Čížek lesní (Spinus spinus)
Zařazení:
Popis: Čížek lesní je jedním z našich nejmenších pěnkavovitých ptáků, velikostí srovnatelný se sýkorou modřinkou nebo i menší (délka těla 11–12,5 cm). Má štíhlé tělo, poměrně krátký, vidličnatě vykrojený ocas a krátký, ale silný, špičatý kuželovitý zobák, ideální pro vybírání drobných semen. Zbarvení se liší mezi pohlavími: Samec je převážně jasně žlutozelený. Má černé temeno hlavy („čepičku“) a malou černou skvrnu pod zobákem na bradě („bryndáček“). Hřbet je olivově zelený s nevýrazným tmavším podélným čárkováním. Tváře, hruď a kostřec (partie nad ocasem) jsou zářivě žluté až žlutozelené. Břicho je bělavé, boky žlutavé s výrazným tmavým čárkováním. Na tmavých křídlech má dvě nápadné žluté křídelní pásky a žluté lemy letek. Okraje ocasních per jsou rovněž žluté. Samice je zbarvena mnohem nenápadněji. Chybí jí černá čepička a bryndáček. Celkově je šedozelená až šedohnědá, s výrazným tmavým podélným čárkováním jak na hřbetě, tak na spodní straně těla (hrudi, bocích i břiše). Žlutá barva je přítomna (na kostřeci, křídelních páskách, okrajích ocasu a někdy i s nádechem na hrudi), ale je výrazně tlumenější a méně rozsáhlá než u samce. Mladí ptáci se podobají samici, ale jsou obvykle ještě více a hustěji čárkovaní.
Výskyt a prostředí: Čížek lesní má široký areál rozšíření napříč Evropou a Asií, od Britských ostrovů a Skandinávie až po východní Sibiř a Japonsko. V Evropě chybí jen na Islandu a v nejjižnějších oblastech Středomoří. V České republice je rozšířeným hnízdícím druhem, jeho hnízdní výskyt je však soustředěn především do vyšších poloh s jehličnatými a smíšenými lesy, zejména tam, kde roste smrk. V nížinách hnízdí jen vzácně a lokálně. Mimo hnízdní období (na podzimním tahu, v zimě a na jarním tahu) se však vyskytuje velmi hojně na celém území, včetně nížin a městských oblastí. Na jižní Moravě tedy hnízdí jen ojediněle (např. ve vyšších polohách Chřibů či Bílých Karpat), ale během tahu a zejména v zimě zde může být velmi početným až masovým hostem. Hnízdním biotopem jsou jehličnaté (především smrkové, ale i borové a modřínové) a smíšené lesy, zejména starší a s bohatou strukturou. Mimo hnízdní dobu vyhledává především porosty olší (podél potoků a řek) a bříz, jejichž semeny se živí. Často navštěvuje také zaplevelené plochy, parky, zahrady a velmi rád přilétá na krmítka.
Potrava a způsob obživy: Je to typický semenožravý pták, specializovaný na drobná semena. V hnízdním období tvoří základ jeho potravy semena jehličnanů, především smrku, ale i borovice a modřínu. Po zbytek roku, zejména na podzim a v zimě, jsou jeho hlavní potravou semena listnatých stromů – především olše a břízy. Konzumuje také velké množství semen různých bylin a plevelů (pampeliška, bodlák, hvězdnice, lebeda, šťovík a mnoho dalších). Semena velmi obratně vybírá přímo ze šišek (jehličnanů) nebo jehněd (olše, břízy), často přitom visí hlavou dolů nebo předvádí jiné akrobatické kousky na koncích větviček. Sbírá i semena spadaná na zem. Pouze v době krmení mláďat sbírá i drobný hmyz (hlavně mšice) a pavouky, kterými (spolu s natrávenými semeny) krmí svá mláďata. V zimě je velmi častým hostem na krmítkách, kde preferuje drobná olejnatá semena, jako je slunečnice (často loupaná) a zejména niger (mastňák habešský).
Chování: Čížek lesní je velmi aktivní, energický a neposedný pták. Mimo hnízdní období je vysoce společenský a téměř vždy se vyskytuje v hejnech. Tato hejna mohou být malá, ale na tahu nebo v zimě často i velmi početná (desítky až stovky, výjimečně i tisíce ptáků). Hejna jsou neustále v pohybu, hlasitě komunikují a společně hledají potravu. Při krmení na stromech předvádějí akrobatické šplhání. Jsou také poměrně krotcí a málo plaší. Jejich hlasové projevy jsou velmi charakteristické. Kontaktní volání v hejnu zní jako zvonivé, trochu naříkavé „tilu“, „dlí“ nebo jasné „čí-ik“. Při přeletu se často ozývají táhlým, stoupavým, na konci často mírně chřestivým či bzučivým hvizdem „tsvííít“ nebo „dlíííjh“. Celé hejno tak vydává neustálý cvrlikavý a štěbetavý šum. Zpěv samce je rychlý, pronikavý, štěbetavý sled trylků a hvízdavých tónů, často obsahující zdařilé imitace hlasů jiných ptáků (např. stehlíka, konopky).
