Velikost

Poštolka rudonohá (Falco vespertinus)

Úvod

Poštolka rudonohá (Falco vespertinus) je malý, elegantní sokolovitý dravec, který představuje jednoho z nejpozoruhodnějších, ale zároveň nejohroženějších ptačích druhů České republiky. Vyznačuje se výraznou pohlavní dvojtvárností, společenským způsobem života a specializací na lov velkého hmyzu. Jedná se o striktně tažný druh, který zimuje v jižní Africe a na naše území přilétá jako jeden z posledních migrantů až v květnu. Její výskyt v ČR je velmi lokální, omezený prakticky výhradně na nejteplejší oblasti jihovýchodní Moravy, kde její hnízdění kriticky závisí na přítomnosti kolonií havrana polního. Vzhledem k drastickému poklesu početnosti v minulých desetiletích je v ČR klasifikována jako kriticky ohrožený druh. V současné době (začátek dubna) se poštolka rudonohá na území České republiky ještě nevyskytuje.

Systematické zařazení

• Řád: Sokoli (Falconiformes) * (viz poznámka u poštolky obecné) *
• Čeleď: Sokolovití (Falconidae)
• Rod: Sokol (Falco)
• Druh: Poštolka rudonohá (Falco vespertinus)

Podrobný popis a morfologie

Poštolka rudonohá je o něco menší a štíhlejší než poštolka obecná, s typicky špičatými křídly a středně dlouhým ocasem. Pohlaví se dramaticky liší zbarvením.

• Rozměry: Délka těla 28–34 cm, rozpětí křídel 65–77 cm, hmotnost 115–190 g.
• Samec: Téměř jednobarevně tmavě břidlicově šedý, na dálku působí až černě. Jediným kontrastním prvkem jsou jasně rezavě červené „kalhotky“ (opeření na stehnech) a spodní krovky ocasní. Letky jsou svrchu i zespodu tmavě šedé.
  • Nahé části: Ozobí, kroužek kolem oka a především nohy jsou zářivě červené nebo oranžovočervené. Drápy jsou světlé, rohovinové.
• Samice: Zbarvena zcela odlišně a pestřeji.
  • Hlava: Temeno a šíje rezavě oranžové až žlutohnědé. Čelo a tváře bělavé. Přes oko se táhne tmavý proužek, naznačen je i tmavší vous pod okem.
  • Hřbet a křídla: Modrošedé s výrazným tmavým příčným proužkováním (vlnkováním).
  • Spodina těla: Jednobarevně světle rezavě oranžová nebo krémově okrová, bez proužkování nebo jen s velmi jemným naznačeným proužkováním na bocích.
  • Ocas: Šedý s tmavšími příčnými páskami.
  • Nahé části: Ozobí, oční kroužek a nohy jsou oranžové nebo oranžovočervené, obvykle méně syté než u samce.
• Mladí ptáci (juvenilní): Podobají se samici, ale jsou celkově hnědší. Svrchní strana těla je hnědá s výraznými světlými lemy per. Spodina těla je světle okrová s výraznými tmavými podélnými proužky. Kresba na hlavě je výraznější než u dospělé samice. Nahé části jsou zpočátku nažloutlé, postupně oranžoví.

Hlasový projev

• Je poměrně hlasitá, zejména na hnízdištích v koloniích.
• Nejčastějším hlasem je rychlé, vysoké, opakované „kikiki…“ nebo „ke-ke-ke…“, podobné hlasu poštolky obecné, ale často rychlejší a pronikavější.

Rozšíření a biotop

Hnízdní areál poštolky rudonohé sahá od východní Evropy (Panonská pánev, Ukrajina, jižní Rusko) přes Střední Asii až po severovýchodní Čínu a povodí Amuru.

