Potáplice malá (Gavia stellata)

Potáplice malá (Gavia stellata) je nejmenším zástupcem řádu potáplic (Gaviiformes) a čeledi potápliceovitých (Gaviidae). Jedná se o tažného vodního ptáka s cirkumpolárním rozšířením, který je známý svým elegantním vzhledem a charakteristickým hlasem, zejména v období hnízdění.

Systematika a Taxonomie

• Řád: Potáplice (Gaviiformes)
• Čeleď: Potápliceovití (Gaviidae)
• Rod: Potáplice (Gavia)
• Druh: Potáplice malá (Gavia stellata)

Je to monotypický druh, což znamená, že se nerozlišují žádné poddruhy. Je nejstarším a evolučně nejbazálnějším druhem v rámci rodu Gavia.

Popis a Identifikace

• Velikost: Délka těla se pohybuje mezi 53–69 cm, rozpětí křídel 91–120 cm a hmotnost obvykle 1–2,7 kg. Je znatelně menší a štíhlejší než ostatní druhy potáplic.
• Svatební šat (léto): Dospělí ptáci mají v létě nezaměnitelný vzhled. Hlava a krk jsou převážně šedé, s charakteristickou trojúhelníkovou, rezavě červenou skvrnou na přední straně hrdla (odtud anglický název Red-throated Loon/Diver). Hřbet je tmavě šedohnědý, poměrně jednolitý, bez výrazných bílých čtvercových skvrn typických pro jiné potáplice. Břicho je čistě bílé. Zobák je tenký, tmavý a mírně prohnutý nahoru. Oko je červené.
• Prostý šat (zima): V zimě je zbarvení méně nápadné. Horní část těla je tmavě šedohnědá s jemným bělavým tečkováním nebo vlnkováním. Spodní část těla, včetně hrdla a přední strany krku, je bílá. Přechod mezi tmavým hřbetem a bílou spodinou je často méně ostrý než u jiných potáplic. Hlava je světlejší než hřbet. Zobák je světlejší, šedavý. Oko zůstává červené.
• Mláďata (juvenilní šat): Podobají se dospělým v zimním šatě, ale jsou celkově tmavší a vzorování na hřbetě je výraznější, spíše šupinaté.
• Hlas: Potáplice malá je poměrně hlasitý pták, zejména na hnízdištích. Vydává různé zvuky, včetně hlasitého, naříkavého a kvílivého volání „kváááu“ nebo „árk“. Během letu se často ozývá rychlým, opakovaným kdákáním „kvak-kvak-kvak“.

Rozšíření a Biotop

• Hnízdní rozšíření: Hnízdí v arktických a subarktických oblastech severní polokoule – ve Skandinávii, na Sibiři, Islandu, v Grónsku, Kanadě a na Aljašce.
• Hnízdní biotop: Preferuje menší sladkovodní jezírka, tůně a rybníky v tundře nebo v řídkých lesích tajgy, často i velmi blízko mořského pobřeží. Na rozdíl od větších potáplic dokáže hnízdit i na velmi malých vodních plochách.
• Zimoviště: Na zimu se stahuje na jih k nezamrzajícím mořským pobřežím Evropy (např. Severní moře, Baltské moře, pobřeží Atlantiku), Asie a Severní Ameriky. V zimě se vyskytuje i na velkých vnitrozemských jezerech a přehradách.
• Migrace: Je striktně tažným druhem. Migruje jednotlivě nebo v malých, volných skupinkách, často nízko nad vodou podél pobřeží.
• Výskyt v České republice: Na území ČR nehnízdí. Pravidelně, ale nehojně zde protahuje (hlavně na podzim, méně na jaře) a zimuje. Nejčastěji bývá pozorována na větších vodních plochách, jako jsou rybniční soustavy (např. Třeboňsko, Poodří), přehradní nádrže (např. Nové Mlýny, Rozkoš) a větší řeky.

