naši ptáciBLÍŽ K PŘÍRODĚ

Z PTAČÍHO SVĚTA · Atlas ptáků

Ledňáček říční

Základní údaje

ÚdajHodnota
ŘádSrostloprstí (Coraciiformes)
ČeleďLedňáčkovití (Alcedinidae)
Latinský názevAlcedo atthis
Anglický názevKingfisher
Délka těla16–17 cm
Rozpětí křídel24–26 cm
Typické prostředí v ČRČisté potoky, řeky a stojaté vody s břehovými stěnami
Hlavní potravaPředevším malé ryby; také vodní bezobratlí
Výskyt v ČRPravidelně hnízdí a vyskytuje se celoročně
Tah a zimováníČástečně tažný a potulný; v zimě vyhledává nezamrzající vody
Ochrana v ČRZvláště chráněný druh – silně ohrožený; červený seznam ČR 2017: VU
Globální hodnoceníIUCN: málo dotčený (LC); nejde o právní kategorii ochrany
 

Popis

Ledňáček říční je pták o něco menší než vrabec domácí. Má velkou hlavu s dýkovitým zobákem a krátký ocas. Svrchu je zářivě modrozelený, odspodu rezavě hnědý a podle tohoto typického zabarvení se nedá zaměnit s jiným naším ptákem. Obě pohlaví a mláďata se navzájem neliší. Hlas – v letu nad vodou se ozývá energickým „týt-týt“.
 

Popis:

Ledňáček říční je malý, nezaměnitelně zbarvený pták, o něco větší než vrabec (délka těla 16-17 cm, rozpětí křídel 24-26 cm). Díky svému pestrému zbarvení je často nazýván „létajícím drahokamem“. Svrchní část těla, včetně temene hlavy, křídel a hřbetu, září různými odstíny modré a tyrkysové. Toto zbarvení není způsobeno pigmentem, ale lomem světla na specifické mikrostruktuře per (tzv. strukturální zbarvení). Spodní část těla (břicho, hruď) a líce jsou rezavě oranžové. Na krku má výraznou bílou skvrnu. Hlava je v poměru k tělu velká, ocas naopak velmi krátký. Dlouhý, dýkovitý zobák je černý; samice se od samce liší tím, že má spodní čelist zobáku u kořene načervenalou nebo oranžovou. Nohy jsou malé a červené.

Výskyt a prostředí: Ledňáček říční obývá rozsáhlé území Evropy, Asie a severní Afriky. Vyhledává blízkost čistých, pomaleji tekoucích nebo stojatých vod s dostatkem drobných rybek a vhodnými břehy pro hnízdění. Typickým prostředím jsou řeky, potoky, rybníky, zatopené lomy či pískovny. V České republice se vyskytuje roztroušeně na celém území od nížin do podhůří. Většina naší populace je stálá nebo potulná – v zimě se může přesouvat k nezamrzajícím úsekům vod. Severnější evropské a asijské populace jsou tažné.

Potrava a lov: Jeho potrava se skládá téměř výhradně z malých rybek (střevle, hrouzci, plotice) do velikosti asi 10 cm. Příležitostně loví i vodní hmyz, jeho larvy nebo pulce. Ledňáček loví typickým způsobem: nehybně sedí na větvi či jiném posedu nad vodou (např. plotní tyčce, kameni) a vyhlíží kořist pod hladinou. Když spatří vhodnou rybku, vrhá se střemhlav do vody, uchopí ji do zobáku a rychle se vrací na posed. Tam rybku zabije úderem o větev a polyká ji vždy hlavou napřed. Denně potřebuje ulovit množství potravy odpovídající zhruba 60 % jeho tělesné hmotnosti.

Chování: Ledňáčci jsou známí svým rychlým, přímým letem nízko nad vodní hladinou. Let často doprovází hlasitým, ostrým pískáním „tyííí“ nebo „zíít“. Jsou silně teritoriální, zejména v hnízdní době si své území (úsek toku) aktivně brání před vetřelci. Mimo lov tráví mnoho času nehybným sezením na oblíbených posedech a pozorováním okolí.

