Foto příspěvky
Atlas

Čížek lesní

Oblibu tohoto drobného, čiperného, žlutozeleně zbarveného zpěváčka dokazují již prastará pomístní jména typu Čížová nebo příjmení Čížek. Podobně jako v češtině zní jeho název i v některých evropských jazycích, například rusky se řekne čiž nebo německy Zeisig. Určitě existuje i souvislost českého pojmu s čižbou, čížek – čižba, čili chytání drobných ptáků pro chov v klecích.

čížek lesní

A skutečně čížci dříve patřili k nejoblíbenějším chovancům, neboť se vyznačují milým švitořivým zpěvem, pohyblivostí a minimálními nároky na chov.

Zpěv čížka tvoří různorodé vrzavé tóny prokládané flétnovými hvizdy. Zpěv sice můžeme zaslechnout i v zimě, ale teprve v době námluv zpívají samečci takřka neustále. Aby na sebe upozornili, zpívají i za zvláštního letu. Tento let je imponující a sameček při něm pomalu mává křídly a má široce roztažený ocas. Podobný typ letu můžeme vidět i ve městech, ale takto létají jeho příbuzní – zvonohlíci nebo zvonci.

Hnízdo čížka lze nalézt jen velmi nesnadno. Dokonce vznikla i romantická pověst, že ptáček přidává do svého hnízda divotvorný kamínek, a ten činí hnízdo pro lidské pozorovatele naprosto nenalezitelné. Pravda je však taková, že pták svou kolébku staví dvacet i více metrů vysoko v koruně smrku.

S čížkem se nejčastěji setkáváme na podzim a v zimě, a to v porostech olší nebo bříz. Dříve býval považován za potulný druh, ale dnes už víme, hlavně na základě kroužkování, že čížek – jak ze severní, tak i střední Evropy – podniká dlouhé tahy až do Středomoří. Někdy dokonce díky množství čížků hovoříme o invazích. Zjara se hejnka čížků, která jsme viděli v olšových porostech, rozdělují na jednotlivé páry a čížci se stěhují do vyšších nadmořských výšek, především do smrčin. Zde si jednotlivé párky potom vybírají místo pro své skryté hnízdečko, ale někdy zahnízdí i v nižších polohách. Tak se s nimi můžeme setkat i v městských parcích nebo nížinných lužních lesích.

Čížek lesní (Carduelis spinus) je výrazně menší než vrabec, zelenavě zbarvený. Charakteristický je pro něj žluto-černý ocas, žlutozelený kostřec, dva příčné žluté proužky v křídle a po stranách podélně skvrnité břicho. Sameček má černé temeno a bradu a celkově je zbarven živěji než samičky a mladí ptáci. Hnízdí dvakrát ročně, a to převážně v rozlehlých jehličnatých lesích; mimo dobu hnízdění se sdružuje do hejn, která se vyskytují hlavně kolem řek a potoků v porostech olší a bříz. Živí se semeny, při jejichž sběru se zavěšuje i na nejtenčí větvičky. Do hnízda, které staví velmi vysoko na jehličnanech (nejčastěji smrcích), snáší samička od března 4 až 5 vajíček a zahřívá je bez přispění samce. Ten se podílí až na krmení mláďat. Přelétavý a tažný druh. Naši tažní ptáci směřují do Středomoří a západní Evropy, naopak k nám přilétají čížci ze severu a severovýchodu, jejichž podzimní a zimní výskyt může mít v některých letech až charakter invazí.

Výběr z galerie
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info Zvonek zelený www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info drozd_kvíčala www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info zvonek zelený zvonek zelený zvonek zelený zvonek zelený zvonek zelený www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info



Nové foto
www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info Zvonek zelený www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info https://www.nasiptaci.info drozd_kvíčala drozd_kvíčala www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info zvonek zelený zvonek zelený zvonek zelený www.nasiptaci.info www.nasiptaci.info