Dlouhonohý pták s dlouhým zobákem, znatelně menší nežli koliha, dlouhý asi 40 cm. Ve svatebním šatu má krk a přední stranu hrudi rezavě červenou, na břiše tmavé příčné skvrny. Šat mladého ptáka a prostý šat jsou nenápadně šedohnědé se světlejší spodní stranou. Ve všech opeřeních má za letu v křídlech nápadný široký bílý podélný pruh a bílý ocas se širokým černým okrajem. Břehouš černoocasý chodí pomalu a zvedá přitom vysoko nohy. Při hnízdění střeží rád mláďata z výše. Mimo dobu hnízdění je velmi společenský. Břehouši jsou hluční ptáci. Sameček toká jednotvárným, často opakovaným jódlováním. V blízkosti hnízda vydávají ptáci pronikavé varovné volání, které zní jako „gegege”.

Prostředí

Břehouš černoocasý se zdržuje hlavně v člověkem obhospodařovaných ale ne intenzívně využívaných lukách. Mimoto potřebuje mělké vody s písečnými nebo bahnitými lavicemi, na nichž nocuje. V důsledku změn biotopů už vymizel z mnoha míst, kde kdysi hnízdil. Naproti tomu se však jeho stav místy zvýšil, takže dnes můžeme břehouše černoocasého označit za ptáka místy ještě hojného. Jeho stavy v Evropě se odhadují na téměř půl miliónu ptáků. Nejhojnější je na sever od Holandska.

Je tažným ptákem, který v menším množství přezimuje na pobřeží západní Evropy. Většina ptáků však přelétává Saharu a tráví zimu v oblasti Sahelu, v ohybu Nigeru a na Čadském jezeře, kde jsou ptáci v oblastech rýžovišť intenzívně pronásledováni. Jednotliví ptáci doletí až do jižní Afriky. Mnoho mladých ptáků tráví druhé léto v tropech.

Rozmnožování

V dubnu tokají samečkové nad hnízdištěm, přičemž předvádějí střemhlavé lety a jinou letovou akrobacii. Když přistanou, zůstávají po několik sekund stát s roztaženými křídly a tak vidíme jejich bílé spodní strany. Páření předchází tok na zemi, při němž sameček předvádí samičce svůj černobílý ocas.

Samečkové staví hnízdo v dorůstající trávě a vystýlají je suchými stébly. Na vejcích sedí oba rodiče v druhé polovině dubna a v květnu, 4 vajíčka jsou 54 mm dlouhá. Sezení trvá asi 24 dnů, vodění mladých 26 až 30 dnů. Když během hnízdění tráva vyroste, splétají ji hnízdící ptáci do jakési stříšky. Mnoho snůšek vyplení rackové bouřní, jiné zničí pasoucí se dobytek, mnohé vyloupí vrány. Ale tam, kde v sousedství břehoušů černoocasých hnízdí čejky a vodouši rudonozí, brání hnízda všichni společně a vrány musejí odtáhnout. Mnoho snůšek, stejně jako hnízdících ptáků, padne za oběť žacím strojům.

Oba rodiče vodí mláďata, která zpočátku klovají potravu ze stébel. Až když dosáhnou stáří asi 4 týdnů a začínají létat, začínají také píchat zobáčky do bahna. Svazek mezi rodiči a dětmi se pak v několika dnech zpřetrhá. Když vyhnízdí, odtahují břehouši černoocasí do mořských mělčin nebo do krajů s četnými lagunami.

Potrava

Břehouši černoocasí vypíchávají potravu z měkké bažinné půdy a z bahna. Nejúspěšněji hledají potravu v mělčinách. Brodí se až po břicho, pak potápí hlavu a krk až do vody hluboké 16 cm. Špička zobáku je pohyblivá a může kořist stisknout a vytáhnout, aniž by pták musel otevřít celý zobák. Je-li kořist zabahněná, ptáci ji krátce omyjí ve vodě. Hlavní potravou břehoušů černoocasých jsou červi.