Problematika synatropních predátorů Zde se konečně dostávám k problému, který měl být řešen již dávno. Synantropní kuna skalní a zdivočelé kočky páchají v zastavěných oblastech velké škody na ptactvu a drobné zvěři. V případě koček je to celosvětový problém. Na většině družstev u nás, kde sýčci hnízdí, se tráví hlodavci rodenticidy, takže desítka, a často i více koček, zde prakticky nemá co lovit, kromě ptáků. I když jsou krmeny mlékem a granulemi od soucitných lidí, kočky v noci často polaří na přilehlých honech. Přitom někde v oplocených areálech družstev se vyskytuje více zvěře (zajíc, bažant, koroptev), než lze vidět ve zbytku honitby. Čehož si myslivci také všímají a zvěř tam přikrmují a chrání. Mláďata sýčka se v prvních dnech po opuštění hnízda zdržují na zemi ze všech sov nejvíce, kde se stávají snadnou kořistí koček. Zatímco mladí kalousi, puštíci či sovy pálené instinktivně hledají co nejdříve bezpečí na vyvýšených místech, mladí sýčci doplácejí na svou naivitu a „pozemskost“. Je to svým způsobem evoluční selekce, ale vzhledem k přítomnosti jiné zvěře na těchto nehonebních pozemcích je žádoucí, aby se problematice přemnožených bezprizorních koček a synantropních kun věnovala adekvátní pozornost. Zastávám názor, že by měl být povolen lov a utracení dosud tolerovaných predátorů (eventuálně umístění v útulku), přírodě by to velmi pomohlo! Je to snazší a rychlejší, když se tomu budou věnovat místní myslivci, než třeba specializované firmy (KVS), kterým na výsledném efektu nemusí tolik záležet. Řešení tohoto problému vidím jako společný zájem myslivců a státní ochrany přírody. Pro rádoby ekology a milovníky koček možná nepředstavitelná věc, pro mne nutná a efektivní pomoc přírodě. Protože pokud se někdo bláhově domnívá, že stačí napsat Červenou knihu a plamenně hovořit o nutnosti dodržování zákona – to koroptev, čejku, chocholouše ani sýčka do naší krajiny věru nevrátí! Doba se změnila, obraz naší přírody je dozajista zcela jiný, než tvůrci zákona při jeho sepisování měli na zřeteli. Je třeba celý průběh změn vidět bez růžových brýlí a učinit taková opatření, která nezůstanou jen na papíře, ale budou mít viditelný přínos pro stav naší fauny, zejména ve vztahu k ohroženým druhům.