Sýkora lužní (Parus montanus) je velmi podobná poněkud hojnější sýkoře babce, nejsnáze lze oba druhy rozeznat podle vábení. Svrchu je hnědá, zespodu bělavá, na hlavě má černou „čepičku“ (matnou a protáhlejší než babka), na bradě rovněž černou skvrnu (větší než babka). Vyskytuje se ve vlhčích lesích a především v zimě i ve stromových porostech kolem vod. Stejně jako ostatní sýkory se živí hmyzem a různými semeny. Hnízdí v dutinách stromů, které si většinou vytesává ve ztrouchnivělém dřevě. Hnízdí obvykle jen jednou ročně, 5 až 10 vajíček snáší samička v dubnu a sama je zahřívá, sameček ji však krmí. O mláďata pečují oba rodiče. Stálý druh; po vyhnízdění se sdružuje do hejnek, často se sýkorami uhelníčky.
Poznejte ptáky blíže: Hlasy ptáků – přehled nahrávek
