Listí už dávno zežloutlo, dny se krátí a noční teploty občas klesající  pod bod mrazu nás nenechávají na  pochybách, že  zima  je za  dveřmi. To je pro  mnohé z nás  podnětem k vytažení krmítka ze sklepa. Krmíme ale ptáky správně? A je to vůbec vhodné?

Krmit, či nekrmit?

V zimě nastávají v našich zeměpisných šířkách podmínky, které značně ztěžují přežití stálých druhů. Dlouhodobě nízké teploty zvyšují nároky na termoregulaci. Čím je ptačí tělo menší, tím rychleji ztrácí teplo, a proto potřebuje více energie, aby dokázalo udržet stálou teplotu.  Získá- vání potravy navíc komplikuje  sněhová pokrývka, zmrzlá půda a  krátká délka dne, během něhož ji mohou ptáci shánět. Pro přežití dlouhé a mrazivé  noci je nutné vytvořit si dostatečné tukové zásoby.  Není to však věc jednoduchá. Aby získaly dostatek potravy, musí např.  modřinky jejímu  shánění věnovat 85 % dne a takový kos musí nasbírat  dvakrát tolik bobulí, kolik sám váží.

Je to už několik století, co nás lidi napadlo, že bychom mohli ptáky v těžkých časech podpořit. Velký rozmach přikrmování se datuje od 19. sto- letí a  např. ve  Velké Británii dnes  přikrmuje

75 % domácností,  často po celý rok. Takto rozšířený zdroj potravy již získává na významnosti a může nejen zvyšovat pravděpodobnost  přežití přezimujících  populací, ale také ovlivňovat průběh hnízdění. Pravidelně přikrmovaní ptáci hnízdí dříve a  mají vyšší hnízdní úspěšnost. Právě tato  zjištění vyvolávají otázky, jaké následky mohou mít umělé zásahy do životního cyklu ptáků v delší časové perspektivě,   a  je-li vůbec na místě, abychom ptáky přikrmovali.

Domníváme   se,  že  pokud se  budeme   držet několika  zásad, můžeme našim ptákům  přikrmováním významně  pomoci.  Doporučujeme  však krmit pouze od listopadu do konce března, po zbytek roku si ptáci potravu snadno  najdou sami. Musíme mít také na paměti, že umístěním krmítka na svou zahradu na sebe bereme velkou zodpovědnost. Ptáci tvoří tukové  zásoby přede- vším v druhé části dne. Při rozhodování, kde se před nocí nakrmit,  počítají pravděpodobně také s naším krmítkem,  a pokud  v něm bude potrava chybět, může být již pozdě shánět ji někde jinde. Pokud se  tedy rozhodneme  ptáky přikrmovat, měli bychom  to dělat pravidelně   a  poskytovat stále přibližně  stejné množství potravy.

Kam s krmítkem?

Jak  má krmítko vypadat,  ukazují obrázky. Kam ho ale umístit?  Můžeme jej bud zavěsit, nebo připevnit na stabilní podstavec,  vysoký alespoň 1,5 m. Vždy by mělo stát na otevřeném, dobře přehledném  místě, vzdáleném  alespoň

2 m od keřů či stromů, aby nebylo snadno dostupné  predátorům.  Umístíme-li krmítko na strom, zavěsíme ho raději na větev než na kmen stromu. Krmítko také nikdy nedáváme do blízkosti nechráněné skleněné plochy, do které by mohli ptáci narazit. Vždy pamatujeme na to, aby krmné místo zůstávalo  v  čistotě. Pravidelně odstraňujeme ptačí trus, slupky  semínek a případné kazící  se zbytky.

Co do krmítka patří a co ne

Nejběžnějším krmivem jsou směsi olejnatých semen (slunečnice, mák, proso, lněné a konopné semeno, řepka), lákající především zrnožravé ptáky.  Výhodně je nakoupíme např. v zahradnictví, ale slunečnici si lehce vypěstujeme i na vlastní zahradě či balkóně. Ptákům pak můžeme nabídnout  celá plodenství  a sledovat, jak jednotlivá semínka dobývají. Nabídku  můžeme zpestřit  nasekanými  vlašskými  či lískovými  ořechy. Drozdovitým ptákům předkládáme různé druhy bobulovin  (jeřabiny, šípky, plody hlohu či bezu černého),  ale i jablka (celé  plody i pokrájené sušené křížaly)  nebo rozinky.  Bobuloviny  můžeme nasbírat  při podzimní  procházce a doma je zmrazit či naopak usušit, pak je před podáním znovu namočíme. V tomto výčtu nesmíme zapo- menout na tradiční lůj, vždyd sýkorkám  ho před okno věšely už naše babičky. Lůj neboli živočišný tuk získáme nejčastěji hovězí, ale i skopový, použitelný je také tuk králičí. Naopak vepřové sádlo ptáci dobře nepřijímají.  Využijeme i rostlinné oleje ve formě tzv. ztužených pokrmových

tuků bílé barvy (nikoliv margaríny!), které jsou lépe stravitelné, obsahují méně nasycených mastných kyselin  a více vitamínů.

Chceme-li krmit kuchyňskými  zbytky, musíme pečlivě vybírat, abychom ptákům neublížili!  Vyvarujeme  se slaných, kořeněných,  uzených a plesnivějících či jinak zkažených potravin včetně přepáleného tuku. Neuvařená rýže, sušený kokos, chléb a  těstoviny   v trávicím traktu ptáků nabobtnají a můžou  vést až k úhynu! Z našeho  jídelníčku můžeme ptákům nabídnout  např. ovesné vločky, strouhanou  mrkev, nesolené  pečivo,  tvaroh či tvrdý sýr, kousky  masa nebo vařených brambor a rýži, ale pouze nebyla-li vařena s kořením.  Řadu ptáků také potěší odřezky ze  slaniny či masa nakrájené na drobné kousky. Máme-li chud si s přípravou krmení více pohrát, máme  k  dispozici celou kuchařku receptů (viz Literatura). Zimní přikrmování  představuje nejen pomocnou ruku podanou ptákům z naší strany, ale i my na oplátku  získáváme. Přináší  nám dnes tak vzácný blízký kontakt  s přírodou, umožňuje nám pozorováním pronikat do tajů ptačího  chování  a leckdy teprve na krmítku spatříme druh, o kterém jsme ani netušili, že může zavítat do naší zahrady.