Velikost

Potápka roháč (Podiceps cristatus)

Úvod

Potápka roháč (Podiceps cristatus) je největším a pravděpodobně nejznámějším druhem potápky v Evropě i v České republice. Tento elegantní vodní pták je snadno rozpoznatelný díky své velikosti, dlouhému krku a především díky nápadné ozdobě hlavy ve svatebním šatě, která mu dala české jméno „roháč“. Proslul také svými mimořádně propracovanými a fascinujícími zásnubními tanci. Je běžným hnízdícím druhem na větších vodních plochách a představuje jeden z ikonických druhů naší rybniční a jezerní krajiny. Navzdory relativně stabilní celosvětové populaci je v České republice hodnocena jako zranitelný a zákonem chráněný druh.

Systematické zařazení

• Řád: Potápky (Podicipediformes)
• Čeleď: Potápkovití (Podicipedidae)
• Rod: Podiceps
• Druh: Potápka roháč (Podiceps cristatus)

V Eurasii, včetně České republiky, se vyskytuje nominátní poddruh P. c. cristatus.

Popis a rozpoznávací znaky

• Velikost: Je naší největší potápkou, velikostí srovnatelná s menší kachnou. Délka těla dosahuje 46–51 cm, rozpětí křídel 85–90 cm a hmotnost se pohybuje mezi 700–1200 g (někdy i více). Na vodě působí elegantně díky dlouhému štíhlému krku.
• Svatební šat (Jaro/Léto): V hnízdním období je nezaměnitelná. Svrchní část těla je tmavě hnědá, spodina těla, hrdlo a přední strana krku jsou zářivě bílé. Hlavu zdobí dva výrazné tmavé chocholy per – „růžky“ – na temeni a široký kaštanově rezavý límec s černým lemem po stranách hlavy a na horní části krku. Tento límec dokáže pták vějířovitě roztáhnout. Duhovka oka je karmínově červená. Zobák je poměrně dlouhý, špičatý, růžovošedý.
• Prostý šat (Zima): Mimo hnízdní období ztrácí nápadné ozdoby hlavy. Chocholky jsou jen naznačené nebo chybí, límec mizí. Zbarvení hlavy je jednodušší – tmavá čepička sahá až pod oko a ostře kontrastuje s bílými tvářemi, hrdlem a přední stranou krku. Celkově je zbarvení šedohnědé shora a bílé zespodu. Dlouhý krk a tvar zobáku zůstávají stejné.
• Mláďata: Jsou velmi charakteristická díky černobílému „zebrovitému“ pruhování na hlavě a krku. Toto pruhování postupně během prvních měsíců mizí. Hřbet mají šedohnědý. Často je lze vidět bezpečně ukryté v peří na hřbetě rodičů.

Hlas

Potápka roháč je poměrně hlasitá, zejména v období toku a hnízdění. Ozývá se řadou hlasitých, drsných, chrochtavých a štěkavých zvuků, často přepisovaných jako „kerrr-áhrrr“, „gek-gek“ nebo „errrr“. Tyto hlasy používá při obhajobě teritoria a během svých složitých námluvních ceremoniálů.

Výskyt a biotop

• Rozšíření: Potápka roháč má velmi široké rozšíření v mírných oblastech Evropy, Asie, Afriky (ostrůvkovitě) a také v Austrálii a na Novém Zélandu.
• Výskyt v ČR: V České republice je běžným a rozšířeným hnízdícím druhem. Vyskytuje se na vhodných lokalitách po celém území, od nížin do podhůří. Její početnost v průběhu 20. století výrazně vzrostla, pravděpodobně díky ochraně před lovem a vzniku nových vhodných biotopů (přehrady, zatopené pískovny). Od 80. let 20. století jsou však v některých oblastech zaznamenávány lokální poklesy. Celková hnízdní populace v ČR se odhaduje na několik tisíc párů (různé zdroje uvádějí 2500–5000 párů, starší data až přes 10 000 párů; trend v posledních letech je nejistý, možná stabilní nebo mírně klesající po předchozím nárůstu).
• Biotop: Preferuje větší, otevřené sladkovodní plochy s dostatečnou hloubkou pro potápění. Ideální jsou pro ni jezera, přehradní nádrže, velké rybníky a zatopené pískovny či lomy. Důležitá je přítomnost pásů pobřežní vegetace (zejména rákosiny), které slouží k ukotvení hnízda a jako úkryt pro mláďata. Potřebuje také dostatečně velkou volnou vodní hladinu pro lov potravy a pro vzlet, který vyžaduje dlouhý rozběh po hladině.

Migrace

Je částečně tažným druhem.

• Populace: Ptáci ze severní a východní Evropy migrují na zimu na jih a západ, často na velké nezamrzající vnitrozemské vody nebo na mořská pobřeží (zálivy, estuáry). Populace v západní a jižní Evropě jsou více stálé nebo podnikají jen krátké přesuny.
• Migrace v ČR: České populace jsou převážně tažné, zimoviště leží ve Středomoří a západní Evropě. Přílet na hnízdiště probíhá v březnu a dubnu. Odlet nastává od září do listopadu, v závislosti na počasí a zamrzání vodních ploch. Značný počet roháčů (někdy stovky až tisíce) však v ČR pravidelně zimuje na velkých nezamrzajících řekách (např. Vltava v Praze) a přehradních nádržích (např. Želivka, Nové Mlýny).