• Biotop: Je ptákem otevřené krajiny nížin a pahorkatin. Vyhledává:
  • Stepi, lesostepi, pastviny.
  • Extenzivně obhospodařovanou zemědělskou krajinu s alejemi, remízky a solitérními stromy.
  • Říční nivy a okolí mokřadů.
  • Klíčová je dostupnost velkého hmyzu jako potravy a přítomnost vhodných hnízdních možností (viz níže).
• Výskyt v ČR: Je velmi vzácným a lokálním hnízdičem, jehož výskyt je v současnosti omezen téměř výhradně na jihovýchodní Moravu, především okresy Břeclav, Hodonín a Znojmo. Historicky hnízdila i v jiných teplých oblastech nížin (Polabí, jižní Čechy), ale odtud vymizela. Její výskyt a početnost silně kolísá rok od roku.

Chování

• Společenskost: Je vysoce společenským druhem. Hnízdí v koloniích nebo volných skupinách, často společně s havrany polními nebo jinými druhy. Mimo hnízdní dobu tvoří hejna na tahu i na zimovištích.
• Lov: Loví především za letu. Aktivně pátrá po kořisti obratným letem nad otevřenou krajinou. Hmyz chytá v letu do pařátů a často ho konzumuje přímo za letu. Loví také z posedu. Nejaktivnější je ráno a zejména večer, kdy je aktivní velký hmyz.
• Let: Let je rychlý, elegantní, s pružnými údery křídel, připomíná většího ostříže. Často plachtí a využívá vzdušné proudy.
• Posedávání: Ráda usedá na dráty elektrického vedení, plotové sloupky, osamělé stromy.

Potrava

Poštolka rudonohá je potravní specialista, zaměřený téměř výhradně na velké druhy hmyzu.

• Hlavní složky potravy: Sarančata, kobylky, cvrčci, velcí brouci (zejména chrousti, střevlíci), vážky, cikády, motýli.
• Doplňková potrava: V menší míře loví i drobné obratlovce – malé hlodavce (hraboše), ještěrky, žáby a malé ptáky, zejména v době krmení větších mláďat nebo při nedostatku hmyzu.
• Hmyz loví převážně ve vzduchu, obratlovce na zemi.

Hnízdění (v ČR)

• Hnízdní období začíná velmi pozdě, až v květnu nebo začátkem června, po příletu na hnízdiště. Hnízdění vrcholí v červnu a červenci.
• Hnízdo: Poštolka rudonohá si sama hnízdo nestaví. Je zcela závislá na využití starých hnízd jiných druhů ptáků, především:
  • Havrran polní (Corvus frugilegus): V podmínkách střední Evropy, včetně ČR, je hnízdění poštolky rudonohé úzce vázáno na existující kolonie havranů. Obsazuje jejich opuštěná hnízda v remízcích, alejích nebo větrolamech. Úbytek nebo zánik havraních kolonií má přímý negativní dopad na poštolku rudonohou.
  • Vrána obecná, straka obecná: V menší míře využívá i jejich hnízda.
  • Vzácně dutiny stromů nebo skalní výklenky (v ČR prakticky ne).
• Hnízdo nijak neupravuje, pouze může odstranit zbytky původních majitelů.
• Hnízdění v koloniích: Typické je hnízdění ve volných koloniích, kdy několik párů obsadí hnízda blízko sebe v rámci jedné havraní kolonie nebo skupiny stromů.
• Snůška: Obvykle 2–4 (vzácně až 6) vajec. Vejce jsou nažloutlá nebo světle okrová s hustými a výraznými červenohnědými skvrnami a tečkami.
• Inkubace: Sedí oba rodiče (samice o něco více) po dobu 22–28 dní.
• Péče o mláďata: Mláďata jsou krmivá (nidikolní) a krmí je oba rodiče, převážně hmyzem. Hnízdo opouštějí ve věku 27–30 dní a jsou ještě několik týdnů rodiči dokrmována.
• Hnízdí jednou ročně.

Migrace

• Poštolka rudonohá je striktní dálkový migrant, patřící k ptákům s nejdelšími migračními trasami.
• Zimoviště: Celá evropská a západoasijská populace zimuje v jižní části Afriky, zejména v oblasti savan a polopouští od Angoly a Namibie po Jihoafrickou republiku.
• Jarní přílet: Na hnízdiště v Evropě přilétá velmi pozdě, obvykle až začátkem až polovinou května. V současné době (začátek dubna) se tedy na našem území ještě zaručeně nevyskytuje.
• Podzimní odlet: Odlétá velmi brzy, již během srpna a nejpozději v září.
• Migruje ve dne, často ve velkých hejnech, využívá vzdušné proudy.

