Foto příspěvky
Články a zajímavosti

foto technika

Výběr dalekohledu

Jak vybrat dalekohled?

Tento průvodce výběrem dalekohledu má za cíl nejen odpovědět na časté, opakující se dotazy a žádosti o pomoc při výběru vhodného dalekohledu, ale i detailně seznámit budoucí uživatele se všemi aspekty a fyzikálními vlastnostmi sportovní optiky, a pomoci se tak vyvarovat nejčastějších chyb při volbě nového binokulárního dalekohledu nebo teleskopu. Všimli jsme si totiž toho, že v dnešní době se lidé sice slušně orientují při výběru například digitálních fotoaparátů i jiné elektroniky, ale když přide řeč na tak úžasně jednoduchou věc, jakou je dalekohled, jsou bezradní. Čím to může být? Zřejmě tím, že dalekohled je stále opomíjenou věcí, většina lidí nikdy kvalitní dalekohled neměla a myslí si, že se bez něj v životě dokáží obejít. Ano, bez dalekohledu lze přežít, ale my si myslíme, že by měl mít v každé rodině alespoň jeden univerzální dalekohled mít své místo. Proč?

Proč vlastnit dalekohled?

Čas trávený v přírodě dává dnešnímu civilizovanému člověku správné hodnotové měřítko a vrací mu již často utlumený smysl pro pokoru před řádem přírody. Ať už je pro člověka zdrojem obživy, předmětem poznání, ochrany nebo jen útočištěm před přetechnizovaným světem, vždy se snaží ji pečlivě pozorovat, neboť tak se lze mnohému naučit. Lidské oko je ve spojení s mozkem jedním s nejdokonalejších optických přístrojů jaké známe. Přesto má svá omezení. Ozbrojí-li se optickým přístrojem, jsou vjemy lidských očí tím dokonalejší, čím dokonalejší je optický přístroj – dalekohled. Zde citujeme slova jediného českého výrobce sportovní optiky MEOPTA, jejíž špičkové dalekohledy máme tu čest také prodávat. 

Jedno oko, nebo dvě?

Přichází ten pravý okamžik si objasnit základní pojmy. Za úplně základní rozdělení dalekohledů považujeme jejich konstrukci, tedy to, zda jsou určeny pro pozorování jedním okem nebo oběma. Zde však přísloví ‘méně je někdy více’ neplatí…

Binokulární dalekohled = pro dvě oči 

Pozorujete-li dění před vámi binokulárním dalekohledem (také se mu říká triedr), máte v ruce vlastně dalekohledy dva. Důvody i výhody jsou velice jednoduché. Do celého procesu vnímání obrazu tak zapojíte obě mozkové hemisféry, které dokáží ze dvou mírně odlišných obrazů složit jeden, který disponuje třetím rozměrem, chcete-li plasticitou, která vám dá schopnost hloubkového vidění, lepší odhad vzdálenosti, větší zorný úhel. Pro jednoduchost můžeme klidně říci, že binokulár má 3D obraz. Pozorování binokulárním dalekohledem je tak jednoznačně větším požitkem, než pozorování přes monokulár, a většina tohoto článku bude věnována proto binokulárům. 

Výhody: Jednoznačnou výhodou binokuláru je fakt, že používáte obě oči a pozorovaný obraz je tedy plastický, chcete-li 3D. To s sebou přináší schopnost hloubkového vidění, lepšího odhadu vzdáleností a celkového vjemu pozorovaného prostředí. Díky relativně menšímu přiblížení, ve srovnání s monokulárními pozorovacími dalekohledy, mají binokuláry větší zorný úhel, který je potřebný zejména pro pozorování pohybujících se cílů. Chcete-li mít z pozorování požitek, kupte si binokulár! A pokud jste to nepochopili, zalepte si na 1 den lepící páskou jedno oko a pochopíte… 🙂

Nevýhody: Zdánlivou nevýhodou binokulárů by se mohlo zdát to, že mají menší přiblížení než dalekohledy monokulární, které mají zpravidla proměnlivé a podstatně větší přiblížení, např. 20-80x, apod. Musíte si ale uvědomit, že od přiblížení 12x a více je v pozorovaném obraze již markantní třes obrazu, který monokuláry eliminují tím, že se používají takřka výhradně připevněné na stativ, a díky většímu průměru předního objektivu tak říkajíc ‘dohání’ ztrátu světelnosti způsobenou velkým přiblížením. Binokulár tedy v podstatě žádné nevýhody nemá, je jen vybaven optimálním přiblížením ‘stravitelným’ pro lidské oko, které má ve srovnání se zraky ostatních tvorů naší živočišné říše svá omezení.

Monokulární dalekohled = pro jedno oko

Monokulární dalekohled (řečený také teleskop nebo spektiv) je určen pro pozorování na velké vzdálenosti, a proto je vybaven výrazně větším přiblížením než binokulární dalekohledy. To má však svá omezení. Jak jsme již uvedli, s přibývajícím přiblížením klesá světelná propustnost (světelnost), zmenšuje se zorný úhel a hlavně narůstá třes obrazu, který je od přiblížení 12x a více již neudržitelný. Proto se monukulární dalekohledy používají téměř výhradně připevněné na stativu, nebo minimálně s pevnou oporou o strom, zábradlí, apod. Teleskop si tedy pořizují lidé zpravidla pro nějakou konkrétní činnost, např. amatérské pozorování noční oblohy, ornitologové pro pozorování vzdálených hnízd, fotografové pro focení přes teleskop na velké vzdálenosti (digiscoping), ozbrojené složky, policie, apod.

Výhody: Zdánlivou výhodou pozorovacího monokulárního dalekohledu je jeho větší přiblížení ve srovnání s binokuláry, které je zapotřebí pro identifikaci cíle na velké vzdálenosti. Monokulár je také uživatelsky jednodušší než binokulár. Odpadá zde nastavení dioptrické korekce jako u binokulárů, má zpravidla jen kolečko zaostřování a přiblížení, a to je vše. Další výhodou teleskopů je možnost připevnit fotoaparát a pořizovat fotografie na velké vzdálenosti.

Nevýhody: Nevýhodou monokulárního pozorovacího dalekohledu je jeho malá pohotovost pro rychlé použití. Musíte si postavit stativ, vybalit teleskop z brašny a na stativ jej připevnit, po akci to zase celé sbalit, a pokud máte ještě k teleskopu připevněný fotoaparát, není to proces na minutu. V tomto ohledu je jednoznačně ve výhodě binokulár. Další nevýhodou je také samozřejmě vyšší hmotnost. Nosit teleskop i se stativem celý den po horách vás asi moc bavit nebude.

Naše vtipná rada: Pokud netrpíte kyklopií (máte obě oči) a kupujete si první a univerzální dalekohled, kupte si binokulár 🙂

Přiblížení dalekohledu, aneb méně je někdy více

Je jedno, zda budeme používat výraz ‘zvětšení’ nebo ‘přiblížení’ – je to to samé. Jedná se o základní parametr, a takový údaj je pak na dalekohledu uveden společně s průměrem přední čočky (čoček).

Značení dalekohledů – parametry

Každý dalekohled má dvou číselné označení, jako např. 12×25, 7×42, 10×50, 8×56, a podobně. Dalekohledy s proměnlivým přiblížením (tzv. ZOOM) jsou pak označeny např. 8-15×25 nebo 10-30×50, a podobně. První číslo před znaménkem ‘x’ nám udává zvětšení (přiblížení), u zoomových dalekohledů pak rozsah přiblížení. Druhé číslo, které se nachází za znaménkem ‘x’, udává průměr předních čoček dalekohledu v milimetrech.

Jak vybrat parametr binokulárního dalekohledu?

Nejčastější 2 chyby při výběru dalekohledu

Chyba 1.: Velmi často lidé chybují tím, že při koupi preferují co největší přiblížení, aby to všechno viděli pěkně hezky z blízka, aniž by si vůbec uvědomili, že menší přiblížení má více výhod.

Chyba 2.: Při výběru dalekohledu zákazníci požadují dalekohled malý, aby se nemuseli tahat s velkým krámem. Níže v článku o velikosti se dočtete výhod většího dalekohledu, resp. dalekohledu s větším průměrem předních čoček.

Nevýhody většího přiblížení:

S přibývajícím přiblížením se zmenšuje zorný úhel (zorné pole), což je pozorovaný prostor před dalekohledem ve tvaru kužele. Tento parametr je na dalekohledu obvykle také značen, a udává se buď ve stupních (např. 6,3°), nebo v metrech na vzdálenosti 1000 metrů (např. 135m/1000m). Je jasné, že dalekohled s velkým přiblížením, a tedy s menším zorným úhlem, nebude vhodný pro pozorování pohybujících se objektů na krátké vzdálenosti. S přibývajícím přiblížením také klesá světelnost (světelná propustnost) dalekohledu, což v praxi znamená horší obraz zejména za horších světelných podmínek. S přibývajícím přiblížením narůstá třes obrazu, který je od zvětšení 12x již v rukou neudržitelný a pro komfortnější obraz je zapotřebí velice pevné ruky nebo nějaké opory (o strom, zábradlí, apod.).

Fixní přiblížení nebo ZOOM? Budete se divit!

Na rozdíl od monukuláru je volba jasná. Fixní! Ptáte se proč? Mnoho zákazníků se mylně domnívá, že veškerý výše popsaný problém s volbou správného přiblížení dalekohledu – binokuláru vyřeší tím, že si koupí binokulár zoomový. Dobře si všimněte, že drahé profesionální dalekohledy, např. Nikon, Meopta, Swarovski, apod. vůbec zoomové binokuláry nevyrábí, a má to svůj důvod. Důvod ten, že profesionál by si binokulár se zoomem nikdy nekoupil. Proměnlivé přiblížení neskutečně ubírá optice na kvalitě, na světelné propustnosti, obraz je podstatně horší, dalekohled je těžší a náchylnější na poškození. A co je nejhorší, při stejném přiblížení má zoomový binokulár až o 30% menší zorný úhel než dalekohled s fixním přiblížením. Zoom je u binokulárů v podstatě komerční a marketingovou záležitostí, protože tyto dalekohledy se dobře prodávají lidem, kteří dalekohledům nerozumí a nenechají si poradit! Zeptejte se profesionálního fotografa, proč si kupuje drahé objektivy, i když nemají zoom!

ZOOM ano, ale pouze u teleskopů

Jak jsme již v článku popsali, přiblížení 12x a více se již projevuje citelným třesem obrazu, který je potřeba eliminovat stativem. Proto je velké přiblížení (zpravidla proměnlivé – zoom) obvykle výsadou teleskopů (monokulárů) připevněných na stativ. Ano, i binokuláry se vyrábějí s přiblížením 16x či 20x, ale musíme upozornit, že pro běžné univerzální použití jsou téměř nevyužitelné, a pro nízkou světelnost při špatných světelných podmínkách takřka nepoužitelné. K takovýmto binokulárům lze obvykle dokoupit i držák na stativ, u některých je i přímo v balení. Tyto jednoúčelové binokulární dalekohledy si kupují spíše firmy pro jeden konkrétní účel, například různí montéři antén, řídící letového provozu na letištích, armáda, atp.

