Tetřev hlušec

Reklamy

tetrevhl

Velikost

Délka: M 75-90 cm, F 54-63 cm.
Hmotnost: M 3500-5100 g F cca 2000 g.
 
Rozpětí: 90-125 cm.
Vejce (data z ČR a SR).
Výška x šířka: 51-59×40-44 mm.
Hmotnost: 35-59 g.
 

Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) 

Úvod

Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) je náš největší původní hrabavý pták a skutečný symbol divoké, neporušené přírody horských lesů. Tento impozantní zástupce podčeledi tetřevů (Tetraoninae) je známý svým výrazným pohlavním dimorfismem a především spektakulárními jarními námluvami, tzv. tokem. Bohužel, v České republice se jedná o kriticky ohrožený druh, jehož populace dramaticky poklesly a jsou omezeny jen na několik málo oblastí. Právě nyní, na začátku dubna, vrcholí jeho citlivé období toku, což klade zvláštní nároky na jeho ochranu. Je důležité zdůraznit, že tetřev hlušec je vázán na specifické biotopy horských a podhorských lesů a v podmínkách nížinné jižní Moravy, jako je například okolí Břeclavi s lužními lesy a zemědělskou krajinou, se přirozeně vůbec nevyskytuje.

Systematické zařazení

  • Řád: Hrabaví (Galliformes)
  • Čeleď: Bažantovití (Phasianidae)
  • Podčeleď: Tetřevi (Tetraoninae)
  • Rod: Tetrao
  • Druh: Tetřev hlušec (Tetrao urogallus)

Popis a rozpoznávací znaky

  • Velikost: Patří mezi největší ptáky Evropy. Je zde extrémní pohlavní dimorfismus ve velikosti i zbarvení.
    • Samec (kohout): Dosahuje hmotnosti 3,5–5 kg (výjimečně i více) a délky těla až 100 cm. Je převážně tmavě šedý až černý, s hnědými křídly. Hruď má výrazný kovově zelený lesk. Nad okem má nápadnou červenou kožní zduřeninu (poušek), která v době toku nabývá na velikosti. Pod zobákem má chomáč prodloužených per tvořících „vous“. Ocas je dlouhý, tmavý, vějířovitě roztíratelný.
    • Samice (slípka): Je výrazně menší, váží 1,5–2,5 kg a měří okolo 60 cm. Její zbarvení je kryptické – převládá hnědá barva s černým a stříbřitým proužkováním a skvrněním, což jí poskytuje dokonalé maskování při sezení na hnízdě. Na hrudi má obvykle rezavohnědou skvrnu.
  • Let: Let je těžký, hřmotný, obvykle jen na krátké vzdálenosti, s rychlými údery křídel střídanými klouzavým letem.

Výskyt a biotop

  • Rozšíření: Palearktický druh, obývá pásmo jehličnatých a smíšených lesů od Skandinávie a Skotska přes střední Evropu a Balkán až po Sibiř. V mnoha oblastech střední a západní Evropy jeho populace silně poklesly nebo vymizely.
  • Biotop: Tetřev hlušec má velmi specifické nároky na prostředí. Vyžaduje rozlehlé, staré, strukturálně bohaté a člověkem málo narušované jehličnaté (borovice, smrk, jedle) nebo smíšené lesy. Důležitá je mozaika různých vývojových stádií lesa – staré stromy pro hřadování a potravu, prosvětlená místa s bohatým bylinným a keřovým podrostem (zejména borůvčí), paseky a vlhčí místa (pro kuřata s hmyzem). Klíčová je minimální fragmentace lesních komplexů a nízká míra rušení.
  • Výskyt v ČR: V minulosti byl rozšířen ve většině horských a podhorských lesů ČR. Dnes přežívají izolované a silně ohrožené populace především na Šumavě, v Beskydech, a malé zbytkové nebo reintrodukované populace se mohou vyskytovat v Novohradských horách, Krušných horách, Krkonoších či Jeseníkách (někde již pravděpodobně vymizel). Jeho přítomnost je indikátorem zachovalosti a kvality horských lesních ekosystémů. Oblast Břeclavska svými nížinnými lesy a zemědělským charakterem krajiny absolutně neodpovídá jeho biotopovým nárokům.

