Velikost

Sýkora koňadra (Parus major)

Úvod

Sýkora koňadra je bezesporu největší, nejběžnější a nejznámější zástupce čeledi sýkorovitých v Evropě a velké části Asie. Tento inteligentní a přizpůsobivý pěvec se vyskytuje v široké škále prostředí, od lesů až po centra velkých měst, a díky své ochotě navštěvovat krmítka a využívat hnízdní budky se stal velmi blízkým sousedem člověka. Její výrazné zbarvení a charakteristické hlasové projevy ji činí snadno rozpoznatelnou i pro laiky. V České republice patří mezi nejhojnější ptačí druhy.

Systematické zařazení:

• Řád: Pěvci (Passeriformes)
• Čeleď: Sýkorovití (Paridae)
• Rod: Sýkora (Parus) ¹  
   
• Druh: Sýkora koňadra (Parus major)

Popis:

• Velikost: Největší evropská sýkora, velikostí srovnatelná s vrabcem. Dosahuje délky těla 13,5–15 cm a rozpětí křídel 22–25 cm. Hmotnost se pohybuje mezi 14–22 g.
• Zbarvení: Má velmi charakteristické a kontrastní zbarvení. Hlava je leskle černá s velkými, čistě bílými lícemi. Od černé brady se táhne přes hruď a břicho široký černý podélný pruh. Hřbet je olivově zelený. Křídla jsou modrošedá s jednou výraznou bílou křídelní páskou. Ocas je modrošedý s bílými vnějšími okraji. Spodina těla (hruď a břicho) je jasně žlutá.
• Pohlavní dimorfismus: Pohlaví jsou si podobná, ale lze je rozlišit podle černého pruhu na břiše:
  • Samec: Černý pruh je širší, zejména v dolní části břicha, a často se rozšiřuje mezi nohama. Černá barva je celkově intenzivnější.
  • Samice: Černý pruh je užší a často se na břiše zužuje nebo přerušuje.
• Zbarvení – Mladí ptáci (juvenilní): Jsou celkově matnější než dospělí. Černá barva na hlavě není tak lesklá, bílé líce mají nažloutlý nádech a žlutá barva na spodině je bledší.
• Zobák: Poměrně silný, kuželovitý, černý.
• Nohy: Modrošedé.

Výskyt, rozšíření a habitat:

• Rozšíření: Má obrovský areál rozšíření zahrnující celou Evropu (kromě Islandu), severozápadní Afriku, Blízký východ a široký pás Asie až po Japonsko a jihovýchodní Asii.
• Habitat: Je extrémně přizpůsobivá a dokáže obsadit téměř jakýkoli biotop, kde se nacházejí alespoň nějaké stromy nebo keře. Obývá listnaté, jehličnaté i smíšené lesy všech typů, parky, zahrady, sady, stromořadí, hřbitovy, křovinaté porosty, zemědělskou krajinu s remízky a živými ploty, ale i příměstské a městské prostředí. Je velmi tolerantní k přítomnosti člověka.
• Výskyt v ČR: V České republice je velmi hojným a plošně rozšířeným druhem od nížin až po horské oblasti (až k horní hranici lesa). Je běžná ve všech vhodných biotopech, včetně městských parků a zahrad, a je tedy samozřejmě hojná i v Břeclavi a jejím okolí.

Potrava a způsob obživy:

• Složení potravy: Je všežravá a její jídelníček se výrazně mění během roku.
  • Jaro a léto: Převažuje živočišná potrava, zejména hmyz v různých vývojových stádiích (housenky, brouci, mšice, motýli, pavouci). Housenky jsou klíčovou potravou pro krmení mláďat.
  • Podzim a zima: Potrava se přesouvá k rostlinné složce, především k semenům a plodům. Konzumuje semena stromů (bukvice, žaludy, semena habrů, javorů, jehličnanů), slunečnicová semena, ořechy, bobule, ovoce. Velmi ráda navštěvuje ptačí krmítka, kde konzumuje prakticky všechnu nabízenou potravu (slunečnice, lůj, ořechy, různé směsi).
• Způsob obživy: Potravu sbírá na větvích, listech i kmenech stromů, na zemi, aktivně prohledává štěrbiny. Často visí hlavou dolů na tenkých větvičkách. Tvrdá semena nebo ořechy si přidržuje nohou na větvi a silným zobákem je rozklovává.

