Luňák hnědý (Milvus migrans)
Úvod
Luňák hnědý (Milvus migrans) je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých (Accipitridae), blízce příbuzný luňáku červenému. Jedná se o jednoho z nejrozšířenějších dravců světa s téměř kosmopolitním výskytem v Evropě, Asii, Africe a Austrálii. V Evropě a tedy i v České republice je však výrazně méně hojný než jeho červený příbuzný a je vázán především na oblasti v blízkosti vodních ploch. Je to typický dálkový migrant, který tráví zimu v subsaharské Africe. Právě v tomto období, na přelomu března a dubna (aktuálně 2. dubna), se luňáci hnědí vracejí na svá evropská hnízdiště, včetně vhodných lokalit na jižní Moravě. Je známý svou adaptabilitou, oportunistickým jídelníčkem a společenským chováním mimo hnízdní dobu. V České republice je řazen mezi zranitelné druhy.
Systematické zařazení
Podrobný popis a morfologie
Luňák hnědý je velikostně podobný luňáku červenému nebo káni lesní, ale působí často štíhlejším dojmem.
Hlasový projev
Hlas je podobný luňáku červenému, ale často zní pronikavěji a více třeslavě. Je to vysoké, kňouravé nebo pískavé volání, popisované jako „piííí-errr“ nebo „kluiíh“. Ozývá se častěji než luňák červený, zejména v blízkosti hnízda, na shromaždištích nebo při komunikaci v letu.
Rozšíření a biotop
Luňák hnědý má obrovský areál rozšíření pokrývající většinu Evropy, Asie, Afriky a Austrálie. Patří k nejrozšířenějším dravcům světa.
Chování
Potrava
Jídelníček luňáka hnědého je extrémně široký a variabilní, ještě více než u luňáka červeného. Adaptuje se na jakoukoli dostupnou potravu.
Hnízdění
Migrace
Status a ochrana
Odlišení od podobných druhů
Závěr
Luňák hnědý je kosmopolitní dravec, který si díky své adaptabilitě a širokému potravnímu spektru dokázal podmanit obrovské území na několika kontinentech. Jeho silná vazba na vodní prostředí a statut dálkového migranta z něj činí zajímavý druh i v kontextu České republiky, kam právě v těchto jarních dnech přilétá ze svých afrických zimovišť. Navzdory své globální hojnosti je však u nás zranitelným druhem, jehož přežití závisí na ochraně mokřadních ekosystémů a eliminaci hrozeb, jako je ztráta biotopů a nelegální pronásledování. Pozorování tohoto tmavého dravce s charakteristickým, jen mírně vykrojeným ocasem, kroužícího nad rybníky nebo řekami jižní Moravy, je znamením návratu jara a připomínkou potřeby ochrany naší přírody.
Vyhledat obrázky pomocí GoogleVyhledat na internetu pomocí GoogleVyhledat na internetu pomocí uBioVyhledat v ITIS – Integrated Taxonomic Information System
*Enter your name
*Email not valid.
Do not change these fields following