Kalous pustovka (Asio flammeus)
Zařazení:
Popis: Kalous pustovka je středně velká sova (délka těla 34–42 cm, rozpětí křídel 90–105 cm) s relativně dlouhými křídly a kulatou hlavou. Na rozdíl od většiny ostatních sov je často aktivní i za soumraku, za úsvitu a dokonce i během dne, zejména v zimním období nebo při krmení mláďat. Její zbarvení je celkově bledě žlutohnědé až okrové, což jí poskytuje dobré maskování v otevřené krajině. Svrchní strana těla i spodina jsou pokryty výrazným tmavě hnědým skvrněním a podélným čárkováním, jehož intenzita je individuálně proměnlivá. Obličejový závoj je světlý, ale kolem očí má výrazné tmavé skvrny, které zvýrazňují její pronikavě žluté oči. Má sice vyvinutá péřová „ouška“ (podobně jako kalous ušatý), ale ta jsou velmi malá a obvykle je má přitisknutá k hlavě, takže nejsou téměř vůbec vidět. Hlava proto působí výrazně kulatým dojmem. Její let je velmi charakteristický – pomalý, lehký, nepravidelný a třepotavý, často připomínající let velkého motýla nebo netopýra. Při lovu často létá nízko nad zemí, s hlubokými údery křídel, a dokáže se i na okamžik zastavit v třepotavém letu (tzv. hovering). V letu jsou patrné tmavé skvrny na ohbí křídla zespodu a tmavé špičky křídel. Pohlaví se zbarvením neliší, samice bývá jen o něco větší a může být celkově tmavší a více skvrnitá.
Výskyt a prostředí: Kalous pustovka má jeden z největších areálů rozšíření mezi všemi ptačími druhy, vyskytuje se na všech kontinentech kromě Austrálie a Antarktidy. Její výskyt je však často nesouvislý a vázaný na vhodné biotopy. Hnízdí v otevřených krajinách Severní i Jižní Ameriky, Evropy a Asie. Severní populace jsou tažné a zimují jižněji v mírném a subtropickém pásu. Pohyby kalouse pustovky jsou však často nomádské (potulné) a silně závislé na dostupnosti hlavní potravy – hrabošů. V České republice se kalous pustovka vyskytuje především jako pravidelný, i když početně velmi kolísající, protahující a zimující druh. Objevuje se u nás od podzimu (říjen) do jara (duben). Jeho početnost v zimním období výrazně závisí na gradacích hraboše polního – v letech, kdy jsou hraboši přemnožení, může být pustovka lokálně i velmi hojná a na jednom poli lze pozorovat i desítky jedinců. Jako hnízdící druh je u nás extrémně vzácná a nepravidelná. Hnízdí jen zcela výjimečně, a to opět pouze v letech s masivním přemnožením hrabošů, obvykle v otevřené zemědělské krajině nížin. Taková hnízdění jsou však velmi sporadická a nepředvídatelná. Jižní Morava, s rozsáhlými plochami polí, luk a úhorů, představuje typický biotop pro její zimování a tahové zastávky. Jejím životním prostředím jsou rozsáhlé otevřené, nelesní biotopy – tundra, stepi, vřesoviště, rašeliniště, slaniska, pobřežní duny, ale i extenzivně využívaná zemědělská krajina (zejména louky, pastviny, úhory, okraje polí s hrubou strukturou) a další otevřené plochy jako jsou letiště, vojenské újezdy nebo velké průmyslové areály. Klíčová je pro ni přítomnost nízké vegetace, dostatek hlavní potravy (hrabošů) a klid.
Potrava a způsob obživy: Kalous pustovka je potravním specialistou. Její jídelníček tvoří téměř výhradně malí savci, především hraboši rodu Microtus (v našich podmínkách hlavně hraboš polní, případně hraboš mokřadní). Dále loví také myši, myšice, rejsky a jen příležitostně a doplňkově malé ptáky (zejména mláďata nebo oslabené jedince hnízdící na zemi), větší hmyz nebo obojživelníky. Její početnost, rozšíření a migrační chování jsou proto velmi úzce spjaty s populačními cykly hrabošů. Loví především za soumraku a za úsvitu (je krepuskulární), ale velmi často loví i během dne, což je u sov neobvyklé. Loví charakteristickým pomalým, nízkým letem nad otevřeným terénem (pole, louky, mokřady), přičemž systematicky „pročesává“ krajinu a pátrá po kořisti zrakem i vynikajícím sluchem. Když kořist lokalizuje, často se na okamžik zastaví v třepotavém letu nad ní a pak se na ni vrhne nohama napřed.
