Strnad rolní (Emberiza schoeniclus)

1. Zařazení a taxonomie:

• Řád: Pěvci (Passeriformes)
• Čeleď: Strnadovití (Emberizidae)
• Rod: Strnad (Emberiza)
• Druh: Strnad rolní (Emberiza schoeniclus)

Strnad rolní patří do početné čeledi strnadovitých. V rámci druhu se rozlišuje několik poddruhů, které se liší především zbarvením a velikostí. V České republice se vyskytuje nominátní poddruh Emberiza schoeniclus schoeniclus.

2. Popis a rozpoznávací znaky:

• Velikost: Menší než vrabec, délka těla se pohybuje mezi 13,5 až 15,5 cm, rozpětí křídel 21–28 cm. Hmotnost se pohybuje okolo 15–20 g.
• Samec (svatební šat): Velmi charakteristický. Má černou hlavu a hrdlo, výrazný bílý „límec“ (pruh na krku) a bílý vous sahající od zobáku dolů. Hřbet je hnědý s tmavými podélnými proužky. Spodina těla je světlejší, šedobílá, s jemným tmavším proužkováním na bocích.
• Samice: Méně nápadná než samec. Nemá černou hlavu ani bílý límec. Hlava je hnědavá s výrazným světlým nadočním proužkem a tmavším proužkem přes oko. Brada a hrdlo jsou bělavé, lemované tmavým proužkem. Spodina je podobná samci, ale často s výraznějším proužkováním na hrudi a bocích. Zbarvení hřbetu je podobné samci.
• Prostý šat (zimní): Samec v zimě ztrácí výrazné černé a bílé zbarvení na hlavě, které je překryto světlejšími lemy per. Hlava je pak podobnější samici, i když často zůstává patrný tmavší nádech. Samice se v zimě příliš nemění.
• Mláďata: Podobají se samici, ale jsou celkově žlutavější a mají výraznější skvrnění na hrudi.
• Zobák: Krátký, kuželovitý, typický pro semenožravé ptáky. V létě tmavší, v zimě světlejší.
• Hlas: Vábení je táhlé, trochu melancholické „cíííp“ nebo krátké „cik“. Zpěv samce je poměrně jednoduchý, nepříliš melodický, často popisovaný jako série krátkých, cvrčivých tónů zakončených táhlejším zvukem, například „csr-csr-csr-csriii“ nebo „cik-cik-ceríííp“. Často zpívá z vyvýšeného místa (vršek keře, stéblo rákosu).

3. Výskyt a prostředí:

• Rozšíření: Strnad rolní má rozsáhlý areál rozšíření zahrnující většinu Evropy a velkou část mírné Asie až po Japonsko.
• Biotop: Je typickým obyvatelem mokřadních a vlhkých biotopů. Vyhledává především:
  • Rákosiny a porosty vysokých ostřic na březích rybníků, jezer, řek a kanálů.
  • Vlhké louky s roztroušenými keři a vysokou bylinnou vegetací.
  • Zarůstající příkopy a mokřady.
  • Vřesoviště s porosty vrb.
  • V zimě se může objevit i v sušších oblastech, například na polích s plevely nebo u krmítek.
• Výskyt v ČR: V České republice je strnad rolní poměrně hojným druhem, zejména v nižších a středních polohách, kde nachází vhodné mokřadní biotopy. Vyskytuje se na většině území, chybí pouze ve vyšších horských oblastech bez vhodných stanovišť. Je částečně tažný, menší část populace u nás i zimuje.

4. Chování a potrava:

• Tah: Většina evropských populací je tažná. Ptáci ze severní a východní Evropy táhnou na zimoviště do jižní a západní Evropy a severní Afriky. Ptáci ze střední Evropy jsou částečně tažní – část odlétá, část zůstává zimovat poblíž hnízdišť, často se přesouvají jen na kratší vzdálenosti za potravou. Přílet na hnízdiště probíhá od března, odlet od září do listopadu.
• Potrava: Potrava strnada rolního je smíšená:
  • Jaro a léto (hnízdní období): Převažuje živočišná složka – hmyz (brouci, dvoukřídlí, housenky motýlů), pavouci a drobní měkkýši. Touto potravou krmí i svá mláďata.
  • Podzim a zima: Převažuje rostlinná složka – semena trav, bylin, rákosu a ostřic.
• Způsob hledání potravy: Potravu sbírá nejčastěji na zemi, na stéblech rostlin nebo nízkých keřích. V zimě často tvoří menší hejna, někdy i ve společnosti jiných druhů pěvců (např. pěnkav).

5. Hnízdění a rozmnožování:

• Hnízdní období: Začíná koncem dubna nebo v květnu a může trvat až do července či srpna. Páry mohou zahnízdit i dvakrát ročně.
• Hnízdo: Staví ho především samice. Je miskovitého tvaru, dobře ukryté nízko nad zemí nebo přímo na zemi v husté vegetaci (tráva, ostřice, rákosí, kopřivy). Stavebním materiálem jsou suchá stébla trav, listy, kořínky a mech. Vnitřek hnízda je vystlán jemnějšími travinami, chlupy nebo peřím.
• Snůška: Obvykle obsahuje 4–6 vajec. Vejce jsou světlá (bělavá, našedlá nebo narůžovělá) s charakteristickými tmavými skvrnkami, čárkami a klikatými linkami, které připomínají „popisky“.
• Inkubace: Na vejcích sedí převážně samice po dobu 12–14 dnů. Samec ji někdy krátce střídá nebo ji během sezení krmí.
• Péče o mláďata: Mláďata jsou krmivá, krmí je oba rodiče hmyzem a jinými bezobratlými. Hnízdo opouštějí přibližně po 9–12 dnech, ještě předtím, než jsou plně schopná letu. Rodiče je dokrmují ještě několik dalších dnů mimo hnízdo.

6. Ohrožení a ochrana:

• Status IUCN: Celosvětově je strnad rolní hodnocen jako „Málo dotčený“ (LC – Least Concern). Má rozsáhlý areál rozšíření a početnou populaci.
• Trendy v ČR: V České republice byl v minulosti poměrně běžný. V posledních desetiletích však došlo k mírnému poklesu početnosti, pravděpodobně v důsledku:
  • Ztráty a degradace vhodných biotopů (vysoušení mokřadů, regulace vodních toků, zarůstání luk náletovými dřevinami, intenzifikace zemědělství).
  • Nevhodného managementu rybníků (vysekávání rákosin v hnízdní době).
• Ochrana: V ČR je chráněn zákonem jako volně žijící druh ptáka. Pro jeho ochranu je klíčové zachování a obnova mokřadních biotopů, šetrné hospodaření na vlhkých loukách a vhodný management rákosin a břehových porostů. Důležité je také omezení používání pesticidů v zemědělské krajině, které snižují dostupnost hmyzí potravy.

7. Zajímavosti:

V zimě může být pozorován i na krmítkách, i když nepatří k jejich nejčastějším návštěvníkům. Vyhledává spíše semena rozsypaná na zemi pod krmítkem.etních měsících je charakteristickým zvukovým projevem rákosin a vlhkých luk.

Strnad rolní je jedním z mála druhů strnadů, který je tak silně vázán na mokřadní prostředí.

Jeho zpěv je sice jednoduchý, ale v jarních a letních měsících je charakteristickým zvukovým projevem rákosin a vlhkých luk.