Strnad zahradní (Emberiza hortulana) je malý, nenápadný, avšak svým způsobem života a osudem pozoruhodný ptačí druh. Tento zpěvný pták z čeledi strnadovitých se stal symbolem mizející zemědělské krajiny a jeho populace v mnoha částech Evropy, včetně České republiky, dramaticky poklesly. Referát se zaměří na komplexní představení strnada zahradního, s důrazem na jeho ekologii, hnízdní biologii, migrační chování a především na příčiny jeho ohrožení a možnosti ochrany. Porozumění těmto aspektům je klíčové pro snahy o záchranu tohoto charismatického druhu.

2. Popis a taxonomie

Strnad zahradní je pták o velikosti vrabce, dosahující délky těla 15–16,5 cm a hmotnosti mezi 20–27 g. Vykazuje pohlavní dimorfismus. Samec ve svatebním šatě je nezaměnitelný – má šedozelenou hlavu a horní část hrudi, výrazný žlutý oční kroužek a žluté hrdlo a vous. Spodina těla je rezavě hnědá. Hřbet a křídla jsou hnědavá s tmavším proužkováním. Samice je zbarvena méně výrazně, obecně je hnědší s méně zřetelnou kresbou na hlavě a hrudi, často s jemným proužkováním na hrudi. Mláďata a ptáci v prostém šatě jsou ještě nenápadnější, podobní samici, ale s výraznějším proužkováním. Pro všechny šaty je typický žlutý oční kroužek. Zobák je kuželovitý, přizpůsobený sběru semen, ale v létě i hmyzu. Nohy jsou růžově hnědé.

Taxonomicky patří strnad zahradní do řádu pěvců (Passeriformes), čeledi strnadovitých (Emberizidae) a rodu Emberiza. Jedná se o monotypický druh, což znamená, že se u něj nerozlišují žádné geografické poddruhy.

3. Rozšíření a biotop

Strnad zahradní má palearktický typ rozšíření, hnízdí v převážné části Evropy (s výjimkou Britských ostrovů, kde je pouze vzácným migrantem, a severní Skandinávie) a dále na východ přes Malou Asii a Blízký východ až po západní Mongolsko a severozápadní Čínu. Zimuje v subsaharské Africe, především v oblasti Sahelu od Senegambie po Etiopii.

Původně byl pravděpodobně druhem otevřených stepních a lesostepních formací. S rozvojem zemědělství se adaptoval na kulturní krajinu. Jeho typickým hnízdním biotopem jsou teplé, suché, otevřené až polootevřené oblasti. Preferuje mozaikovitou krajinu s extenzivně obhospodařovanými poli, vinicemi, sady, pastvinami, suchými stráněmi s roztroušenými keři a stromy, mezemi, remízky a okraji světlých lesů. Vyžaduje přítomnost vyvýšených míst pro zpěv (solitérní stromy, keře, ploty, dráty) a zároveň dostatek volné, nízko zapojené vegetace nebo holé půdy pro sběr potravy. Na jihu svého areálu může hnízdit i ve vyšších horských polohách, často nad 1500 m n. m.

V České republice se těžiště jeho výskytu historicky soustředilo do nejteplejších oblastí, jako jsou severozápadní Čechy (např. rekultivace po těžbě hnědého uhlí v Podkrušnohoří), Polabí a jižní Morava (Hovoransko-Čejkovicko, okolí velkých jezer). První hnízdění v ČR bylo zaznamenáno kolem roku 1860.

