Chřástal vodní

Znatelně menší než slípka zelenonohá, chřástal vodní je dlouhý 28 cm, je jí však podobný. Má delší žlutočervený zobák, jeho přední strana je břidlicově šedá, boky černobíle pruhované, mladí ptáci jsou matněji zbarveni a jejich hruď je šedohnědá a jen nevýrazně pruhovaná. Ptáci se skrývají většinou v nejhustší bahenní vegetaci a otevřená místa překonávají velmi rychle. Mají nápadný hlas, který lze slyšet z rákosí hlavně za pozdního soumraku během jarních večerů. Zní jako klesající kvikot selete „kruíf, kruíf, kruíf“, ale i jako řada veselých tónů „gip…gip…gip“. Když hledají potravu, zvedají chřástali vysoko nohy a pokyvují při tom hlavou, když jsou vyrušeni, běží se schýlenou hlavou, pokrčenými nohami a nataženým krkem, na volném prostranství si pomáhají i máváním křídel. Jsou-li vzrušeni, potřepávají ocasem a ukazují přitom jeho bílou spodní stranu. S oblibou stoupají na větve, jež mohou dlouhými prsty snadno obejmout.

V noci a během horkých hodin spí chřástal vodní na větvích. Chřástalové vodní lehce a dobře plavou. Během období hnízdění je můžeme jen stěží přimět k tomu, aby vzlétli.

Prostředí

Houštiny rostlinstva v močálovitých lesích s hlubšími tůňkami, zaplavená místa, rákosiny mezi vodou a souší. Chřástali vodní jsou zpravidla tažní ptáci, odlétají ze střední Evropy v září a navracejí se opět v březnu. Většinou přezimují v západní a jižní Evropě. Přelétávají i Středozemní moře a mohou odpočívat na vodě. Táhnou jednotlivě a v noci. Častěji než jiní ptáci hynou na elektrických drátech a v době tahu stále nacházíme zcela vysílené chřástaly na místech, kde nemohou žít. Někteří chřástalové vodní přezimují i na sever od Alp. Když stojaté vody zamrznou, shromažďují se na potocích a v prameništích pod hustými křovisky. Mnozí z nich vyhledávají a navštěvují dokonce slepičárny jako zdroj potravy.

Rozmnožování

Stejně jako všichni jeho příbuzní obsazuje a hájí si chřástal vodní v období hnízdění svůj okrsek. Zastrašuje ostatní uchazeče, přičemž roztahuje ocasní pera a rozprostírá bílé peří do vějíře. Hnízdo je vždy velmi dobře ukryté, ze všech stran obklopené vodou, často v ostřici.

Když chřástal vodní staví hnízdo, přitahuje stébla na hromadu. Nezřídka vede z hnízda do vody jakási rampa ze stébel. O potomstvo pečují oba rodiče, sezení začíná koncem dubna až do konce června, někdy má chřástal i dvě snůšky, časté jsou i snůšky náhradní. Ptáci sedí na 6 až 11 vejcích 19 až 21 dnů, vajíčka jsou v průměru dlouhá 36 mm. Když jsou vyrušeni, mohou rodiče mláďata i vejce odnosit v zobáku do nouzového hnízda. Jeden den před klubáním se na vejcích objevují první praskliny. Jejich prachové peří je černé a má zelenavý nebo modravý lesk, zobáček mají bílý. V týlu jim tmavým prachovým peřím prosvítá červená kůže. V prvních dnech rodiče mladé ptáky krmí a v případě nebezpečí srdnatě brání. Po 2 týdnech si už mláďata vyhledávají potravu sama, ale až za 7 až 8 týdnů začínají létat. Osamostatňují se asi po 20 týdnech. Brzy poté, co vylétají, odtahují z hnízdiště.

Potrava

Když slídí chřástal vodní po potravě, probíhají chřástali svým okrskem po stále stejných pěšinkách, jež vedou většinou podél vodních příkopů a jež lze lehko poznat podle stop a naneseného bláta. Loví hlavně vodní hmyz, zabíjejí však i velké žáby přesně cíleným klovnutím a pozřou pak jen část vnitřností. Podobně jako volavky loví rybky ve vodě a zabijí i mladé ptáky. Kořist zamazanou blátem donášejí k vodě a omývají ji.

V zimě jsou vděční za přikrmování ovesnými vločkami.

Ekologie

K životu potřebuje hustě zarostlé, mělké vody – u nás nejčastěji pobřežní pásma rybníků, ale i malé mokřady. V ČR hnízdí na celém území do 600 m.n m., vyjímečně výše. Počet hnízdících párů 400-800.
Hnízdo je dobře ukryto v hustém porostu na zemi. Hnízdí od dubna do začátku července, běžné je náhradní hnízdění. Snáší 5-12 vajec, délka sezení 19-22 dní.
Potrava je převážně živočišná od hmyzu až po drobné obratlovce. Z rostlinné potravy zjištěna hlavně semena, ale i zelené části.
Druh je převážně tažný, zimuje v jižní Evropě, každoročně 20-50 ex. zimuje u nás.

Rozšíření

Palearktický druh.
R.a.aquaticus – Evropa zhruba po 60.stupeň s.š. Okrajově sever Afriky.

Další obsah k tomuto druhu

• Chřástal vodní

Mohlo by vás zajímat

Sýček obecný a kritická potřeba ochrany

Sýček obecný (Athene noctua) – Detailní pohled na biologii a kritickou potřebu ochrany Úvod Sýček obecný, latinsky…

Fotografování ptáků

Průvodce technikou, vybavením a etikou Úvod Fotografování ptáků je fascinující a stále populárnější žánr fotografie…

Moudivláček lužní

Pozorování moudivláčka lužního v lese u Kostice směrem k řece Moravě Druh: moudivláček lužní (Remiz…

Kulík hnědý

Kulík hnědý Kulík hnědý (Charadrius morinellus) 1. Zařazení Řád: Dlouhokřídlí (Charadriiformes) Čeleď: Kulíkovití…

Čížek lesní

Oblibu tohoto drobného, čiperného, žlutozeleně zbarveného zpěváčka dokazují již prastará pomístní jména typu Čížová…

Pozorování strnada zahradního

Pozorování strnada zahradního ve větrolamu u Hrušek Strnad zahradní (Emberiza hortulana) – ranní terénní pozorování a…

Ptáci a změny v krajině

www.nasiptaci.info Při jakýchkoliv změnách, které v krajině nastávají, mají ptáci oproti ostatním živočišným skupinám…

Raroh velký

Raroh velký (Falco cherrug): Komplexní ornitologická studie ikony stepních ekosystémů a symbolu ohrožení Abstrakt…

Turpan hnědý

Turpan hnědý Turpan hnědý (Melanitta fusca) 1. Úvod a systematické zařazení Turpan hnědý (Melanitta fusca), známý také…

Budníček temný

Budníček temný Tvarem a velikostí připomíná budníčka menšího. Dorůstá až 14 centimetrů. Dospělý pták má melírově hnědou…

Další články