Rozsah přiblížení u teleskopů

Z výše uvedeného je tedy patrné, že zoomem jsou vybaveny hlavně teleskopy, které pak nesou označení např. 20-60×70, což znamená rozsah přiblížení 20x až 60x a průměr předního objektivu 70 mm. Parametry a velikosti teleskopů jsou samozřejmě různé, ale zde bychom vás rádi upozornili, že je lepší volit rozsah zoomu posazený do nižších hodnot, protože při zoomování nad hodnotu 40x-50x je v závislosti na kvalitě optiky již obraz i zorný úhel špatný, a velice často se vám bude stávat, že i když máte teleskop na stativu (a eliminujete tím třes obrazu), stejně nebudete přibližovat pozorovaný objekt na maximum pro lepší čitelnost. Někteří výrobci lacinější optiky se snaží zákazníky nalákat nesmyslnými parametry, jako např. 30-100×80 a podobě. Věřte, že u stejně velkých teleskopů stejné kvality vám bude více k užitku parametr např. 15-45×60 než 30-80×60. A co víc, takový teleskop můžete použít při nejmenším přiblížení i z volné ruky, či jenom s pevnou oporou.

Velikost dalekohledu. Čím větší, tím lepší

Čím větší jsou přední čočky dalekohledu, tím má větší světelnou propustnost (světelnost), a tím je také vhodnější do snížených světelných podmínek (noc, šero, hluboký les, mlha, sníh, apod.). Přední objektiv vašeho dalekohledu není ničím jiným, než tzv. sběrnou plochou, která pojme více světla čím větší je.

Pro univerzální použití:

  • Kapesní dalekohled (průměr čoček 18-25 mm): 8×21, 10×21, 8×25, 10×25
  • Kompaktní dalekohled: 8×32, 10×32, 8×4210×42
  • Klasický dalekohled: 10×50, 12×50, 10×56, 12×56
  • Velký dalekohled: 10×56, 12×56

Pro myslivce:

  • 7×42, 8×42, 7×50, 8×56

Jednoúčelové binokulární dalekohledy:

Jednoúčelovým dalekohledem máme na mysli normální binokulární dalekohled s větším přiblížením než 10x, u kterého víme, že jej budeme používat pouze k určitému účelu na velké vzdálenosti, a jsme si vědomi všech nevýhod, které velké přiblížení (12x a více) přináší, tzn.:

  • třes obrazu (lze eliminovat použitím na stativu)
  • nižší světelná propustnost (nevhodný pro pozorování za tmy nebo horšího počasí)
  • menší zorný úhel (nevhodné pro pohybující se cíle)

Takový dalekohled pak určitě není vhodný pro běžné toulky přírodou, procházky lesem, a vůbec ne do snížených světelných podmínek (noc, šero, mlha, sníh, zataženo). Obzvláště nevhodné jsou pak pro starší lidi. Typickými zákazníky, kteří u nás kupují binokulár s velkým přiblížením jsou:

  • spoteři (to jsou ti, co postávají u dopravních letišť a koukají na letadla)
  • montéři různých antén
  • řídící letového provozu (dalekohled se používá pouze na řídící věži)
  • lidé, kteří mají ze svého domu velký výhled, dalekohled mají umístěný doma na parapetu a nikam jej nenosí

Nejuniverzálnější parametr binokulárního dalekohledu – dalekohled na všechno:

No, a pokud jste to dočetli až sem a pochopili, je vám naprosto jasné, že nejuniverzálnější jsou parametry:  

  • 10 x 25, 8 x 42, 10 x 42, 10×50

Existuje mnoho optických pomůcek, které lidskému oku dopomáhají blíže spatřit vzdálený předmět, živou bytost nebo detail noční oblohy. Ne každý typ dalekohledu je však vhodný právě na činnost, kterou chceme provozovat. Klasické binokulární dalekohledy (binokulární = pro obě oči) se komerčně prodávají již více než 100 let a výrobci během této doby vyvinuli několik typových řad se speciálními vlastnostmi. Takovéto vlastnosti spolu s pozitivním přínosem přinášejí ale i nevýhody v podobě otázek vhodnosti použití, výkonu při různých podmínkách, a v neposlední řadě také ceny dalekohledu. Nyní vám objasníme jednotlivé typy a parametry dalekohledů a pomůžeme vám s výběrem. 

Výkon dalekohledu – parametry  

Každý dalekohled má dvou číselné označení, jako například 6 x 30 nebo 10 x 50, apod. První z čísel označuje zvětšení (přiblížení). Například zvětšení 10x znamená, že pozorovaný objekt vzdálený 1000 m vidíme, resp. vnímáme ze vzdálenosti 100 m (čím větší zvětšení, tím méně kvalitní obraz). Druhé číslo udává průměr předních čoček objektivu v milimetrech (čím větší, tím kvalitnější obraz). Začátečníci se často domnívají, že čím větší má dalekohled zvětšení, tím lépe. Není to pravda. Dalekohledy s velkým přiblížením jsou vskutku obecn00ě preferovány; efektivněji pronikají ‘světelným smogem’ a jsou obzvláště vhodné na pozorování velmi vzdálených objektů. Velké zvětšení nicméně zužuje zorné pole (objekty, zejména ty pohybující se se pak hledají hůře), způsobuje ztrátu kontrastu, barevného podání a celkovou kvalitu obrazu. A pokud je dalekohled držen jen v ruce, tak způsobuje asi nejnepříznivější efekt – třes obrazu. To je důvod, proč se pro ruční použití doporučuje dalekohled se zvětšením nejvýše 12x. Pro výkonnější dalekohled je vhodné použít nějakou oporu, stativ nebo mít přinejmenším ‘jistou ruku’. Obecně platí, že čím je přiblížení dalekohledu menší, tím je obraz kvalitnější (něco za něco). Při horších světelných podmínkách (ráno, večer nebo za špatného počasí) je proto vhodné přiblížení menší, např. 7x nebo 8x. Myslivci například používají dalekohledy 7 x 50 nebo 8 x 56, protože menší zvětšení ve spojení s velkým průměrem předních čoček objektivu jim zajistí perfektní optické vlastnosti i ve špatných světelných podmínkách.

Dalekohledy s proměnlivým přiblížením – tzv. ZOOM

Některé modely dnes prodávaných dalekohledů jsou vybaveny proměnlivým přiblížením, tzv. zoomem, což s sebou přináší řadu výhod i nevýhod. Na takových dalekohledech pak naleznete označení např. 8-12 x 25 nebo 10-30 x 50, apod. První parametr nám tedy udává rozsah přiblížení a druhý opět průměr přední čočky objektivu. Omylem je, že dalekohledy zoom (s proměnným zvětšením) jsou univerzální. Ano, jsou to modely, kterými komfortně pozorujete při malém a středním zvětšení, a v případě potřeby můžete obraz přiblížit a pak prohlédnout jeho detail. Je to bezesporná výhoda. Nese to však i řadu mínusů.

Výhody: Dalekohled se zoomem vám umožní pozorování v dálce i pozorování nablízko. Získáte to nejlepší z obou těchto světů. Najděte v dálce objekt, a pak posunem páčky na dalekohledu přiblížíte pro jeho podrobnou prohlídku. Proměnlivé zvětšení vám umožní naopak přelétnout zdaleka do blízkého okolí.

Nevýhody: Dalekohledy se zoomem mají menší zorné pole než dalekohledy s konstantním zvětšením. Další nevýhodou je, že konstrukce dalekohledu je složitější, obsahuje více optických článků, což vede k větším světelným ztrátám. Dalekohledy se zoomem jsou díky své složitější konstrukci (posuv čoček uvnitř dalekohledu) většinou dražší, mají větší hmotnost, jsou náchylnější na poškození při pádu. A jak bylo již uvedeno, čím více páčkou ZOOMu přibližujeme, tím klesá celková kvalita obrazu (menší zorný úhel, horší světelnost, třes obrazu, špatný kontrast a barevné podání, neostré okraje obrazu). Páčku ZOOMu tedy v praxi využijete tak do 2/3 chodu. 

Nutno dodat, že většina profesionálů zoomové binokulární (pro obě oči) dalekohledy nepoužívá, ba dokonce ani většina špičkových výrobců je nevyrábí. Proměnlivé přiblížení je zejména výsadou monokulárních (pro jedno oko) pozorovacích dalekohledů, protože ty mají většinou větší rozměry, větší průměr přední čočky objektivu a s tím spojenou výhodu větší světelnosti. Zpravidla se používají připevněné na stativu a tím je navíc eliminován třes obrazu při větším přiblížení.

Dalekohledy bez zaostřování – tzv. PERMAFOKUS 

V naší nabídce naleznete i typy binokulárních dalekohledů, které nejsou vybaveny zaostřováním. U těchto dalekohledů prostě chybí klasické středové zaostřovací kolečko a nejsou vybaveny ani dioptrickou korekcí, nehodí se tedy pro uživatele s rozdíly v dioptrických hodnotách mezi očima (tito uživatelé mohou dalekohled použít pouze s brýlemi). Říkáte, že takový dalekohled je k ničemu? Ale přece to musí mít nějaký důvod, že se takové dalekohledy vyrábí, že? Ano, tyto dalekohledy jsou určeny zejména pro akční aktivity (např. stadionové sporty na okruhu), kde by uživateli dalekohledu dělalo velké problémy neustále přeostřovat (např. běžce na okruhu nebo motocykl na ploché dráze), a uživateli by pak ‘utekly’ všechny důležité okamžiky jen proto, že neměl právě zaostřeno. Dalekohledy s tzv. permafokusem mají fixně zaostřeno obvykle od 20 m do nekonečna a jsou vhodné kromě stadionových sportů i na moře a na aktivity, kde se dalekohled půjčuje více lidem (majiteli dalekohledu tak odpadá neustálé vysvětlování, jak se s přístrojem zachází). Je sice pravda, že ostrost obrazu u těchto dalekohledů není dokonalá (nelze např. doostřit požadovaný detail směrem, kterým se díváme) jako u klasických dalekohledů, ale pro výše popsané aktivity jsou tyto dalekohledy ideální.

