Hoholka lední (Clangula hyemalis)

1. Zařazení

• Řád: Vrubozobí (Anseriformes)
• Čeleď: Kachnovití (Anatidae)
• Rod: Hoholka (Clangula)
• Druh: Hoholka lední (Clangula hyemalis)

2. Popis a Rozpoznávací Znaky

Hoholka lední je středně velká mořská kachna potápivá, známá svými výraznými sezónními změnami šatu a charakteristickým hlasem. Je o něco menší než kachna divoká, dosahuje délky těla 38–60 cm (včetně dlouhých ocasních per samce) a rozpětí křídel 65–80 cm.

• Samec (zimní šat): Velmi kontrastní – převážně bílá hlava a krk s šedohnědou lící a černou skvrnou po stranách krku. Hruď a hřbet jsou černé, boky bílé. Nejnápadnějším znakem jsou dvě velmi dlouhá, špičatá střední ocasní pera.
• Samec (letní/prostý šat): Převládá tmavé zbarvení. Hlava, krk a hruď jsou tmavě hnědé až černé, s výraznou bílou skvrnou kolem oka a na stranách hlavy. Hřbet je tmavý, boky šedavé. Dlouhá ocasní pera zůstávají.
• Samice (zimní šat): Méně kontrastní. Hřbet je tmavě hnědý, spodina bílá. Hlava je bělavá s tmavým temenem a hnědavou skvrnou na líci. Ocas je krátký, špičatý.
• Samice (letní/prostý šat): Podobná zimnímu šatu, ale celkově tmavší, hlava je více hnědá.
• Let: Let je rychlý, přímočarý, nízko nad vodou, s rychlými údery křídel. V letu je vidět tmavá křídla bez bílého zrcátka.
• Hlas: Velmi charakteristický a hlasitý, zejména samci jsou velmi vokální. Ozývají se daleko slyšitelným, víceslabičným, jódlovaným voláním, často přepisovaným jako „a-aulí“, „ov-ovdle-ov“ nebo podobně.

3. Výskyt a Habitat

• Rozšíření: Hoholka lední má cirkumpolární rozšíření. Hnízdí v arktických oblastech Severní Ameriky, Grónska, Islandu, Skandinávie a Sibiře.
• Migrace: Je to tažný pták. Na zimu se stahuje na jih.
• Zimoviště: Zimuje převážně na mořských pobřežích severního Atlantiku (včetně Severního a Baltského moře) a severního Pacifiku. Menší počty zimují i na velkých, nezamrzajících vnitrozemských jezerech (např. Velká jezera v Severní Americe, Bodamské jezero, velká jezera ve střední Evropě).
• Habitat:
  • Hnízdní: Arktická tundra – okolí mělkých jezer, rybníčků, pomalu tekoucích řek a močálů.
  • Zimní: Převážně mělké mořské pobřežní vody, zátoky, ústí řek, ale i velké, hluboké sladkovodní nádrže a jezera.

4. Chování a Potrava

• Potápění: Je vynikajícím potápěčem. Potravu hledá převážně u dna, dokáže se potopit do značných hloubek (běžně 10–15 m, ale údajně až 60 m). Pod vodou vydrží déle než minutu. Při potápění používá k pohybu křídla i nohy.
• Chování: Mimo dobu hnízdění je velmi společenská, často tvoří velká hejna na moři. Na vodě působí velmi živě.
• Potrava: Živí se převážně živočichy žijícími u dna (bentos). Hlavní složku tvoří měkkýši (mlži – např. slávky, škeble) a korýši (např. různonožci, stejnonožci). V menší míře loví i drobné rybky a vodní hmyz (zejména na hnízdištích).

5. Rozmnožování

• Hnízdění: Hnízdí na zemi, obvykle dobře ukrytá v nízké vegetaci (tráva, keříky) nebo mezi kameny, často nedaleko vody.
• Hnízdo: Mělký důlek vystlaný rostlinným materiálem a bohatou vrstvou tmavého prachového peří.
• Snůška: Samice snáší 6–11 olivově zelených až krémových vajec.
• Inkubace a péče: Na vejcích sedí pouze samice po dobu 24–29 dní. Mláďata jsou nekrmivá (prekociální), brzy po vylíhnutí opouštějí hnízdo a samice je vodí na vodu, kde si sama hledají potravu.

