Atlas

Rybáci – elegáni nad vodami

Rybáci jsou samostatnou čeledí dlouhokřídlých s kosmopolitním rozší- řením. Ze 45 známých druhů jich devět bylo zaznamenáno i u nás, ale v současnosti zde pravidelně hnízdí pouze jediný druh – rybák obecný. Hnízdí většinou koloniálně na ostrovech nebo na vzplývavé mokřadní vegetaci. Všechny u nás se vyskytující druhy jsou tažné a můžeme se s nimi setkat od jara do podzimu (IV.–X.). Elegantní let, štíhlé tělo, dlouhá křídla a dlouhý vidličnatý ocas připomínající vlaštovku daly rybákům v němčině dokonce jméno (Seeschwalbe – mořská vlaštovka). V minulosti byli rybáci lidově tímto jménem nazýváni i u nás.

rybák obecný

Nejhojnějším a zároveň i jediným pravidelně hnízdícím druhem rybáka u nás je rybák obecný, zástupce tzv. pravých rybáků rodu Sterna. Dospělý pták ve svatebním šatě má oranžovočervený, poměrně dlouhý zobák s černou špičkou a na hlavě černou čepičku přecházející v kápi. Sedící pták má poměrně dlouhé nohy stejné barvy jako zobák. Krajní ocasní pera u sedícího ptáka nepřesahují přes vrcholy ručních letek složených křídel. Dospělí ptáci v prostém šatě (začínají pelichat v VII.–VIII.) mají černý zobák, bílé čelo a tmavé malé křídelní krovky (u sedícího ptáka patrné jako tzv. karpální proužek). Mladí ptáci v juvenilním opeření mají tmavý zobák s oranžovým kořenem spodní čelisti, světle hnědé čelo a svrchní stranu těla a výrazný tmavý karpální proužek na křídle. Hlavními hnízdními oblastmi rybáka obecného jsou jihočeské rybniční pánve, jižní, střední a severní Morava. Hnízdí koloniálně na ostrůvcích na rybnících, přehradních nádržích, štěrkopískovnách a zatopených dolech. Početnost hnízdní populace v ČR se pohybuje kolem 500 hnízdících párů. Dalším druhem této skupiny, s kterým se ale u nás můžeme setkat pouze vzácně (především za jarního tahu), je rybák dlouhoocasý. Na první pohled je velice podobný rybákovi obecnému. Hlavními rozlišovacími znaky u dospělých ptáků jsou kratší tmavočervený zobák bez černé špičky, kratší hlava a krk. U sedícího ptáka jsou patrné kratší nohy a dlouhá krajní ocasní pera zřetelně přesahující vrcholy ručních letek složených křídel. Hruď a břicho jsou šedé (na rozdíl od bílé u rybáka obecného). V letu jsou u rybáka dlouhoocasého patrné čistě bílé, téměř průsvitné ruční letky s černými špičkami, které tvoří na křídle zřetelný úzký tmavý proužek. Juvenilní ptáci mají většinou tmavý zobák a ve srovnání s rybákem obecným méně hnědé na čele a svrchní straně těla. V letu jsou patrné čistě bílé loketní krovky tvořící bílé trojúhelníkové pole na křídle (na rozdíl od šedých loketních letek rybáka obecného). Rozdílný je i způsob lovu obou druhů – pro rybáka dlouhoocasého je typické opakované třepotání, které lovící pták často opakuje i v průběhu útoku těsně před ulovením ryby (jako by se na poslední chvíli „ujišťoval“ o poloze kořisti).

Největším naším (i evropským) rybákem je rybák velkozobý. Jedná se o poměrně robustního ptáka s větším rozpětím křídel, než má racek bouřní. U sedícího ptáka vyniká mohutný červený zobák s tmavou špičkou a sytě černá čepička a nohy. Dospělý pták v prostém šatě má čepičku na čele a temeni bíle čárkovanou. Juvenilní ptáci mají zobák oranžový s tmavou rozpitou špičkou, šupinovitý hřbet a hnědavou čepičku. V letu, který je na rybáka těžkopádný a spíše podobný racčí- mu, jsou ve všech šatech typické tmavé ruční letky (patrné zespodu) a krátký ocas. S tímto druhem se u nás můžeme pravidelně setkat na jarním (IV.–V.) i podzimním (VIII.–X.) tahu.

Determinační problém představují druhy ze skupiny mokřadních rybáků, zejména ptáci v juvenilním a prostém šatě. S mokřadními

rybáky se u nás můžeme setkat především v období jarního tahu (konec

IV. a V.). Všechny tři druhy se od ostatních rybáků liší nejen velikostí a zbarvením, ale i způsobem lovu potravy. Jsou převážně hmyzožraví a sbírají hmyz z vodní hladiny nebo jej loví za letu. Na rozdíl od ostatních druhů se při lovu netřepotají.