Chování: Jak již bylo zmíněno, je aktivní nejen v noci, ale i za šera a ve dne. Mimo hnízdní dobu může žít jednotlivě, ale zejména v zimě, na místech s vysokou koncentrací potravy (přemnožení hraboši) nebo na společných nocovištích, se může shromažďovat i do menších či větších skupin (desítky ptáků). Nocuje obvykle na zemi, skrytá v husté trávě nebo jiné nízké vegetaci. Její pohyby mají často nomádský charakter – ptáci se mohou objevit v oblasti, kde se přemnožili hraboši, a po jejich úbytku zase zmizet a přesunout se jinam. Hlasově se projevuje poměrně málo, většinou je tichá. Varovné volání, slyšitelné například při vyrušení na hnízdě, je štěkavé „kek-kek-kek“ nebo chraptivé „chrrrééé“. Samec během toku (na hnízdištích) předvádí letové displaye, při kterých se ozývá sérií rychlých, tlumených „bú-bú-bú…“ a také tleská křídly pod tělem.
Hnízdění: (V České republice jen velmi vzácně a nepravidelně, pouze v letech gradace hrabošů). Hnízdí na zemi, obvykle na suchém místě (mírná vyvýšenina, kupa staré trávy) v prostředí otevřené krajiny s vyšší, hustou vegetací (vysoká tráva, ostřice, vřes, nízké keře), která poskytuje dobrý kryt. Hnízdo je jen mělký důlek v zemi, který samice vystele několika stébly suché trávy a případně i několika vlastními pírky. Hnízdění probíhá od dubna do července. Počet vajec ve snůšce je velmi proměnlivý a přímo závisí na dostupnosti potravy (hrabošů) v daném roce. V hubených letech může snůška čítat jen 4–5 vajec, zatímco v letech s přemnoženými hraboši může samice snést i 10–14 vajec. Vejce jsou čistě bílá. Sedí na nich pouze samice po dobu 24–29 dní, samec jí přináší potravu. Mláďata jsou krmivá (altriciální). Zpočátku se o ně stará samice (zahřívá a krmí potravou od samce), později loví oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo velmi brzy, již ve věku 12–17 dní, kdy ještě zdaleka neumí létat. Rozptýlí se do okolní vegetace, kde je rodiče dále krmí. Vzletná jsou přibližně ve věku 4 týdnů.
Migrace / Pohyby: Kalous pustovka je částečně tažným a silně nomádickým druhem. Severní populace jsou tažné a migrují na jih, ale rozsah přesunů a výběr zimovišť každý rok závisí především na aktuální dostupnosti hrabošů. Přes Českou republiku protahuje a zimuje zde od října do dubna. Právě nyní, na začátku dubna (podle data 2. dubna 2025), je tedy období konce zimování a jarního tahu na severní a východní hnízdiště. Většina ptáků by již měla být na odletu nebo již odletěla, i když pozorování jednotlivých kusů nebo malých skupinek je stále možné, zejména pokud jsou v oblasti ještě dostupní hraboši.
Ochrana a ohrožení: V České republice kalous pustovka jako protahující a zimující druh nepodléhá zvláštní ochraně. Jako hnízdící druh (vzhledem k jeho extrémní vzácnosti a nepravidelnosti hnízdění) je však veden jako kriticky ohrožený (CR) a je zvláště chráněný zákonem. Každé prokázané hnízdění je považováno za mimořádnou událost. Celosvětově je díky svému obrovskému areálu rozšíření hodnocen organizací IUCN jako málo dotčený (Least Concern) druh. Přesto v mnoha oblastech, zejména v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině Evropy a Severní Ameriky, byly zaznamenány výrazné poklesy jeho početnosti. Hlavními hrozbami pro kalouse pustovku jsou:
Závěr: Kalous pustovka je fascinující a svým způsobem života velmi unikátní sova. Její aktivita během dne, nomádské chování úzce spjaté s populačními cykly hrabošů, hnízdění na zemi a charakteristický třepotavý let ji odlišují od ostatních sov. Její výskyt v naší krajině, ať už jako zimního hosta nebo jako extrémně vzácného hnízdiče, je vždy zajímavým a vítaným jevem, často signalizujícím přemnožení hrabošů. Její úbytek v mnoha zemědělských oblastech Evropy je však varovným signálem o negativních dopadech intenzifikace zemědělství na biodiverzitu otevřené krajiny. Ochrana tohoto druhu závisí na zachování rozsáhlých otevřených biotopů a podpoře takových forem zemědělského hospodaření, které umožňují koexistenci jak hrabošů, tak jejich predátorů.
Vyhledat obrázky pomocí Google Vyhledat na internetu pomocí Google Vyhledat na internetu pomocí uBio Vyhledat v ITIS – Integrated Taxonomic Information System
*Enter your name
*Email not valid.
Do not change these fields following