Hnízdění:

Ledňáček hnízdí v norách, které si sám vyhrabává v kolmých, nejčastěji hlinitých nebo písčitých březích nad vodou. Nora bývá dlouhá 50 až 100 cm, mírně stoupá a na konci je rozšířena v hnízdní komůrku. Hnízdo jako takové nestaví, vajíčka klade na holou půdu nebo na vrstvu nestrávených zbytků potravy (rybí kůstky, šupiny). Samice snáší 6-7 lesklých, bílých, téměř kulatých vajec. Na jejich zahřívání se střídají oba rodiče po dobu asi 19-21 dní. Mláďata jsou krmena oběma rodiči drobnými rybkami a noru opouštějí po 23-27 dnech. Pár často zahnízdí dvakrát, výjimečně i třikrát za sezónu.

Ochrana:

V České republice je ledňáček říční zařazen mezi zvláště chráněné druhy v kategorii „ohrožený“. Jeho populace mohou ohrozit zejména tvrdé zimy, kdy zamrzají vodní plochy a ptáci nemají přístup k potravě. Dalšími hrozbami jsou regulace vodních toků (které ničí přirozené hnízdní stěny), znečištění vody (ovlivňující množství ryb) a rušení na hnízdištích. Přesto je globálně (podle IUCN) stále hodnocen jako „málo dotčený“ (Least Concern).

Zajímavosti:

Ledňáček je považován za dobrý indikátor kvality vodního prostředí – jeho přítomnost obvykle signalizuje relativně čistou vodu s dostatkem ryb. Jeho schopnost střemhlavého ponoru a zářivé barvy fascinují pozorovatele ptáků po celém světě.

Ekologie

Hnízdění – nehojně obývá čisté řeky, potoky a jezera s vodorovnými pobřežními stěnami umožňujícími vyhrábání hnízdní nory. Hnízdí v dubnu až červenci dvakrát ročně. Samice snáší 6 – 7 kulovitých vajec na kterých sedí oba rodiče po dobu 21 dnů a mláďata krmí též oba rodiče po dobu asi 25 dnů. Potrava – převážně rybky, též vodní hmyz. Kořist loví ponořením do vody. Ledňáček říční je nepravidelně tažný pták, jedinci se v zímě potulují.
 

Rozšíření

V celé Euroasii ve větším počtu ras.
 

Význam

V Červeném seznamu ČR je veden v kategorii VU – zranitelný druh.
 

Výskyt v ČR

Pravidelně, i když ne příliš hojně hnízdí od nížin do výšek kolem 600 m.n.m., výše jen vyjímečně. Početnost silně kolísá v návaznosti na průběh zim, při tuhých zimách bývají vysoké ztráty. V letech 2001-03 byl stav odhadnut na 500-900 hnízdících párů (celá Evropa necelých 160 tisíc).
 

Další obsah k tomuto druhu

Mohlo by vás zajímat

Sýkorky řádijů
Sýkorky řádijů

Sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus) je pohyblivý pěvec. Na úvodní fotografii jsou vidět modré temeno, bílé tváře s tmavým proužkem přes oko a žlutá…

Pěkný podvečer
Pěkný podvečer

Žluva hajní (Oriolus oriolus) je pěvec s výrazným zbarvením dospělého samce: žluté tělo doplňují černá křídla a ocas. Zobák je načervenalý a přes…

Lužní les
Lužní les

šoulačka lužním lesem, pod Kosticemi a Tvrdonicemi po bránu obory soutok. Poznejte ptáky blíže: Atlas ptáků · Hlasy…

Konipas luční předoasijský
Konipas luční předoasijský

Konipas luční (Motacilla flava) je druhem malého pěvce z čeledi konipasovitých (Motacillidae), známého svou vazbou na otevřenou krajinu a charakteristickým potřásáním ocasem. Jedná…

Dnes přiletěl zase
Dnes přiletěl zase

Dudek chocholatý (Upupa epops) je nezaměnitelný pták s rezavým protáhlým tělem, černobíle pruhovanými křídly a dlouhým zahnutým štíhlým zobákem. Na hlavě má chocholku…

Podzim jak lusk
Podzim jak lusk

Králíček obecný (Regulus regulus) patří mezi nejmenší evropské ptáky. Má olivově zelenavá záda, světlou spodinu a žlutý až oranžový proužek na temeni ohraničený…

Na konci „Světa“
Na konci „Světa“

Pochopitelně na konci rybníku světa v Třeboni Poznejte ptáky blíže: Atlas ptáků · Hlasy ptáků – přehled nahrávek