Warning: Undefined array key "HTTP_ACCEPT_LANGUAGE" in /data/web/virtuals/121809/virtual/www/wp-content/themes/pt25_3AA/library/translations/class-theme-multi-languages.php on line 76
lang="cs" class="no-js" style="font-size:13px"> Moták pochop – určování, hlas, fotografie a výskyt | Atlas ptáků ČR

Moták pochop

Reklamy

motakpochop

Velikost

Délka:45-56 cm.
Rozpětí křídel:110-135 cm.
Hmotnost:550-850 g.
 
Vejce (data z bývalé ČSSR):
Výška x šířka: 44-54x36x42 mm.
Hmotnost: 31-45 g.
 

Úvod

Moták pochop, často nazývaný jen pochop, je největší a nejrobustnější z evropských druhů motáků, patřící do čeledi jestřábovitých (Accipitridae). Je to dravec typicky a nerozlučně spjatý s mokřadními biotopy, především rozsáhlými rákosinami u rybníků, jezer, řek a v bažinách. Díky svému charakteristickému vzhledu a způsobu života je ikonickým druhem těchto prostředí. V České republice, včetně jihomoravské oblasti kolem Hrušek s jejími rybničními soustavami a lužními lesy, se jedná o pravidelně hnízdící druh, jehož populace se po výrazném poklesu v minulosti opět zotavila. V současné době (začátek dubna 2025) se pochopové již vracejí na svá hnízdiště nebo zde již zahajují hnízdní aktivity.

Systematika a Taxonomie

  • Řád: Dravci (Accipitriformes)
  • Čeleď: Jestřábovití (Accipitridae)
  • Podčeleď: Motáci (Circinae)
  • Rod: Moták (Circus)
  • Druh: Moták pochop (Circus aeruginosus)

Rozlišuje se několik poddruhů, v Evropě a západní Asii se vyskytuje nominátní poddruh C. a. aeruginosus.

Popis a Rozpoznávací znaky

Pochop je zřetelně větší a statnější než ostatní evropští motáci (pilich a lužní).

  • Velikost: Délka těla 48–56 cm, rozpětí křídel 110–130 cm. Hmotnost samců 400–670 g, samic 540–800 g. Samice je znatelně větší než samec.
  • Samec: Dospělý samec má velmi pestré a charakteristické tříbarevné zbarvení. Klíčové znaky jsou:
    • Hnědý hřbet a svrchní krovky křídelní.
    • Světle šedý ocas a velká pole na svrchní straně křídel (loketní letky a vnitřní ruční letky).
    • Černé špičky křídel (vnější ruční letky), které jsou méně rozsáhlé než u samce pilicha nebo lužního.
    • Hlava a hruď jsou světlejší, šedavé nebo krémové, často s tmavším čárkováním. Břicho je rezavohnědé.
  • Samice: Dospělá samice je převážně tmavě čokoládově hnědá. Od ostatních samic motáků se spolehlivě pozná podle:
    • Smetanově bílých až nažloutlých skvrn na temeni hlavy, hrdle a výrazné světlé skvrny na ohbí křídla („nárameník“). Rozsah těchto světlých ploch je variabilní.
    • Chybějícího bílého kostřece (kostřec je hnědý jako zbytek hřbetu).
  • Mládě (Juvenilní jedinec): Velmi se podobá dospělé samici – je tmavě hnědý se světlou čepičkou na hlavě, hrdlem a předním okrajem křídla. Často je celkově ještě tmavší a uniformnější než samice a světlé plochy mohou mít sytější, okrový nebo až rezavý nádech. Světlá čepička bývá ostře ohraničená.
  • Letová silueta: V letu působí těžším dojmem než ostatní motáci. Křídla jsou širší a při kroužení nebo plachtění je často drží jen v mělkém „V“ nebo téměř ploše.

