Modrý drahokam skalních stěn
Skalník zpěvný je bezesporu jedním z nejpřitažlivějších ptáků jižní Evropy a Asie. Samec v zářivě modrém šatu, sedící na rozpálené skále či starobylé zřícenině a přednášející svou melancholickou, flétnovou píseň, je nezapomenutelným zážitkem. Tento druh, patřící do čeledi lejskovitých (Muscicapidae), je obyvatelem slunných, skalnatých biotopů. Do České republiky zalétá jen zcela výjimečně jako extrémně vzácný zatoulanec, a jeho pozorování je proto vždy ornitologickou senzací. Právě nyní, na jaře (psáno 9. dubna 2025), probíhá období příletu a migrace, kdy by teoreticky mohla šance na takové mimořádné setkání nastat.
Modrá a nenápadná: Podrobný popis a určování
Skalník zpěvný je pták velikosti špačka nebo kosa (délka těla 21–23 cm), ale působí štíhlejším dojmem s delším zobákem a nohama. Často zaujímá vzpřímený postoj na vyvýšených místech. Pohlavní dimorfismus je extrémně výrazný.
Záměna s jinými druhy:
Hlas: Zpěv samce je hlasitý, melodický a melancholický, často přirovnávaný ke kosímu zpěvu, ale je obvykle pomalejší, s čistšími flétnovými tóny a menším opakováním frází. Může obsahovat i drsnější nebo cvrčivé zvuky. Zpívá z vyvýšených míst (skála, střecha, anténa). Volání zahrnuje ostré „ček“, „tak“ nebo vysoké pískavé „fííí“.
Rozšíření vázané na skály: Areál a poddruhy
Skalník zpěvný má rozsáhlý, ale velmi fragmentovaný (nesouvislý) areál pokrývající oblasti s vhodnými skalnatými biotopy. Hnízdí v jižní Evropě (Pyrenejský poloostrov, jižní Francie, Itálie, Malta, Balkánský poloostrov, Řecko, středomořské ostrovy), v severozápadní Africe, na Blízkém východě a dále širokým pásem přes střední Asii (Írán, Kavkaz, Himálaj) až po Čínu, Japonsko a jihovýchodní Asii.
Rozlišuje se několik poddruhů, které se liší především zbarvením spodní části těla samců (jak bylo popsáno výše) a jemnými rozdíly ve velikosti nebo délce zobáku. V Evropě a jako potenciální zatoulanci do ČR připadají v úvahu především poddruhy s celomodrým samcem (M. s. solitarius, M. s. longirostris).
Migrace: Stálý i tažný
Migrační chování je různorodé. Populace v jižní Evropě a severní Africe jsou převážně stálé nebo podnikají jen krátké potulky či vertikální přesuny do nižších poloh na zimu. Populace ze střední Asie a severnějších částí asijského areálu jsou tažné. Zimují v severovýchodní Africe, Arábii, Indii a jihovýchodní Asii. Ptáci přilétají na hnízdiště od března do dubna/května.
Domov na slunci a kameni: Preferované biotopy
Skalník zpěvný je striktně vázán na suché, slunné a teplé biotopy se skalním podkladem nebo podobnými strukturami. Vyhledává:
Lovec z posedu: Chování a ekologie
Potravu vyhledává typicky z vyvýšeného pozorovacího místa (skála, kámen, střecha, větev). Když spatří kořist na zemi, snese se dolů a uchopí ji. Loví především na zemi, ale sbírá potravu i ze skalních stěn nebo z vegetace a občas podniká krátké výpady za létajícím hmyzem. Často a nápadně posedává na dominantních bodech ve svém teritoriu. Mimo hnízdění žije obvykle jednotlivě, během hnízdění v párech. Je silně teritoriální.
Hnízdní biologie: Skrytý život ve skalách
Hnízdo staví převážně samice v přirozené nebo umělé dutině či polodutině – ve skalní štěrbině, pod převisem, ve výklenku, v díře ve zdi, pod kamenem, vzácněji i v hustém keři u skály. Je to poměrně objemná, ale úhledná miska spletená z mechu, kořínků, suchých trav a listí, vystlaná jemnými kořínky, chlupy nebo jiným měkkým materiálem.
Samice snáší 4–5 (někdy 3–6) světle modrých, téměř bez skvrn nebo jen s jemným červenavým tečkováním. Inkubace trvá asi 12–15 dní a sedí na ní převážně samice. Mláďata krmí oba rodiče. Hnízdo opouštějí po cca 14–18 dnech. V příznivých podmínkách mohou mít i dvě snůšky ročně.
Potrava: Všežravec se zálibou v hmyzu
Potrava je rozmanitá. Hlavní složku tvoří bezobratlí, zejména větší hmyz (brouci, sarančata, kobylky, housenky motýlů, mravenci), pavouci, stonožky a plži. Důležitou součástí jídelníčku jsou i drobní obratlovci, především ještěrky a gekoni. Příležitostně uloví i malé hlodavce nebo mláďata ptáků. Mimo hnízdní sezónu, zejména na podzim a v zimě, konzumuje ve velké míře také bobule a plody (např. fíky, bobule jalovce, olivovníku a dalších keřů a stromů).
Status v České republice: Extrémně vzácný zatoulanec
Skalník zpěvný v České republice nehnízdí a jeho výskyt je naprosto výjimečný. Je považován za extrémně vzácného zatoulance z jižních hnízdišť.
Ochrana a ohrožení: Globálně stabilní, lokálně citlivý
Celosvětově je skalník zpěvný hodnocen IUCN jako málo dotčený (LC). Má rozsáhlý areál rozšíření a jeho celková populace je považována za velkou a stabilní. V Evropě je jeho stav také obecně příznivý, v některých oblastech se dokonce šíří díky adaptaci na umělé biotopy (lomy, budovy).
Lokálně však může být ohrožen:
V České republice je jako extrémně vzácný zatoulanec chráněn zákonem, ale nemá specifický ochranářský program. Jeho výskyt je především cenným faunistickým údajem.
Závěr
Skalník zpěvný je nádherný pták slunných skalnatých krajin, jehož samec v modrém šatu a s melancholickým zpěvem patří k symbolům Středomoří a dalších jižních oblastí. Pro Českou republiku je však jen zcela výjimečným hostem, jehož pozorování je skutečnou raritou a splněným snem mnoha ornitologů. Jeho příběh nám připomíná, jak rozmanitý je ptačí svět a jak daleko se mohou jednotliví ptáci zatoulat ze svých domovů, a zároveň jaké biotopy v naší krajině chybí pro trvalé osídlení takovýchto druhů.
*Enter your name
*Email not valid.
Do not change these fields following