4. Ekologie a chování

• Potrava: Strnad zahradní je převážně semenožravý pták, zvláště mimo hnízdní období. Živí se semeny trav, bylin a obilnin. Potravu sbírá především na zemi, kde se pohybuje poskakováním. Během hnízdní sezóny, zejména při krmení mláďat, tvoří významnou složku potravy hmyz a další bezobratlí (pavouci, housenky, brouci). Tento přechod na živočišnou potravu je klíčový pro úspěšné vyvedení mláďat, která potřebují dostatek bílkovin pro rychlý růst.
• Hlasové projevy: Zpěv samce strnada zahradního je charakteristický, i když nemusí být příliš hlasitý. Často je popisován jako melancholická, melodická sloka skládající se z několika jasných tónů, které často končí delším, táhlým tónem, připomínající zkrácenou verzi zpěvu strnada obecného, ale jemnější. Zpěv slouží k označení teritoria a lákání samic. Samec zpívá z vyvýšených míst, jako jsou stromy, keře, ploty nebo elektrické vedení. Volání je krátké, často znějící jako „dsili“ nebo „tsi“.
• Sociální chování: Během hnízdní sezóny jsou strnadi zahradní teritoriální. Samec obhajuje teritorium zpěvem a odháněním konkurentů. Velikost teritorií se může lišit v závislosti na kvalitě biotopu a hustotě populace. Mohou hnízdit v malých, volných koloniích několika párů. Mimo hnízdní období, zejména během tahu a na zimovištích, mohou tvořit menší hejna. Substantivum „strnad“ dalo vzniknout expresivnímu slovesu „vystrnadit“, které patrně odkazuje na teritoriální řevnivost samců.
• Migrace: Strnad zahradní je dálkový migrant. Evropské populace zimují v subsaharské Africe, zejména v pásmu Sahelu. Na hnízdiště v Evropě přilétají koncem dubna a v květnu. Podzimní tah probíhá od srpna do září. Táhnou převážně v noci, často jednotlivě. Byly identifikovány tři hlavní tahové cesty: západní flyway využívají populace ze Skandinávie, Polska a západní Evropy, směřující přes západní Středomoří do zimovišť mezi severní Guineou a jižní Mauritánií. Východní flyway využívají ruské populace, které táhnou přes Blízký východ a Arabský poloostrov do Etiopie a Eritreje. Existuje také migrační rozhraní od Balkánu po Bělorusko, které odděluje populace využívající západní a východní cesty. Na zimovištích stráví téměř šest měsíců. Migrační cesty mohou být náročné a ptáci čelí mnoha nebezpečím, včetně nepříznivého počasí a ilegálního lovu.

5. Hnízdění a rozmnožování

• Tok a párování: Tok probíhá brzy po příletu na hnízdiště. Samci se předvádějí zpěvem a imponováním. Strnad zahradní je převážně monogamní, i když byly zaznamenány i případy polygamie.
• Výběr hnízdiště a stavba hnízda: Hnízdo staví samice, obvykle na zemi, dobře ukryté v trávě, pod keřem, na mezi, na okraji pole nebo vinice, často na mírném svahu nebo na okraji příkopu. Je to miskovitá stavba zhotovená ze suchých stébel trav, listů, kořínků a dalších rostlinných materiálů. Vnitřek hnízda je vystlán jemnějšími materiály, jako jsou jemné kořínky, chlupy nebo někdy i peří.
• Snůška a inkubace: Snůška obsahuje 3–6 vajec, která jsou světlá (bělavá, našedlá nebo narůžovělá) s jemnými tmavými skvrnkami a čárkami. Hnízdí jednou až dvakrát ročně, od května do července. Inkubaci zajišťuje převážně samice a trvá 11–13 dní. Samec se v této době zdržuje v blízkosti hnízda a krmí samici.
• Péče o mláďata: Mláďata jsou krmivá (altriciální), rodí se slepá a bezmocná. O jejich krmení se starají oba rodiče. Potrava mláďat se skládá především z hmyzu a jeho larev. Mláďata opouštějí hnízdo ve věku 10–13 dnů, ještě předtím, než jsou plně schopna letu. Schopnosti létat dosahují přibližně 4 dny po opuštění hnízda. Rodiče je dokrmují ještě dalších 8–12 dnů, než se plně osamostatní. Hnízdní úspěšnost může být ovlivněna predací (lišky, kuny, krkavcovití ptáci, hadi), nepříznivým počasím a rušením ze strany člověka. Během hnízdění bývá strnad zahradní značně plachý.

