Sameček v letním šatu se z dálky podobá strnadu rákosnímu, má však bílé hrdlo a namísto bílého vousu bílý proužek za okem. Pásek na hrudi a kostřec jsou červenohnědé. Samička se podobá samičce strnada rákosního, má však červenohnědý kostřec. V zimním šatě působí obě pohlaví hnědě. Hlas je „cíp”.

Prostředí

Severské lesy na bažinaté půdě, bažiny, říční břehy. Výjimečně zalétl také do České republiky, kde byl dosud zjištěn třikrát – v dubnu roku 1982 byl pozorován zpívající samec u Hroznětína (okres Karlovy Vary), v březnu 1986 byl spatřen zpívající samec u Dolní Lutyně (okres Karviná a v březnu roku 2001 byl pozorován opět samec u Ostravy-Heřmanic). Strnad rolní má široký areál výskytu.

Rozmnožování

Strnad rolní hnízdí nejraději ve vlhkém, nejčastěji jehličnatém lese. Samice postupně snáší 4-6 vajec. Hnízdo tohoto druhu bývá umístěno v keři nebo přímo na zemi. Jeho přírodní potrava se skládá z hmyzu v době krmení mladých, mimo toto období konzumuje i semena. Od roku 1980 vykazuje tento druh pěvců mírný pokles stavu. Současná evropská populace strnada rolního je odhadovaná na 7-9 milionů hnízdících párů. Evropská populace tohoto druhu představuje 25-49 procent populace světové.