Příklady použití – doporučené typy 

Všeobecné použití, dovolená, autoturistika

V této kategorii máme opravdu široký výběr. Vycházíme z předpokladu, že dalekohled budeme vozit převážně v autě, ve vlaku nebo ho nosit v brašně přes rameno na krátkých procházkách a používat jej převážně za dobrých světelných podmínek. V takovém případě doporučujeme udělat kompromis, co se týče velikosti dalekohledu, resp. předního průměru čoček. To znamená, že pro takovéto aktivity nejsou vhodné kapesní dalekohledy (průměr čoček 25, 21 mm a menší), protože se díky svým malým rozměrům hůře ovládají a mají horší optické vlastnosti. Zejména pro starší lidi s horším zrakem jsou takovéto dalekohledy nevhodné. A naopak, pokud je pro nás klasický dalekohled s průměrem předních čoček 50 mm příliš velký, doporučujeme průměr čoček alespoň 35 – 42 mm.

  • 7 x 30, 8 x 30, 10 x 30, 7 x 35, 8 x 35, 10 x 30, 8 x 42, 10 x 42, 10 x 50, 12 x 50 

Lov, pozorování ptáků 

Nejčastěji 7 x 50 nebo 8 x 56 (pro zvlášť vysokou světelnost). Dále je možné použít typy 7 x 35, 7 x 42, 8 x 42. Přednost se dává pogumovaným typům kvůli hluku při manipulaci a zabarvením Camo, zeleným nebo černým.

Divadlo, halové sporty  

Pro tyto aktivity jsou vhodné např. dalekohledy 4×21, 4×30, 6×15, 8×21, 8×25, apod. Dalekohledy pro tyto účely se vyznačují malým přiblížením (použití na krátké vzdálenosti) i menším průměrem objektivu. Díky tomu jsou kompaktní, dají se snadno strčit do kapsy a jejich optické vlastnosti jsou uspokojivé při dostatečném osvětlení haly nebo pódia v divadle.

Stadionové sporty a pozorování venku na krátké vzdálenosti 

7 x 35 – Vynikající univerzální dalekohled pro cesty, lov a sporty. Ideální svým velkým zorným polem. Má pohodlnou velikost a hmotnost. Vynikající dalekohled pro podrobnější prohlídku nečekaných pohledů. Optimální vyvážení zvětšení, světelnosti a zorného pole.

7 x 50 –  Pro pozorování při slabém světle, při západu slunce vidíte jasněji. Jasnější pozorování v noci, při zatažené obloze a při použití na moři. Má až o 43% větší světelnou mohutnost než standartní dalekohledy. Velký výběr velikostí a konfigurací pro uspokojení většiny uživatelů.

10 x 50 – Výkonnější. Přiblíží vám cíl desetkrát. Má největší užitečné zvětšení z dalekohledů pro ruční pozorování. Vysoce světelné (objektivové) čočky mu dávají potřebnou světelnost. Je to vaše příležitost pro ostré a jasné pozorování ve velké dálce 

Pro stadionové sporty a pohybující se cíle na krátké vzdálenosti jsou všeobecně vhodné i širokoúhlé typy dalekohledů, často značované jako ‘Wide’ nebo ‘Extra Wide’ – nejlepší pro sledování celého pole, + Zoom (kompaktní typy jsou rovněž přijatelné).

  • Plavba – 7 x 50, 7 x 60 (pro největší světelnost), 10 x 50. Přednost je třeba dát vodotěsným nebo pogumovaným modelům
  • Koncerty pod širým nebem – 7 x 35, 7 x 50, 10 x 50, 12 x 50, 16 x 50. Kterýkoli kompaktní, přibližovací nebo širokoúhlý typ (Extra Wide).
  • Pobyt venku, příroda – širokoúhlý 7 x 35, 7 x 50, 10 x 50. Kterýkoli širokoúhlý případně širokoúhlý přibližovací typ.

Typ dalekohledu

Binokulární dalekohledy se střechovými hranoly (Roof) – snížená hmotnost, kompaktní rozměry. Nejnovější praktická konstrukce. Odstraňuje velkou hmotnost standartního triedru s minimální ztrátou jasnosti a světelnosti. Tvar H těchto dalekohledů se snadno drží a snadno je udžíme v klidu. Při každé příležitosti jsou funkční a stylové.

Kompaktní binokulární dalekohledy – malý rozměr, vysoký výkon. Jsou dostatečně malé, aby se vešly do kapsy nebo taštičky; jsou dostatečně výkonné, aby vás přenesly do středu děje. Robustní venkovní typy. Elegantní a kompaktní. Zdokonalené konstrukce a výrobní metody umožňují zasadit vysoké zvětšení do pohodlných malých rozměrů.

Námořní binokulární dalekohledy – vodotěsné s mlhovzdornou ochranou. Tyto triedry poskytují jasný obraz i při špatných povětrnostních podmínkách, včetně mlhy, deště, ledu a slané vody. Standardní vybavení pro zdatné námořníky, dychtivé lovce a aktivní sportovce. Jsou hermeticky utěsněny a propláchnuty dusíkem pro spolehlivou mlhovzdornost.

Binokulární hvězdářské dalekohledy – výkon a světelnost. Sbližují výkon dalekohledu s pohodlím poskytovaným jen binokulárními dalekohledy (triedry). Tyto binokulární dalekohledy jsou vynikající pro astronomické pozorování, střežení a studium přírody tam, kde potřebujeme pozorovat podrobnosti na velkou vzdálenost i při špatných světelných podmínkách. 

Dalekohled na cestách

Jsou chvíle, kdy se dalekohled hodí, většinou však není životně důležitý, a proto při minimalizaci věcí, které berete s sebou, bývá často vyřazován. Je to škoda, protože lehký pozorovací dalekohled vám nejen obohatí rozhled o podrobnosti, o kterých bez něj nemáte ani tušení, ale pomůže vám vyhledat a předem si prohlédnout další cestu, podrobnosti a možné překážky na ní, můžete také pozorovat volně žijící zvěř a ptáky, ale i obyvatelstvo, zvláště není-li příliš přátelské. Při orientaci v pustinách je to nenahraditelný pomocník!

Dalekohledy vhodné pro outdoor jsou buď jednooké (monokuláry) nebo dvouoké (binokuláry). Konstrukcí se pak rozlišují na dlouhé, většinou výsuvné, tzv. spektivy a pak ty, prizmatickými hranoly zkrácené, tzv. triedry. Na trhu narazíte na nejrůznější provedení a můžete si proto vybrat dobře nebo hůř. Já s sebou obvykle nosím jen jednoduchý spektiv ruského původu, který byl překvapivě levný a je i dostatečně robustní. Vezmu-li si někdy kvalitní triedr, srovnání se spektivem odhalí velké nedostatky mého levného pomocníka, ale při porovnání jejich váhy a rozměrů, opět se příště rozhoduji pro spektiv. Existují také jednodušší, relativně levné triedry, které jsou po všech stránkách lepší než můj cestovní dalekohled, ale rozdíly až tak zásadní tu nejsou. U triedrů se například část světla ztrácí v jejich hranolech – tradiční porro hranoly jsou velké a těžké, ale s malou ztrátou průchozího světla; střechové hranoly jsou naopak malé, lehké, používané v tzv. kompaktech, ale ztráta světla v nich je značná.

Triedry mívají širší zorné pole a jsou v ruce příjemně malé, zvláště při delším pozorování. U dalekohledů je velmi důležité použití antireflexní vrstvy na všech čočkách (modrofialový potah), která značně snižuje ztráty světla v objektivu rozptylem a odrazem. Tvoří ji ve vakuu nanesená vrstvička fluoridu magnesia. Výhodné je, když je opravdu na všech optických částech, a někdy bývá i několikanásobně opakována. Označení pak je fully-multi coated a zaručuje také i 70% odfiltrování UV a IR záření. Většinou si koupíte dalekohled s plastovými čočkami, které jsou pro naše pozorování dostatečně kvalitní, levné a hlavně lehké. Skleněné čočky najdete hlavně ve zděděných vojenských a loveckých dalekohledech, které mohou být i velmi kvalitní, bohužel jsou však dost těžké. Důležitá je také odolnost dalekohledu ke vnějším vlivům a zacházení. Například rychlá změna teploty způsobí snadno jeho vnitřní zamlžení, takže některé typy se honosí nejen vodotěsností (O-kroužky), ale i tím, že navíc jsou naplněny dusíkem, čímž vám všechny problémy s mlžením odpadají, jsou ale pak i o dost dražší. Malé triedry lze také výhodně složit, čímž se značně zmenší i rozměr přepravního pouzdra.

U dalekohledů pro outdoor rozhoduje tedy nejvíc váha, rozměry a odolnost vůči vnějšímu prostředí, optické vlastnosti jsou druhořadé, přesto mohou být na slušné úrovni, vybíráte-li pečlivě a vybaveni základními informacemi k tomu, co požadujete.

Jaké optické hodnoty se u dalekohledů tedy uvádějí, co znamenají a co si můžeme sami zjistit či spočítat: 

Zvětšení se uvádí téměř vždy na prvním místě a znamená to, kolikrát se nám objekt zdá blíž než ve skutečnosti je. Dostatečné zvětšení za dne je už 6 až 8× a větší než 10 až 12× postrádá smysl, protože pak je problém udržet při pozorování dalekohled v klidu (dech, třes rukou, ap.) a pozorovaný obraz je rozostřen nebo přímo roztřesený. Dalekohledy s menším zvětšením mají širší zorné pole, k pozorování jsou nejvhodnější a myslivci jim proto říkají obzorky. 

Průměr objektivu bývá často uváděn jako druhé číslo v násobku a lze si ho také snadno změřit. Kvalitnější objektivy s velkou světelností mívají průměry 40 až 56 mm, ale na malých dalekohledech nepřekvapí ani průměry mezi 20 až 35 mm. 

Šířka zorného pole je uváděna v Evropě v metrech ve vzdálenosti 1000 m nebo v nemetrických zemích ve stopách (foods) na 1000 yardů. Větším zvětšením se zorné pole zužuje a bývá u většiny dalekohledů uvedeno. Příklad: monokulár 8×21 (váha jen 80 g!), v Evropě se uvádí šíře zorného pole 128 m na 1000 m a v zámoří je to 367` na 1000 yds. Někdy se můžete setkat i s údajem ve stupních, hlavně při velkých zvětšeních. 

Světelnost je důležitá zvlášť za horších světelných podmínek, za šera až téměř tmy. Zornice vašeho oka se s tmou stále více roztahuje až do maximálních asi 7 mm, ale ne víc (u velmi mladých lidí může být maximum i 8 mm, ale běžných je 6-7 mm, po šedesátce věku 4 mm a po osmdesátce je to jen 2,5 mm!). Tomu by měl minimálně odpovídat i průměr výstupní pupily u okuláru. Světelnost je tedy dána druhou mocninou průměru této pupily, při průměru ideálních 7 mm je tedy geometrická světelnost 49. Průměr pupily vašeho dalekohledu si vypočítáte tak, že průměr objektivu vydělíte zvětšením, tedy opět na příkladu dalekohledu označeného tentokrát 7×50. Počítáme 50:7=7,14.

