Čížek lesní
Velikost
velikost 11 – 12,5 cm, váha 12 g
Popis
Malý a úhledný, má dost malou hlavu se štíhlým, silně zašpičatělým zobáčkem. Sameček působí celkově žlutozeleným dojmem. Strany hlavy, hrdlo, hruď a kostřec jsou žlutozelené, bez čárek. Temeno a podbradek jsou černé (existují však i samečci bez černé skvrny pod zobákem). Hřbet je tmavě šedozelený s tmavými podélnými čárkami. Břicho a boky světle šedozelené, boky navíc hustě čárkované. Na černozelených křídlech je kontrastní žlutá, nebo žlutobílá kresba. Žluté jsou i kořeny krajních ocasních per krátkého, vykrojeného ocasu (jako u zvonka zeleného – Carduelis chloris). Samička nemá černé znaky na hlavě, hruď a kostřec jsou bílé se žlutozeleným nádechem a rozpitými čárkami. Mladí ptáci mají hnědavý pláštík a hřbet, světlou hlavu a celkově jsou hustě tmavě čárkovaní.
Ekologie
Hnízdí v rozsáhlých jehličnatých a smíšených lesích, hlavně smrkových, dává přednost blízkým olším a břízám kde hledá potravu. Vyjímečně zahnízdí v listnatých porostech nízkých poloh. Hnízdí od dubna do července 2x ročně. Samička staví hnízdo obvykle vysoko v nejhustším jehličí na konci postranní větve. Splétá je velmi dovedně z tenkých větviček, kořínků, suchých trav, mechu a lišejníku. Vše proplétá hmyzím předivem a vnitřek měkce vystele rostlinnou vlnou, srstí a peřím. Snáší 4-5 namodralých, červenohnědě skvrnitých vajec, na kterých sedí sama a sameček ji krmí. Vylíhlá mláďata krmí rodiče téměř výhradně hmyzem. Hlavní potravu čížků tvoří převážně semena olší a bříz. Charakteristickým rysem je velké kolísání početnosti na hnízdištích.
Rozšíření
Žije v lesích boreální a mírné zóny od Španělska po Sachalin. Na jihu se vyskytuje od Pyrenejí přes Balkán po Kavkaz. Druhá část světové populace žije daleko na východě v Mongolsku, ve východním Rusku a Číně. Je částečně tažný.
Rozšíření v ČR.
Je rozšířen nepravidelně, preferuje podhorské a horské jehličnaté lesy. Početnost silně kolísá, v tzv semenných letech může být velice hojný, zatímco v mezidobí téměř vymizí. Dlouhodobě se stavy u nás udržují na přibližně stejné úrovni, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 90-180 tisíc párů. V zimních měsících se u nás objevují hejna ptáků ze severu Evropy, v některých letech může výskyt být až invazní.
K výrazným změnám v početnosti v jednotlivých letech v návaznosti na úrodu semen jehličnanů dochází v celém areálu. V Evropě je druh považován za zabezpečený, na celém území hnízdí více než 10 milionů párů, z tohoto počtu cca 90% ve Skandinávii, Pobaltí a Rusku.
K výrazným změnám v početnosti v jednotlivých letech v návaznosti na úrodu semen jehličnanů dochází v celém areálu. V Evropě je druh považován za zabezpečený, na celém území hnízdí více než 10 milionů párů, z tohoto počtu cca 90% ve Skandinávii, Pobaltí a Rusku.
