Kavka obecná (Corvus monedula / Coloeus monedula)
Zařazení:
Popis: Kavka obecná je naším nejmenším běžným zástupcem „černých“ krkavcovitých ptáků, je znatelně menší než vrána obecná nebo havran polní (délka těla 30–34 cm, rozpětí křídel 64–73 cm), velikostí se blíží holubovi domácímu. Má kompaktní stavbu těla, poměrně krátký, silný, kuželovitý zobák a relativně krátká křídla. Její zbarvení je převážně černé, ale charakteristickým a nezaměnitelným znakem je světle až popelavě šedý týl a boky krku, které vytvářejí jakousi kontrastní „kapuci“ nebo límec. Intenzita šedé barvy může být proměnlivá. Čelo, temeno, hrdlo a spodní strana těla jsou černé, často s mírným leskem. Křídla a ocas jsou rovněž černé, obvykle s namodralým nebo nazelenalým kovovým leskem. Dalším velmi nápadným a diagnostickým znakem dospělých ptáků jsou oči, které mají světlou, stříbřitě šedou nebo modrobílou duhovku, což jim dodává pronikavý a inteligentní výraz (havran i vrána mají oči tmavé). Zobák a nohy jsou černé. Pohlaví se zbarvením neliší. Mladí ptáci jsou celkově zbarveni matněji, více dohněda, šedá barva na krku je méně výrazná a kontrastní. Jejich oči jsou zpočátku tmavě modré nebo šedé a charakteristickou světlou barvu získávají až v průběhu prvního roku života.
Výskyt a prostředí: Kavka obecná je široce rozšířená ve většině Evropy (kromě nejsevernějších oblastí), v severozápadní Africe a v západní a střední Asii. Ptáci ze severnějších a východnějších populací jsou tažní a zimují ve střední, západní a jižní Evropě a na Blízkém východě. Ptáci z mírnějších oblastí jsou stálí nebo potulní. V České republice se jedná o velmi hojný a plošně rozšířený druh. Vyskytuje se na celém území, od nížin až po podhorské oblasti, i když nejhojnější je v nižších a středních polohách. Je zde přítomna celoročně jako stálý pták, částečně tažný pták a také jako zimující host ze severu a východu (zejména z Polska, Pobaltí a Ruska). Na jižní Moravě, s její mozaikou zemědělské krajiny, měst a vesnic, je velmi hojným a běžným druhem. Je velmi přizpůsobivá a její výskyt je silně vázán na lidská sídla a jejich okolí (je synantropním druhem), i když se vyskytuje i v přirozenějších biotopech. Obývá města, vesnice, zemědělské usedlosti, farmy, parky, hřbitovy, sady, ale i okraje lesů, staré lomy, zříceniny, skalní města a útesy. Klíčovým faktorem pro její výskyt je dostupnost vhodných dutin nebo polodutin pro hnízdění. Potravu hledá převážně na otevřených plochách, jako jsou pole, louky, pastviny, trávníky ve městech, ale i smetiště.
Potrava a způsob obživy: Kavka obecná je všežravá a velmi oportunistická, její jídelníček je mimořádně pestrý. Živí se bezobratlými živočichy, které sbírá na zemi (hmyz a jeho larvy, pavouci, žížaly, plži), rostlinnou potravou (semena a zrna obilovin a plevelů, ořechy, žaludy, bobule, ovoce), ale nepohrdne ani odpadky, mršinami nebo příležitostně i vejci či mláďaty menších ptáků. Potravu hledá převážně na zemi, kde se pohybuje rychlou, trochu cupitavou chůzí. Často hledá potravu ve skupinách, někdy i ve společnosti havranů nebo špačků. V zimě často navštěvuje smetiště nebo okolí kontejnerů ve městech.
Chování: Kavka obecná je vysoce společenský a inteligentní pták s velmi rozvinutým sociálním chováním. Žije v trvalých monogamních párech, které si udržují velmi silné pouto často po celý život. Tyto páry jsou součástí větších kolonií nebo hejn. Jak při hnízdění, tak mimo něj se sdružuje do skupin. Hnízdí obvykle v koloniích, i když někdy i jednotlivě. Mimo hnízdní dobu tvoří hejna, která společně hledají potravu a večer se slétají na společná nocoviště (často spolu s havrany). Jsou známé svou zvědavostí, učenlivostí a schopností řešit problémy. V letu jsou velmi obratné, s rychlejšími údery křídel než u větších krkavcovitých, a často předvádějí různé akrobatické manévry a vzdušné hry. Jejich hlasové projevy jsou velmi charakteristické a odlišné od vran a havranů. Nejčastěji se ozývají ostrým, kovově znějícím, jakoby „štěknutím“, které zní jako „kjak“, „čak“ nebo „ťa“. Toto volání často opakují a v hejnu vytváří typický hlučný pokřik. Vydávají však i řadu dalších, měkčích nebo cvrlikavějších zvuků při sociální interakci.