Výkonnost za šera je údaj, který ještě lépe charakterizuje možnosti dalekohledu ve špatných světelných podmínkách. Tento údaj si lze vypočítat. Je to druhá odmocnina ze součinu zvětšení a průměru objektivu v mm, a měla by být lepší než 18. Náš příklad tedy vyjde 18,7. Čím vyšší hodnota, tím je ostrost a rozlišení obrazu lepší! 

Hodnoty dalekohledu uváděného v příkladu (7×50) tedy vyhovují i náročnějším požadavkům v outdooru, ale rozumně vzato, vystačíme se i s nižšími hodnotami (6 – 8×20 – 32), protože pozorovat v noci většinou nemusíme. 

Dvouoké triedry mají obvykle tzv. středové zaostřování, které je praktické a je doplněno obvykle i dioptrickou korekcí na pravém okuláru. 

Monokuláry pak mají tzv. okulárové ostření, které vyrovná i případnou dioptrickou korekci. Někdy lze výměnou okuláru dosáhnout i jiného zvětšení. Pozor však u levných spektivů, které se ostří jen popotahováním tubusu, je to velmi nepraktické i jen jako dětská hračka! 

Dalekohledy s proměnou ohniskovou vzdáleností se také prodávají a nazývají se variable, ale trochu kvalitnější jsou poměrně drahé. Např. Tosco Variabel 8 – 24×50GA, vážící 830 g.

Jste-li fotografové a nosíte s sebou i větší teleobjektiv, pak si můžete dokoupit i monokulárový nástavec. Takto s okulárem ve spojení s teleobjektivem díky kvalitní optice získáte i velmi dobrý dalekohled, jehož optické hodnoty jsou odvozeny z teleobjektivu a přesné údaje získáte z tabulky, která je dodávána s nástavcem. Jako objektiv lze použít i teleobjektiv s proměnou ohniskovou vzdáleností, tzv. zoom. 

Zajímavý údaj je také, někdy uváděný, rozsah ostření, např. 10 m až nekonečno. To znamená, že na blíž než 10m nezaostříte!

U dalekohledů s velkým zvětšením (>20) je výhodný na dalekohledu vestavěný upevňovací závit na stativ 1/4 nebo 3/8. Se stativem pak budete mít snažší pozorování, zvláště stále ze stejného místa. Že se optiky prsty nedotýkáme, je snad všem jasné.

Dříve bývalo tělo dalekohledů vyráběno z mosazi, nyní se ale používá ocel, slitiny hliníku nebo umělá hmota. Ocel je těžká, pro naše účely se nehodí, hliník ve většině parametrů vyhovuje, ale bývají problémy s kompenzací jeho velké tepelné roztažnosti. Zbývají tedy moderní umělé hmoty s plnivy jako je grafit nebo keramika, které splňují všechny požadavky pro outdoor. 

Důležitou součástí dalekohledu je pevné, voděodolné pouzdro, které váš dalekohled ochrání a také umožňuje vždy jeho snadné vyjmutí. Vzpomeňte si na poctivá kožená pouzdra starších dalekohledů, na doplňující krytky objektivů i okulárů a nemyslete, že koženkové pouzdro se zipem to nahradí. Dalekohled lze doplnit gumovou ochranou okrajů objektivu, sloužící jako sluneční či dešťová clona. Okulár lze vylepšit anatomickou gumovou očnicí a krytem proti prachu a dešti. Můj výše zmíněný ruský spektiv je uzavřen v pevném šroubovacím pouzdře z plastu a krom váhy této ochraně nelze nic vyčíst, dokonce i plave. Dalekohled je také nutné nosit na snadno dostupném místě, a s tím bývá většinou problém, protože o toto místo soupeří s fotoaparátem, nožem, telefonem, lahví s pitím a dalšími důležitými věcmi. Je-li připevněn k batohu, nosným popruhům nebo k bederáku, je tu nebezpečí poškození při odložení batohu, třeba při dopravě. Nosit dalekohled na krku doporučuji při pozorování někde na vyhlídce, kde vám může snadno upadnout, ale jít s batohem a houpajícím se dalekohledem na krku je příliš i pro otrlé jedince. Opravdu dobré řešení jsem zatím neviděl a ti opatrní, co ho mají ukrytý v hloubi batohu, toho zase moc nenapozorují, bývá to bohužel i osud mého velkého a drahého foťáku, kde pak vítězí má lenost nad možnými akčními záběry.

Existují dalekohledy pro lidi s brýlemi?

Nosí-li majitel dalekohledu brýle, pak mu budou některé modely k ničemu. Vadí především kaučukové kruhové očnice, neboť je téměř nemožné ohnout je tak, aby do okulárů bylo vidět i přes brýle. Nehledě na to, že tato manipulace zabere více či méně drahocenného času v okamžiku, kdy je dalekohled zaměřen na běžící zvíře nebo letícího ptáka. Obrýlení zákazníci by tedy měli dávat přednost přístrojům s posuvnými a snadno odnímatelnými očnicemi z pevného materiálu.

Je lépe dát přednost rovným dalekohledům před klasickými?

Z rovných dalekohledů, které jsou vybaveny střechovými hranoly, jsou okuláry v jedné rovině s objektivy. Oproti tomu jsou klasičtější modely vybavené takzvanými porro hranoly, které jsou navzájem vychýlené. Střešní hranoly jsou konstrukčně náročnější a dražší. Proto jsou také rovné dalekohledy nižší třídy spíše průměrné. 

Triedr
Zdroj: Astronomický deník

Je to k nevíře, ale tahle soustava čoček a skleněných hranolů, jejichž základní konstrukce se od počátku dvacátého století příliš nezměnila, je dosud nejdostupnější kvalitní astronomický dalekohled. Samozřejmě, triedr má jistá omezení, ale jinak je s ním na co koukat. Posuďte sami. 

Snad nejvděčnějším cílem je Měsíc. Snadno se hledá a i ten nejjednodušší triedr, pokud možno upevněný na stativu, vám na jeho povrchu ukáže více detailů, než spatřil Galileo Galilei na počátku sedmnáctého století. Především na terminátoru – rozhraní světla a stínu – najednou vystoupí nepřeberné množství kráterů a rozmanitě tvarovaných pohoří. Všechny tyto jemné detaily navíc s postupnou změnou osvětlení, den za dnem, změní i podobu.

Dobrým cílem, který se snadno hledá, je i Slunce. Projekcí se můžete podívat na řadu větších či menších skvrn a můžete také sledovat, jak ze dne na den mění polohu, ale i podobu. Pozor! V žádném případě se ale na Slunce nedívejte přímo! Můžete si poškodit zrak!

U ostatních těles Sluneční soustavy už to tak slavné není. Na světlé večerní nebo ranní obloze vám triedr pomůže nalézt planetu Merkur, která se nikdy příliš nevzdaluje od Slunce. Venuše je sice nepřehlédnutelná i bez dalekohledu, ale na druhou stranu vám kvalitní přístroj na stativu ukáže, jak v průběhu týdnů mění úhlovou velikost a fázi. Bez zajímavosti není ani fakt, že právě tato pozorování přivedla Galilea Galileiho k přesvědčení, že Země skutečně obíhá kolem Slunce. (Po pravdě řečeno, tyto změny vysvětloval i jiný, tzv. Tychonův model, ve kterém byla naše planeta stále centrem vesmíru.) Zatímco Mars v triedrech vypadá jenom jako naoranžovělá hvězda, při sledování Jupiteru snadno v přilehlém okolí naleznete hned čtyři jasné měsíce: Ió, Európu, Ganymed a Kallistó (v pořadí od planety). Obzvlášť snadné je zahlédnout poslední dva satelity. Naopak Ió a Európa se mohou často ukrývat v záři oslnivé planety – v jejich případě proto vyčkejte na dobu, kdy se dostanou úhlově dále od planety. Tuhle informaci vám prozradí třeba Hvězdářská ročenka či některý z běžně dostupných astronomických programů. Spatřit Saturnův prstenec není vůbec jednoduché. Na subtilní ozdobu druhé největší planety musíte použít dalekohled na stativu, jenž zvětšuje alespoň 20x až 30x. Můžete ale zkusit zahlédnout měsíc Titan. Vypadá jako hvězdička osmé velikosti, která Saturn oběhne jednou za šestnáct dní. Od Saturnu se vzdaluje až na tři úhlové minuty.

Většího zvětšení (vhodného právě pro pozorování planet) lze u triedru dosáhnout tak, že za stávající okulár (za jeden nebo za oba) přidáte další okulár, astronomický nebo i z mikroskopu, upevněný v trubičce (je třeba experimentovat, ne vždy to vede k úspěchu). V dosahu menšího triedru je i Uran, Neptun a zhruba desítka nejjasnějších planetek, jež se toulají mezi dráhou Marsu a Jupiteru. Abyste měli při jejich identifikaci patřičnou jistotu, bude nejlepší, když si nakreslíte skicu těsného okolí možné planety či planetky a z noci na noc budete sledovat, jak se těleso pohybuje vůči vzdáleným hvězdám. Pokud máte možnost pozorovat tmavou oblohu daleko od pouličního osvětlení, ukáže vám triedr 7×50 či 10×50 stálice slabé až devět magnitud. Do zorného pole se vám tehdy dostane několik desítek dalších objektů.

Začneme-li podzimní oblohou, je na místě jmenovat zajímavé a pro triedr vhodné objekty jako Galaxii v Andromedě (M 31), o něco slabší galaxii M 33 v Trojúhelníku, dvojici otevřených hvězdokup chí a h v Perseovi či skupinu hvězd kolem Mirfaku – alfa Persei. Na zimní obloze jsou vděčným cílem Plejády a Hyády z Býka, Mlhovina v Orionu M 42 a Jesličky (M 44) v Rakovi. Z jarní oblohy lze vybrat otevřenou hvězdokupu M 48 v Hydře a kulovou hvězdokupu M 13 v Herkulovi.

Mnoha nádhernými zákoutími kypí především letní nebe. Nezapomenutelné je toulání Mléčnou dráhou, jen tak nazdařbůh. Zahlédnout zde můžete nejrůznější více či méně náhodná nakupení stálic, často podivuhodných tvarů, barevné hvězdy, temné zálivy. Krásná je Laguna (M 8) ve Střelci a nedaleko i otevřená hvězdokupa M 25 či hvězdokupa kulová M 22. Jako drobná mlhavá skvrnka, která ve větších dalekohledech připomíná ohryzek, vypadá planetární mlhovina M 27 v Lištičce. Na západním okraji stejného souhvězdí zase leží Ramínko na šaty – hříčkou náhody zajímavě vytvarovaná skupina různě vzdálených stálic. Poblíž Denebu, nejjasnější hvězdy z Labutě, narazíte nejen na jemnou mlhovinu Severní Amerika (na ní je triedr obzvlášť vhodným přístrojem), ale i otevřenou hvězdokupu M 39. A pokud byste chtěli spatřit zbytek po supernově, podívejte se pod hvězdu epsílon Cygni, kde leží Řasy – cáry dávno zaniklé hvězdy.

