Krkavec velký (Corvus corax)
Zařazení:
Popis: Krkavec velký je největším pěvcem světa, svou velikostí (délka těla 54–67 cm, rozpětí křídel 115–130 cm) a robustní postavou se vyrovná i středně velkým dravcům, jako je káně lesní. Je to impozantní pták s charakteristickými znaky. Jeho opeření je jednolitě černé, avšak za dobrého světla má peří, zejména na svrchní straně těla, výrazný kovový lesk, který může hrát různými odstíny – modrým, fialovým nebo zeleným. Velmi nápadný je jeho mohutný, silný, vysoký a mírně klenutý černý zobák. U kořene zobáku má výrazné štětinovitá pera, která částečně zakrývají nozdry. Dalším charakteristickým znakem jsou prodloužená a střapatá pera na hrdle, která může pták při hlasových projevech nebo vzrušení načepýřit a která vytvářejí dojem jakéhosi „vousu“ nebo „límce“. V letu je důležitým rozpoznávacím znakem jeho ocas, který je poměrně dlouhý a má výrazně klínovitý nebo kosočtverečný tvar (není na konci rovně useknutý nebo zaoblený jako u vran a havranů). Nohy jsou silné a černé. Duhovka oka je tmavě hnědá. Pohlaví se zbarvením neliší, samec bývá jen nepatrně větší než samice. Je to vynikající letec. Jeho let je obvykle přímý, s pomalými, pravidelnými a mocnými údery křídel, ale často také plachtí a krouží ve vzduchu, využívaje termické proudy podobně jako dravci. Dokáže předvádět i úžasné akrobatické kousky, jako jsou přemety, pády střemhlav nebo let na zádech, zejména během toku nebo při hrách.
Výskyt a prostředí: Krkavec velký má obrovský areál rozšíření, který pokrývá většinu severní polokoule (je holarktickým druhem). Vyskytuje se v Severní Americe, Evropě, Asii a severní Africe. Obývá mimořádně rozmanité biotopy, od arktické tundry a vysokých hor přes lesy všech typů až po stepi, polopouště a mořská pobřeží. Je velmi přizpůsobivý. V České republice byl krkavec velký v minulosti (zejména v 18., 19. a první polovině 20. století) v důsledku intenzivního pronásledování člověkem (byl považován za škůdce a ptáka špatných znamení) téměř vyhuben a přežíval jen v několika málo odlehlých horských oblastech. Od 70. let 20. století však, pravděpodobně díky zákonné ochraně a změně postoje člověka, začal jeho pozoruhodný návrat a rychlé šíření. Dnes je opět rozšířeným hnízdícím druhem na většině území ČR, od nížin až po nejvyšší horské polohy. Je stálým druhem, dospělí ptáci jsou věrní svému teritoriu po celý rok. Na jižní Moravě se dnes již běžně vyskytuje a hnízdí jak v rozsáhlejších lesních komplexech (lužní lesy, Chřiby, Bílé Karpaty, Ždánický les), tak i v otevřenější zemědělské krajině, pokud zde najde vhodné místo k hnízdění (např. vysoké stromy v remízcích, aleje, nebo stále častěji i sloupy elektrického vedení). Pro hnízdění potřebuje vyvýšená a bezpečná místa, jako jsou nepřístupné skalní římsy a stěny, koruny vysokých, mohutných stromů (často starých borovic, dubů, buků nebo jedlí, obvykle v klidnějších částech lesa nebo jako solitéry), nebo stále častěji využívá i konstrukce sloupů elektrického vedení velmi vysokého napětí. Potravu hledá jak v lese, tak na otevřených plochách (pole, louky, pastviny), ale i na skládkách odpadu nebo podél silnic.
Potrava a způsob obživy: Krkavec velký je typický všežravec a potravní oportunista. Jeho jídelníček je mimořádně pestrý a přizpůsobuje se místní a sezónní nabídce. Velmi významnou složku potravy tvoří mršiny všeho druhu (uhynulá divoká zvěř, domácí zvířata, ptáci, ryby), čímž plní důležitou roli „zdravotní policie“ v přírodě. Aktivně také loví menší a středně velké obratlovce – hlodavce (hraboše, myši, sysly), zajíce, králíky, ptáky (včetně jejich vajec a mláďat, dokáže ulovit i ptáky do velikosti kachny nebo bažanta), plazy a obojživelníky. Sbírá také hmyz (brouky, kobylky) a jiné bezobratlé (plže, žížaly). Z rostlinné potravy požírá semena, zrna obilovin, ořechy, žaludy, různé bobule a ovoce. Často navštěvuje i skládky odpadu, kde hledá zbytky jídla. Potravu hledá převážně na zemi, kde se pohybuje rozvážnou, důstojnou chůzí a svým silným zobákem prohledává terén, rozrývá půdu nebo obrací kameny. Je známý svou schopností pamatovat si místa s potravou a využívat různé strategie k jejímu získání. Někdy spolupracuje v páru nebo skupině při lovu větší kořisti nebo při obraně potravy před konkurenty.