6. Ohrožení a ochrana

Strnad zahradní patří mezi nejrychleji mizející ptačí druhy v Evropě. Jeho populace zaznamenaly dramatický pokles, v některých oblastech až o 80–90 %. V České republice je klasifikován jako kriticky ohrožený druh. Poslední podrobnější mapování v roce 2015 odhalilo na celém území ČR pouze 75 až 100 zpívajících samců. Ve Švýcarsku již na zemědělské půdě vyhynul.

• Faktory ohrožení:
  • Ztráta a degradace biotopů: Toto je považováno za hlavní příčinu úbytku. Intenzifikace zemědělství vedla k zániku maloplošné mozaikovité krajiny. Scelování lánů, likvidace mezí, remízků, solitérních stromů a keřů, a přeměna extenzivních pastvin na ornou půdu nebo jejich zarůstání ochudily krajinu o vhodná hnízdiště a potravní zdroje.
  • Používání pesticidů a herbicidů: Chemizace v zemědělství vede k úbytku hmyzu, který je klíčovou potravou pro mláďata, a také k redukci plevelných rostlin, jejichž semena jsou důležitou součástí potravy dospělých ptáků.
  • Úbytek potravních zdrojů: Kromě dopadu pesticidů k němu přispívá i změna struktury pěstovaných plodin a zánik tradičních způsobů hospodaření.
  • Klimatické změny: Mohou ovlivňovat dostupnost potravy, načasování migrace a úspěšnost hnízdění. Změny na zimovištích v Africe (např. rozšiřování pouští) mohou také hrát roli.
  • Predace: Přirozená predace je běžným jevem, ale v malých a fragmentovaných populacích může mít významnější dopad.
  • Nelegální lov: Přestože je strnad zahradní chráněn, v některých středomořských zemích, zejména ve Francii, byl tradičně loven jako delikatesa („ortolan“). I přes zákazy (ve Francii od roku 1999) ilegální lov stále přetrvává a představuje významnou hrozbu, zejména na migračních trasách. Odhaduje se, že ročně je takto uloveno až 50 000 ptáků.
  • Změny na zimovištích a migračních trasách: Ztráta vhodných odpočinkových a potravních stanovišť během tahu a na zimovištích může snižovat přežívání.
  • Znečištění rtutí a další ekologický stres: Novější výzkumy naznačují, že i tyto faktory mohou přispívat k poklesu populací.
• Stupeň ohrožení: Globálně je strnad zahradní podle IUCN stále veden jako „Málo dotčený“ (Least Concern), což je dáno početnými populacemi ve východní Evropě a Asii. Nicméně na evropské úrovni zaznamenal mezi lety 1980 a 2009 pokles o 89 % a jeho evropský status byl definován jako „Zranitelný“ (SPEC Category 2). V mnoha zemích západní a střední Evropy je situace kritická a druh je zařazen do národních červených seznamů v nejvyšších kategoriích ohrožení. V České republice je kriticky ohrožený a přísně chráněný zákonem.
• Ochranná opatření: Ochrana strnada zahradního vyžaduje komplexní přístup:
  • Legislativní ochrana: Je zahrnut v příloze I Ptačí směrnice EU a Bernské úmluvě. V ČR je zvláště chráněným druhem. Klíčové je vymáhání zákonů, zejména potírání nelegálního lovu.
  • Management biotopů: Nejdůležitějším opatřením je obnova a udržování vhodných biotopů. To zahrnuje podporu extenzivního zemědělství, zachování a tvorbu mezí, remízků, biopásů, solitérních stromů a keřů. Udržování otevřených ploch s nízkou vegetací a plochami holé půdy je zásadní. Vhodné jsou tradiční krajinné prvky jako tamaryškové pásy v jižní Evropě.
  • Omezení chemizace: Snížení používání pesticidů a herbicidů v oblastech výskytu strnada.
  • Výzkum a monitoring: Sledování populačních trendů, hnízdní úspěšnosti, faktorů ovlivňujících populace a efektivity ochranných opatření je nezbytné.
  • Mezinárodní spolupráce: Jelikož se jedná o migrující druh, je nutná spolupráce zemí na hnízdištích, tahových cestách i zimovištích.
  • Osvěta a zapojení veřejnosti: Zvyšování povědomí o ohrožení druhu a možnostech jeho ochrany, včetně programů občanské vědy (citizen science) pro hlášení nelegálního lovu a monitorování populací.
  • Ptačí oblasti a chráněná území: Významnou roli hrají ptačí oblasti (soustava Natura 2000) a další chráněná území, pokud je v nich prováděn vhodný management.