Dobře, triedr je skutečný hvězdářský dalekohled. Jenže po kterém z typů sáhnout? Situace na trhu je více než pestrá a rozhodně neplatí úměra, že pokud stojí nějaký přístroj dvacetkrát víc, lze s ním také dvacetkrát víc vidět.

Slovem triedr se dnes označuje každý dalekohled, v němž se používá trojbokých hranolů k dosažení vzpřímeného obrazu. Většinou se přitom jedná o dvojici spojených dalekohledů, v astronomické hantýrce nazývanou binar.

Každý takový přístroj charakterizují dvě čísla: zvětšení a průměr objektivu. Například 7×50 znamená, že triedr s objektivy o průměru pět centimetrů zvětšuje sedmkrát. Na první pohled se může zdát, že větší zvětšení přináší i lepší obraz. Skutečně, s dalekohledem se pak snadněji sledují jak dvojhvězdy, tak i Jupiterovy satelity či krátery na Měsíci. Na druhou stranu ale rostoucí zvětšení omezuje velikost zorného pole a pokud držíte triedr v ruce, může se až nepříjemně chvět. Jednoduše řečeno, pokud nebudete používat triedr na stativu, je optimální nejvýše desetinásobné zvětšení. 

A co průměr objektivu? Binar je v noci skutečně mocným rozšířením našeho zraku, díky kterému vidíme mnohonásobně slabší hvězdy. Triedr 7×35 posbírá zhruba dvacetkrát více světla než naše neozbrojené oči (tj. optická soustava ‘1×8’). Triedr 7×50 dokonce padesátkrát víc, takže oproti předcházejícímu typu dalekohledu ukáže asi o magnitudu slabší hvězdy. Na druhou stranu je ale těžší, a proto se vám při delším pozorování rychleji unaví ruce. Léta praxe ukázala, že optimální průměr objektivů je 50 milimetrů.

Objektivy triedrů jsou většinou pokryty tzv. antireflexní vrstvou (vypadá jako barevný, nejčastěji modrý, zelený či purpurový povlak). Zvyšuje propustnost čoček a snižuje nežádoucí vnitřní odrazy a dalších rušivé jevy. U levnějších typů je takto upraven pouze vnějších povrch objektivu a okuláru, zatímco dražší triedry mají ošetřeny všechny odrazné plochy. Přesto všechno lze z úspěchem k pozorování používat jednodušší triedry. Daň v podobě menšího kontrastu a dosahu je – zdá se – přijatelná. Triedr byste měli vybírat také s ohledem na průměr vašich zorniček, jejichž velikost si před zrcadlem změříte pomocí průhledného pravítka při tlumeném osvětlení. Ilustrací může být rozdíl mezi binary 7×35 a 7×50. V prvním případě má dalekohled velikost výstupní pupily (světlý kruh viditelný v okuláru) pět milimetrů, ve druhém zhruba sedm milimetrů. (Velikost výstupní pupily můžete změřit pravítkem nebo spočítat podělením průměru objektivu zvětšením.) Jestliže máte průměr zorničky kolem sedmi milimetrů, kupte si 7×50. Pokud ale máte zorničku menší, řekněme kolem pěti milimetrů, bude pro vás vhodnější 7×35. U druhého typu 7×50 by totiž část světla posbíraného objektivy neprošla do vašeho oka. S triedrem 7×35 prostě uvidíte obdobně slabé objekty jako se 7×50. Jinou možností je vybrat si přístroj 10×50 — i ten má totiž průměr výstupní pupily 5 milimetrů (a posbírá více světla než 7×35). Kromě průměru objektivu a zvětšení se triedry tu a tam liší systémem ostření. Většina z nich má tzv. centrální ostření, které plynule bez zádrhelů posunuje oběma okuláry. Případnou odchylku pravého oka lze nastavit na pravém, samostatně pohyblivém okuláru. Narazit ale můžete i na (levnější) přístroje, u nichž centrální ostření chybí. Je zřejmě úplně jedno, který si vyberete. Centrální ostření je však pohodlnější. Nejlepší je verze ostření prostřednictvím široké středové osy, nikoli ‘jen’ kolečkem mezi okuláry. Pro pozorování i pro větší odolnost vůči nárazu je pak výhodný i pogumovaný povrch. Naopak zbytečné je kupovat přístroje se zoomem. Jsou drahé, mechanicky nestabilní a poskytují nepřirozené zorné pole. 

Jako univerzální proto doporučujeme běžný triedr 10×50. Pozorujete-li často v místech, kde je temné nebe, je výhodnější 7×50, který může mít o něco větší zorné pole. Pokud chcete mít triedr téměř kapesní, můžete dát přednost typu 8×40, i když s ním neuvidíte tak slabé objekty a hvězdy. 

Tyto triedry můžete pořídit velmi levně v různých ‘second-handech’, na burzách a v zastavárnách. Šetřit ale není na místě. Nový přístroj lze se zárukou koupit za cenu kolem dvou tisíc korun. Nemusíte se přitom vyhýbat ani výrobkům z východní Evropy, nicméně i většina renomovaných firem prodává poměrně levné dalekohledy. Na druhou stranu, koupě triedru je jednorázová záležitost, na které není vhodné příliš šetřit.

Dalekohledy Nikon

Představovat obecně značku Nikon je vcelku zbytečné, protože se jedná o nejznámější značku optických přístrojů a především fotoaparátů, ale vzhledem k tomu, že na našem trhu získávají stále silnější místo lovecké optické přístroje Nikon, je užitečné si některé z nich představit. V minulosti jsme se seznámili s puškohledy Nikon a nyní je řada na binokulárních dalekohledech.

Připomeňme, že větší rozvoj a rozmach optiky pro širší užití je spojen s počátkem 20. století zejména v Německu, ale ani země vycházejícího slunce – Japonsko, nezůstala nijak pozadu. Firma Nikon tam vyrobila svůj první dalekohled už v roce 1917. Následovaly další přístroje, jako mikroskopy a především slavná éra fotoaparátů Nikon s objektivem Nikkor. Jejich úroveň se postupně dostala na světovou špičku a profesionální fotografové mi určitě potvrdí, že pro svoji práci upřednostňují Nikony před jinými značkami, zejména při použití teleobjektivů, které mají nepřesnější a nejdokonalejší vykreslení obrazu.

Dnešní výroba optických přístrojů Nikon je založena na nejnovějších vědeckých poznatcích, kdy pro dosažení nejpřesnějších výsledků firma uplatňuje polovodičovou technologii a nanotechnologii i pro běžné komerční výrobky.

Docílení vysoké kvality optického přenosu začíná a je podmíněno kvalitou vstupního materiálu – optického skla. Většina výrobců optických přístrojů nakupuje optické sklo u specializovaných skláren, ale Nikon má svoji vlastní sklárnu, kde se sklo vyrábí podle vlastní receptury a technologie, která je nejstřeženějším tajemstvím.

Při výrobě optických komponent je použita speciální technologie, ve firemním označení EDG nebo ED, která minimalizuje rozklad světla do spektra při přechodu optickým rozhraním a koriguje barevnou aberaci, tj. nepřesné zobrazení v oblasti velmi krátkých vlnových délek (barva fialová), což výrazně zlepšuje koeficient propustnosti v kratších vlnových délkách, výrazně zlepšuje pozorování především za šera a vykreslení obrysů obrazu (zatím jen u typů označených ED).

Mimo kvality skla nejvíce ovlivňuje kvalitu výstupního obrazu schopnost optické soustavy propustit co nejvíce světla vstupujícího do objektivu, kvalita antireflexních vrstev. Tato vlastnost je nanejvýš důležitá pro pozorování za zhoršených světelných podmínek například v noci.

Výrazným zlepšením, které používá zatím pouze Nikon, je použití nanotechnologie při nanášení antireflexních vrstev. V podstatě se jedná o to, že antireflexní vrstva je tvořena z nanokrystalů, které jsou účinnější při zabránění nežádoucích odrazů světla od čoček a hranolů a zvyšují tak množství vstupujícího a procházejícího světla optickou soustavou.

Souhrn kvality optického skla z vlastní výroby, dokonalá konstrukce a povlak povrchů optické soustavy dává vysokou kvalitu obrazu a ostré rozlišení.

Nikon vyrábí celkem 22 různých řad binokulárních dalekohledů, jako je například řada HG L, série Monarch, dále Sporter EX, WP, Travelite EX anebo Action EX.

Pro lovecké účely jsou nejvhodnější dalekohledy série Monarch. Tato série je jednak konstrukčně, co do velikosti zvětšení a průměru objektivů, tak po stránce rovnováhy ceny a kvality pro myslivecké účely nejpřijatelnější.

Konstrukce optické soustavy dalekohledu Monarch využívá střechovité hranoly, které jsou sice náročnější na přesnost výroby, ale jejich použití umožňuje vytvořit celkově přímý a kompaktní tvar dalekohledu v relativně malých rozměrech. Hranoly mají vrstvy pro fázovou korekci, které zajišťují vysoké rozlišení. Všechny povrchy čoček a hranolů jsou potaženy antireflexními vrstvami pro vysokou prostupnost světla a jasný obraz.

Vnitřní prostor dalekohledu je plněn inertním dusíkem, který zabezpečuje naprostou trvalou vnitřní čistotu přístroje a zabraňuje vnitřnímu zamlžení. Spolehlivé utěsnění zajišťuje vodotěsnost při ponoření až do hloubky 1 m po dobu 5 minut, což je velmi užitečné, pokud dojde k náhodnému pádu dalekohledu do potoka při jeho překračování, do rozmoklého sněhu, louže po dešti apod. Dalekohled je samozřejmě plně odolný proti dešti, vzdušné vlhkosti, mlze apod.

Tělo dalekohledu je vyrobeno ze stabilního plastu polykarbonátového typu se skleněnými vlákny. Materiál korpusu dalekohledu je tak velmi odolný proti mechanickému namáhání včetně nárazu.

Vnější povrch je potažen gumou příjemnou na dotyk. Gumový povlak tlumí případný náraz a spolu s ergonomickými úchopy zajišťuje pevné a jisté držení dalekohledu.

Otočné a posuvné očnice okulárů jsou osazeny typem High-eyepoint pro snadné umístění oka do optimální obrazové roviny. Okuláry i objektivy jsou chráněny proti vnějším vlivům a prachu krytkami s upevněním proti ztrátě. Dalekohled je možné upevnit na stativ pro klidné pozorování, což je užitečné zejména u větších zvětšení. K nošení dalekohledu slouží široký pohodlný řemen.