Potrava

  • Složení: Dospělí ptáci jsou převážně býložraví. Složení potravy se mění sezónně:
    • Jaro: Pupeny stromů a keřů, čerstvé výhonky, květy.
    • Léto: Listy a plody borůvky, brusinky, vřesu, různé byliny, trávy, později i další lesní plody.
    • Podzim a zima: Převažuje jehličí (hlavně borovice, ale i smrku a jedle) a pupeny dřevin.
  • Kuřata: V prvních týdnech života jsou závislá na živočišné potravě bohaté na bílkoviny – hmyzu (housenky, mravenci, kobylky, brouci) a pavoukovcích. Dostupnost této potravy je kritická pro jejich přežití.
  • Trávení: Pro trávení tvrdé rostlinné potravy (jehličí) polykají drobné kamínky (gastrolity), které jim v svalnatém žaludku pomáhají rozmělňovat potravu.

Chování a hlasové projevy

  • Denní aktivita a plachost: Je to převážně pozemní pták, aktivní za svítání a soumraku. Je velmi plachý a citlivý na rušení. Většinu času tráví hledáním potravy na zemi nebo hřadováním na stromech.
  • Tok (námluvy): Nejznámějším projevem tetřeva je jeho jarní tok, který probíhá na tradičních místech (tokaništích) od března do května, s vrcholem právě nyní v dubnu.
    • Průběh: Kohouti se shromažďují na tokaništi již před rozedněním. Tok začíná na stromě, později se samci přesouvají na zem. Předvádějí se před samicemi specifickými postoji – svěšená křídla, vztyčená hlava s načepýřeným vousem a rozevřeným vějířovitým ocasem.
    • Hlasové projevy toku: Tok doprovází unikátní série zvuků: začíná tzv. klepáním (rychlé cvakavé zvuky), přechází v louskání (zvuk podobný vyloupnutí zátky) a vrcholí tzv. broušením či výluhem (skřípavý, broušení kosy připomínající zvuk). Celá tato sloka trvá jen několik sekund.
    • „Hluchota“: Během vrcholné fáze broušení je kohout natolik zaujatý tokem, že údajně dočasně ztrácí ostražitost a špatně vnímá okolní zvuky – odtud pochází jeho druhové jméno „hlušec“.
    • Role samice: Samice (slípky) přilétají na tokaniště, pozorují samce a vybírají si partnera k páření, obvykle nejdominantnějšího kohouta.

Hnízdění a rozmnožování

  • Hnízdo: Po spáření si samice sama staví hnízdo, což je jen mělká, vystlaná jamka na zemi, velmi dobře ukrytá v husté vegetaci, pod kořeny stromu nebo u paty kmene.
  • Snůška: Klade 5–12 (obvykle 6–9) žlutavých až světle hnědých vajec s řídkým tmavším skvrněním.
  • Inkubace a péče o mláďata: Na vejcích sedí pouze samice po dobu 26–28 dní. Je při tom extrémně zranitelná vůči predátorům a rušení. Kuřata jsou prekociální – krátce po oschnutí opouštějí hnízdo a následují matku. Samice je vodí, ukazuje jim potravu, chrání je a zahřívá. První týdny jsou kritické, úmrtnost kuřat je velmi vysoká kvůli nepřízni počasí (chlad, déšť), predaci (liška, kuna, jestřáb, krkavcovití) a nedostatku hmyzí potravy.

