Velikost

Rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus)

Úvod

Rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus) je malý až středně velký pěvec z čeledi rákosníkovitých (Acrocephalidae), který je neodmyslitelně spjat s hustými porosty rákosu u vodních ploch. Přestože svým nenápadným, jednotvárně hnědým zbarvením snadno uniká pozornosti, jeho přítomnost v rákosinách prozrazuje vytrvalý a charakteristický zpěv. Jedná se o dálkového migranta, který tráví zimu v subsaharské Africe, a v České republice patří mezi běžné a široce rozšířené hnízdící druhy. 

Systematické zařazení

• Řád: Pěvci (Passeriformes)
• Čeleď: Rákosníkovití (Acrocephalidae)
• Rod: Acrocephalus
• Druh: Rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus)

V Evropě, včetně ČR, se vyskytuje poddruh A. s. scirpaceus.

Popis a rozpoznávací znaky

• Velikost a vzhled: Drobnější pták štíhlé postavy (délka těla 12,5–14 cm, rozpětí křídel 17–21 cm, hmotnost 10–15 g). Má poměrně dlouhý ocas, který často drží mírně zdvižený. Celkový vzhled je velmi jednotvárný, bez výrazných kreseb.
• Zbarvení: Svrchní strana těla je teplě hnědá, často s mírně rezavějším nádechem, zejména na kostřeci (oblast nad ocasem). Spodní strana těla je bělavá až béžová, s teplejším, okrovým až narezavělým nádechem na bocích a hrudi. Nad okem je patrný jen velmi slabý a krátký bělavý proužek (supercilium), výraznější před okem. Nohy jsou tmavé, šedohnědé až šedorůžové. Zobák je poměrně dlouhý a špičatý, horní čelist tmavá, dolní světle růžová nebo nažloutlá s tmavší špičkou. Oko je tmavé.
• Pohlavní dimorfismus: Samec a samice se zbarvením neliší.
• Mláďata: Podobají se dospělým, ale spodina těla bývá často sytěji okrová nebo nažloutlá.
• Odlišení od podobných druhů: Určení může být obtížné, zejména od rákosníka zpěvného.
  • Od rákosníka zpěvného (A. palustris): Velmi podobný. Rákosník obecný je typicky tepleji hnědý shora (zpěvný více do olivova/šedohněda) a více okrový zespodu (zpěvný bělavější/nažloutlý). Nohy má obecný obvykle tmavší (zpěvný často světlé, masově růžové). Zobák působí u obecného nepatrně delší. Nejspolehlivějším rozlišovacím znakem je zpěv (viz níže) a biotop (rákosník zpěvný preferuje spíše vysokou bylinnou vegetaci u vody, často mimo souvislé rákosiny).
  • Od rákosníka proužkovaného (A. schoenobaenus): Ten má výrazný světlý nadoční proužek kontrastující s tmavým temenem a tmavě proužkovaný hřbet.
  • Od rákosníka velkého (A. arundinaceus): Je mnohem větší, robustnější, má silnější zobák a velmi hlasitý, drsný zpěv.

Hlas

• Zpěv: Zpěv rákosníka obecného je velmi charakteristický, i když nepříliš melodický. Je to vytrvalý, rytmický, opakovaný sled drsnějších a skřípavých slabik, často popisovaný jako „črrk-črrk-črrk, čí-čí-čí, kere-kere-kere“. Zpěv postrádá pestrost, melodičnost a imitace jiných ptáků, které jsou typické pro rákosníka zpěvného. Samec zpívá velmi vytrvale, často i v noci, ukrytý hluboko v rákosí.
• Vábení: Ostré „ček“ nebo drsnější „črrr“.

Výskyt a biotop

• Rozšíření: Hnízdí ve většině Evropy (kromě severní Skandinávie a částí Britských ostrovů) a dále na východ přes mírné pásmo Asie. Zimuje v subsaharské Africe.
• Výskyt v ČR: Je běžným a široce rozšířeným hnízdícím druhem na celém území ČR, kde nachází vhodný biotop, především v nižších a středních polohách. Je také hojným migrantem.
• Výskyt na Břeclavsku: Oblast Břeclavska s rozsáhlými rákosinami kolem Lednických rybníků, Novomlýnských nádrží, podél řeky Dyje a Moravy a u dalších mokřadů představuje ideální prostředí pro tento druh. Po jeho příletu koncem dubna a v květnu zde bude velmi hojný.
• Biotop: Je vysoce specializovaný na porosty rákosu obecného (Phragmites australis). Hnízdí téměř výhradně v hustých, často rozlehlých rákosinách stojících ve vodě nebo na podmáčeném břehu rybníků, jezer, přehrad, pomalu tekoucích řek, kanálů a mokřadů. Jen výjimečně zahnízdí v jiných typech husté pobřežní vegetace (např. orobinec, vysoké ostřice).

