Chocholouš obecný (Galerida cristata)
Zařazení:
Popis: Chocholouš obecný je středně velký pták z čeledi skřivanovitých, o něco větší a robustnější než jeho známější příbuzný skřivan polní (délka těla 17–19 cm, rozpětí křídel 30–38 cm). Jeho nejnápadnějším a nezaměnitelným znakem je dlouhá, špičatá chocholka na temeni hlavy, kterou dokáže vztyčovat a sklápět, ale která je viditelná téměř neustále, i když je částečně sklopená (na rozdíl od skřivana polního, jehož chocholka je menší a často zcela přiléhá k hlavě). Celkové zbarvení chocholouše je nenápadné, zemité, dokonale ho maskující na zemi. Svrchní strana těla je pískově hnědá až šedohnědá s výrazným tmavším podélným skvrněním či čárkováním. Spodní strana těla je bělavá až nahnědlá, s výrazným tmavým čárkováním na hrudi, které však obvykle ostře končí a nepokračuje na boky (na rozdíl od skřivana polního, u kterého skvrnění na bocích pokračuje). Křídla jsou poměrně široká a krátká, hnědá. Důležitým znakem viditelným v letu je absence bílého zadního okraje křídla, který je naopak typický pro skřivana polního. Spodní strana křídel je světle rezavohnědá. Ocas je poměrně krátký, tmavý, ale jeho vnější okrajová pera jsou rezavě hnědá nebo světle okrová (nikoli bílá jako u skřivana polního). Zobák je delší, silnější a více dolů zahnutý než u skřivana polního, zbarvený šedohnědě. Nohy jsou světle hnědé. Pohlaví se zbarvením neliší.
Výskyt a prostředí: Chocholouš obecný je rozšířený v mírném a teplém pásmu Evropy (od Portugalska a Francie po jižní Skandinávii a východní Evropu), v severní Africe a v širokém pásu Asie až po Koreu a severovýchodní Čínu. Je převážně stálým ptákem, pouze ptáci ze severnějších a východnějších populací mohou podnikat kratší potulky nebo migrační přesuny na jih v zimním období. V České republice byl chocholouš obecný v minulosti (ještě v polovině 20. století) běžným a charakteristickým ptákem nížin a teplých pahorkatin. Od té doby však jeho populace zaznamenala dramatický, katastrofální pokles a dnes je považován za kriticky ohrožený a velmi vzácný hnízdící druh, který z většiny svého původního areálu v ČR vymizel. Poslední zbytky populace přežívají jen na několika málo specifických lokalitách. Jižní Morava, která kdysi patřila k oblastem s jeho nejhojnějším výskytem (např. na písčitých půdách podél řek, ve vinicích, na okrajích měst), dnes hostí jen velmi malé a izolované populace a jeho výskyt je zde extrémně vzácný a velmi nejistý. Jeho typickým životním prostředím jsou suchá, teplá, otevřená a často člověkem narušená (tzv. ruderální) stanoviště s řídkou, nízkou vegetací nebo s plochami holé půdy. Vyhledává písčiny, suché pastviny, okraje polí, polní cesty, úhory, železniční náspy a nádraží, průmyslové areály, skladiště, staveniště, okraje silnic, parkoviště, letiště, ale i vinice nebo suché, sešlapávané trávníky na okrajích měst a vesnic. Je mnohem více vázán na suchá, teplá a často „neuklizená“ místa než skřivan polní, který preferuje spíše vlhčí louky a pole.
Potrava a způsob obživy: Chocholouš obecný je všežravý. Jeho potrava se skládá jak z rostlinné složky, tak z živočišné složky. Požírá především semena různých trav a plevelů, ale i zrna obilovin. Živočišnou potravu tvoří hmyz (brouci, kobylky, mravenci, housenky, larvy dvoukřídlých), pavouci, ale i žížaly a drobní plži. Poměr jednotlivých složek potravy se mění podle ročního období – na jaře a v létě, zejména v době krmení mláďat, převažuje živočišná potrava, zatímco na podzim a v zimě se živí převážně semeny. Potravu sbírá výhradně na zemi, kde pobíhá nebo kráčí a svým zobákem prohledává půdu a nízkou vegetaci.