Chování a hlas:

• Aktivita a chování: Je velmi aktivní, pohyblivá, zvědavá a často i poměrně odvážná. Vůči menším druhům ptáků, zejména u krmítek, bývá dominantní a agresivní. Patří mezi inteligentní ptáky, je schopná učení a řešení problémů (známý je příklad s otevíráním víček lahví s mlékem ve Velké Británii).
• Sociální chování: Během hnízdění žije v párech, které jsou silně teritoriální. Na podzim a v zimě se často sdružuje do smíšených hejn s jinými druhy sýkor (modřinka, úhelníček, babka), brhlíky, šoupálky a králíčky, se kterými společně prohledává les nebo zahrady. V těchto hejnech panuje určitá sociální hierarchie.
• Hlas: Má mimořádně bohatý hlasový repertoár, jeden z nejpestřejších mezi evropskými pěvci. Zahrnuje desítky různých typů volání a zpěvů. Nejznámější je hlasitý, rytmický zpěv, často přepisovaný jako „cici-be cici-be“ nebo anglicky „tee-cher tee-cher“, ale existuje mnoho individuálních i regionálních variant. Z kontaktních a varovných volání jsou běžné ostré „pink“, „čit“ nebo varovné „čer-er-er-er“.

Rozmnožování:

• Hnízdění: Hnízdí v dutinách. Využívá přirozené dutiny ve stromech, staré dutiny datlů a strakapoudů, štěrbiny ve zdech, skalách, ale velmi ochotně a často obsazuje umělé hnízdní budky různých typů. Budky jsou pro ni důležitým hnízdním zdrojem zejména v mladých lesích nebo městském prostředí.
• Hnízdo: Hnízdní dutinu si vybírá samice a sama také staví hnízdo. Je to měkká, bohatá vystýlka dutiny, tvořená především mechem, doplněná rostlinnými vlákny, trávou a velmi hojně vystlaná zvířecí srstí, vlnou a peřím.
• Snůška a péče: Hnízdí od dubna do června/července. Má obvykle jednu snůšku ročně, v příznivých podmínkách může zahnízdit i podruhé. Snáší velký počet vajec, obvykle 6–12, ale někdy i více (až 18). Vajíčka jsou bílá s jemnými červenohnědými tečkami. Na vejcích sedí pouze samice po dobu asi 13–15 dní, samec ji během sezení krmí. O vylíhlá mláďata pečují oba rodiče. Krmí je velmi intenzivně, téměř výhradně hmyzem, zejména housenkami. Mláďata opouštějí budku po 18–21 dnech a rodiče je ještě asi 2–3 týdny dokrmují.

Pohyb:

Ve většině svého areálu, včetně České republiky, je sýkora koňadra převážně stálým ptákem. Dospělí ptáci jsou věrní svému teritoriu. Mladí ptáci se po osamostatnění rozptylují. Pouze populace z nejsevernějších a nejvýchodnějších částí areálu mohou podnikat výraznější iruptivní (invazní) přesuny nebo částečný tah v závislosti na úrodě semen (zejména bukvic) a tvrdosti zimy.

Stav populace a ochrana:

• Status: Globálně i v Evropě je podle IUCN hodnocena jako „málo dotčený“ (LC – Least Concern). Její populace je obrovská, stabilní a v mnoha oblastech dokonce mírně narůstá.
• Stav v ČR: V České republice je jedním z nejhojnějších a nejrozšířenějších ptačích druhů, v Červeném seznamu ptáků ČR je rovněž zařazena jako „málo dotčený“ (LC). Nepatří mezi zvláště chráněné druhy. Její populace je považována za stabilní a prosperující. Velmi jí prospívá zimní přikrmování na krmítkách a široká nabídka hnízdních budek.

Zajímavosti a vztah k člověku:

• Je jedním z nejlépe prozkoumaných ptačích druhů na světě, slouží jako modelový organismus pro studium chování, ekologie, evoluce a adaptací ptáků.
• Její schopnost učit se a inovovat (např. otevírání lahví s mlékem) je často uváděna jako příklad ptačí inteligence.
• Díky své hojnosti, nápadnosti a ochotě žít v blízkosti lidí a využívat krmítka a budky je velmi populárním a oblíbeným ptákem.

Závěr:

Sýkora koňadra je ukázkovým příkladem vysoce úspěšného a adaptabilního ptačího druhu. Její schopnost využívat širokou škálu prostředí a potravních zdrojů, inteligence a ochota žít v blízkosti člověka jí zajistily status jednoho z nejhojnějších a nejrozšířenějších ptáků Evropy. Její přítomnost v parcích, zahradách i lesích je běžná a její hlasité volání a zpěv patří neodmyslitelně k zvukové kulise naší přírody po většinu roku.

Rozšíření

Rozšíření v ČR