Velikost

Čížek lesní (Spinus spinus)

Zařazení:

• Řád: Pěvci (Passeriformes)
• Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae)
• Rod: Čížek (Spinus) – Poznámka: Dříve řazen do rodu Carduelis.
• Druh: Čížek lesní (Spinus spinus)

Popis: Čížek lesní je jedním z našich nejmenších pěnkavovitých ptáků, velikostí srovnatelný se sýkorou modřinkou nebo i menší (délka těla 11–12,5 cm). Má štíhlé tělo, poměrně krátký, vidličnatě vykrojený ocas a krátký, ale silný, špičatý kuželovitý zobák, ideální pro vybírání drobných semen. Zbarvení se liší mezi pohlavími: Samec je převážně jasně žlutozelený. Má černé temeno hlavy („čepičku“) a malou černou skvrnu pod zobákem na bradě („bryndáček“). Hřbet je olivově zelený s nevýrazným tmavším podélným čárkováním. Tváře, hruď a kostřec (partie nad ocasem) jsou zářivě žluté až žlutozelené. Břicho je bělavé, boky žlutavé s výrazným tmavým čárkováním. Na tmavých křídlech má dvě nápadné žluté křídelní pásky a žluté lemy letek. Okraje ocasních per jsou rovněž žluté. Samice je zbarvena mnohem nenápadněji. Chybí jí černá čepička a bryndáček. Celkově je šedozelená až šedohnědá, s výrazným tmavým podélným čárkováním jak na hřbetě, tak na spodní straně těla (hrudi, bocích i břiše). Žlutá barva je přítomna (na kostřeci, křídelních páskách, okrajích ocasu a někdy i s nádechem na hrudi), ale je výrazně tlumenější a méně rozsáhlá než u samce. Mladí ptáci se podobají samici, ale jsou obvykle ještě více a hustěji čárkovaní.

Výskyt a prostředí: Čížek lesní má široký areál rozšíření napříč Evropou a Asií, od Britských ostrovů a Skandinávie až po východní Sibiř a Japonsko. V Evropě chybí jen na Islandu a v nejjižnějších oblastech Středomoří. V České republice je rozšířeným hnízdícím druhem, jeho hnízdní výskyt je však soustředěn především do vyšších poloh s jehličnatými a smíšenými lesy, zejména tam, kde roste smrk. V nížinách hnízdí jen vzácně a lokálně. Mimo hnízdní období (na podzimním tahu, v zimě a na jarním tahu) se však vyskytuje velmi hojně na celém území, včetně nížin a městských oblastí. Na jižní Moravě tedy hnízdí jen ojediněle (např. ve vyšších polohách Chřibů či Bílých Karpat), ale během tahu a zejména v zimě zde může být velmi početným až masovým hostem. Hnízdním biotopem jsou jehličnaté (především smrkové, ale i borové a modřínové) a smíšené lesy, zejména starší a s bohatou strukturou. Mimo hnízdní dobu vyhledává především porosty olší (podél potoků a řek) a bříz, jejichž semeny se živí. Často navštěvuje také zaplevelené plochy, parky, zahrady a velmi rád přilétá na krmítka.

Potrava a způsob obživy: Je to typický semenožravý pták, specializovaný na drobná semena. V hnízdním období tvoří základ jeho potravy semena jehličnanů, především smrku, ale i borovice a modřínu. Po zbytek roku, zejména na podzim a v zimě, jsou jeho hlavní potravou semena listnatých stromů – především olše a břízy. Konzumuje také velké množství semen různých bylin a plevelů (pampeliška, bodlák, hvězdnice, lebeda, šťovík a mnoho dalších). Semena velmi obratně vybírá přímo ze šišek (jehličnanů) nebo jehněd (olše, břízy), často přitom visí hlavou dolů nebo předvádí jiné akrobatické kousky na koncích větviček. Sbírá i semena spadaná na zem. Pouze v době krmení mláďat sbírá i drobný hmyz (hlavně mšice) a pavouky, kterými (spolu s natrávenými semeny) krmí svá mláďata. V zimě je velmi častým hostem na krmítkách, kde preferuje drobná olejnatá semena, jako je slunečnice (často loupaná) a zejména niger (mastňák habešský).

