Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax)
Zařazení:
Popis: Kvakoš noční je středně velký druh volavky (délka těla 58–65 cm, rozpětí křídel 105–112 cm), který se od typických volavek (jako je volavka popelavá) liší svou zavalitější postavou, kratším krkem (který často drží zatažený mezi rameny) a kratšíma nohama. Je známý především svou noční a soumračnou aktivitou. Dospělí ptáci mají velmi elegantní a kontrastní zbarvení. Čelo, temeno hlavy a celý hřbet až po konec křídel jsou leskle černé, často s tmavě zeleným nebo modrým kovovým nádechem. Křídla (svrchní krovky) a ocas jsou popelavě šedé. Celá spodní strana těla, včetně tváří, hrdla, hrudi a břicha, je čistě bílá až světle našedlá. V hnízdním období (od jara do léta) jim navíc z týla vyrůstají dvě až čtyři dlouhá (až 25 cm), úzká, bílá ozdobná pera, která splývají podél hřbetu. Zobák je poměrně krátký (v porovnání s jinými volavkami), ale silný, kuželovitý a černý. Nohy jsou relativně krátké, žluté nebo nazelenalé, ale v době hnízdění získávají narůžovělý až načervenalý nádech. Velmi nápadné jsou jeho velké oči s jasně červenou duhovkou. Mladí ptáci (v prvním roce života) jsou zbarveni zcela odlišně a na první pohled vůbec nepřipomínají dospělé. Jsou celkově hnědí, přičemž pera na svrchní straně těla mají výrazné podélné bílé až nažloutlé kapkovité skvrny. Spodina těla je bělavá s hustými hnědými podélnými proužky. Zobák mají žlutozelený s tmavou špičkou, nohy zelenavé a duhovka oka je oranžová nebo žlutá. Dospělý šat získávají postupně během dvou až tří let.
Výskyt a prostředí: Kvakoš noční má obrovský, téměř kosmopolitní areál rozšíření. Vyskytuje se na všech kontinentech kromě Austrálie a Antarktidy, i když jeho rozšíření je často nesouvislé a vázané na vhodné mokřadní biotopy v teplejších oblastech mírného, subtropického a tropického pásu. Severní populace jsou dálkovými migranty, které zimují jižněji (evropské a západoasijské populace zimují především v subsaharské Africe). Jižní populace mohou být stálé. V České republice se jedná o nepříliš hojného a lokalizovaného hnízdícího ptáka. Jeho hnízdní výskyt je u nás téměř výhradně soustředěn na jižní Moravu, která představuje severozápadní hranici jeho souvislejšího evropského rozšíření. Nejvýznamnější a největší hnízdní kolonie se nacházejí v oblasti Lednických rybníků (Národní přírodní rezervace) a v oblasti soutoku Moravy a Dyje. Menší kolonie nebo jednotlivé páry mohou hnízdit i na dalších rybnících jižní Moravy (např. Pohořelicko) nebo velmi vzácně i jinde v ČR (historicky např. jižní Čechy). Celková hnízdní populace v ČR se odhaduje na 400–600 párů a v posledních desetiletích je považována za relativně stabilní nebo mírně rostoucí (po předchozích poklesech). Jeho životním prostředím jsou různé typy mokřadů, které mu poskytují jak dostatek potravy, tak vhodná místa pro hnízdění a denní odpočinek. Vyhledává okolí rybníků, jezer, slepých ramen řek, bažin a zejména lužních lesů. Podmínkou je přítomnost skupin starších stromů (nejčastěji vrb, topolů, dubů, ale i jehličnanů) v blízkosti vody, kde hnízdí v koloniích, nebo rozsáhlých a hustých porostů rákosí, kde může také zahnízdit. Pro lov potravy potřebuje mělké vody, okraje rákosin, břehy a podmáčené louky.
Potrava a způsob obživy: Kvakoš noční je potravní oportunista, jehož jídelníček je velmi pestrý, ale převládá živočišná složka. Hlavní potravou jsou obvykle menší ryby (do 10–15 cm), obojživelníci (zejména žáby a pulci) a vodní hmyz a jeho larvy. Loví však také korýše, měkkýše, plazy (užovky, ještěrky), drobné savce (hraboše, myši) a příležitostně vybírá i hnízda jiných ptáků (vejce, mláďata). Jak jeho jméno napovídá, loví především za soumraku, v noci a za úsvitu (je krepuskulární a nokturnální). Používá typickou strategii volavek: buď nehybně číhá na kořist u břehu, na větvi nízko nad vodou nebo v mělké vodě, nebo pomalu kráčí mělkou vodou a pátrá po kořisti. Jakmile ji spatří, rychlým výpadem krku a zobáku ji uchopí.