Migrace

Rákosník obecný je dálkový migrant, který překonává Saharu.

• Přílet: Na hnízdiště v ČR přilétá poměrně pozdě, typicky od konce dubna do poloviny května. V současné době (začátek dubna) se tedy ještě nachází na cestě z afrických zimovišť.
• Odlet: Hnízdiště opouští v srpnu a září.
• Zimoviště: Celá evropská populace zimuje v Africe jižně od Sahary.

Potrava

• Složení potravy: Živí se především hmyzem a jeho larvami (mšice, dvoukřídlí, jepice, chrostíci, drobní brouci, housenky) a pavouky. Příležitostně může pozřít drobné měkkýše nebo na konci léta bobule.
• Způsob lovu: Potravu aktivně sbírá z listů a stébel rákosu, přičemž obratně šplhá po stéblech. Hmyz může chytat i v krátkém letu nad rákosím.

Chování

Vede velmi skrytý způsob života uvnitř hustých rákosových porostů. Je obtížné ho dobře pozorovat, snadněji se prozradí svým zpěvem. Mezi stébly se pohybuje velmi hbitě a obratně. Samci jsou v době hnízdění teritoriální a často bývají polygnní (jeden samec má více samic a teritorií).

Hnízdění a rozmnožování

• Období: Hnízdí od května do srpna, často mívá dvě snůšky ročně.
• Hnízdo: Staví mistrovské, hluboké miskovité hnízdo, které je důmyslně vpleteno mezi 3–5 svislých rákosových stébel a zavěšeno nad vodní hladinou nebo nad zemí v hustém porostu. Staví ho převážně samice z proužků rákosových listů, travin, rostlinného chmýří a pavučin.
• Snůška a inkubace: Snáší obvykle 3–5 (2–6) vajec. Vejce jsou světle nazelenalá nebo namodralá s hustými olivovými nebo hnědými skvrnkami a tečkami. Na vejcích sedí oba rodiče (samice více) po dobu 10–12 dní.
• Péče o mláďata: Mláďata krmí oba rodiče (u polygnních samců se o krmení stará hlavně samice). Hnízdo opouštějí ve věku 10–12 dní, ale ještě nejsou plně vzletná. Zdržují se v okolním rákosí, kde je rodiče dokrmují ještě asi 1–2 týdny.
• Hnízdní parazitismus: Rákosník obecný je jedním z nejčastějších a nejznámějších hostitelů kukačky obecné (Cuculus canorus) v Evropě.

Status ochrany a ohrožení

• Globálně (IUCN): Celosvětově je hodnocen jako „Málo dotčený“ druh (Least Concern – LC). Má velký areál rozšíření a početnou populaci.
• Česká republika:
  • Legislativa: Je chráněn jako všichni volně žijící ptáci zákonem č. 114/1992 Sb. Není zařazen do kategorií zvláště chráněných druhů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
  • Červený seznam ČR: Je zařazen v kategorii Málo dotčený (LC).
  • Stav populace: Je běžným a rozšířeným hnízdícím druhem. Jeho populace je v ČR obecně považována za stabilní, i když může být lokálně ohrožen ztrátou nebo degradací vhodných biotopů.
• Příčiny ohrožení: Hlavní hrozbou je ztráta a fragmentace rozsáhlých rákosin v důsledku vysoušení mokřadů, regulace vodních toků, nevhodného hospodaření (např. kosení rákosu v hnízdní době, vypalování), eutrofizace a znečištění vod ovlivňující kvalitu rákosin.

Závěr

Rákosník obecný je typickým a nezaměnitelným obyvatelem našich rákosin, i když jeho pozorování vyžaduje trpělivost. Jeho vytrvalý zpěv však patří ke koloritu letních mokřadů. Jako dálkový migrant spojuje Evropu s Afrikou a jeho mistrně postavené hnízdo je ukázkou ptačí architektury. Přestože je na Břeclavsku v rákosinách velmi hojný, na jeho hlas a přítomnost si musíme ještě několik týdnů počkat, než se vrátí ze svých afrických zimovišť. Jeho přítomnost a hojnost jsou dobrým indikátorem zdravých a rozsáhlých rákosových porostů.

Možné záměny

Rozšíření