Chování: Čížek lesní je velmi aktivní, energický a neposedný pták. Mimo hnízdní období je vysoce společenský a téměř vždy se vyskytuje v hejnech. Tato hejna mohou být malá, ale na tahu nebo v zimě často i velmi početná (desítky až stovky, výjimečně i tisíce ptáků). Hejna jsou neustále v pohybu, hlasitě komunikují a společně hledají potravu. Při krmení na stromech předvádějí akrobatické šplhání. Jsou také poměrně krotcí a málo plaší. Jejich hlasové projevy jsou velmi charakteristické. Kontaktní volání v hejnu zní jako zvonivé, trochu naříkavé „tilu“, „dlí“ nebo jasné „čí-ik“. Při přeletu se často ozývají táhlým, stoupavým, na konci často mírně chřestivým či bzučivým hvizdem „tsvííít“ nebo „dlíííjh“. Celé hejno tak vydává neustálý cvrlikavý a štěbetavý šum. Zpěv samce je rychlý, pronikavý, štěbetavý sled trylků a hvízdavých tónů, často obsahující zdařilé imitace hlasů jiných ptáků (např. stehlíka, konopky).

Hnízdění: Hnízdí jednotlivě nebo ve volných skupinách, obvykle jednou, někdy i dvakrát ročně (zejména v letech s bohatou úrodou semen smrku). Hnízdění probíhá od konce dubna/začátku května do července. Staví si velmi malé, úhledné a pevné miskovité hnízdo vysoko v koruně jehličnatého stromu (nejčastěji smrku, ale i borovice nebo jedle), obvykle daleko od kmene, na konci husté postranní větve, kde je velmi dobře ukryté a maskované. Hnízdo staví výhradně samice. Používá k tomu jemné větvičky, stébla trávy, mech, lišejníky a pavučiny. Kotlinku pak velmi pečlivě vystýlá jemnou srstí, vlnou, rostlinným chmýřím a peřím. Samice snáší 4–6 (vzácně 3–7) drobných vajec, která jsou světle modrobílá nebo nazelenalá s jemnými tmavými (červenohnědými až černými) skvrnkami a čárkami. Sedí na nich sama po dobu 11–14 dní, zatímco samec ji na hnízdě pravidelně krmí. O vylíhlá mláďata se již starají oba rodiče. Krmí je zpočátku především hmyzem, později stále více natrávenými semeny. Mláďata opouštějí hnízdo ve věku 13–15 dní.

Migrace / Pohyby: Čížek lesní je částečně tažný a zároveň typicky invazní (iruptivní) druh. Rozsah jeho migračních a zimních pohybů velmi závisí na úrodě semen klíčových dřevin – jehličnanů (hlavně smrku) na hnízdištích a olše a břízy v oblastech tahu a zimovišť. Některé populace (zejména ze západní Evropy) mohou být stálé nebo jen potulné. Ptáci ze severnějších a východnějších populací (Skandinávie, Rusko) jsou tažní a na zimu se stahují do střední, západní a jižní Evropy. Přes Českou republiku protahují ptáci ze severu a severovýchodu. Jarní tah probíhá od března do května, podzimní tah od září do listopadu. Zimní hosté se u nás vyskytují od října/listopadu do března/dubna. Právě nyní, na začátku dubna (podle data 2. dubna 2025), tedy stále probíhá jarní tah severských populací přes naše území a zároveň odlétají poslední zimující ptáci. V horských oblastech mohou naši hnízdící ptáci již začínat s prvními hnízdními aktivitami (tvorba párů, vyhledávání hnízdišť).

Ochrana a ohrožení: V České republice je čížek lesní považován za běžný druh. Nepodléhá zvláštní zákonné ochraně, vztahuje se na něj pouze obecná ochrana ptáků. Jeho populace může výrazně kolísat mezi jednotlivými lety v závislosti na úrodě semen, ale dlouhodobě je považována za stabilní. Celosvětově je díky svému obrovskému areálu rozšíření a velmi vysoké početnosti hodnocen organizací IUCN jako málo dotčený (Least Concern) druh. Potenciální hrozby pro něj mohou v dlouhodobém horizontu představovat změny ve struktuře a zdravotním stavu lesních porostů (např. úbytek starších smrkových lesů v důsledku kůrovcové kalamity nebo změny klimatu) a změna klimatu samotná, která může ovlivnit jak podmínky na hnízdištích, tak zejména cykly úrody semen klíčových dřevin (smrk, olše, bříza), na kterých je existenčně závislý.

Závěr: Čížek lesní je malý, ale velmi energický a společenský pták, který svým živým chováním, akrobatickými schopnostmi a charakteristickým štěbetáním oživuje jak severské lesy, tak naši krajinu během zimního období. Je úzce spjat s cykly úrody semen stromů, což činí jeho výskyt a početnost proměnlivou a zajímavou pro sledování. Jeho obliba zimních krmítek nám dává skvělou příležitost pozorovat tohoto sympatického severského hosta zblízka.