Velikost

Potápka rudokrká (Podiceps grisegena)

Úvod

Potápka rudokrká (Podiceps grisegena) je středně velký druh potápky, o něco menší a zavalitější než známější potápka roháč. Ve svém svatebním šatě je nápadná díky sytě rezavě červenému krku a výraznému kontrastu mezi světlými lícemi a tmavou čepičkou. V České republice se jedná především o pravidelného, i když nepříliš početného protahujícího ptáka a vzácného zimujícího hosta. Jako hnízdící druh je zde extrémně vzácná a nepravidelná, což se odráží v jejím zařazení mezi kriticky ohrožené druhy naší avifauny.

Systematické zařazení

• Řád: Potápky (Podicipediformes)
• Čeleď: Potápkovití (Podicipedidae)
• Rod: Podiceps
• Druh: Potápka rudokrká (Podiceps grisegena)

V Evropě a západní Asii se vyskytuje poddruh P. g. grisegena. V Severní Americe a východní Sibiři žije poddruh P. g. holboellii, který je někdy považován za samostatný druh.

Popis a rozpoznávací znaky

• Velikost: Dosahuje délky těla 40–50 cm, rozpětí křídel 77–85 cm a hmotnosti 550–1000 g. Je tedy o něco menší než potápka roháč, působí robustněji, se silnějším krkem.
• Svatební šat (Jaro/Léto): Velmi charakteristický. Černá čepička sahá až pod oko a ostře kontrastuje se stříbřitě šedými až bělavými tvářemi a hrdlem. Přední strana krku a horní část hrudi jsou sytě rezavě červené. Hřbet je tmavě šedý, boky světlejší šedé. Duhovka oka je červená. Zobák je černý, ale u kořene má výraznou, jasně žlutou skvrnu.
• Prostý šat (Zima): Zbarvení je mnohem nenápadnější, převládají šedé a bělavé tóny. Tmavá čepička a zadní strana krku kontrastují se světlejším hrdlem a přední stranou krku (často s našedlým nádechem). Rezavé zbarvení chybí. Tělo je šedohnědé shora, světle šedé na bocích. Žlutá skvrna u kořene zobáku je obvykle stále patrná, i když může být matnější.
• Mláďata: Podobají se dospělým v prostém šatě, ale jsou celkově hnědší. Na tvářích a krku mohou mít nezřetelné tmavší proužky (mnohem méně výrazné než u mláďat potápky roháče). Žlutá báze zobáku je přítomna.
• Odlišení od podobných druhů: Od potápky roháče se liší menší velikostí, zavalitějším dojmem, absencí chocholek a límce, přítomností rezavého krku a šedých tváří (ve svatebním šatě) a hlavně výraznou žlutou skvrnou u kořene zobáku (patrná ve všech šatech). Od ostatních menších potápek (černokrká, žlutorohá, malá) se snadno odliší výrazně větší velikostí.

Hlas

Potápka rudokrká je hlasově nápadná zejména během hnízdní sezóny. Ozývá se hlasitými, daleko slyšitelnými, poněkud strašidelnými zvuky – protáhlým, klesajícím skřípáním připomínajícím kvičení selat nebo řehtáním podobným koňskému ržání. Tyto zvuky jsou často slyšet i v noci.

Výskyt a biotop

• Rozšíření: Hnízdí v mírném pásmu Evropy, Asie a Severní Ameriky, její rozšíření je však často nesouvislé a ostrůvkovité. V Evropě má spíše severnější a východnější těžiště rozšíření než potápka roháč.
• Výskyt v ČR: V České republice je především pravidelným, i když nepříliš hojným, protahujícím druhem. Zimuje zde jen ojediněle. Hnízdění je velmi vzácné a nepravidelné.
• Biotop: K hnízdění preferuje sladkovodní jezera, větší rybníky, přehrady a rozsáhlejší mokřady s bohatými porosty vynořené vegetace (rákos, orobinec) a s dostatkem otevřené vodní hladiny. Často vyhledává klidnější a hustěji zarostlé vody než potápka roháč, někdy i menší vodní plochy. Vyžaduje hustý vegetační kryt pro umístění hnízda. V zimě se vyskytuje na větších nezamrzajících jezerech, přehradách a na mořském pobřeží.

Migrace

Je tažným druhem, zejména severní populace.

