Bažant obecný (Phasianus colchicus)

Zařazení:

• Řád: Hrabaví (Galliformes)
• Čeleď: Bažantovití (Phasianidae)
• Rod: Bažant (Phasianus)
• Druh: Bažant obecný (Phasianus colchicus)

Popis: Bažant obecný je velký a nápadný pták z řádu hrabavých, dobře známý široké veřejnosti. Vyznačuje se velmi výrazným pohlavním dimorfismem (rozdílem ve vzhledu mezi samcem a samicí). Samec (kohout) je pestře a leskle zbarvený. Dosahuje délky 70–90 cm, z čehož většinu tvoří velmi dlouhý, klínovitý, příčně pruhovaný ocas. Hlava a krk jsou tmavě zelené až modré s výrazným kovovým leskem. Kolem oka má nápadnou lysou, červenou kůži (tzv. poušky), která se v době toku zvětšuje. Na hlavě může mít i malá péřová „ouška“. Tělo je převážně měděně červené s černým, hnědým a někdy i fialovým vlnkováním či skvrněním. Kostřec bývá často modrozelený. Na nohách má výrazné ostruhy, které používá při soubojích. Samice (slepice) je výrazně menší (délka 55–70 cm) a má mnohem kratší ocas. Její zbarvení je zcela odlišné – nenápadné, kryptické, převážně světle hnědé s tmavším skvrněním a proužkováním. Toto maskovací zbarvení jí poskytuje dokonalou ochranu při sezení na hnízdě na zemi. Existuje mnoho poddruhů a barevných variací (v důsledku křížení při umělém chovu a vysazování), někteří samci mohou mít například výrazný bílý obojek na krku.

Původ a Rozšíření: Bažant obecný není v Evropě původním druhem. Jeho původní domovinou jsou rozsáhlá území Asie, od Kavkazu a střední Asie až po Čínu, Koreu a Japonsko. Do Evropy byl dovezen již v období antického Říma jako okrasný a lovný pták. Od té doby byl postupně vysazován v mnoha částech světa a stal se jedním z nejúspěšnějších introdukovaných ptačích druhů. V České republice patří mezi běžné a široce rozšířené druhy, zejména v nížinách a pahorkatinách. Jeho výskyt a početnost jsou však velmi silně ovlivněny mysliveckým hospodařením, především umělým chovem v bažantnicích a následným masivním vypouštěním do volné přírody pro účely lovu. Na jižní Moravě, včetně okolí Hrušek, je díky vhodným podmínkám a intenzivnímu mysliveckému managementu velmi hojný.

Prostředí: Bažant obecný obývá především otevřenou zemědělskou krajinu. Vyhovuje mu mozaika polí (zejména obilnin a kukuřice), luk, úhorů, remízků, křovin, živých plotů, okrajů lesů a zarostlých břehů podél vodních toků. Potřebuje jak otevřené plochy pro hledání potravy, tak dostatek hustého vegetačního krytu pro hnízdění a úkryt před predátory a nepřízní počasí. Dokáže se dobře přizpůsobit i životu v blízkosti lidských sídel.

Potrava: Je všežravý a jeho potrava je velmi rozmanitá, měnící se podle ročního období a místní nabídky. Hlavní složku tvoří rostlinná potrava: semena (obiloviny, slunečnice, semena plevelů), zelené části rostlin (listy, pupeny), bobule (např. šípky, hloh, bezinky) a různé plody. Velmi důležitou součástí potravy, zejména v jarním a letním období a pro rostoucí kuřata, je živočišná složka: hmyz (brouci, kobylky, cvrčci, mravenci a jejich kukly), pavouci, žížaly, plži a další bezobratlí. Příležitostně může ulovit i drobné obratlovce, jako jsou hraboši, ještěrky nebo malí hadi. Potravu sbírá převážně na zemi, často přitom rozhrabává půdu a spadané listí silnýma nohama.

Chování: Jedná se o typického pozemního ptáka. Většinu času tráví na zemi, kde si hledá potravu a ukrývá se. Je dobrým běžcem a v případě nebezpečí dává přednost rychlému útěku po zemi do krytu. Létá jen nerad, startuje hlasitě a prudce („explozivně“), let je těžkopádný, s rychlým máváním křídel prokládaným krátkým plachtěním, a obvykle jen na krátkou vzdálenost (několik desítek až stovek metrů), po které opět rychle zapadne do vegetace. Samec (kohout) je v období rozmnožování (od časného jara) silně teritoriální. Své území si označuje a obhajuje hlasitým, daleko slyšitelným kokrháním nebo kodrcáním (často popisovaným jako „ki-ok“ nebo „kok-kok-kok“), které je typicky doprovázeno hlasitým zatřepáním křídel (tzv. virblem). Toto chování je velmi nápadné právě v tomto období (jaro, duben).

Rozmnožování: Bažant obecný má polygynní systém rozmnožování, což znamená, že jeden kohout se páří s několika slepicemi (obvykle 2–7), které žijí v jeho teritoriu. Hnízdní období probíhá od dubna do června. Hnízdo je jen velmi jednoduchý, mělký důlek v zemi, skrytý v husté vegetaci (vysoká tráva, kopřivy, obilné pole, pod keřem). Minimální výstelku z okolní vegetace vytváří pouze samice. Samice (slepice) snáší poměrně velkou snůšku, obvykle 8–15 (vzácně i více) hladkých, olivově zelených až světle hnědých vajec. Sedí na nich sama po dobu 23–28 dní. O vylíhlá kuřata se rovněž stará výhradně sama. Kuřata jsou nekrmivá (precociální) – krátce po vylíhnutí a oschnutí jsou schopna opustit hnízdo a sama si pod vedením matky sbírat potravu (především hmyz). Samec (kohout) se na inkubaci ani péči o potomstvo nijak nepodílí.

Tah: Bažant obecný je stálý pták, který nekoná žádné pravidelné sezónní migrace. Po celý rok zůstává ve svém domovském okrsku nebo jeho nejbližším okolí. V zimním období se ptáci mohou sdružovat do menších, volných skupin, často odděleně podle pohlaví.

Status a Myslivecký význam: V České republice bažant obecný nepatří mezi chráněné druhy, naopak je nejvýznamnějším druhem pernaté lovné zvěře. Má stanovenou dobu lovu (pro kohouty, v některých případech i slepice). Jeho populace jsou velmi silně ovlivňovány mysliveckým hospodařením, zejména umělým odchovem v líhních a bažantnicích a následným masivním vypouštěním odchovaných ptáků do volné přírody před loveckou sezónou. Přirozeně hnízdící populace mohou čelit různým hrozbám, jako je intenzifikace zemědělství (ztráta krytu a potravy, používání pesticidů), predace (zejména liškou, kunou, jestřábem, ale i divokými prasaty) a ztráty způsobené silniční dopravou. Celosvětově je díky svému obrovskému areálu (včetně introdukovaných populací) a vysoké reprodukční schopnosti hodnocen IUCN jako málo dotčený (Least Concern) druh.

Závěr: Ačkoliv bažant obecný není původním obyvatelem naší přírody, stal se její běžnou a nepřehlédnutelnou součástí, zejména v zemědělské krajině. Pro své pestré zbarvení samců, charakteristické hlasové projevy a význam pro myslivost je velmi známým ptákem. Jeho schopnost přizpůsobit se různým podmínkám a vysoká plodnost mu umožnily úspěšně osídlit mnoho částí světa.