Chování: Je aktivní hlavně v noci a za šera. Přes den obvykle odpočívá (hřaduje), často ve skupinách, skrytě v korunách stromů nebo v hustém rákosí v blízkosti hnízdní kolonie nebo lovišť. Je společenský, hnízdí v koloniích, které mohou být smíšené i s jinými druhy volavek (např. volavkou popelavou, volavkou stříbřitoui, volavkou červenou) nebo s čápy bílými. Mimo hnízdní dobu se také může sdružovat do menších skupin na nocovištích nebo při lovu. Jeho nejznámějším hlasovým projevem je hlasité, hluboké, drsné a chraptivé „kvak“, „kvok“ nebo „kvark“, které vydává často za letu, zejména večer při přeletu z denního úkrytu na loviště nebo při návratu za úsvitu. Toto volání mu dalo jméno jak v češtině („kvakoš“), tak i v mnoha jiných jazycích (např. anglické lidové „Quawk“). Na hnízdišti se ozývá i dalšími skřeky a chrochtavými zvuky.
Hnízdění: Hnízdí jednou ročně, obvykle v období od dubna do července. Právě nyní, na začátku dubna (podle data 2. dubna 2025), probíhá přílet na hnízdiště, tvorba párů a zakládání nebo obsazování hnízdních kolonií. Hnízdí v koloniích, které bývají umístěny buď na stromech (často vrbách, topolech, dubech) v blízkosti vody (v lužních lesích, na březích rybníků), nebo méně často i v hustých a rozsáhlých porostech rákosí. Hnízdo je poměrně jednoduchá, plochá až mírně miskovitá plošinka postavená z klacků a větví (na stromech) nebo ze stébel rákosu a orobince (v rákosinách). Někdy bývá vystláno jemnějším materiálem (tráva, listí). Staví ho oba partneři. Pár je monogamní (alespoň pro danou sezónu). Samice snáší 3–5 (vzácně 2–8) vajec. Ta jsou oválná, světle modrozelená, bez skvrn. Na vejcích sedí oba rodiče střídavě po dobu 21–26 dní. Vylíhlá mláďata jsou krmivá (altriciální), rodí se slepá a pokrytá řídkým šedobílým prachovým peřím. Krmí je oba rodiče vyvrhováním natrávené potravy (ryb, obojživelníků) z volete přímo do zobáku mláděte. Mláďata zůstávají na hnízdě poměrně dlouho, opouštějí ho obvykle ve věku 6–7 týdnů, kdy jsou již téměř vzletná.
Migrace: Evropské populace kvakoše nočního jsou dálkovými migranty. Jak již bylo zmíněno, zimují především v Africe, jižně od Sahary. Na hnízdiště v České republice přilétá od konce března, ale hlavní příletová vlna probíhá během dubna. Právě nyní, na začátku dubna, tedy probíhá hlavní období jeho návratu na jihomoravská hnízdiště. Odlet na zimoviště probíhá od srpna do října. Migruje převážně v noci, často v malých skupinkách nebo jednotlivě.
Ochrana a ohrožení: V České republice je kvakoš noční považován za vzácnější a zranitelný druh. V Červeném seznamu ČR je hodnocen jako zranitelný (VU) nebo téměř ohrožený (NT) druh (podle různých hodnocení) a je zvláště chráněný zákonem. Jeho populace je u nás relativně malá a omezená na několik málo oblastí. Celosvětově je však díky svému obrovskému areálu rozšíření hodnocen organizací IUCN jako málo dotčený (Least Concern) druh. Hlavními hrozbami pro kvakoše nočního jsou:
Závěr: Kvakoš noční je fascinující a svým způsobem tajemný pták, který ožívá především za soumraku a v noci. Jeho elegantní zbarvení dospělých ptáků, charakteristické noční volání „kvak“ a život v hnízdních koloniích z něj činí velmi zajímavý druh našich mokřadů. Jeho přítomnost a úspěšné hnízdění jsou indikátorem zachovalých a zdravých mokřadních ekosystémů s dostatkem potravy a klidných míst pro hnízdění a odpočinek. Vzhledem k tomu, že těžiště jeho výskytu v České republice leží na jižní Moravě, je ochrana zdejších rybníků, lužních lesů a mokřadů klíčová pro zachování tohoto zajímavého a zranitelného druhu v naší přírodě.
Vyhledat obrázky pomocí Google Vyhledat na internetu pomocí Google Vyhledat na internetu pomocí uBio Vyhledat v ITIS – Integrated Taxonomic Information System
*Enter your name
*Email not valid.
Do not change these fields following