Stav populace a ochrana

  • Status: Podle IUCN je celosvětově hodnocen jako „málo dotčený“ druh (LC). Tento status je však zavádějící, protože je dán obrovskými populacemi v Rusku a Skandinávii. Ve většině střední a západní Evropy jsou jeho populace ohrožené.
  • Status v ČR: V České republice je situace kritická. Tetřev hlušec je uveden v Červeném seznamu ptáků ČR v kategorii Kriticky ohrožený (CR) a je chráněn zákonem jako zvláště chráněný druh v nejvyšší kategorii.
  • Příčiny ohrožení:
    • Ztráta a degradace biotopu: Přeměna původních rozmanitých lesů na stejnověké husté monokultury (zejména smrkové), fragmentace lesních komplexů (silnice, zástavba).
    • Nevhodné lesní hospodaření: Velkoplošné holosečné těžby, odstraňování starých stromů a doupných stromů, husté zalesňování bez ponechání světlin a bohatého podrostu.
    • Vyrušování: Tetřev je extrémně citlivý na rušení člověkem, zejména v době toku (duben-květen) a hnízdění (květen-červenec). Turistika, jízda na horských kolech, lyžování (včetně skialpinismu), sběr lesních plodů, těžba dřeva a myslivost v nevhodnou dobu a na nevhodných místech mohou vést k opuštění tokanišť i hnízd.
    • Predace: Zvýšený tlak predátorů (liška, kuna, divoké prase, jestřáb), jejichž populace mohou být podpořeny změnami v krajině a lidskou činností.
    • Klimatické změny: Mohou ovlivňovat dostupnost potravy (např. fenologii borůvčí) a zvyšovat úmrtnost kuřat během nepříznivého počasí.
    • Další faktory: Kyselé deště (v minulosti), nemoci, genetická izolace malých populací.
  • Ochranná opatření:
    • Ochrana a obnova biotopů: Podpora přirozené obnovy lesa, vytváření mozaikovité struktury lesa, ponechávání starých stromů, prosvětlování porostů, podpora růstu borůvčí.
    • Specifické lesní hospodaření: Přechod k šetrnějším, výběrným formám těžby, omezení holosečí.
    • Minimalizace rušení: Časové a prostorové omezení vstupu veřejnosti do klidových zón (zejména v době toku a hnízdění), regulace turismu a sportovních aktivit, osvěta veřejnosti.
    • Reintrodukční programy: Umělý odchov a vypouštění ptáků do vhodných lokalit (výsledky jsou často problematické).
    • Monitoring populace a výzkum.

Interakce s člověkem

V minulosti byl tetřev významným loveckým druhem. Dnes je jeho lov v ČR zakázán. Jeho přítomnost je považována za ukazatel zdravého a stabilního lesního ekosystému. Jeho extrémní citlivost na lidskou činnost z něj činí konfliktní druh v oblastech s vysokou návštěvností nebo intenzivním lesním hospodařením.

Zajímavosti

  • Původ jména „hlušec“ souvisí s domnělou ztrátou sluchu samce během vrcholné fáze toku.
  • Obrovský rozdíl ve velikosti a zbarvení mezi kohoutem a slípkou je jedním z nejvýraznějších u evropských ptáků.
  • Tetřev hraje důležitou roli v potravních řetězcích horských lesů a přispívá k šíření semen některých rostlin.

Závěr

Tetřev hlušec je majestátní pták a nedílná součást původní fauny našich horských lesů. Jeho budoucnost v České republice je však velmi nejistá. Jako kriticky ohrožený druh vyžaduje komplexní a cílenou ochranu, zaměřenou především na zachování a obnovu jeho specifického životního prostředí a na minimalizaci veškerého rušení, zejména v citlivém období jarního toku a hnízdění, které právě probíhá. Jeho osud je varovným příkladem toho, jak lidská činnost může ovlivnit i kdysi běžné druhy a zdůrazňuje potřebu odpovědného přístupu k našim přírodním ekosystémům. Jeho výskyt je přitom striktně omezen na horské oblasti a v nížinné krajině jižní Moravy, jako je Břeclavsko, se s ním setkat nemůžeme.

Reklamy
 

Rozšíření

Tetrao urogallus urogallus obývá v roztříštěném areálu celou Evropu mimo Pyrenejského poloostrova a východních a jižních Karpat (tam ho zastupují ssp. T. u. taczanowskii a T. u. rudolfi). Areál dál pokračuje až do severozápadní Sibiře. Stálý druh, z některých oblastí jsou známy jarní a podzimní přelety za potravou – častější u severnějších populací. Z okolních zemí žije v Německu 750-1500 „párů“, v Polsku do 500, na Slovensku 500-700, v Rakousku 7000-10000.
U nás v minulosti obýval i lesy v nižších polohách. V současnosti žije asi 90% tetřevů v oblasti Šumavy, zbytkové populace jsou v Slavkovském lese, v Beskydech, Jeseníkách a Králickém Sněžníku. Počty tokajících kohoutů u nás pravděpodobně nejsou vyšší, než 150 kusů.
 

Význam

V minulosti velice ceněná trofejní zvěř. U nás je od roku 1988 celoročně hájen, od roku 1996 nemůžou být na lov udělovány ani výjimky. Max. počet byl loven kolem roku 1910 a to 1600-1800 kohoutů ročně.
 
Reklamy