7. Kulturní význam

Strnad zahradní má v některých kulturách specifický, i když často kontroverzní, význam.

• Etymologie: V češtině je zajímavé, že od slova „strnad“ je odvozeno sloveso „vystrnadit“, což pravděpodobně souvisí s teritoriálním chováním samců, kteří si energicky brání svá území a vyhánějí z nich konkurenty.
• Gastronomie: Nejznámějším a nejtragičtějším aspektem kulturního významu strnada zahradního je jeho role ve francouzské gastronomii. Tradičně byl loven, vykrmován (často v temnotě, aby se přejídal) a následně připravován jako vyhlášená a drahá delikatesa, známá jako „ortolan“. Tento způsob konzumace, obestřený rituály (pojídání s ubrouskem přes hlavu), vedl k drastickému úbytku francouzské populace. I když je lov od roku 1999 ve Francii zakázán, ilegální praktiky a černý trh přetrvávají a jsou významnou příčinou mortality. Tento „kulinářský“ aspekt výrazně přispěl k negativnímu obrazu ochrany ptáků v některých kruzích a zároveň mobilizoval ochranářské organizace k zesílení tlaku na dodržování zákonů.
• Symbolika: Pro ornitology a ochránce přírody se strnad zahradní stal symbolem úbytku biodiverzity v zemědělské krajině a naléhavé potřeby změny přístupu k hospodaření s půdou. Jeho tichý zpěv, který se vytrácí z mnoha evropských regionů, je varovným signálem.

8. Závěr

Strnad zahradní je fascinujícím ptačím druhem, jehož osud je úzce spjat s podobou evropské krajiny a způsoby jejího využívání. Dramatický pokles jeho populací v posledních desetiletích je alarmujícím indikátorem hlubších ekologických problémů, zejména intenzifikace zemědělství a ztráty biodiverzity. Přestože je na globální úrovni stále veden jako málo dotčený, v mnoha evropských zemích, včetně České republiky, čelí kritickému ohrožení.

Pro jeho záchranu je nezbytné přijmout a důsledně implementovat komplexní ochranná opatření. Ta musí zahrnovat obnovu a citlivý management jeho biotopů, podporu extenzivních forem zemědělství, omezení používání chemických látek, důsledný boj proti nelegálnímu lovu a mezinárodní spolupráci při ochraně na migračních trasách a zimovištích. Výzkum a monitoring jsou klíčové pro pochopení dynamiky jeho populací a hodnocení účinnosti ochranných snah.

Budoucnost strnada zahradního závisí na naší schopnosti změnit přístup ke krajině a najít rovnováhu mezi lidskými aktivitami a potřebami volně žijících druhů. Jeho záchrana není jen otázkou ochrany jednoho ptačího druhu, ale také snahou o zachování zdravé, rozmanité a esteticky hodnotné krajiny pro budoucí generace. Pokud nebudou podniknuty razantní kroky, hrozí, že melodický zpěv strnada zahradního z naší přírody zcela vymizí.