Chování: Je to typický pozemní pták, který většinu svého života tráví na zemi. Při pohybu po zemi spíše běhá než poskakuje. V případě vyrušení často dává přednost odběhnutí do krytu před okamžitým vzletem. Jeho let je třepotavý, ale obvykle přímý a ne tak vytrvalý jako u skřivana polního. Je obecně méně plachý než skřivan polní a často ho lze pozorovat i v blízkosti lidských aktivit, například na okrajích silnic nebo parkovišť. Samec zpívá buď z vyvýšeného místa (kámen, plotový kůl, drát, nízký keř, střecha), nebo za charakteristického zpěvného letu. Tento let však není tak vysoký a vytrvalý jako u skřivana polního – chocholouš obvykle vystoupá jen do výšky několika desítek metrů, chvíli se třepotá a zpívá a pak se snáší k zemi. Jeho zpěv je velmi melodický, flétnovitý, hlasitý a poměrně rozmanitý, složený z řady hvízdavých a trylkovitých motivů. Často do něj vplétá i imitace hlasů jiných ptáků. Zpívá od časného jara (někdy už od února) až do léta. Jeho typické vábení zní jako měkké „trí-trí-trie“ nebo dvouslabičné „djí-djí“.
Hnízdění: Hnízdí od března nebo dubna až do července, přičemž stíhá dvě, někdy i tři snůšky ročně. Právě nyní, na začátku dubna (podle data 2. dubna 2025), by tedy mělo začínat nebo již probíhat první hnízdění (pokud se na dané lokalitě ještě vyskytuje). Pár je monogamní. Hnízdo staví pouze samice, a to vždy na zemi, obvykle v mělkém důlku, který si sama vyhrabe, nebo využije přirozenou prohlubeň. Hnízdo bývá často alespoň částečně chráněno trsem trávy, nízkou bylinou, kamenem nebo kusem hlíny. Je to jednoduchá miskovitá stavba postavená z trávy, kořínků a listí, vystlaná jemnějšími stébly, chlupy nebo vlnou. Samice snáší 3–5 (vzácně 2–6) vajec. Ta jsou bělavá, nažloutlá nebo našedlá s hustými a jemnými hnědými a šedými skvrnkami. Na vejcích sedí pouze samice po dobu 11–14 dní. Vylíhlá mláďata jsou krmivá (altriciální) a starají se o ně oba rodiče. Krmí je především hmyzem a jeho larvami. Mláďata opouštějí hnízdo velmi brzy, již ve věku 9–11 dní, kdy ještě nejsou plně schopná letu. Zdržují se pak v okolí hnízda ukrytá ve vegetaci a rodiče je ještě několik týdnů dokrmují.
Migrace: Chocholouš obecný je převážně stálým ptákem, zejména ve střední, západní a jižní Evropě. Většina našich ptáků zde zůstává po celý rok nebo podniká jen krátké potulky v zimním období v závislosti na dostupnosti potravy a sněhové pokrývce. Pouze ptáci ze severnějších a východnějších populací (např. ze Skandinávie, Pobaltí, Ruska) jsou částečně tažní a na zimu se stahují na kratší vzdálenosti na jih a západ.
Ochrana a ohrožení: Stav chocholouše obecného v České republice je velmi kritický. Je zařazen mezi zvláště chráněné druhy v kategorii kriticky ohrožených (CR). Jeho populace se od poloviny 20. století dramaticky propadla o více než 95 % a druh je na pokraji vymizení z naší přírody. Celosvětově je však stále hodnocen organizací IUCN jako málo dotčený (Least Concern) druh, protože v jiných částech jeho rozsáhlého areálu (zejména v jižní Evropě, severní Africe a Asii) je stále poměrně hojný. Nicméně i v mnoha zemích severozápadní a střední Evropy jsou zaznamenávány výrazné poklesy. Hlavními příčinami tohoto dramatického úbytku jsou ztráta a degradace vhodných biotopů v důsledku:
Závěr: Chocholouš obecný je smutným příkladem ptačího druhu, který kdysi běžně obýval naši krajinu, ale v důsledku zásadních změn ve využívání krajiny, způsobených především intenzivním zemědělstvím a urbanizací, se ocitl na pokraji vymření. Jeho charakteristická chocholka a melodický zpěv, které kdysi patřily ke koloritu polí a okrajů vesnic, jsou dnes již jen vzácnou připomínkou minulosti. Chocholouš obecný je citlivým indikátorem stavu otevřené, suché a často člověkem ovlivněné krajiny. Jeho budoucnost v České republice je velmi nejistá a závisí na naší schopnosti zachovat a obnovit vhodné biotopy – tedy ponechat v krajině prostor pro úhory, písčiny, extenzivně využívané plochy a „neuklizená“ místa, kde může tento specializovaný skřivan ještě nalézt útočiště.
Vyhledat obrázky pomocí Google Vyhledat na internetu pomocí Google Vyhledat na internetu pomocí uBio Vyhledat v ITIS – Integrated Taxonomic Information System
*Enter your name
*Email not valid.
Do not change these fields following