Pro lovecké účely jsou z řady dalekohledů nejvhodnější 8 x 42 DCF, 10 x 42 DCF pro denní nošení, šoulačku nebo obeznávání srnčí zvěře za denního světla, kde je výhodou jejich malá hmotnost.

Pro univerzálnější použití jsou určeny dalekohledy 8,5 x 56 DCF, 10 x 56 DCF a 12 x 56 DCF.

Mne osobně nejvíce zaujal 12 x 56 DCF, který se u jiných výrobců kvalitních dalekohledů nevyskytuje.

Volba mezi 8,5 x 56, 10 x 56 nebo 12 x 56 závisí především na věku uživatele. Pro mladší myslivce lze doporučit jako ideální 8,5 x 56, kde průměr výstupní pupily obrazu asi 7 mm je shodný s průměrem zornice mladého oka rozšířeného na maximum za tmy. Shoda velikosti zornice a výstupního obrazu umožňuje ideální pozorovací podmínky a dokonalé rozlišení pozorovaného obrazu.

Pro starší myslivce, asi od 50 let, u kterých zornice oka již neakomoduje v tak velkém rozsahu a zůstává i za šera menší, lze doporučit 10 x 56. Tento dalekohled je vhodný i jako univerzální pro pozorování na větší vzdálenosti.

Pro pozorování detailů na velké vzdálenosti a pro starší myslivce je vhodný také 12 x 56. U větších zvětšení je výhodou vyšší koeficient výkonu za šera a tedy vyšší schopnost rozlišitelnosti detailů při zhoršených světelných podmínkách. Pro starší myslivce je řešení výběru 12 x 56 téměř ideální. Je třeba konstatovat, že u zvětšení 12 x 56 je průměr výstupní pupily „jen“ 4,66 mm. Zatímco pro oko mladšího člověka, které dokonale akomoduje – mění velikost průměru zornice v závislosti na světelných podmínkách až na průměr 7 mm, je velikost výstupního obrazu nedostatečná a pozorování za šera a v noci je tím zhoršené, pro oko staršího člověka je průměr výstupní pupily pro dobré pozorování dostačující.

Díky vstřícnosti autorizovaného distributora, firmy AGORA DMT, jsme měli možnost testovat několik měsíců v různých praktických podmínkách dalekohledy Nikon Monarch 8,5 x 56, 10 x 56 a 12 x 56.

Testování probíhalo v letních měsících, a abychom získali také poznatky o chování dalekohledu v zimě, zejména pokud se jedná o odolnost vůči drsným klimatickým podmínkám, simulovali jsme zimní podmínky, případně přecházení z vnějšího mrazivého počasí do vyhřáté místnosti, ukládáním dalekohledů do chladničky a dokonce i do mrazáku. Výsledek spočíval ve standardním zjištění, že všechny funkce mechanické i optické zůstaly bezezbytku zachovány a dalekohledy v klimatickém testu plně obstály. Během testu jsme zkoušeli mechanickou odolnost poměrně tvrdým zacházením. Trvanlivost mechanismu jsme testovali častým, simulovaným ostřením a rozostřováním dalekohledu a sledovali jsme, zda dojde ke vzniku vůlí. Vznik žádných vůlí a opotřebení mechanismu jsme nezjistili.

V další části jsme hodnotili vykreslení obrazu za denního světla. Hodnocen byl jas obrazu, brilance, barevná věrnost, stupeň rozlišení detailů, ostrost vykreslení do okrajů zorného pole a optická pohoda při pozorování. U všech tří přístrojů bylo hodnocení stupněm vynikající ve všech aspektech a nebyl shledán žádný nedostatek.

Pro myslivost je nejdůležitější vlastností dokonalost při pozorování za šera. Jak jsem uvedl, hodnocení kvality pozorování za šera a za zhoršených světelných podmínek, je prvkem značně subjektivním, který závisí na soustavě a interakci velikosti výstupní pupily pozorovaného obrazu a velikosti zornice lidského oka, která závisí na věku pozorovatele.

Nicméně se nám plně potvrdilo, že dalekohled s parametry 8,5 x 56 je ideální pro mladší uživatele. Nejlepší hodnocení získal dalekohled s parametry 10 x 56 pro vysokou univerzálnost a vysoký výkon za šera a byl definován jako nejvhodnější pro uživatele střední generace, případně pro široké spektrum věkových kategorií s perspektivou dlouholetého použití. Dalekohled 12 x 56 potom pro nejstarší myslivce a pro pozorování na velké vzdálenosti.

Při porovnání s dalekohledy jiných renomovaných výrobců světoznámých značek, jsme neshledali zásadní rozdíly v kvalitě pozorování. Velký rozdíl je ovšem v pořizovacích cenách ve prospěch Nikonu.

Velmi výhodný poměrem mezi vysokou kvalitou a příznivou cenou činí dalekohledy Nikon velice konkurenceschopné a pro toho, kdo hledá za dobrou cenu skvělý výrobek, mohou být jasným favoritem. Cenově se dalekohledy Nikon pohybují na střední úrovni, ale svými parametry a kvalitou provedení silně „šlapou na paty“ zvučným, ale výrazně dražším značkám.

SWAROVSKI

Nová generace dalekohledů SLC od SWAROVSKI OPTIK představuje kvalitní a vysoce výkonné lovecké dalekohledy pro nejrůznější druhy lovu. Oceňovanými vlastnostmi nové generace jsou především výborná optika a vkusný a hezký design, vše v souladu s každodenním loveckým využitím. Modelů z nové řady SLC 42 a SLC 56 je celkem pět (8 x42, 10 x 42, 8 x 56, 10 x 56 a 15 x 56) 

 „Dobré neustále vylepšovat: to byla hlavní zásada zakladatele naší firmy Wilhelma Swarovski – a je to naše hlavní krédo dodnes“, říká Carina Schiestl-Swarovski, předsedkyně představenstva SWAROVSKI OPTIK při přátelském posezení ve stylové lovecké chatě nedaleko alpského městečka Scharnitz, kde probíhala mezinárodní prezentace nových dalekohledů pro novináře. „Od uvedení prvních dalekohledů SLC 8×30 na trh v roce 1989 se snažíme tyto tradiční produkty SWAROVSKI OPTIK kontinuálně dál rozvíjet. Nová generace je založená na výjimečné optické kvalitě, která se osvědčila v běžném loveckém užití. Záleží nám nejen na vynikající optické kvalitě, ale také klademe důraz na design, který nabízí pohodlnou obsluhu dalekohledu a jeho vysokou odolnost.“

SLC 56 – Zkušený specialista na noční lovy

Jistě pomůže za soumraku, svítání nebo v noci: Kvalitní dalekohledy řady SLC 56 jsou jak optikou, tak ergonomicky příhodné pro tyto lovecké situace a nabízejí optimální komfort při pozorování zvěře.

Dalekohledy nabízejí inovovaný design optiky kombinovaný s fluoridovými čočkami. Čočka propouští dostatek světla, aby bylo za stmívání nebo v noci opravdu dobře vidět. Maximální věrnost barev, vysoký kontrast a ostré obrysy mohou na posedu výrazně pomoci odlišit rozhodující detaily. Právě kombinace velkého zorného pole a brilantní ostrosti je příznačná pro novou generaci dalekohledů. Díky individuálně nastavitelné čtyřstupňové otočné očnici a dostatečné vzdálenosti mezi oběma očnicemi dalekohledy perfektně vyhovují i lovcům, kteří nosí brýle.

Zvláště při čekané hraje ergonomie optické výbavy dalekohledu rozhodující roli – pohodlné a neunavující držení je konečný předpoklad pro několikahodinové pozorování. Prodloužená rukojeť nové generace SLC a perfektní vyvážená hmotnost zajistí pevný úchop i po delším pozorování. Základem k tomu jsou i vybrání v pogumovaném těle na palce obou rukou.

Vysoce kvalitní materiály použité pro povrch i mechaniku čočky, lehký hořčíkový korpus dalekohledu, na němž je nasazen nově vyvinutý gumový, konstrukci dále vystužující plášť, to vše je předpokladem odolnosti a dlouhé životnosti. To vše dělá z řady SLC 56 odolné dalekohledy pro každodenní použití.

Můžete si vybrat ze tří modelů dalekohledů řady SLC 56: Modely SLC 8 x 56 a SLC 10 x 56 jsou nejlepší volbou pro pozorování z posedu při stmívání nebo v noci, SLC 15 x 56 je vhodný na velké vzdálenosti.

Nový SLC 42: kompaktní, solidní, všestranně využitelný

Nový SLC 42 je následovník modelu SLC 42 HD generace. Je to univerzálně použitelný dalekohled, který jak při pozorování z posedu zkraje stmívání, tak při pozorování během dne, prokáže výtečnou službu. „Je mnoho loveckých příležitostí, pro které je dalekohled SLC 42 velmi dobrou volbou, je to dalekohled na jakékoliv každodenní využití“, zdůrazňuje Carina Schiestl-Swarovski.

Nový tenký a kompaktní design a ergonomicky tvarovaná rukojeť pro palce zaručuje optimální komfort pro pozorování při šoulačce. Přesvědčivá HD optika nabízí vysokou barevnou věrnost, vynikající kontrast a skvělé zorné pole. Použití vysoce kvalitních materiálů dělá z dalekohledu SLC 42 odolného společníka při mnohých loveckých příležitostech, speciálně při čekané za stmívání nebo při šoulačce.  Na výběr jsou modely SLC 8×42 s maximální zorným polem, nebo SLC 10×42, který díky desetinásobnému zvětšení umožňuje rozpoznat i nejmenší detaily na velké vzdálenosti. Jsou to prostě dva odolné dalekohledy, které kombinují nejvyšší kvalitu optiky s vynikající manipulací, příznivá hmotnost neomezuje lovce při celodenním lovu.

SLC dalekohledy: osvědčená kvalita, neustálé zlepšování

Zaměstnanci a spolupracovníci ze všech oddělení neúnavně pracují na tom, aby dalekohledy SWAROVSKI OPTIK byly ještě lepší. To znamená, že na SLC dalekohledech je vidět nadšení pro takové přístroje v každém detailu – od excelentní optiky přes ergonomii, která zajistí dokonalý zážitek z pozorování, až po použití vysoce kvalitních materiálů. Také úzká spolupráce s uživateli umožňuje SLC dalekohledy dále optimalizovat. Výsledkem tohoto snažení je nová generace SLC dalekohledů, kde všechny komponenty na sebe perfektně navazují. Jsou to jedinečné dalekohledy pro rozmanité využití při lovu.

Samozřejmě si každý myslivec vybírá dalekohled podle svých loveckých preferencí. Nároky se zvyšují, loví-li za soumraku a nebo na delší vzdálenosti.