Výskyt a Biotop

  • Rozšíření: Hnízdí ve velké části Evropy (chybí jen na Islandu a v severní Skandinávii), v severozápadní Africe, na Blízkém východě a v mírném pásmu Asie až po Tichý oceán.
  • Zimoviště: Většina populací je tažných. Evropští ptáci zimují hlavně ve Středomoří, v Africe (až po rovník) a na Blízkém východě a Indickém subkontinentu. Některé populace v jižní Evropě mohou být stálé.
  • Biotop: Je silně vázán na mokřady. Vyhledává především rozsáhlé porosty rákosu a orobince u stojatých i pomalu tekoucích vod – rybníky, jezera, přehradní nádrže, slepá ramena řek, bažiny, mokřadní louky, pobřežní laguny. Hnízdí téměř výhradně v hustých rákosinách. Potravu hledá nad rákosím, vodní hladinou, na přilehlých loukách, polích a březích.
  • Výskyt v ČR: Je pravidelně a poměrně hojně hnízdícím druhem ve vhodných biotopech po celé republice. Nejvyšší hustoty dosahuje v rybničnatých oblastech, jako jsou jižní Čechy a jižní Morava (např. Pálava, Lednicko-valtický areál, Podyjí), dále v Poodří, v Polabí a na dalších místech s většími vodními plochami a mokřady. Po výrazném úbytku v polovině 20. století jeho stavy v ČR výrazně vzrostly a v současnosti je populace považována za stabilizovanou nebo mírně rostoucí. Je také běžným protahujícím druhem.

Chování a Způsob života

  • Migrace: Na hnízdiště v ČR přilétá brzy na jaře, obvykle již v březnu a začátkem dubna. Odlet probíhá od srpna do října.
  • Lov: Loví typickým motáčím způsobem – pomalým, nízkým letem nad rákosím a vodní hladinou, často s kolébavými pohyby. Kořist (ptáky, savce, obojživelníky) překvapuje náhlým útokem shora. Někdy loví i z vyššího kroužení. Dobře využívá zrak i sluch.
  • Hlas: Hlasové projevy jsou slyšet hlavně v hnízdní době. Samec při zásnubních letech vydává mňoukavé, táhlé „kví-á“ nebo „ki-jü“. Samice u hnízda nebo při žadonění o potravu pronikavě píská „psííí-e“. Varování je rychlé „kek-ek-ek“.
  • Sociální chování: Mimo hnízdní dobu může nocovat společně, často na tradičních nocovištích v rákosinách, někdy i ve společnosti jiných motáků nebo dalších druhů ptáků. V hnízdní době je teritoriální. Často bývá polygnní.

Potrava

  • nejširší potravní spektrum ze všech evropských motáků, což odráží bohatou nabídku potravy v mokřadních biotopech. Je velmi oportunistický.
  • Hlavní složky potravy tvoří:
    • Ptáci: Zásadní složka potravy, zejména mláďata a vejce vodních ptáků (kachňata, lysky, slípky, potápky, rackové, bukáčci, rákosníci). Loví i dospělé ptáky do velikosti lysky nebo malé kachny.
    • Savci: Drobní hlodavci (hraboši, myšice, hryzec vodní), ondatry, mladí králíci.
    • Obojživelníci: Žáby (skokani, rosničky).
    • Plazi: Ještěrky, užovky.
    • Ryby: Nemocné nebo poraněné ryby u hladiny.
    • Hmyz: Velké druhy hmyzu (vážky, brouci).
    • Mršiny: Nepohrdne ani zdechlinami.

Rozmnožování

  • Hnízdění: Hnízdí jednou ročně, od dubna do července.
  • Tok: Samec předvádí nad hnízdním teritoriem impozantní svatební lety, které zahrnují vysoké vystoupání, následované pády, přemety a vlnovkami. Často při tom volá. Běžné je rituální předávání potravy samici ve vzduchu.
  • Polygynie: Často bývá polygnní – jeden samec může hnízdit se 2 až 3 (vzácně i více) samicemi ve svém teritoriu. Monogamní páry jsou ale také běžné.
  • Hnízdo: Staví si poměrně velké a robustní hnízdo z rákosových stébel, klacků a dalších rostlin. Umístěno je obvykle v hustém porostu rákosu, často nad mělkou vodou nebo na podmáčené půdě (na hromadě starého rákosí). Hnízdo bývá dobře skryté. Staví ho převážně samice, samec může přinášet materiál. Samice hnízdo často dostavuje i během inkubace.
  • Snůška: Samice snáší obvykle 4–5 (rozmezí 3–8) vajec. Vejce jsou modrobílá, bez skvrn, ale během sezení rychle získávají hnědavé zbarvení od materiálu hnízda. Jsou kladena v intervalech 2-3 dny.
  • Inkubace: Sedí převážně samice po dobu 31–38 dní. Samec jí nosí potravu.
  • Péče o mláďata: Mláďata jsou krmivá. Zpočátku je krmí pouze samice potravou donesenou samcem. Později loví oba rodiče (v monogamních párech). Mláďata opouštějí hnízdo ve věku 35–40 dní, ale rodiče je ještě 2–4 týdny krmí v okolí hnízda.

