Záchranné stanice

Vykonávají svoji činnost na určitém území – minimálně na území 1 obce s rozšířenou působností. Území působnosti jednotlivých členských stanic se vrámci NSZS vzájemně nepřekrývají, navazují na sebe a území všech stanic dohromady obsáhne celou Českou republiku. Na svěřeném území stanice ručí (na základě dlouhodobé smlouvy mezi stanicí a ÚVR ČSOP) za poskytnutí odborné péče všem nalezeným hendikepovaným živočichům volně žijících druhů obratlovců s výjimkou jelena, losa a medvěda. Záchranné stanice spolupracují s orgány státní ochrany přírody, zejména s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, Státní veterinární správou, Českou inspekcí životního prostředí a dalšími. K lepšímu pokrytí svěřeného území mohou stanice na tomto území zřizovat sběrné stanice či uzavírat smlouvy s jinými subjekty (Přidružené stanice).
- Vrchlabí – 737 890 559 – Vrchlabí
- Vlašim – 317 845 169, 777 800 460 – Vlašim
- Vendolí – 732 408 030, 605 167 358, 604 830 851 – Vendolí
- Třeboň – 384 722 088 – prioritní číslo, 775 588 932 – Třeboň
- Tachov – 608 154 180 – Tachov
- Stránské – 777 256 577, 554 291 000 – Břidličná
- Spálené Poříčí – 371 594 842, 728 117 903 – Spálené Poříčí
- SOOS – 354 542 033, 731 824 390 – Skalná
- Ruda – 731 663 801, 724 618 060 – Ruda nad Moravou
- Rokycany – 371 722 686, 603 239 922 – Rokycany
- Rajhrad – 606 184 100 – Rajhrad
- Praha – 773 772 771 (non-stop) – Praha 5
- Plzeň – 777 145 960, 777 194 095 – Plzeň
- Pavlov – 569 721 293, 734 309 798 – 584 01
- Huslík – 603 864 822 – Poděbrady
- Pasíčka – 777 678 777, 774 739 595 – Proseč
- Ornis Přerov – 581 219 910, 724 947 543 – Přerov
- Rozovy u Temelína – 602 112 143 – Hluboká nad Vltavou
- Němčice – 602 587 638 – Němčice nad Hanou
- Makov – 724 090 220, 382 279 159 – Čížová
- Falco – 606 280 121 – Litoměřice
- Libštát – 732 228 801 – Libštát
- Liberec – 728 040 610, 485 106 412 – Liberec 11
- Klášterec – 731 530 223, 731 530 325 – Vimperk
- Kladno – 602 336 014, 723 468 462 – Brandýsek
- Jinačovice (Zoo Brno) – 702 137 837 – Brno
- Jaroměř – 731 658 112, 603 847 189, 605 251 434 – Jaroměř
- Chomutov – 778 755 177, 777 110 096, 474 629 917 – Chomutov
- Hrachov – 603 259 902 – Hrachov
- Buchlovice – 732 250 240 – Buchlovice
- Brno – 602 524 228 – Brno
- Bublava – 606 840 500, 773 609 610 – Kraslice
- Bartošovice – 602 271 836, 723 648 759 – Bartošovice
- U volně žijícího ptactva je možné se setkat s několika problémy.
  1) Zranění – nejčastější příčiny jsou naražení do překážky (například skleněné výplně), popálení elektrickým proudem, srážka s dopravním prostředkem.
  - V takovém případě je nutné volat odborníky, kteří poradí co s tímto zvířetem dělat, případně zajistí jeho odchyt.
  2) Vysílení v důsledku nedostatku potravy v zimních měsících
  - Tomuto problému lze alespoň částečně předcházet, viz. Dokrmování ptactva.
  3) Vypadlá mláďata z hnízd
  - Ne vždy se však jedná o mládě, které potřebuje bezpodmínečně pomoc. Mláďata kosů, drozdů či sýkor se učí létat již mimo hnízdo. Posedávají a poskakují po zemi a rodiče je pravidelně dokrmují.
  - Pokud se jedná o skutečně vypadlé mládě a v blízkosti místa nálezu je vidět jeho hnízdo, je možné jej do něj vysadit. Mládě, které potřebuje pomoc poznáte především podle toho, že ještě není opeřené, sedí na zemi a píská.
  - Ptáci nemají dobrý čich, nemusíte se proto bát, že v případě fyzického kontaktu o něj rodiče ztratí zájem.
  4) Ptáci přimrzlí na vodní hladině
  - Často volají lidé, že viděli na rybníku přimrzlou labuť. Ve většině případů však přimrzlá není.