• Migrace v ČR: Českou republikou pravidelně protahuje. Jarní tah probíhá od března do května (vrchol na přelomu dubna a května), podzimní tah od srpna až do listopadu/prosince. Během tahu se vyskytuje jednotlivě, v párech nebo malých skupinkách.
• Zimování: Evropské populace zimují hlavně na pobřeží Severního a Baltského moře, ve Středomoří, u Černého a Kaspického moře a na velkých nezamrzajících vnitrozemských vodách. V ČR zimuje jen vzácně a jednotlivě, především na nezamrzlých úsecích velkých řek (Vltava, Labe).

Potrava

Její potrava je poměrně rozmanitá.

• Složení potravy: Zahrnuje ryby (často druhy žijící u dna), větší vodní hmyz (brouky, larvy vážek), obojživelníky (žáby, čolky), korýše a měkkýše. Na rozdíl od potápky roháče tvoří ryby menší podíl potravy a bezobratlí větší. V zimě může přijímat i rostlinnou potravu.
• Způsob lovu: Potravu získává hlavně potápěním, často loví blízko vegetace nebo u dna.

Chování

Je obecně považována za plašší a skrytěji žijící druh než potápka roháč, zejména v hnízdní době. Většinu času tráví na vodě. Její zásnubní rituály jsou také propracované, i když možná méně známé; zahrnují hlasové projevy, synchronizované plavání a potápění. Během hnízdění je teritoriální.

Hnízdění a rozmnožování

• Období: Hnízdí obvykle jednou ročně, od května do července.
• Hnízdění v ČR: Jak bylo zmíněno, v ČR hnízdí jen velmi vzácně a nepravidelně. Odhady hovoří pouze o 1–3 párech ročně, maximálně snad do 10 párů v celé republice. Hnízdí vždy jednotlivě, nikdy v koloniích.
• Hnízdo: Staví plovoucí hnízdo z vodních rostlin, podobné jako u potápky roháče, ale často lépe ukryté v husté pobřežní vegetaci. Na stavbě se podílejí oba partneři.
• Snůška a inkubace: Samice snáší 3–5 (vzácně 2–6) vajec, která jsou původně bílá a postupně hnědnou od hnízdního materiálu. Na vejcích sedí oba rodiče po dobu 22–27 dní. Vejce při opuštění hnízda zakrývají.
• Péče o mláďata: Mláďata jsou prekociální, brzy po vylíhnutí opouštějí hnízdo. Rodiče je krmí, vodí a v prvních týdnech často nosí na zádech. Také jim podávají peří. Mláďata se osamostatňují přibližně v 7–9 týdnech.

Status ochrany a ohrožení

• Globálně (IUCN): Celosvětově je druh hodnocen jako „Málo dotčený“ (Least Concern – LC). Globální populace je stále poměrně velká (odhad 190–290 tisíc jedinců), i když v některých oblastech může docházet k poklesům.
• Česká republika: Vzhledem k extrémní vzácnosti hnízdění je zde situace hodnocena velmi přísně:
  • Legislativa: Zvláště chráněný druh kategorie Silně ohrožený (SO) (dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
  • Červený seznam ČR: Kategorie Kriticky ohrožený (CR) jako hnízdící druh. Tento nejvyšší stupeň ohrožení odpovídá minimálnímu počtu hnízdících párů.
• Příčiny ohrožení:
  • Ztráta a degradace vhodných hnízdních biotopů (ústup rákosin a jiné pobřežní vegetace, meliorace).
  • Znečištění vod.
  • Rušení na potenciálních hnízdištích.
  • Nebezpečí utonutí v rybářských sítích (zejména na zimovištích a tazích).
  • Introdukce dravých ryb do menších vodních ploch, které mohou konkurovat potápkám nebo snižovat dostupnost bezobratlé potravy.

Závěr

Potápka rudokrká je atraktivní druh potápky, který je v naší přírodě k vidění především během jarního a podzimního tahu. Její hnízdění v České republice je skutečnou raritou, což podtrhuje její status kriticky ohroženého druhu. Pro její případné udržení jako hnízdícího druhu (nebo alespoň jako pravidelného migranta) je klíčová ochrana rozsáhlých a klidných mokřadních biotopů s bohatými porosty rákosu a dostatkem potravy. Její pozorování, zejména ve svatebním šatě, patří k vzácným ornitologickým zážitkům.

Rozšíření

Význam