Břehouš rudý ( Limosa lapponica ) –

Neúnavný Poutník Nebes

Břehouš rudý je fascinující druh bahňáka, který patří do čeledi slukovitých (Scolopacidae). Je známý především svými neuvěřitelnými migračními schopnostmi, které patří k nejextrémnějším v celé ptačí říši. Tento elegantní pták je skutečným symbolem vytrvalosti a adaptace na dlouhé cesty.

Popis a Identifikace

• Velikost: Břehouš rudý je poměrně velký bahňák, dosahuje délky těla 37–41 cm a rozpětí křídel 70–80 cm. Hmotnost se pohybuje mezi 190 a 440 g (samice jsou obvykle o něco větší a těžší než samci), přičemž před migrací může dosáhnout až dvojnásobku své běžné váhy díky tukovým zásobám.
• Zobák: Má dlouhý, mírně nahoru zahnutý zobák, který je u kořene růžový a na špičce tmavý. Tento tvar je ideální pro sondování potravy v bahně a písku.
• Nohy: Nohy jsou poměrně dlouhé a tmavé (šedé až černé).
• Zbarvení:
  • Svatební šat (jaro/léto): Samec má výrazně cihlově červenou hlavu, krk a spodinu těla. Hřbet je tmavě skvrnitý. Samice je méně výrazně zbarvená, spíše do hnědooranžova.
  • Prostý šat (podzim/zima): Obě pohlaví jsou si podobná. Převládá šedohnědé zbarvení na vrchní straně těla a bělavé na spodní straně, s jemným proužkováním na hrudi a bocích.
  • Letový obraz: V letu je charakteristický bílý kostřec (oblast nad ocasem) ve tvaru klínu, který kontrastuje s tmavším hřbetem a ocasem. Křídla jsou zespodu světlá. Na rozdíl od příbuzného břehouše černoocasého ( Limosa limosa ) nemá výrazný bílý křídelní pruh a nohy v letu nepřesahují ocas.

Rozšíření a Habitat

• Hnízdiště: Břehouš rudý hnízdí v arktických a subarktických oblastech Evropy (Skandinávie, severní Rusko) a Asie (Sibiř) až po západní Aljašku. Obývá otevřenou tundru, rašeliniště a bažinaté oblasti poblíž pobřeží nebo řek.
• Zimoviště: Zimuje na pobřežích západní Evropy, Afriky, jižní a jihovýchodní Asie, Austrálie a Nového Zélandu. Preferuje rozsáhlé wattové pobřeží, bahnité a písčité pláže, ústí řek a laguny.
• Migrační trasy: Během tahu se může objevit i ve vnitrozemí na vhodných mokřadních lokalitách.

Migrace – Mistrovský Výkon Vytrvalosti

Břehouš rudý je držitelem rekordu v nejdelším nepřerušovaném letu mezi ptáky. Ptáci poddruhu Limosa lapponica baueri, hnízdící na Aljašce, migrují na zimoviště na Novém Zélandu. Během této cesty urazí vzdálenost přes 11 000 km (některé zaznamenané lety přesáhly i 12 000 km) bez jediného přistání na odpočinek nebo doplnění potravy. Let trvá obvykle 8–11 dní.

• Fyziologické adaptace: Před migrací ptáci zdvojnásobí svou hmotnost nahromaděním obrovských tukových zásob, které slouží jako palivo. Během letu dokonce dochází ke zmenšení některých vnitřních orgánů (např. trávicího traktu), které nejsou během letu potřeba, aby se snížila hmotnost a ušetřila energie.
• Navigace: Předpokládá se, že využívají kombinaci slunce, hvězd, magnetického pole Země a možná i čichu.

Chování a Potrava

• Potrava: Živí se především bezobratlými živočichy, které hledá sondováním zobáku v měkkém substrátu (bahno, písek). Na jídelníčku má červy (např. mnohoštětinatce), měkkýše (mlže), korýše (např. malé kraby) a hmyz (zejména larvy). Na hnízdištích může požírat i bobule.
• Hledání potravy: Pohybuje se pomalu a systematicky propichuje substrát svým dlouhým zobákem.
• Sociální chování: Během hnízdění jsou teritoriální. Mimo hnízdní období se často shlukují do menších či větších hejn, zejména na zimovištích a během tahu.

Hnízdění

• Hnízdo: Jednoduchý důlek v zemi, obvykle skrytý v nízké vegetaci (tráva, mech).
• Vejce: Samice snáší obvykle 4 vejce, která jsou olivově zelená až hnědá s tmavšími skvrnami, což zajišťuje dobré maskování.
• Inkubace a péče o mláďata: Na vejcích sedí oba rodiče po dobu 20–21 dní. Mláďata jsou prekociální – krátce po vylíhnutí opouštějí hnízdo a sama si hledají potravu pod dohledem rodičů. Rodiče je chrání a vodí. Vzletná jsou přibližně po měsíci.

Status a Ochrana

• Celosvětový status: Podle IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody) je břehouš rudý klasifikován jako téměř ohrožený (Near Threatened – NT). Hlavními hrozbami jsou:
  • Ztráta a degradace habitatů: Zejména na migračních zastávkách a zimovištích (vysoušení mokřadů, zástavba pobřeží, znečištění). Klíčové jsou wattové oblasti (např. ve Žlutém moři), které čelí silnému tlaku.
  • Klimatické změny: Mohou ovlivnit hnízdní podmínky v Arktidě a dostupnost potravy.
  • Rušení: Na hnízdištích i zimovištích.
• Ochranná opatření: Ochrana klíčových migračních zastávek a zimovišť je zásadní pro přežití tohoto druhu.

Výskyt v České republice

V České republice je břehouš rudý považován za pravidelného, ale nehojného protahujícího ptáka. Objevuje se zde během jarního tahu (hlavně duben–květen) a podzimního tahu (červenec–říjen). Pozorován je nejčastěji jednotlivě nebo v malých skupinkách na vhodných lokalitách, jako jsou vypuštěné rybníky, bahnité břehy vodních nádrží a jiné mokřady. Není zde hnízdícím druhem.

Zajímavosti

• Neuvěřitelný migrační let z Aljašky na Nový Zéland je jedním z největších divů ptačího světa.
• Název „rudý“ odkazuje na výrazné zbarvení samců ve svatebním šatu.
• Existuje několik poddruhů, které se liší velikostí, zbarvením a migračními trasami (např. L. l. lapponica migrující z Evropy do Afriky a L. l. baueri a L. l. menzbieri migrující z Asie/Aljašky do Austrálie/Nového Zélandu).

Břehouš rudý je skvělým příkladem ptačí adaptace a vytrvalosti. Jeho ochrana vyžaduje mezinárodní spolupráci, aby byla zachována síť mokřadů a pobřežních habitatů, které jsou pro jeho přežití nezbytné.