  - K vodní hladině přimrzne pouze zraněné nebo velmi vysílené zvíře.
  - Nejlepší a zároveň nejjednodušší pomoc je pokusit se labuť vyplašit (např. tleskáním).
  - V případě, že se labuť nepohne, nebo se bude snažit odletět a nepůjde jí to, volejte odborníky, kteří jí pomohou.
10 rad pro případ, když se běžného pěvce či jiného drobného ptáka nikdo nechce ujmout a chcete se pokusit o něj postarat sami.
Jedná se o upravený a doplněný návod záchranné stanice v Praze 5 – Jinonicích pro případ nálezu zraněného ptáka, ale vybrané body lze použít třeba i při odchovu nalezeného mláděte – nejprve si však přečtěte odpověď na dotaz Co dělat s nalezeným ptačím mládětem?
1. Co nejdříve nakrmit
– Zesláblý pták velikosti vrabce a méně – nejdůležitější co nejdříve nakrmit.
– Pěvci (kromě největších druhů) mají velmi rychlý metabolismus, nelze “čekat do zítřka”.
– Nečekáme dlouho až začne pták žrát sám!, nejdéle 1 hod., pak uměle nakrmíme.
– Žádnému ptáku neublíží strouhané vejce natvrdo!, drcené či ve vodě namočené piškoty.
– Hmyzožravci (sýkory, pěnice, vlaštovky, rehkové…) – škrábané libové maso, nejlépe drůbeží (bez tuku!), zadní hovězí či koňské, hovězí či vepřové srdce, maso vždy syrové!, směska se sušenými komáry ap., dekapitovaní menší mouční červi (dekapitovaní – bez hlavy – proto, aby kusadly nepoškodili malým ptákům žaludek a střeva).
– Zrnozobí (pěnkavy, strnadi, vrabci) – směs zrnin (proso, řepka, loupaný oves, v nouzi ovesné vločky a drcené oříšky) – ovšem ne malým mláďatům! (mláďatům např. strouhané vejce natvrdo, piškoty)
– Kosi, drozdi, brkoslavi – maso, bobule (jeřáb, bez), jakékoli ovoce i kompot, směs ve zvlhčeném tvarohu s najemno nastrouhanou a rozmačkanou mrkví.
2. Co nejdříve napojit
– Zraněný pták trpí téměř vždy dehydratací z horečky.
– Napojit ihned několika kapkami čisté vlažné vody. Není-li schopen sám pít, napojte ho kapkami vody přímo do zobáku – nejlépe kapátkem.
– Dát k dispozici malou misku s vodou, do níž nemůže vlézt (Proč? Zesláblý ve vodě snadno prochladne a nemusí už mít sílu dostat se ven. Zraněný si může rozmáčet ránu. Pozor! Někteří pěvci /drozdovití, krkavcovití…/ se koupou i mnohokrát za den a to i ve špatném zdravotním stavu. Proto musí být miska s vodou opravdu velmi malá.)
– Budete-li se starat o ptáka déle než pár dní, je nezbytné přidávat mu do vody vitaminy – vitamin B (drcený B komplex), vitamin C (pokud nedodáváte v jiné, přírodní formě) a vitaminy A-D (běžně dostupné veterinární kapky) – i zde platí nejvyšší nutnost opatrnosti při dávkování! Vždy je třeba přepočítat doporučenou denní dávku na hmotnost jedince – zvláště to platí pro A-D vitamíny, které jsou rozpustné v tucích a zvíře není schopno je jednoduše z těla vyloučit. Vitaminy jsou důležité – chybí-li např. vitamin B, může docházet k postupnému ochrnování různých částí těla.
3. Ošetřit zranění
– Každé zranění musí být co nejrychleji ošetřeno.
– Ptačí zlomeniny se hojí velmi rychle. Čím menší pták, tím rychleji, někdy i během týdne. Už za tři dny se vytváří tzv. svalek a není-li zlomenina zreponována (= konce kosti správně srovnány a fixovány), bude muset veterinář ptáka operovat.
4. Zastavit krvácení
– Krvácí-li drobný pták, ihned se snažíme krvácení zastavit.
– Čistý kapesník, gázu či obvaz na ránu pevně přitiskneme a spěcháme k veterináři.
– Ptáci mají sice velmi dobrou srážlivost, ale v malém tělíčku je krve velmi málo.
– Otevřená rána přitahuje mouchy a hrozí infekce. Proto i nekrvácející otevřené poranění co nejdříve ošetřit. Jako první pomoc ránu dezinfikovat, nejlépe Septonexem.