Chování: Krkavec velký patří mezi nejinteligentnější ptáky vůbec, jeho inteligence je srovnávána s některými primáty. Má vynikající paměť, schopnost učit se pozorováním, řešit složité problémy, používat nástroje (v zajetí i ve volné přírodě) a má velmi komplexní sociální život. Žije v trvalých monogamních párech, které si udržují velmi silné pouto, často po celý život. Pár společně obhajuje rozsáhlé celoroční teritorium. Mimo hnízdní dobu se mohou sdružovat do menších rodinných skupin nebo větších hejn, zejména na bohatých zdrojích potravy (mršiny, skládky) nebo na společných nocovištích. Jsou známí svými hlasitými a velmi rozmanitými hlasovými projevy. Typické je hluboké, zvučné, daleko slyšitelné „krok“, „kroak“, „korrp“ nebo kovově znějící „klong“. Vydávají však i celou škálu dalších zvuků, včetně různých klepavých, zvonivých, hvízdavých nebo dokonce i dokáží imitovat jiné zvuky, včetně lidské řeči (v zajetí). V letu často předvádějí působivé akrobatické kousky, jako jsou přemety, pády střemhlav, let na zádech nebo vzájemné honičky, což slouží pravděpodobně k upevnění párových vazeb, k hrám nebo k označení teritoria.
Hnízdění: Krkavec velký hnízdí velmi brzy na jaře, patří mezi naše nejdříve hnízdící ptáky. S hnízděním začíná často již v únoru nebo březnu. Právě nyní, na začátku dubna (podle data 2. dubna 2025), tedy již většinou probíhá inkubace vajec nebo dokonce péče o malá mláďata. Pár je monogamní a je velmi věrný svému teritoriu i hnízdišti, které využívá po mnoho let. Hnízdo staví na nepřístupných místech – na skalních římsách a ve výklencích, vysoko na starých, mohutných stromech (často na jehličnanech s hustou korunou, ale i na listnáčích), nebo stále častěji i na konstrukcích sloupů elektrického vedení velmi vysokého napětí. Hnízdo je velká a robustní stavba (může mít průměr přes 1 metr) postavená z silných větví a klacků. Hnízdní kotlinka je pečlivě vystlána jemnějšími materiály, jako jsou kořínky, mech, tráva, lišejníky, zvířecí srst, vlna a někdy i různé odpadky. Hnízdo staví oba partneři a každoročně ho opravují a zvětšují. Samice snáší obvykle 3–7 (nejčastěji 4–6) vajec. Ta jsou zelenavá nebo modrozelená s hustými tmavými (hnědými a šedými) skvrnami a čárkami. Na vejcích sedí převážně samice (samec ji krátce střídá a nosí jí potravu) po dobu 20–23 dní. Vylíhlá mláďata jsou krmivá (altriciální), rodí se slepá a řídce ochmýřená. O jejich krmení a ochranu se starají oba rodiče. Krmí je vyvrhováním potravy z volete. Mláďata opouštějí hnízdo ve věku 40–45 dní, ale rodina zůstává pohromadě ještě několik měsíců a rodiče mláďata učí hledat potravu a lovit.
Migrace: Krkavec velký je převážně stálým ptákem. Dospělí jedinci jsou velmi věrní svým celoročním teritoriím a neopouštějí je. Pouze ptáci z nejsevernějších částí areálu (arktické oblasti) mohou být částečně tažní a na zimu se stahují poněkud jižněji. Mladí ptáci se po osamostatnění (obvykle na konci léta nebo na podzim) rozptylují do okolí a hledají si vlastní volná teritoria, přičemž mohou překonat i větší vzdálenosti.
Ochrana a ohrožení: V České republice se populace krkavce velkého po jeho návratu a úspěšném rozšíření stabilizovala a je považován za běžný druh. V Červeném seznamu ČR je hodnocen jako málo dotčený (LC) druh. Je však zvláště chráněný zákonem jako všichni zástupci čeledi krkavcovitých (s výjimkou vrány obecné, která je lovná). Celosvětově je díky svému obrovskému areálu rozšíření a velmi vysoké početnosti hodnocen organizací IUCN rovněž jako málo dotčený (Least Concern) druh. Hlavní hrozbou pro krkavce v minulosti bylo intenzivní a cílené pronásledování člověkem (lov, trávení, vybírání hnízd), které vedlo k jeho téměř úplnému vymizení z velké části Evropy. Byl považován za škůdce (kvůli údajným škodám na zvěři a dobytku) a často byl spojován s negativními pověrami a symbolikou smrti. I dnes se bohužel stále stává obětí nelegálního lovu a trávení. Dalšími současnými hrozbami mohou být:
Závěr: Krkavec velký je impozantní, inteligentní a velmi přizpůsobivý pták, který právem budí respekt. Jeho úspěšný návrat do české krajiny po období tvrdého pronásledování je jedním z nejpozoruhodnějších příběhů naší fauny a zároveň důkazem jeho odolnosti a schopnosti adaptace. Jeho inteligence, komplexní sociální život a významná role v ekosystému (jako predátora i „uklízeče“) z něj činí mimořádně zajímavý druh. Jeho hluboké „kroakání“ a majestátní silueta na obloze jsou dnes opět běžnou součástí naší přírody, od hor až po nížiny, a připomínají nám sílu a tajemnost divočiny. Je důležité pokračovat v jeho ochraně a zajistit jeho bezkonfliktní soužití s člověkem.
*Enter your name
*Email not valid.
Do not change these fields following