Status a Ochrana

  • Globální status (IUCN): Celosvětově je hodnocen jako „Málo dotčený“ (Least Concern – LC). Jeho populace je velká a na mnoha místech stabilní nebo rostoucí.
  • Status v ČR: Je zařazen mezi zvláště chráněné druhy. V Červeném seznamu ptáků ČR byl při posledním hodnocení pravděpodobně zařazen do kategorie „Zranitelný“ (VU) nebo „Ohrožený“ (EN) (aktuální zařazení je třeba ověřit v nejnovějším seznamu, ale jeho status je lepší než u m. pilicha a lužního). V polovině 20. století došlo k dramatickému poklesu stavů v celé Evropě i v ČR, hlavně kvůli plošnému používání DDT (způsobovalo ztenčování skořápek vajec a reprodukční selhání), ztrátě mokřadů a přímému pronásledování. Po zákazu DDT a díky ochraně mokřadů se jeho populace výrazně zotavila.
  • Ohrožení: I přes celkové zotavení populace čelí některým hrozbám:
    • Ztráta a degradace mokřadů: Odvodňování, zástavba, změny vodního režimu.
    • Intenzivní rybniční hospodaření: Odstraňování litorálních porostů (rákosin), nevhodná manipulace s vodní hladinou.
    • Znečištění vod: Může ovlivnit kvalitu potravy.
    • Vyrušování: Intenzivní rekreace u vodních ploch v hnízdní době.
    • Kolize s větrnými elektrárnami: V blízkosti mokřadů.
    • Ilegální odstřel: Vzácněji než v minulosti.
  • Ochrana:
    • Klíčová je ochrana a obnova mokřadních ekosystémů. Zachování rozsáhlých a kvalitních rákosin.
    • Prosazování udržitelného hospodaření na rybnících, které bere ohled na potřeby ptáků (ponechávání rákosových lemů, mozaikovitá struktura porostů).
    • Minimalizace rušení na hnízdištích během citlivého období.
    • Monitoring populací a hnízdní úspěšnosti.

Odlišení od podobných druhů

  • Moták pilich a Moták lužní: Pochop je výrazně větší, robustnější, má širší křídla, která při letu nedrží v tak výrazném „V“. Zbarvení samce (hnědý hřbet, tříbarevná křídla) je zcela odlišné. Samice a mladí ptáci pochopa se spolehlivě poznají podle chybějícího bílého kostřece (mají jej hnědý) a světlých skvrn na hlavě a předním okraji křídla.

Závěr

Moták pochop je impozantní dravec, který je neodmyslitelně spjat s našimi rybníky a mokřady. Jeho příběh je zároveň příběhem úspěšné ochrany přírody – po dramatickém úbytku se jeho stavy díky zákazu škodlivých pesticidů a ochraně biotopů podařilo obnovit. Dnes je v České republice opět poměrně běžným hnízdícím druhem ve vhodném prostředí. Jeho další prosperita však závisí na pokračující ochraně a citlivém managementu mokřadních ekosystémů, které jsou jeho domovem. Pozorování pochopa kroužícího nad rákosím je jedním z typických zážitků české a moravské rybniční krajiny.

Reklamy
 

Rozšíření

Palearktický typ rozšíření.
C.a.aeruginosus – celá Evropa mimo většiny Skandinávie, souvislý areál pokračuje až do jihozápadní Sibiře a k Indii. Evropská populace čítá zhruba 63000 párů.
V ČR hnízdí od 40.let minulého století. Vyskytuje se na většině území až do zhruba 700 m.n.m. Obsazuje rákosové porosty, šíří se i do polí. Ještě v roce 1973 byl počet u nás hnízdících párů odhadován na 50, v současnosti to je 900-1300 párů.
Naše populace jsou tažné, zimují většinou v okolí Středozemního moře, někteří ptáci ale zalétají až do tropické Afriky. Vyjímečně přezimují někteří jedinci u nás.
 
Reklamy