Káně stepní (Buteo rufinus)

1. Zařazení

• Řád: Dravci (Accipitriformes)
• Čeleď: Krahujcovití (Accipitridae)
• Rod: Káně (Buteo)
• Druh: Káně stepní (Buteo rufinus)

2. Popis a Rozpoznávací Znaky

Káně stepní je velký dravec, znatelně větší a robustnější než naše běžná káně lesní (Buteo buteo). Dosahuje délky těla 50–65 cm a rozpětí křídel 125–155 cm.

• Zbarvení: Je velmi variabilní, existuje více barevných morf. Nejčastěji se vyskytuje světlá forma s převládajícími rezavými, oranžovohnědými a krémovými tóny. Hlava bývá často světlá, krémová až bělavá. Spodina těla je světlá, často s rezavým nebo hnědým břichem a tmavšími skvrnami na bocích. Hřbet je hnědý. Ocas je typicky jednobarevný, nerezavělý až světle krémový, bez výraznějšího proužkování (na rozdíl od káně lesní). Tmavá forma je celkově tmavohnědá.
• Let: V letu působí mohutněji než káně lesní, má delší a mírně širší křídla, která drží mírně do tvaru písmene „V“. Let je silný a přímý. Často krouží ve velkých výškách.
• Nohy: Důležitým znakem jsou neopeřené stojáky (nohy od patního kloubu dolů). Káně rousná (Buteo lagopus) má nohy opeřené až po prsty.
• Záměna: Lze zaměnit s kání lesní (je ale větší, má často světlejší hlavu a nerezavělý, neproužkovaný ocas), případně s kání rousnou (liší se opeřením nohou a detaily zbarvení) nebo i s některými orly (např. orel křiklavý, orel volavý – káně stepní má ale typickou siluetu rodu Buteo).
• Hlas: Ozývá se mňoukavým voláním podobným káni lesní, často popisovaným jako „kijéé“ nebo „piijéé“, možná o něco táhlejší.

3. Výskyt a Habitat

• Rozšíření: Hnízdní areál zahrnuje jihovýchodní Evropu (Balkán), severní Afriku, Blízký východ a rozsáhlé oblasti střední Asie až po Mongolsko a Čínu. Severní populace jsou tažné, jižní jsou převážně stálé nebo podnikají kratší potulky.
• Migrace: Středoasijské a východoevropské populace zimují v severovýchodní Africe, na Blízkém východě a v Indii.
• Habitat: Obývá otevřenou krajinu stepního a polopouštního charakteru. Vyhledává:
  • Suché stepi a polopouště.
  • Kamenité svahy a skalnaté oblasti.
  • Otevřenou zemědělskou krajinu s remízky, osamělými stromy nebo skalními výchozy.
  • Vyhýbá se souvislým lesům. Potřebuje otevřený terén pro lov.

4. Chování a Lov

• Lov: Je to oportunistický lovec. Kořist vyhlíží za krouživého letu ve výšce, z nízkého průzkumného letu, třepotáním na místě (méně často než jiné káně) nebo z vyvýšeného posedu (sloup, skála, strom). Na kořist útočí rychlým výpadem.
• Chování: Mimo hnízdní dobu žije obvykle jednotlivě. Je teritoriální.

5. Rozmnožování

• Hnízdění: Hnízdí jednou ročně, od března do června v závislosti na oblasti.
• Hnízdo: Staví poměrně velké hnízdo z větví. Umístění je variabilní – nejčastěji na skalních římsách a ve výklencích, ale také na osamělých stromech, sloupech elektrického vedení, ruinách nebo dokonce na zemi v nepřístupném terénu. Hnízdo bývá používáno opakovaně a každoročně dostavováno.
• Snůška: Samice snáší obvykle 2–4 (vzácně až 5) bělavých vajec s hnědými skvrnami.
• Inkubace a péče: Na vejcích sedí převážně samice po dobu asi 30–35 dní. Samec jí přináší potravu. O vylíhlá mláďata se starají oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo po 45–55 dnech.

6. Potrava

• Hlavní složku potravy tvoří drobní a středně velcí savci: sysli, křečci, hraboši, pískomilové, mladí zajíci a králíci.
• Významnou roli hrají také plazi, zejména ještěrky a hadi (v jižních částech areálu).
• Méně často loví ptáky (zejména mláďata a na zemi hnízdící druhy) a větší hmyz (kobylky, brouci).
• Složení potravy se liší podle geografické oblasti a dostupnosti kořisti.

7. Výskyt v ČR

• Historie: Káně stepní byla v České republice historicky považována za velmi vzácného zatoulance.
• Současnost (k roku 2025): V posledních desetiletích došlo k výraznému nárůstu pozorování, zejména na jižní Moravě. Tento trend vyvrcholil prvním prokázaným hnízděním v roce 2008 právě na jižní Moravě.
• Status: V současnosti je káně stepní považována za velmi vzácný, ale pravidelně hnízdící druh v nejteplejších a nejsušších oblastech jižní Moravy (zejména Znojemsko, Břeclavsko). Jedná se o příklad areálové expanze druhu směrem na sever, pravděpodobně související i s klimatickými změnami. V Čechách je stále pozorována jen výjimečně jako zatoulanec.

8. Ochrana

• Celosvětový status (IUCN): Málo dotčený (LC – Least Concern). Globální populace je považována za stabilní nebo mírně rostoucí.
• Status v ČR: Vzhledem k velmi malé a izolované hnízdní populaci na samém okraji areálu je v Červeném seznamu ptáků ČR vedena jako kriticky ohrožený (CR) druh. Je také chráněna zákonem jako zvláště chráněný druh v kategorii kriticky ohrožený.
• Ohrožení: V ČR je populace ohrožena především svou malou velikostí a zranitelností (např. nelegální pronásledování – pasti, otravy, zástřel; změny v zemědělské krajině ovlivňující dostupnost potravy; rušení na hnízdištích).

9. Zajímavosti

• Velká variabilita zbarvení může činit její určování v terénu obtížným.
• Její nedávné usídlení a hnízdění v ČR je zajímavým dokladem dynamiky ptačích areálů v reakci na měnící se podmínky prostředí.

Závěr

Káně stepní je impozantní dravec přizpůsobený životu v otevřených, suchých oblastech. Její výskyt v České republice je relativně novým fenoménem, spojeným s expanzí druhu na sever. Ačkoli je globálně málo dotčená, malá česká populace si zasluhuje přísnou ochranu a monitoring jako velmi vzácný a zranitelný prvek naší avifauny. Její přítomnost obohacuje biodiverzitu nejteplejších oblastí jižní Moravy.