Status a ochrana v ČR – Kriticky ohrožený druh!

• Globální status (IUCN): V roce 2021 byl status změněn na NT (Near Threatened) – Téměř ohrožený. Důvodem je výrazný pokles populací v celém areálu, zejména v Evropě.
• Status v ČR: Status poštolky rudonohé v České republice je velmi vážný. Je zařazena v Červeném seznamu ptáků ČR v nejvyšší kategorii ohrožení: CR (Critically Endangered) – Kriticky ohrožený. Je také chráněna zákonem jako zvláště chráněný druh v kategorii kriticky ohrožený.
• Příčiny kritického ohrožení:
  • Úbytek velkého hmyzu: Toto je považováno za hlavní příčinu. Masivní používání insekticidů v zemědělství (jak na hnízdištích, tak na migračních trasách a zimovištích) a změny v krajině vedly ke drastickému snížení dostupnosti hlavní potravy.
  • Úbytek hnízdních příležitostí: Pokles stavů a likvidace kolonií havrana polního v důsledku změn v zemědělství a někdy i přímého pronásledování havranů.
  • Ztráta a degradace biotopů: Intenzifikace zemědělství, zánik stepních biotopů, pastvin a úhorů.
  • Pronásledování a lov: Na některých místech migračních tras.
  • Změny klimatu: Mohou ovlivňovat jak dostupnost hmyzu, tak podmínky na migračních trasách a zimovištích.
• Ochranná opatření v ČR: Jsou zaměřena na poslední hnízdní oblasti na jihovýchodní Moravě a zahrnují:
  • Monitoring populace a hnízdní úspěšnosti.
  • Ochranu stávajících a podporu vzniku nových havraních kolonií.
  • Podporu extenzivních forem zemědělství s omezením používání pesticidů v okolí hnízdišť.
  • Výzkum potravní ekologie a migračních tras.
  • Mezinárodní spolupráci (ochrana na migračních trasách a zimovištích je klíčová).

Odlišení od podobných druhů

• Ostříž lesní (Falco subbuteo): Podobná velikost a letová silueta. Dospělý ostříž má však bílou spodinu s hustými černými podélnými proužky (nikoli jednolitě rezavou jako samice P. rudonohé nebo jednolitě šedou jako samec P. rudonohé). Má také rezavé kalhotky a spodní krovky ocasní, ale jiné celkové zbarvení. Nahé části jsou žluté.
• Poštolka obecná (Falco tinnunculus): Má odlišné zbarvení (samec šedá hlava, rezavý tečkovaný hřbet; samice hnědá s příčným vlnkováním), žluté nahé části a typický třepotavý let (hovering).
• Dřemlík tundrový (Falco columbarius): Menší, kompaktnější, s rychlejším přímým letem nízko nad zemí. Samec modrošedý, samice tmavě hnědá. Žluté nahé části. V ČR zimuje a protahuje.

Závěr

Poštolka rudonohá je nádherný a sociálně zajímavý druh sokolovitého dravce, jehož přítomnost v české krajině je v současnosti bohužel velmi vzácná a omezená na několik posledních lokalit na jihovýchodní Moravě. Její kritický stav ohrožení je varovným signálem o hlubokých problémech v našich zemědělských ekosystémech, zejména v souvislosti s úbytkem hmyzu a ztrátou biodiverzity. Její závislost na havraních koloniích a specifických potravních zdrojích ji činí obzvláště zranitelnou. Vzhledem k tomu, že se jedná o dálkového migranta přilétajícího až v květnu, v současné době ji v naší přírodě ještě nemůžeme spatřit. Její budoucí přežití v České republice závisí na komplexních ochranářských opatřeních zahrnujících jak ochranu hnízdišť a podporu havraních kolonií, tak především zásadní změny v zemědělském hospodaření směrem k udržitelnosti a podpoře biodiverzity, včetně populací velkého hmyzu.

Rozšíření