Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra)

Zařazení:

• Řád: Pěvci (Passeriformes)
• Čeleď: Lejskovití (Muscicapidae)
• Rod: Bramborníček (Saxicola)

Popis: Bramborníček hnědý je malý pěvec, o něco menší než vrabec, dorůstající délky 12–14 cm a vážící obvykle 15–20 gramů. Má štíhlé tělo, poměrně krátký ocas a relativně dlouhé nohy.

• Samec: Ve svatebním šatě je pestřeji zbarvený. Má hnědá záda s tmavším čárkováním, černavé temeno a líce. Charakteristický je výrazný, široký bílý nadoční proužek táhnoucí se od zobáku až do týla. Hrdlo a hruď jsou rezavě oranžové, břicho je bělavé. Na křídlech má bílou skvrnu.
• Samice: Je zbarvena nenápadněji, spíše hnědě. Nadoční proužek je méně výrazný, žlutavý, a chybí jí bílá křídelní skvrna. Hruď je jen světle oranžovohnědá.
• Mláďata: Podobají se samici, ale jsou více skvrnitá.

Často sedává vzpřímeně na vyvýšených místech (ploty, stébla, keře) a pocukává ocasem.

Výskyt a Biotop: Bramborníček hnědý je tažný pták. Hnízdí ve velké části Evropy (kromě nejjižnějších oblastí) a západní Asie. Zimuje v subsaharské Africe. Do České republiky přilétá na přelomu dubna a května a odlétá v srpnu až září. Jeho typickým prostředím jsou otevřené krajiny jako vlhké louky, pastviny, úhory, okraje polí a světliny s roztroušenými keři nebo vyššími bylinami, které využívá jako pozorovatelny. Vyhýbá se lesům a hustě zastavěným oblastem.

Chování a Potrava: Je to aktivní pták, který často mění místo pozorování. Jeho zpěv je krátký, cvrčivý, často obsahující imitace jiných ptačích druhů. Ozývá se často i varovným „fid tek-tek“. Živí se především hmyzem (brouci, dvoukřídlí, motýli a jejich larvy) a jinými bezobratlými (pavouci, měkkýši, červi). Potravu sbírá na zemi nebo nízké vegetaci, často na ni útočí z vyvýšeného posedu.

Hnízdění a Rozmnožování: Hnízdí jednou ročně, od května do července. Hnízdo staví samice dobře ukryté na zemi v husté trávě nebo jiné vegetaci. Je to miskovitá stavba ze stébel trávy, kořínků a mechu, vystlaná jemnými travinami a chlupy. Samice snáší 5–7 modrozelených vajíček s jemným rezavým skvrněním. Na vejcích sedí převážně sama po dobu 12–14 dnů. Mláďata krmí oba rodiče. Hnízdo opouštějí po 12–15 dnech, ale ještě nejsou plně schopná letu a rodiče je dokrmují v okolí hnízda dalších několik týdnů.

Status a Ochrana: Bramborníček hnědý patří mezi druhy, jejichž početnost v Evropě i v České republice v posledních desetiletích výrazně klesá. Hlavní příčinou je ztráta vhodných hnízdních biotopů v důsledku intenzifikace zemědělství (přeměna luk na pole, časté a časné sečení, používání pesticidů, odvodňování). V České republice je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy a je chráněn zákonem. Pro jeho ochranu je klíčové zachování a obnova vhodných biotopů, zejména extenzivně obhospodařovaných luk a pastvin s pozdějším termínem sečení.

Zajímavosti:

• Patří mezi dálkové migranty, při své cestě do Afriky a zpět překonává tisíce kilometrů.
• Jeho typický postoj na vyvýšeném místě mu vynesl anglický název „Whinchat“ (whin = hlodáš, typický keř v jeho habitatu; chat = pták podobný lejskovi). Jasně, zde je referát o bramborníčkovi hnědém:

Popis: Bramborníček hnědý je malý zpěvný pták, o něco menší než vrabec. Dorůstá délky 13–14 cm, rozpětí křídel má 21–24 cm a váží mezi 15–20 gramy. Typickým znakem, zvláště u samce ve svatebním šatě, je výrazný bílý proužek nad okem (nadoční proužek) a bílé lemování tmavých stran hlavy. Hrdlo a hruď jsou oranžově béžové, břicho bělavé a svrchní část těla je hnědavá se skvrněním. Na ocase má po stranách u kořene bílá pole, která jsou dobře viditelná za letu. Samice a mladí ptáci jsou zbarveni méně kontrastně, s méně výrazným nadočním proužkem. Od podobného bramborníčka černohlavého (Saxicola rubicola) jej lze odlišit právě výraznějším bílým nadočním proužkem a bělejším břichem.

Výskyt a prostředí: Bramborníček hnědý hnízdí ve velké části Evropy (od Irska a Portugalska po západní Asii – povodí Obu) a zimuje v subsaharské Africe. Jedná se tedy o tažný druh. V České republice hnízdí roztroušeně na většině území, s odhadovanou populací 10 000 – 20 000 párů. Původně obýval především vlhké nížinné louky, ale s jejich úbytkem (vysoušení, přeměna na pole) se jeho hlavní těžiště výskytu přesunulo do pahorkatin a hor, kde vyhledává vlhčí, extenzivně obhospodařované louky, pastviny, úhory, okraje polí s vysokými bylinami a křovinami, nebo i zarůstající plochy jako jsou skládky či okraje vodních příkopů. Často jej lze vidět sedět na vyvýšených místech – stéblech vysokých bylin, keřích, plotech nebo drátech.

Chování a potrava: Je to hmyzožravý pták. Potravu tvoří především různý hmyz a jeho larvy, ale také pavouci, měkkýši a jiní drobní bezobratlí. Na podzim si jídelníček zpestřuje i bobulemi. Kořist vyhlíží z vyvýšeného místa a sbírá ji na zemi nebo ji chytá v letu. Samci zpívají z vyvýšených míst, často z vrcholku keře nebo vysoké byliny. Zpěv je popisován jako krátký, švitořivý a skřípavý. Varovné volání zní jako „fytyk-tyk“ nebo „jiv jiv“.

Hnízdění a rozmnožování: Bramborníček hnědý je tažný pták, na hnízdiště přilétá poměrně pozdě, koncem dubna nebo začátkem května. Hnízdí jednou ročně od května do srpna. Hnízdo staví samice dobře ukryté na zemi v hustém travním porostu, často pod převisem trávy nebo drnem. Je spleteno ze stébel trav a kořínků. Snůška čítá 5–6 modrozelených vajec. Na vejcích sedí pouze samice po dobu 11–14 dnů. O vylíhlá mláďata se starají oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo po 12–14 dnech, kdy ještě nejsou plně vzletná, a rodiče je dokrmují v okolí hnízda ještě asi dva týdny. Plně opeřená jsou ve věku 17–19 dnů.

Tah: Na zimoviště do Afriky odlétají bramborníčci již brzy, od konce července, hlavně pak v srpnu a září. Letí jihozápadním směrem. První cesta do Afriky je pro mladé ptáky velmi náročná a přežije ji přibližně jen třetina z nich.

Ochrana: V České republice je bramborníček hnědý zařazen mezi zvláště chráněné druhy v kategorii ohrožený. Jeho populace trpí především změnami v krajině – úbytkem vhodných biotopů (luk a pastvin), intenzifikací zemědělství a vysoušením vlhkých luk.

Zajímavost: Jeho české jméno „bramborníček“ pravděpodobně souvisí s tím, že se po vyhnízdění a během tahu často objevuje v polích, zejména na brambořištích.

Význam

Výskyt v ČR.