Potrava

Potápka roháč je převážně rybožravá.

• Složení potravy: Loví především menší až středně velké ryby (do cca 15-20 cm), jako jsou okouni, plotice, perlíni, hrouzci. Příležitostně požírá i vodní hmyz, korýše, měkkýše a obojživelníky (žáby, čolky).
• Způsob lovu: Je vynikajícím potápěčem. Kořist vyhledává pod vodou, kam se dokáže ponořit až na minutu a aktivně ji pronásleduje. Ryby polyká většinou hlavou napřed.

Chování

Tráví téměř veškerý čas na vodě, na souš vystupuje jen velmi neohrabaně a zřídka (např. při stavbě hnízda). Je proslulá svými komplexními a vysoce ritualizovanými zásnubními ceremoniály, které slouží k utužení párového pouta. Mezi nejznámější patří synchronizované potřásání hlavou s roztaženými límci, vzájemné předávání si vodních rostlin (tzv. „svatební tanec s řasami“) a vrcholný „tučňáčí tanec“, kdy se oba partneři vztyčí vysoko z vody proti sobě, prsa na prsa, a potřásají hlavami. Během hnízdění jsou teritoriální a své okrsky si hájí proti vetřelcům.

Hnízdění a rozmnožování

• Období: Hnízdění probíhá od dubna/května do července/srpna. Obvykle mívá jednu snůšku ročně, vzácněji dvě.
• Hnízdo: Oba partneři staví velkou plovoucí kupu z vodních rostlin (starých i čerstvých). Hnízdo je obvykle ukotveno v porostu rákosu, orobince nebo jiné pobřežní vegetace, někdy i na ponořených větvích. Bývá umístěno tak, aby k němu měli rodiče přístup z vody.
• Snůška a inkubace: Samice snáší obvykle 3–4 (rozsah 1–6) vajec. Vejce jsou po snesení křídově bílá, ale rychle získávají hnědavé zbarvení od tlejícího materiálu hnízda. Na sezení, které trvá 27–29 dní, se střídavě podílejí oba rodiče. Při opuštění hnízda vejce zakrývají rostlinným materiálem.
• Péče o mláďata: Mláďata jsou prekociální a krátce po vylíhnutí opouštějí hnízdo. Jsou však plně závislá na rodičích. Velmi charakteristické je jejich vožení na hřbetě rodičů, kde se ukrývají v peří před chladem a nebezpečím. Tento zvyk přetrvává několik týdnů. Oba rodiče mláďata krmí, zpočátku drobným hmyzem a později malými rybkami. Rodiče také krmí mláďata svým vlastním peřím, což pravděpodobně napomáhá trávení rybích kostí. Mláďata se plně osamostatňují zhruba ve věku 9–11 týdnů.

Status ochrany a ohrožení

• Globálně (IUCN): Celosvětově je potápka roháč hodnocena jako „Málo dotčený“ druh (Least Concern – LC). Její populace je velká, rozšířená a v mnoha oblastech v posledním století vzrostla po útlumu pronásledování (v 19. století byla lovena pro atraktivní peří na hrudi používané v kloboučnictví).
• Česká republika: Navzdory globálnímu statusu je situace v ČR hodnocena přísněji:
  • Legislativa: Zvláště chráněný druh kategorie Ohrožený (dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
  • Červený seznam ČR (2017): Kategorie Zranitelný (VU). Tento status odráží pravděpodobně lokální poklesy v některých oblastech od konce 20. století a přetrvávající hrozby.
• Příčiny ohrožení v ČR:
  • Ztráta a degradace hnízdních biotopů (likvidace rákosin a pobřežních porostů).
  • Znečištění vod ovlivňující rybí obsádky (hlavní zdroj potravy).
  • Rušení na hnízdištích způsobené intenzivní rekreací (motorové čluny, šlapadla, rybáři v blízkosti hnízd).
  • Kolísání vodní hladiny na přehradách a rybnících, které může vést k zaplavení nebo vyschnutí hnízd.
  • Nebezpečí utonutí v rybářských sítích.

Závěr

Potápka roháč je nejen naší největší, ale i jednou z nejatraktivnějších a chováním nejzajímavějších potápek. Její přítomnost na našich vodách je známkou relativně zdravého ekosystému s dostatkem potravy a vhodnými hnízdními podmínkami. Ačkoli se její stavy po historickém pronásledování zlepšily, její zařazení mezi ohrožené a zranitelné druhy v České republice ukazuje, že i tento kdysi běžnější druh čelí hrozbám spojeným s intenzivním využíváním krajiny a vyžaduje naši pozornost a ochranu vhodných biotopů a minimalizaci rušení. Pozorování jejího elegantního zjevu a fascinujících námluv patří k vrcholným zážitkům u našich vod.

Rozšíření

Význam