Hnízdění: Hnízdí jednotlivě nebo ve volných skupinách, obvykle jednou, někdy i dvakrát ročně (zejména v letech s bohatou úrodou semen smrku). Hnízdění probíhá od konce dubna/začátku května do července. Staví si velmi malé, úhledné a pevné miskovité hnízdo vysoko v koruně jehličnatého stromu (nejčastěji smrku, ale i borovice nebo jedle), obvykle daleko od kmene, na konci husté postranní větve, kde je velmi dobře ukryté a maskované. Hnízdo staví výhradně samice. Používá k tomu jemné větvičky, stébla trávy, mech, lišejníky a pavučiny. Kotlinku pak velmi pečlivě vystýlá jemnou srstí, vlnou, rostlinným chmýřím a peřím. Samice snáší 4–6 (vzácně 3–7) drobných vajec, která jsou světle modrobílá nebo nazelenalá s jemnými tmavými (červenohnědými až černými) skvrnkami a čárkami. Sedí na nich sama po dobu 11–14 dní, zatímco samec ji na hnízdě pravidelně krmí. O vylíhlá mláďata se již starají oba rodiče. Krmí je zpočátku především hmyzem, později stále více natrávenými semeny. Mláďata opouštějí hnízdo ve věku 13–15 dní.
Migrace / Pohyby: Čížek lesní je částečně tažný a zároveň typicky invazní (iruptivní) druh. Rozsah jeho migračních a zimních pohybů velmi závisí na úrodě semen klíčových dřevin – jehličnanů (hlavně smrku) na hnízdištích a olše a břízy v oblastech tahu a zimovišť. Některé populace (zejména ze západní Evropy) mohou být stálé nebo jen potulné. Ptáci ze severnějších a východnějších populací (Skandinávie, Rusko) jsou tažní a na zimu se stahují do střední, západní a jižní Evropy. Přes Českou republiku protahují ptáci ze severu a severovýchodu. Jarní tah probíhá od března do května, podzimní tah od září do listopadu. Zimní hosté se u nás vyskytují od října/listopadu do března/dubna. Právě nyní, na začátku dubna (podle data 2. dubna 2025), tedy stále probíhá jarní tah severských populací přes naše území a zároveň odlétají poslední zimující ptáci. V horských oblastech mohou naši hnízdící ptáci již začínat s prvními hnízdními aktivitami (tvorba párů, vyhledávání hnízdišť).
Ochrana a ohrožení: V České republice je čížek lesní považován za běžný druh. Nepodléhá zvláštní zákonné ochraně, vztahuje se na něj pouze obecná ochrana ptáků. Jeho populace může výrazně kolísat mezi jednotlivými lety v závislosti na úrodě semen, ale dlouhodobě je považována za stabilní. Celosvětově je díky svému obrovskému areálu rozšíření a velmi vysoké početnosti hodnocen organizací IUCN jako málo dotčený (Least Concern) druh. Potenciální hrozby pro něj mohou v dlouhodobém horizontu představovat změny ve struktuře a zdravotním stavu lesních porostů (např. úbytek starších smrkových lesů v důsledku kůrovcové kalamity nebo změny klimatu) a změna klimatu samotná, která může ovlivnit jak podmínky na hnízdištích, tak zejména cykly úrody semen klíčových dřevin (smrk, olše, bříza), na kterých je existenčně závislý.
Závěr: Čížek lesní je malý, ale velmi energický a společenský pták, který svým živým chováním, akrobatickými schopnostmi a charakteristickým štěbetáním oživuje jak severské lesy, tak naši krajinu během zimního období. Je úzce spjat s cykly úrody semen stromů, což činí jeho výskyt a početnost proměnlivou a zajímavou pro sledování. Jeho obliba zimních krmítek nám dává skvělou příležitost pozorovat tohoto sympatického severského hosta zblízka.
Vyhledat obrázky pomocí Google Vyhledat na internetu pomocí Google Vyhledat na internetu pomocí uBio Vyhledat v ITIS – Integrated Taxonomic Information System
*Enter your name
*Email not valid.
Do not change these fields following