Téměř vše, co člověk dělá, poškozuje určitým způsobem přírodu. Například i taková zdánlivě bohulibá činnost, jako je zateplení domů nebo oprava střechy, může způsobit smrt některým živočichům či dokonce zánik celých kolonií. Nevěříte?
Rorýsi původně hnízdili ve skalách. Již před mnoha staletími však přišli na to, že blízkost člověka je pro ně výhodná.
Domy versus ptáci
a častým argumentem bývá, že „zvířatům patří příroda, ale domy jsou pro lidi“.
K nejčastějším střetům se zákonem dochází při opravách střech a zateplování domů. Díky neznalosti zákona (která se bohužel mnohdy týká i stavebních úřadů) je často výměna krovů a střešní krytiny prováděna v hnízdní době, obklady panelových domů polystyrénem probíhají v době kojení mládat netopýrů.
Profil, který ptákům i netopýrům slouží jako průchod přes polystyrénové obložení do původního otvoru.
jí svá jednoduchá hnízda na půdách a zakrytých okapových římsách domů. V posledních dvou desetiletích se naučili využívat i štěrbinovité větrací otvory v střešním plášti panelových domů. Proč? Je to nejbezpečnější místo, jaké si pro výchovu svých mládat mohou přát – tam se žádný predátor nedostane!
Také kavka původně hnízdila na skalách nebo v dutinách stromů v parcích a listnatých lesích. Dnes ale téměř úplně přesídlila do měst, kde hnízdí v nepoužívaných komínech, na věžích, půdách a římsách domů.
Tito ptáci přišli do měst většinou proto, že v přírodě ztratili životní podmínky. Jejich počet- ní stavy se dramaticky snížily, přitom ptáci žijící ve městech tvoří většinu naší populace. Proto se dostali na seznam zvláště chráněných živočichů a jsou tedy podle české legislativy chráněni. S tím většina lidí souhlasí. Zákon ale říká, že chráněna jsou i jejich hnízdiště, vejce, mládata a úkryty. A tady často bývá ohnisko napětí a střetu – obyvatelé domů si chrání svůj majetek vždy spojeno s uzavřením štěrbinovitých otvorů střešního pláště mřížkou. Rušení a především uzavření dutiny mají fatální následky pro samici sedící na vejcích i pro nevylétlá mládata. Je tedy nezbytně nutné provádět stavební práce mimo období 15. 4. až 15. 8. Zároveň je třeba respektovat možný výskyt netopýrů. Proto otvory, odkud netopýři vyletují, není možné uzavírat ani mimo tento termín.
Aby byly hnízdiště rorýsů a úkryty netopýrů zachovány i po zateplení domů, je nutné ponechat ne-li všechny, tak alespoň část větracích otvorů nezakrytých. Řešením může být např. plechový nebo plastový profil o stejném půdorysu a rozměrech (!), jaké má větrací otvor, který poslouží jako průchod přes polystyrénové obložení do původního otvoru. Připevňuje se na dům tak, aby byl samonosný a držel nezávisle na polystyrénu. Vnitřek tohoto nástavce je potřeba zdrsnit – vymazat tmelem, aby nebyl kluzký. Takto zpřístupnit je třeba hlavně otvory, které nejsou přímo nad okny bytů.
Součástí oprav sedlových střech je mj. absolutní uzavření půdy, které má zabránit průniku
Otvory ve střešním plášti zrevitalizovaného domu v Poličce, které byly při zateplení
v září 2006 ponechány otevřené, rorýsi využili i letos ke hnízdění.
holubů a kun. Na uzavřené půdě je pak zne- možněn i výskyt netopýrů nebo hnízdění rorýsů a kavek. Proto je nutné ještě před zahájením opravy zjistit, je-li dům těmito druhy obýván, a pokud ano, kterými otvory zvířata na půdu pronikají. Zachování těchto vstupních otvorů není nutné se obávat, protože holubi jimi pro- lézt nedokážou. Termín rekonstrukce je opět nutné posunout mimo období rozmnožování, tj. na dobu od 15. 8. do 15. 4.
Jako částečnou náhradu za zničená hnízdiště lze instalovat budky pro rorýse a kavky. Umísujeme je co nejvýše u střechy, pod římsou nebo pod balkonem, aby na ně nepršelo. Povrchovou úpravu budek je možné sladit s omítkou domu, aby opticky nerušila. Vyvěšování budek je však třeba chápat jako nouzové a doplňkové řešení. Nejjednodušší, nejlevnější a pro ptáky nejbezpečnější zůstává zachování hnízdních možností na domech.
Soužití s ptáky „pod jednou střechou“ může vyvolat strach z přenosu chorob či parazitů. Tyto obavy ovšem nejsou na místě, protože popisované druhy ptáků nemají žádné parazity přenosné na člověka a riziko nákazy zvířecí nemocí je opravdu jen hypotetické.