6. Výskyt v ČR (aktuální k 9. dubnu 2025)

• Status: Hoholka lední není v České republice hnízdícím druhem. Je zde pravidelným, ale nehojným až vzácným zimním hostem a protahujícím migrantem.
• Období výskytu: Objevuje se typicky od pozdního podzimu (říjen, listopad) do jara (březen, duben). V tuto dobu (začátek dubna) většina ptáků již pravděpodobně odtáhla na sever.
• Lokality: Nejčastěji bývá pozorována na velkých vodních plochách – přehradních nádržích (např. Nové Mlýny, Rozkoš, Nechranice, Lipno), větších rybnících a výjimečně i na řekách.
• Početnost: Většinou se vyskytuje jednotlivě nebo v malých skupinkách (do několika kusů). Početnost zimujících ptáků v ČR každoročně kolísá.

7. Ochrana a Ohrožení

• Celosvětový status (IUCN): Dříve byla hodnocena jako „Málo dotčený“, ale kvůli výraznému poklesu populace v mnoha částech areálu byla přeřazena do kategorie Zranitelný (VU – Vulnerable).
• Příčiny poklesu: Hlavními hrozbami jsou:
  • Změna klimatu: Ovlivňuje arktické ekosystémy, dostupnost potravy a úspěšnost hnízdění.
  • Nechtěné úlovky (bycatch): Hoholky se často chytají do rybářských sítí (zejména tenatových sítí u dna).
  • Znečištění moří: Zejména ropné havárie představují vážné riziko na zimovištích a tahových cestách.
  • Nadměrný lov: V některých oblastech (např. Grónsko, části Severní Ameriky) může být lov neudržitelný.
• Status v ČR: Podle české legislativy (vyhláška č. 395/1992 Sb.) je zařazena mezi zvláště chráněné druhy v kategorii ohrožený (EN). Tento status odráží její vzácnost v ČR a její celosvětově nepříznivý stav ochrany.

8. Zajímavosti

• Patří mezi nejhlouběji se potápějící kachny.
• Její složité střídání šatů je mezi kachnami unikátní.
• Charakteristické jódlování samců je jedním z typických zvuků arktické tundry a zimních mořských pobřeží.
• Její české i vědecké jméno (hyemalis = zimní) odkazuje na její výskyt v zimě nebo na její vazbu na chladné, severské oblasti.

Závěr

Hoholka lední je fascinující arktická kachna, která vyniká svým proměnlivým vzhledem, unikátním hlasem a mimořádnými potápěčskými schopnostmi. V České republice ji můžeme spatřit jen vzácně jako zimního hosta na velkých vodních plochách. Její celosvětový pokles a status zranitelného druhu zdůrazňují potřebu ochrany arktických ekosystémů a řešení problémů, jako jsou vedlejší úlovky v rybářství a znečištění moří.

Rozmnožování

Hoholka lední hnízdí na malých a mělkých močálech v tundře, s oblibou na malých ostrůvcích. Hnízdění začíná koncem května a začátkem června, sezení na 5 až 10 vejcích trvá 23 až 24 dnů. Během první poloviny hnízdní doby čeká kačer na vodě na svou kachnu. Když ta pak v noci opustí hnízdo, aby se nakrmila, připojuje se k ní. Když se vyklubou kachňata, musí matka kachna často tvrdě bojovat s racky a chaluhami, aby potomstvo ubránila. Napadají-li ji dva draví ptáci, pak boj vyhrají.

Během prvních dnů po vylíhnutí zůstávají mláďata na jezírkách v tundře. Když začínají létat, odvádí je matka po řece či potoce k moři.

Potrava

Hoholka lední je sice nejmenší, ale i nejschopnější potápivá kachna. V moři se potápí za potravou ke dnu až do hloubky 30 metrů. Ve sladké vodě, která má menší vztlak, byly hoholky vyloveny rybářskými sítěmi z hloubky 55 metrů.

Hoholka lední „létá“ pod vodou jako alky s polootevřenými křídly. Je schopna hned po vynoření vyletět a naopak se přímo z letu vrhnout do hlubiny. Vydrží pod vodou lehko dvě minuty a svou potravu, především mlže, ale i korýše a jiné vodní živočichy včetně drobných ryb si obstarává pod hladinou. Mláďata na sladkovodních nádržích se živí hlavně drobnými korýši a larvami komárů. Tato potrava dodává masu rybí příchuť. Přesto jsou hoholky na Východě loveny po desetitisících do sítí a prodávány na trzích.

Všeobecně

Důvěřivé a společenské hoholky lákají lovci kachen tak, že na pobřeží nechají vlát ve větru na tyči bílou látku a skrčí se. V Německu je hoholka lední celoročně chráněna.