Dalekohledy SLC 8 x 42 a 10 x 42 jsou v podstatě univerzálové, lovec je může nosit všude s sebou jak na lov na čekané, tak při šoulačce. Předpokladem je příznivá hmotnost a není snad situace, kde by se nedaly využít.

Preferuje-li ale myslivec lov na velké vzdálenosti, chce-li přečíst i ty nejmenší detaily, a to i při stmívání a rozednívání, bude asi volit model SLC 15 x 56. Není to model na šoulání, ale ideální pro pozorování na velkou dálku z posedu či kazatelny. Obraz je dokonale věrný barevně, ostrý až do okrajů, ergonomické provedení s dokonalým úchopem pro palce ruky umožňuje nerušené pozorování i za horší viditelnosti.

Asi největší zájem bude o modely SLC 8 x 56 a 10 x 56, které jsou svojí světelností doslova předurčeny pro lov na čekané při soumraku a stmívání. Firma SWAROVSKI OPTIK tak vyhověla požadavkům středoevropských myslivců, kdy se lov nejenom černé zvěře stává lovem na rozhraní dne a noci, kdy je třeba do posledního detailu obeznat kus lovené zvěře, v obtížnějších světelných podmínkách zachovat bezpečnost lovu a spolehlivé obeznání zvěře. Za šera a soumraku tyto modely díky naprosto špičkovým optickým vlastnostem posunují ještě dále do noci možnost přečtení detailů, kde mnohé jiné značky končí, dalekohled SLC ještě umožňuje lov. Světelná propustnost je udávána více než 93 %, nová je jak konstrukce čoček (zvětšil se samotný počet čoček v konstrukci dalekohledu o téměř polovinu!), tak i počet nanovrstev na jednotlivých čočkách. Jsou to dalekohledy na celý život.

Meopta MeoRange

Tradiční český výrobce optických přístrojů, binokulárních dalekohledů, puškohledů a dalších přístrojů je už léta řazen mezi nejlepší výrobce optiky na světě. Dokladem jsou nejen prodejní a exportní úspěchy na nejnáročnějších trzích, ale třeba i to, když nezávislý časopis v Německu, jako například naposledy magazín Pirsch, provádí porovnávací testy lovecké optiky, je vždy zařazen mezi pět nejvýznamnějších výrobků značek jako jsou Zeiss, Schmidt und Bender, Swarovski, Leica a další i výrobek Meopta, jehož výsledné hodnocení je vždy na velmi dobré úrovni.

Obdivuhodný je nesmírně široký sortiment Meoptou vyráběných optických přístrojů pro sport, turistiku a lovectví. Troufám si říci, že žádný jiný výrobce optiky tak široký sortiment nemá, takže si potenciální uživatel může vybrat pro jakékoliv podmínky použití.
Poslední inovace například binokulárních dalekohledů řady B1 patří, díky využití fluoridového skla a tradičně vysoce přesné kvalitní výrobě, ke špičce a tyto dalekohledy výrazně převýšily kvalitou a užitnými vlastnostmi svoje předchůdce především v brilanci obrazu a věrnosti či přesnosti barevného zobrazení.
Stejné se týká i puškohledů Meostar R2, ale i ostatních řad, například staršího R1 nebo Meopro, jejichž optické vlastnosti, zejména za zhoršených světelných podmínek se vyrovnávají nejlepším a mnohem dražším značkám.
V jediném bodě Meopta zatím jaksi byla pozadu za svými konkurenty, a to v chybějícím dálkoměrném přístroji. Pro doplnění je možné uvést, že například německý výrobce Leica nabízí dálkoměrný dalekohled už téměř 40 let.
V současné době poptávka po dálkoměrných přístrojích roste, protože se výrazně změnily podmínky lovu. Kdysi jsme adepty myslivosti učili, že správná myslivecká vzdálenost k lovu spárkaté zvěře je kolem 100 m. Jenže to platilo v dobách, kdy nejběžnější puškohledy měly zvětšení pouze 4x a výjimečně maximálně 6x, používalo se střelivo neoplývající přílišnou přesností a zvěř byla dostupnější na bližší vzdálenosti, protože nebyla tak rušena civilizačními vlivy.
Dnes máme k dispozici dokonalejší a přesnější zbraně, střelivo je násobně přesnější než dříve, a především máme dokonalé dalekohledy a puškohledy s vysokým zvětšením. Tyto technické podmínky, samozřejmě v kombinaci se střeleckou dovedností, nám umožňují lovit i na větší a velké vzdálenosti. U některých zahraničních lovů je to dokonce často nezbytností. 
K lovu na větší a velké vzdálenosti je ovšem nezbytností respektovat balistické vlastnosti používaného náboje a k případným korekcím bodu záměru je ovšem nutné znát vzdálenost předpokládané střelby, jinak by výstřel byl jen hazardem. Pokud konstatuji, že je třeba znát vzdálenost předpokládané střelby, znamená to, skutečně znát, nikoliv odhadovat, protože odhad je vždy nepřesný a dokonce čím je větší vzdálenost, tím je nepřesnost odhadu také větší. K přesnému určení vzdálenosti je tedy třeba dálkoměr nebo dalekohled s dálkoměrem.
Pokud jsem konstatoval, že Meopta v nabídce dálkoměrného přístroje zaostala za konkurencí, neplatí to již po výstavě IWA 2016 v Norinberku, protože zde představila svoji horkou novinku MeoRange – binokulární dalekohled s vestavěným dálkoměrem. Měření vzdálenosti, vlastní patentované konstrukce, kde odražený laserový paprsek od cíle je převáděn do měřicího systému přes hranol, je implantováno do dalekohledu 10×42 HD s fluoridovými skly, antireflexními vrstvami MeoLux a utěsněné sestavě Water a Fog proof (vodotěsná a vlhkotěsná).
Brilance a přesnost obrazu jsou u zobrazovací soustavy samozřejmé. Měřicí rozsah je od 10 do 1500 m, což je rozsah měření na velmi vysoké úrovni. K tomu je třeba podotknout, že konkurenční výrobci nabízí dálkoměry s rozsahem i třeba jen do 800 m.
Kromě vzdálenosti přístroj ukáže i nadmořskou výšku, azimut pozorování, úhel pozorování, teplotu a tlak vzduchu, tzn. všechny údaje, potřebné k dokonalé balistické korekci i v náročných vysokohorských podmínkách.
Hmotnost dalekohledu MeoRange 10×42 HD je pouze 940 gramů. Tělo dalekohledu je vybaveno USB portem pro předpokládané další vybavení softwarem (např. pro balistický kalkulátor apod.). 
Osobně považuji volbu parametrů 10×42 pro první dalekohled s dálkoměrem z Meopty za velmi dobrou, protože přesné změření vzdálenosti je důležité především u větších dálek a zvětšení 10x nám také umožní snadnější obeznání zvěře.
I průměr objektivu je zvolen vhodně, protože z něho vychází celkově nižší hmotnost celého přístroje. Jsem toho názoru, že měření vzdálenosti provádíme pro potřeby lovu za denního světla a velikost objektivu o průměru 42 mm je tedy zcela dostatečná a nanejvýš vhodná. 
Tvar dalekohledu je velmi ergonomický a měření vzdálenosti se snadno ovládá velkým tlačítkem, které umožňuje i manipulaci v rukavici.
Po přesném změření vzdálenosti zbývá již jen provést korekci pomocí balistické věžičky instalované na puškohledu, která se nabízí pro „meopťácké“ puškohledy pod názvem Meopta Ballistic Hunting Turret (BHT).  BHT se na přání běžně dodává s puškohledy Meostar R1 i R2 a pro majitele starších Meostarů R1 nebo R2 je potěšitelná zpráva, že lze BHT instalovat na puškohled i dodatečně.
Kromě dalekohledu s parametry 10×42 HD s měřením vzdálenosti je připravován MeoRange i 10×56 HD a možná i 10×50 HD.
Nabídkou dálkoměrného přístroje MeoRange se optimalizoval sortiment Meopty tak, že v něm momentálně skutečně nic nechybí.
Dr.Ing.Jiří HANÁK

Má technika

Nikon Coolpix P1000 z jakékoliv vzdálenosti kompaktní fotoaparát moc nepřipomíná. Zrcadlovky řady D7xxx jsou vedle něj malé. Proč? Vestavěný objektiv s rozsahem 24 mm – 3 000 mm se světelností f/2,8 – f/8 prostě není malý.

NIKON D750 je profesionální přístroj, s nímž můžete věrně ztvárnit své vlastní vize tak precizně, že nepoznáte rozdíl mezi snímkem a realitou. Nikon D750 je osazen nově zkonstruovaným 24,3Mpx CMOS snímačem formátu FX nabízejícím výjimečnou obrazovou kvalitu a brilantnější výsledky při použití vysokých citlivostí ISO než tomu bylo u předchozích modelů. 51 bodové automatické zaostřování s fenomenální citlivostí, sériové snímání s frekvencí až 6,5 sn./s a záznam Full HD videosekvencí

.

Nikon D7100 Nabízí vynikající výkonnost ve formátu DXCMOS snímač s 24,1Mpix, procesor EXPEED 3. Nechybí Sériové snímánídva sloty pro paměťové karty ani Full HD videosekvence. Na své rozsáhlé vybavení a odolné tělo je překvapivě lehký a kompaktní.

Objektivy

SIGMA 150-600 mm f/5-6,3 DG OS HSM – si i při čtyřnásobném přiblížení zachovává vysokou obrazovou kvalitu. Pohotový hypersonický motor (HSM) a stabilizátor obrazu (OS) vylepšený s ohledem na fotografování na výšku i šířku dovoluje bezproblémové sledování a snímkování ptactva.

Sigma 300mm F2.8 APO EX DG HSM Vysoce světelný teleobjektiv Sigma APO 300mm F2,8 EX DG HSM, optimalizovaný pro digitální DSLR zrcadlovky, disponuje rychlým a tichým ultrazvukovým zaostřováním. 

NIKON 200-500 mm f/5,6E ED VR Objektiv má elektronické ovládání clony a redukce vibrací (až do 4,5 EV). Uvnitř objektivu jsou 3 ED prvky a 9 lamelová kruhová clona

telekonvertor TC-2001 2.0x a SIGMA telekonvertor APO 1.4x

Digiscoping

Digiscoping se začal lavinovitě šířit zvláště pak v tra- dičních birdwatcherských zemích západní Evropy. Každý chtěl umět dokumentovat svá pozorování jen za použití toho, co do terénu běžně nosí. Přitom

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

foto- grafie pořízené přes dalekohled mohou být překvapi- vě kvalitní a klasickou zrcadlovku s dlouhým sklem digiscopingové sestavy hravě překonají neuvěřitelnou ohniskovou vzdáleností, které dosahují. Ovšem chce to vědět, jak na to.

