckých studií.
• Vzájemný vztah mezi ořešníkem a borovicí limbou je klasickým příkladem mutualismu (oboustranně prospěšného vztahu).
• Dříve byl někdy loven, protože byl považován za škůdce lískových sadů.

11. Závěr

Ořešník kropenatý je pozoruhodný pták s jedinečnými adaptacemi a chováním. Jeho specializace na semena a neuvěřitelná paměť pro skrýše z něj činí klíčového hráče v ekosystémech horských a podhorských lesů, zejména jako rozšiřovatele semen důležitých dřevin. Ochrana jeho přirozeného prostředí, tedy zachovalých jehličnatých a smíšených lesů s dostatkem potravy, je zásadní pro udržení jeho populací i zdraví celého lesního ekosystému.

Rozšíření

Význam