– Muší vajíčka v ráně a okolí odstraníme pinzetou a vlažnou vodou.
– Nemáme-li odvahu toto vše provést, o to víc spěcháme k veterináři!
5. Otřes mozku
– Často po nárazu na sklo či po sražení autem.
– Příznaky: pták neudrží rovnováhu, padá k jedné straně, stáčí hlavu, zobák zavírá lehce nakřivo, nereaguje na zrakové podněty, nelétá.
– Dát do krabice zakryté látkou, do klidu a ticha! Nesmí mít misku s vodou, utopil by se!
– Většinou není schopen žrát, musí se krmit uměle.
– Není-li jiná komplikace (vnitřní zranění, krvácení do mozku), je do týdne v pořádku.
6. Průjmy
– Dokáží ptáka velikosti sýkorky zahubit do 24 hodin. Ihned ošetření veterinářem.
– Nesmí být umístěn poblíž jiných domácích ptáků (nejen papoušků, ale i drůbeže nebo naopak sokola), hrozí salmonelóza či invaze parazitů.
7. Veterinář
– U drobných ptáků jde všechno velmi rychle.
– Nikdy neodkládat návštěvu veterináře na druhý den, mohlo by být pozdě!
8. Teplota
– Drobní ptáci jsou citlivější na výkyvy teplot než velcí.
– Při přechodu ze zimy do tepla snadno ztratí tukovou vrstvu a při návratu do zimy rychle hynou na podchlazení. Při radikálním omezení pohybu velmi snadno zmrznou.
– Při teplotě < 5 °C nebereme ptáky do místnosti, kde se topí, mají-li se vrátit do přírody.
– Vážně poraněné ptáky s výrazně omezenou pohyblivostí nebo ptáky v malé kleci umístíme v prostorách, kde nemrzne.
– Do přírody vypouštíme, není-li venkovní teplota nižší o víc než 8-10 °C než teplota prostor, kde byl pták chován. V zimě vypouštíme okolo poledne, kdy bývá nejtepleji.
9. Parazité
– Přemnožení parazitů je pro malé ptáky nebezpečnější než pro velké. Už 10 much ptakotrudek může vlaštovku vážně ohrozit na zdraví. Obdobně roztoči a všenky.
– Poraněný či vyhladovělý pták se nemůže parazitům bránit a snadno jim podléhá.
– Invaze vnějších parazitů nás často upozorní na jiné onemocnění ptáka.
– Nečekáme na druhý den a parazity ihned likvidujeme. Hodí se postřik Difusilem V (pozor na oči a zobák) nebo jiným prostředkem na radu veterináře.
– Nalezeného pěvce prohlédněte – rozfoukněte a prohrábněte peří zejména pod křídly, za krkem a na hřbetě. Má-li vnější parazity, budou právě zde.
– Vnitřní parazité – nutné poradit se s veterinářem. Opět platí, že jinak zdravotně oslabený jedinec jim snadno podléhá.
10. Déletrvající chov
– Nejprve si přečtěte zákonná omezení odchytu a chovu ptáků.
– Vhodná ubikace. Malá klec je nevhodná – ptáci v ní tloustnou a atrofují jim svaly.
– Divocí pěvci potřebují voliéru. Při vypuštění ptáka do voliéry se pozorováním přesvědčíme, zda nalezl misky s potravou a vodou!
– Zpočátku rozhodíme část potravy po dně ubikace a misky dáme na nápadné místo.
– Bojí-li se pták otevřeného prostoru (křovinné, rákosinné, lesní druhy), dáme misky do rohu pod keřík, stromovým ptákům vyhovuje, jsou-li upevněny alespoň 60 cm nad zemí. Nelétajícím jedincům instalujeme vhodná bidla tak, aby k misce vyskákali.
– Trvale handicapované jedince chováme ve společnosti jiných ptáků. Mohou to být příbuzné druhy exotů či jedinci zcela nepříbuzní.
– Pozor na agresivitu některých druhů (malí drozdovití, některé sýkory, brhlíci…). Pro ně je vhodnější společnost větších ptáků – andulek, malých exotických holoubků…
– Uzdravené jedince vracíme přírodě včas – stará ptáčnická poučka pravila, že po půl roce života v zajetí ztrácí pták schopnost žít v přírodě. Je opravdu lepší vypustit vlaštovku počátkem října než ji držet do jara v kleci.

0 komentáře

Reklamy

Záchranné stanice

U volně žijícího ptactva je možné se setkat s několika problémy.