Velikost

Délka: 17-20 cm.
Hmotnost: 38-71 g.

Popis

Ve všech šatech je typický kratší ocas s rezavými okraji a tmavším středem. Samec ve svatebním šatě je na hlavě, hrdle a hřbetě šedomodrý, spodní hřbet má bílý, kostřec šedomodrý, bělavě skvrnitý. Zbytek těla je červenohnědý, křídla tmavá. V prostém šatě mají pera bílé lemy, spodina těla je příčně hnědě proužkovaná. Samice má vrch těla šedohnědý, tmavě skvrnitý se světlými stříkanci, hrdlo bělavé, zbytek spodiny okrový, tmavěji skvrnitý. Mladí ptáci se podobají samici, jsou však ještě více světle skvrnití.

Ekologie

Obývá kamenité svahy hor a kopců, lomy, staré zříceniny, místy hnízdí i na novějších budovách. Ze zimovišť se vrací od března do začátku května, odlétá od srpna. Hnízdo bývá ve štěrbinách skal, mezi kameny nebo i kořeny stromů. Většinou hnízdí 1x ročně, od konce dubna do května snáší 4-6 vajec. Sedí převážně samice 14-15 dní, hnízdní péče trvá 14-16 dní. Pohlavně dospívá ve druhém roce.
Potravu tvoří hmyz, pavouci, drobní měkkýši a červi. V létě a na podzim požírá i různé plody.

Rozšíření

Od severozápadu Afriky přes Pyrenejský poloostrov, jižní a jihovýchodní Evropu do střední Asie. Ještě v 19. století byl v Evropě rozšířen více na sever, nověji se opět začínají objevovat místy hnízdiště severněji od souvislého areálu. Tažný druh zimující v savanách a stepích Afriky.
Naše území leží na severozápadní hranici rozšíření druhu. Na Slovensku je to místy pravidelně hnízdící druh i v současnosti, v ČR hnízdil v 19. století pravidelně v některých oblastech( České Středohoří, Podkrkonoší, jižní Čechy). Během 20. století začal mizet, poslední hnízdiště na Moravě zanikla v 80. letech.

Skalník zpěvný je pták připomínající zjevem drozda, má však dlouhá křídla a krátký ocas. Samička má ocas rezavě červený, mladí ptáci jsou ještě skvrnitější než samice. Při rozčílení pocukává ocáskem. Je o něco menší než drozd, dlouhý 19 cm.

Prostředí

Suťové a travnaté svahy v pahorkatinách a horách do 3000 m nad mořem, také v křovinách, někdy ve vinicích. V Německu i v Českých zemích se skalník zpěvný hojně vyskytoval až do konce minulého století (např. v Českém středohoří), dnes je zde velmi vzácný. Jeho vymizení snad souvisí i s tehdy oblíbeným chovem těchto atraktivních zpěváků. Býval hojný i ve vinicích, dnes už zde nenachází vhodné prostředí.

Rozmnožování

V hnízdišti zpívá sameček skalníka flétnovým hlasem z hromady skal, často i v letu, kdy bez hlesu vylétá a pak za zpěvu se zas snáší k zemi. Hnízdo staví ve škvíře ve skále, v dutině nebo ve výklenku ve zdi až 7 m vysoko, někdy i při zemi. Vchod do hnízda je často schován pod keřem. Hnízdo tvoří zevně nepořádně vyhlížející hromada stébel s čistě vykrouženou hnízdní jamkou, kde samička 14 až 16 dní sedí na 4 až 6 vejcích. Mláďata zůstávají v hnízdě asi 14 dní a rodiče je ještě krmí dva týdny poté, když hnízdo opustí. Pak se mladí ptáci rozletí a až do příštího hnízdění žijí jednotlivě. Pozdě na podzim můžeme ještě poznat podle opeření mladé samečky. Staří samečkové mají až do pozdního léta pestrý svatební šat, pak přepeřují do prostého šatu zimního.

Potrava

Hmyz a bobule. Když skalník zpěvný hledá potravu, klaní se a rozvírá ocas.