Nejčastějším z této skupiny je u nás rybák černý. Ve vrcholu tahu v květnu

můžeme nad většími vodními plochami pozorovat i několik desítek jedinců lovících potravu. Méně početný je v pohnízdním období s vrcholem výskytu v srpnu, poslední ptáky lze zaznamenat koncem září. V minulém století patřil rybák černý k našim pravidelně hnízdícím mokřadním ptákům, v současnosti zde již bohužel nehnízdí. Poslední pravidelnou hnízdní oblastí bylo Třeboňsko s posledními zaznamenanými hnízděními ještě počátkem tohoto tisíciletí. Zvyšující se počet ptáků pozorovaných v posledních letech v hnízdní době (VI.) dává určitou naději, že by k zahnízdění rybáka černého u nás mohlo opět dojít. Dospělého jedince ve svatebním šatě poznáme poměrně snadno. Tělo a hlavu má celou černou, svrchu je tmavošedý. Spodek ocasu (podocasní krovky) je bílý. Již od června začínají dospělí ptáci přepeřovat opeření na hlavě (čelo) do prostého šatu. V prostém šatu má rybák černý většinu hlavy (s výjimkou čepičky a příuší), hruď a spodinu těla bílou. Mladí ptáci v juve- nilním šatě jsou od dospělých odlišitelní podle hnědavých per se světlými okraji na hřbetě a křídelních krovkách. Typickým znakem rybáka černého v juvenilním a zimním šatu je tmavá skvrna po stranách krku, zasahující u mladých ptáků až na hruď. Kostřec a svrchní strana křídel u letících ptáků mají ve všech šatech šedavé zbarvení.

Podstatně méně často než s rybákem černým se u našich vod můžeme setkat s rybákem bahenním. Většinou bývají pozorováni 1–2 jedinci, vyšší počty jsou vzácné (výjimečně bylo zjištěno i hnízdění). Jedná se o největší druh našeho mokřadního rybáka. Dospělý pták připomíná kresbou (čepička)

a opeřením rybáka obecného či dlouhoocasého. Liší se především šedým kostřecem (bílý u rybáka obecného a dlouhoocasého) a mělce vykrojeným šedým ocasem (bez prodloužených krajních ocasních per). Mladí ptáci v juvenilním šatě mají hřbet s hrubší šupinovitou narezlou kresbou. V křídle jim obvykle chybí tmavý karpální proužek (přítomný u rybáků černých a bělokřídlých) a křídla mladého rybáka bahenního tak za letu působí nejsvětleji ze všech tří mokřadních rybáků. Na konci ocasu je vidi- telná tmavá koncová páska (i když ne tak výrazná jako u např. u mladých racků chechtavých). Let rybáka bahenního není tak hbitý a elegantní, jako je tomu u zbývajících dvou našich mokřadních rybáků.

Zhruba stejně častý je třetí druh z této skupiny – rybák bělokřídlý. V některých letech lze na jarním tahu v květnu zastihnout i vyšší počty (až několik desítek jedinců na vodních nádržích Rozkoš a Nové Mlýny). Dospělý pták v letu působí velice kontrastním dojmem, což je dáno sytě černým zbarvením hlavy, hrudi, břicha a spodních křídelních krovek, kontrastujícím s šedavočerným hřbetem, bílou svrchní stranou křídel (křídelními krovkami), svítivě bílým kostřecem a podocasními krovkami. U sedícího ptáka vynikají jasně červené nohy. U dospělého ptáka v pro- stém šatu chybí skvrna po stranách krku a na hrudi (přítomná u rybáka černého). Tato skvrna chybí i u jedinců v juvenilním šatu, kteří mají navíc i větší rozsah bílé na čele a černohnědý hřbet, kontrastující se světlým křídlem (loketními krovkami) a bílým kostřecem.

Velice vzácně se u nás několikrát vyskytly i dva druhy rybáků typické zejména pro příbřežní oblasti severozápadní a severní Evropy, resp. stře- domořské a černomořské pobřeží – rybák severní a rybák černozobý. Oba tyto druhy (a pochopitelně i další rybáky) nejlépe „nakoukáme“ během cest a dovolených ve Středomoří a u Černého moře.

autor článku – Jaroslav Cepák

Výběr z galerie
ledňáček říční www.nasiptaci.info volavka bílá volavka bílá www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info zvonek zelený zvonek zelený zvonek zelený zvonek zelený www.nasiptaci.info zvonek zelený www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info



Nové foto
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info volavka bílá volavka bílá volavka bílá www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info zvonek zelený zvonek zelený zvonek zelený zvonek zelený zvonek zelený zvonek zelený www.nasiptaci.info zvonek zelený www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info