Chování

• Potápění a plavání: Jako všechny potáplice je vynikajícím plavcem a potápěčem. Pod vodou se pohybuje pomocí silných nohou umístěných daleko vzadu na těle. Potápí se za potravou, obvykle na 15-60 sekund, a dosahuje hloubky několika metrů. Při plavání na hladině drží hlavu a krk charakteristicky vztyčené.
• Let: Létá rychle a přímočaře s rychlými, mělkými údery křídel. Silueta v letu je typická – hlava a krk jsou mírně svěšené pod úroveň těla, nohy přečnívají za ocas. Jako jediná z potáplic dokáže vzlétnout i z menší vodní plochy, někdy téměř bez rozběhu, což jí umožňuje osídlit menší hnízdní biotopy.
• Pohyb na souši: Na zemi se pohybuje velmi neohrabaně kvůli posunutým nohám. Většinou se jen odstrkuje nohama a posouvá po břiše. Hnízdo proto staví vždy v bezprostřední blízkosti vody.
• Sociální chování: Během hnízdění jsou páry silně teritoriální a brání si své území. Mimo hnízdní období, zejména na zimovištích nebo během tahu na místech s bohatou nabídkou potravy, se mohou shlukovat do menších skupin.

Potrava

Hlavní složkou potravy potáplice malé jsou menší ryby. V mořském prostředí loví především sledě, šproty, malé tresky, smáčky a další dostupné druhy. Ve sladkovodních hnízdištích loví menší druhy ryb (např. okouny, koljušky), ale také vodní hmyz a jeho larvy, korýše, měkkýše a někdy i malé obojživelníky. Kořist vyhledává pod vodou pomocí zraku, aktivně ji pronásleduje a chytá do zobáku.

Rozmnožování

• Páry: Potáplice malé tvoří monogamní páry, které mohou být stálé po několik hnízdních sezón. Na hnízdiště přilétají brzy na jaře, často když jsou vodní plochy ještě částečně zamrzlé.
• Hnízdo: Hnízdo je obvykle jen mělká prohlubeň v zemi vystlaná trochou rostlinného materiálu, nebo malá hromádka vegetace (trávy, mechy). Je umístěno těsně u břehu vody, aby se ptáci mohli snadno přesunout z vody na hnízdo a zpět. Někdy hnízdí i na malých ostrůvcích.
• Snůška: Samice snáší obvykle 2 (vzácně 1 nebo 3) vejce. Vejce jsou olivově hnědá až zelenohnědá s tmavými skvrnami, což zajišťuje dobré maskování.
• Inkubace: Na vejcích sedí oba rodiče po dobu přibližně 24–29 dní.
• Mláďata: Mláďata jsou prekociální – líhnou se opeřená, jsou schopná vidět a brzy po oschnutí opouštějí hnízdo a následují rodiče na vodu. Rodiče je krmí malými rybkami a bezobratlými. Mláďata jsou schopna letu ve věku 38–48 dní. Rodiče se o ně starají až do osamostatnění.

Status ochrany a Ohrožení

• Globální status (IUCN): Potáplice malá je celosvětově hodnocena jako „Málo dotčený“ (Least Concern, LC). Má velmi rozsáhlý areál rozšíření a její globální populace je považována za početnou a stabilní.
• Hrozby: Přestože není globálně ohrožena, čelí lokálním hrozbám:
  • Znečištění moří: Ropné skvrny jsou velkým nebezpečím, protože slepují peří a ptáci hynou na podchlazení nebo otravu při snaze peří očistit.
  • Náhodný odchyt (bycatch): Mohou se zamotat a utonout v rybářských sítích, zejména na zimovištích.
  • Rušení na hnízdištích: Lidská aktivita v blízkosti hnízd může vést k opuštění snůšky nebo ztrátě mláďat.
  • Ztráta biotopů: V některých oblastech může docházet k vysoušení nebo znečištění hnízdních vodních ploch.
  • Změna klimatu: Dlouhodobě může změna klimatu ovlivnit arktické ekosystémy, dostupnost potravy a hnízdní podmínky.
• Ochrana v ČR: Jelikož v ČR nehnízdí, ochrana se zaměřuje na zajištění klidu a čistoty vodních ploch, kde protahuje a zimuje. Je chráněna zákonem jako volně žijící pták.

Závěr

Potáplice malá je fascinující pták, dokonale přizpůsobený životu ve vodním prostředí chladných severských oblastí. Její elegantní vzhled, zajímavé chování a schopnost osídlit i malé vodní plochy ji činí unikátní mezi potáplicemi. Přestože její globální populace je stabilní, je důležité sledovat lokální hrozby a chránit jak její arktická hnízdiště, tak zimoviště a migrační trasy. Pozorování potáplice malé na našich vodách v zimním období je vždy zajímavým ornitologickým zážitkem.