Hnízdění: Hnízdní období začíná v dubnu a trvá do června nebo července. Hnízdí jednou ročně. Právě nyní, na začátku dubna (podle data 2. dubna 2025), tedy začíná hlavní hnízdní sezóna. Ptáci obsazují hnízdní dutiny, upevňují párové vazby a začínají se stavbou nebo úpravou hnízda. Jak již bylo zmíněno, hnízdí v koloniích nebo jednotlivě, ale vždy v dutinách nebo polodutinách. Nikdy nestaví volně na stromech jako havrani nebo vrány. Nejčastěji využívá dutiny ve starých stromech (přirozené i vytesané datly), komíny (velmi oblíbené hnízdiště), větrací otvory, půdy a různé výklenky, niky a štěrbiny na budovách, zříceninách, hradech, kostelních věžích, mostech apod. Může zahnízdit i ve skalních štěrbinách, starých hnízdech havranů (pokud jsou v dutině nebo polodutině) nebo dokonce v králičích norách. Ochotně obsazuje i speciální velké hnízdní budky (tzv. „kavkovníky“). Hnízdo je poměrně objemná a neuspořádaná stavba z klacků, větviček, trávy, slámy, kořenů, často s příměsí hlíny. Hnízdní kotlinku pak velmi bohatě a měkce vystýlá jemnějšími materiály, jako jsou chlupy, srst, vlna, peří, ale i různé měkké odpadky jako papíry, hadry, provázky apod. Hnízdo staví oba partneři. Pár je monogamní, často na celý život. Samice snáší 4–6 (vzácně 2–8) vajec. Ta jsou světle modrozelená s hustými tmavými (hnědými, šedými a černými) skvrnami a čárkami. Na vejcích sedí převážně samice (samec ji občas střídá a pravidelně ji krmí) po dobu 17–18 dní. Vylíhlá mláďata jsou krmivá (altriciální). Starají se o ně oba rodiče, krmí je potravou přinášenou ve velkém hrdelním vaku. Mláďata opouštějí hnízdo ve věku 30–35 dní.
Migrace: Kavka obecná je částečně tažným ptákem. Ptáci ze severních a východních populací (Skandinávie, Pobaltí, Rusko, Polsko) jsou převážně tažní a na zimu se stahují do západní a střední Evropy (včetně ČR). Naše hnízdní populace je z velké části stálá nebo potulná, pouze část ptáků (zejména z vyšších poloh nebo mladí ptáci) odlétá na zimu na kratší vzdálenosti jihozápadním směrem. V zimním období se tedy u nás vyskytují jak naši stálí ptáci, tak velké množství zimujících hostů ze severovýchodu, často ve smíšených hejnech s havrany polními.
Ochrana a ohrožení: V České republice je kavka obecná hojným a běžným druhem. Její populace je považována za stabilní nebo mírně rostoucí. V Červeném seznamu ČR je hodnocena jako málo dotčený (LC) druh. Podléhá obecné ochraně ptáků. Celosvětově je díky svému velkému areálu rozšíření a vysoké početnosti hodnocena organizací IUCN rovněž jako málo dotčený (Least Concern) druh. V minulosti byla někdy pronásledována jako škůdce nebo kvůli pověrám. V současnosti je hlavní potenciální hrozbou pro kavku obecnou ztráta hnízdních příležitostí, zejména při rekonstrukcích, opravách a zateplování starých budov, kostelů, hradů a jiných památek, kdy dochází k necitlivému uzavírání nebo zasíťování různých otvorů, dutin a větracích šachet, které kavky využívají k hnízdění. Také kácení starých doupných stromů v parcích, alejích a městech může lokálně snížit její hnízdní možnosti. Přesto se zdá být velmi přizpůsobivá a schopná nacházet nové příležitosti.
Závěr: Kavka obecná je inteligentní, společenský a velmi přizpůsobivý pták, který se stal neodmyslitelnou součástí naší krajiny, zejména měst a vesnic. Její charakteristický vzhled se šedým zátylkem a pronikavýma světlýma očima, spolu s jejím typickým ostrým voláním „kjak“, ji činí snadno rozpoznatelnou. Její schopnost využívat širokou škálu potravních zdrojů a hnízdit v nejrůznějších dutinách v těsné blízkosti člověka je fascinující. Přestože je hojná a běžná, zaslouží si naši pozornost a ohleduplnost, zejména pokud jde o zachování hnízdních možností při opravách budov a údržbě zeleně, abychom si tohoto zajímavého a inteligentního souseda udrželi i do budoucna.
Vyhledat obrázky pomocí Google Vyhledat na internetu pomocí Google Vyhledat na internetu pomocí uBio Vyhledat v ITIS – Integrated Taxonomic Information System
*Enter your name
*Email not valid.
Do not change these fields following