Jak na to?

Základem je kvalitní stativový dalekohled upevněný na robustním stativu a kompaktní digitální fotoapa rát, který má průměr objektivu tak malý, aby zhruba odpovídal průměru okuláru dalekohledu – oba prů- měry ovlivňují vinětaci, tj. rozsah černého zbarvení na okrajích snímku. Když se fotoaparát dostatečně přiblíží k okuláru, dokáže s použitím autofokusu sám přes dalekohled zaostřit. Získáme tím vlastně fotografickou sestavu, při níž se zvětšení dalekohledu násobí použitou ohniskovou vzdáleností digitálu přepočtenou na velikost kinofilmového políčka. Pro jednoduchost: udává-li výrobce ohniskovou vzdálenost kompaktu po přepočtu v hodnotách 34–102 mm a použijeme-li jeho maximální zvětšení s 20násobným zvětšením stativového dalekohledu, tak získáme výslednou ohniskovou vzdálenost rov- nající se 2 040 mm. Nejdražší teleobjektivy vám pak nabídnou maximální ohniskovou vzdálenost 600 mm, resp. 800–1200 mm – v tom je právě ten obrovský rozdíl; a to jsme použili jen nejmenší zvětšení stativáku. Zkuste si spočítat, jaká by byla výsledná ohnisková vzdálenost při 60násobném zvětšení dalekohledu. Ano, bylo by to až 6 120 mm. Podobná sestava je ale velice náchylná k vibra cím, které obraz v hledáčku rozkmitají a rozmažou. Proto se k propojení fotoaparátu a dalekohledu používají nejrůznější adaptéry, jejichž nabídkou reagují sami výrobci pozorovací optiky (např. Nikon a Swarovski) na zájem veřejnosti. Některé adapté- ry umožňují současné pozorování i fotografování jednoduchým a rychlým odklopením fotoaparátu od okuláru. Existují také tubové adaptéry, které umožňují k tělu stativového dalekohledu zbavené- ho okuláru připevnit tělo digitální zrcadlovky bez objektivu. V tomto případě získáme sestavu o pevné ohniskové vzdálenosti asi 800 mm, kdy nám tělo stativového dalekohledu v podstatě simuluje funkci teleobjektivu bez možnosti nastavení clony. Expozici pak ovlivňujeme jen rychlostí uzávěrky fotoaparátu
(expozičním časem) a změnou nastavené citlivosti snímače (ISO). Obecně se dá říct, že kompaktní foto- aparát je vhodnější k digiscopingu než zrcadlovka.

Návody a tipy

Vinětace
Abychom předešli výrazné vinětaci, je třeba zvolit fotoaparát, který má průměr objektivu tejný nebo menší, než je průměr okuláru. První sestava na obrázku 3a měla značnou vinětaci právě díky velkému průměru čočky objektivu. Další možností eliminace černých okrajů je maximální vyzoomování digitálu. Při nalezení digitálu a stativáku, které na „sebe sedí“, se dá
vinětace potlačit úplně (viz obr. 3c).
Ostření
Za dobrých světelných podmínek zvládne digitální kompakt ostřit přes dalekohled při zapnutém autofokusu (AF). Když je ale světla málo, tak se může hodit, když je fotoaparát vybaven také funk- cí manuálního ostření (MF). Tento režim se pak aktivuje, zaostří se na nekonečno a samotné doos- třování je prováděno na těle dalekohledu. Skvělým pomocníkem je velký displej s dobrým rozlišením
a možností vyzvětšovat část snímané scény.
Stabilita
Digiscopingová sestava je díky obrovské ohniskové vzdálenosti, kterou poskytuje, velice citlivá na chvě- ní a pohyb. Čím je stabilnější a pevnější, tím jsou fotografie ostřejší. Proto je při výběru digitálního kompaktu dobré dát přednost tomu, který je vybave- ný stabilizátorem obrazu (IS). S podobným foťákem se dá pořídit pěkný obrázek už jen jeho přiblížením k okuláru dalekohledu bez využití adaptéru. Stačí jej držet v ruce. Důležitý je stabilní, robustní a pevný stativ. V případě, že je vybaven výsuvnou středovou tyčí, je dobré ji nechat v základní nejnižší poloze. Dalším důležitým prvkem sestavy je drátěná spoušť fotoaparátu či jiné dálkové ovládání, kterým také výrazně omezíme nežádoucí vibrace. Pokud použí- váme k fotografování digitální zrcadlovku, je před
exponováním snímku vhodné předsklopení zrcátka.
Výběr jednotlivých součástí
Při výběru digitálního kompaktu uděláme dobře, když nesáhneme po tom nejlevnějším, ale vybere- me takový, který má přehledný displej, možnost manuálního ostření a kterému se při zapnutí či při ostření nepohybuje (nevysunuje) objektiv – má ostření vnitřní. Ušetříme si tím pak spoustu práce. Stejně tak při výběru stativového dalekohledu zapátrejme raději po kvalitní optice renomovaných výrobců, ke které se v mnoha případech dají dokoupit všechny součásti digiscopingové sestavy i  s návody a doporučením na konkrétní model foto- aparátu vhodný právě k zakoupenému dalekohledu
(Nikon, Svarowski, Zeiss, Meopta apod.). Množství užitečných informací naleznete na internetu.
Další možnosti
videoscoping – namísto digitálního fotoaparátu lze k tělu dalekohledu připevnit digitální kameru;dokumentace „pohyblivými obrázky“ nabízí další rozměr práce v terénu
phonescoping – kameru či digitál lze nahradit i kvalitním mobilním telefonem vybaveným fotoa- parátem (velice pohotová dokumentace)
Lidská vynalézavost je nekonečná. Někteří výrobci pozorovací optiky už vyvinuli stativové i binokulární dalekohledy s vestavěným digitálním fotoaparátem umožňující souběžné fotografování a pozorování. Kromě mobilů by se daly použít i kapesní PDA zařízení či MDA komunikátory vybavené fotoapa- rátem a mobilním telefonem. V terénu pak stačí během pozorování jen sáhnout do kapsy na opasku, přiložit zařízení k okuláru a několikrát stisknout. Fotodokumentace je pořízena a faunistická komise bude mít při posuzování vzácných či neobvyklých druhů snadnější práci. Fotografii můžete také rov- nou poslat kamarádovi, kterého tím vyburcujete od nedělního oběda a přinutíte ho k okamžité cestě za novým druhem.

Výhody a nevýhody digiscopingu

+ jedinečná možnost fotografování
na obrovské vzdálenosti
+ relativně malé pořizovací náklady,
pokud už vlastníte stativový dalekohled
+ snadný transport a příprava
fotografické sestavy k použití
– zpoždění při fotografování dané
delší odezvou digitálního kompaktu
– nutnost vyzkoušení většího
množství digitálů k nalezení ideální sestavy s vaším stativákem
(tento problém řeší mnohá internetová fóra, kde se dá nalézt spousta užitečných informací)
– těžkopádná manipulace
při fotografování pohyblivých cílů
– neostrost snímků pořízených
na větší vzdálenost

Birdwatching

Birdwatcher_1456729c

Pozorování ptáků je činnost spočívající v rekreačním pozorování ptáků. Ptáky lze pozorovat pouhým okem, triedrem nebo dalekohledem. Mnoho birdwatcherů ptáky fotí nebo nahrává jejich zpěv a zaznamenává jejich polohu. Velkou část birdwatcherů tvoří amatéři, kteří tento způsob pozorování vykonávají pouze pro vlastní potěšení, na rozdíl od ornitologů, používajících formálnější vědecké metody pro výzkum.

Birdwatcheři, kterým nestačí pozorování z dálky, si zřizují maskované úkryty, díky kterým nejsou pozorovaní ptáci vyrušováni přítomností birdwatchera.

Pozorování ptáků, neboli birdwatching, může mít mnoho podob. Přistupovat k němu lze vědecky, umělecky nebo třeba technicky. Ptáky můžeme pozorovat na vlastní zahradě, ale i v nejodlehlejších koutech světa. Může se jednat o prosté poznávání ptačích druhů nebo se můžeme zaměřit na jejich zpěv, chování, prostředí, ve kterém se vyskytují, můžeme se věnovat jejich tahu, hnízdění a mnoha dalším aspektům jejich života. Vztah, který si birdwatcher k objektu svého zájmu vytváří je ale v každém případě pozitivní a jeho důležitou součástí je ochranářský přístup. Birdwatching, byť je v některých zemích opravdu masovou rekreační aktivitou, přírodě neškodí, ale naopak má charakter výchovný a vzdělávací a popularizuje jak ochranu ptactva, tak přírody. Jednoduše řečeno, birdwatcher je milovníkem přírody, který se věnuje pozorování ptáků.

Co potřebujete pro birdwatching

quienes_somos_img

Atlas ptáků – nejlépe příruční s fotografiemi ptáků a jejich siluetami v letu (důležité pro určování dravců), hodí se i Klíč k určování ptáků v přírodě, podle kterého se dá vylučovacím způsobem dojít k tomu, který druh pozorujete.

Dalekohled, fotoaparát – nezapomeňte na krytky a v případě, že hodláte sledovat některé místo delší dobu, hodí se rozhodně stativ. V zimě nezapomeňte na rukavice, dalekohled hodně studí.

Vhodná obuv a oblečení – ptáci jsou nesmírně plaší, vyplatí se obléknout tak, abyste pokud možno splývali s prostředím, v němž se pohybujete. Pokud jdete pozorovat ptáky do mokřadů i k vodním plochám, nezapomeňte na vhodnou obuv. Počítejte s tím, že se budete brodit.

Zápisník – veškerá pozorování si zapisujte. Možností je několik: buď chronologicky, kdy každé výpravě věnujete jeden zápis, v němž zmíníte datum, místo pozorování, pozorovaný druh a počet ptáků, případně každému druhu věnujte samostatnou stránku a na tu doplňujte, kde a kdy jste ho viděli a v jakém počtu. Vyplatí se zejména v případě, že se na některá místa vracíte opakovaně. Častější výskyt nějakého vzácnějšího druhu během pozdního jara by mohl nasvědčovat možnost hnízdění.

Obrňte se trpělivostí – málokdy se poštěstí vidět nějaké vzácné ptáky hned, jakmile přijdete na zvolené místo. Mnohdy se vyplatí setrvat na místě třeba půl hodiny nebo hodinu, nehlučet a pravidelně sledovat okolí. Jakmile se ptáci rozrušení vaším příchodem uklidní, uvidíte jich mnohem více.

Nejvhodnější doba pro sledování – ideální bývá brzké ráno nebo podvečer, těsně po západu slunce. Naopak téměř nic neuvidíte okolo poledne, kdy se ptáci schovávají před ostrým sluncem a mají cosi jako siestu.