Velikost

Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) – Podrobný pohled na tajemného nočního lovce

Úvod

Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) je fascinující a tajemný pták, který patří do řádu lelků (Caprimulgiformes) a čeledi lelkovitých (Caprimulgidae). Svým nočním způsobem života, dokonalým maskovacím zbarvením a charakteristickým hlasem se výrazně odlišuje od většiny ostatních evropských ptáků. Je to středně velký, hmyzožravý pták, který tráví den skrytý na zemi nebo větvi a aktivní je především za soumraku a v noci. Lelek lesní je tažný druh, který zimuje v Africe. V České republice, včetně vhodných biotopů na jižní Moravě, se jedná o zvláště chráněný a ohrožený druh. Právě nyní (začátek dubna 2025) se lelkové nacházejí na cestě ze svých afrických zimovišť a na naše území začnou přilétat koncem dubna a v květnu.

Systematické zařazení

• Řád: Lelkové (Caprimulgiformes)
• Čeleď: Lelkovití (Caprimulgidae)
• Rod: Lelek (Caprimulgus)
• Druh: Lelek lesní (Caprimulgus europaeus)

Podrobný popis a Rozpoznávací znaky

Lelek lesní dosahuje velikosti kosa nebo malého sokola (délka těla 24–28 cm, rozpětí křídel 52–59 cm) a hmotnosti 50–100 gramů. Má charakteristický vzhled přizpůsobený nočnímu životu a maskování.

• Zbarvení a Maskování: Peří je mistrovským dílem kamufláže. Je zbarveno v odstínech šedé, hnědé, béžové a černé, s jemným proužkováním, skvrněním a mramorováním, které dokonale napodobuje suchou kůru stromů, spadané listí nebo štěrkovitý podklad. Toto kryptické zbarvení jej činí téměř neviditelným, když během dne odpočívá na zemi nebo přitisknutý podél větve.
• Pohlavní dimorfismus: Samec a samice jsou si velmi podobní. Samec má však v dospělosti výrazné bílé skvrny na koncích křídel (na třech vnějších ručních letkách) a bílé rohy na vnějších ocasních perech. Tyto bílé znaky jsou dobře viditelné zejména v letu za soumraku nebo při teritoriálních či zásnubních letech. Samice tyto bílé znaky postrádá nebo jsou jen velmi malé a nevýrazné.
• Tvar těla: Má štíhlé tělo, dlouhá a špičatá křídla a poměrně dlouhý ocas. Hlava je velká a plochá s velkýma tmavýma očima, adaptovanýma na vidění za šera.
• Zobák a Huba: Zobák je velmi malý a krátký, téměř neznatelný. Kontrastuje však s obrovskou tlamou (hltanem), kterou pták při lovu široce rozevírá. Kolem zobáku má tuhá štětinovitá pírka (tzv. rictal bristles), která pravděpodobně pomáhají při navádění hmyzu do tlamy a ochraně očí.
• Nohy: Nohy jsou velmi krátké a slabé, nevhodné k chůzi; po zemi se lelek pohybuje jen neohrabaně.

Hlasový projev – Charakteristický „Zpěv“ noci

Hlasové projevy jsou pro lelka lesního typické a často jsou jediným způsobem, jak jeho přítomnost zjistit.

• „Zpěv“ samce (vrčení): Nejznámějším a nejcharakterističtějším hlasovým projevem je monotónní, dlouhotrvající vrčení či drčení („churring“), připomínající vzdálený zvuk motorky, kolovrátku nebo předení. Toto vrčení může trvat nepřetržitě i několik minut (někdy s krátkými pauzami) a jeho hlasitost a nepatrně i tónová výška se mění, jak samec otáčí hlavou. Zvuk má zvláštní ventrilokventní (břichomluvecký) efekt, takže je těžké přesně určit jeho zdroj. Samec se ozývá z vyvýšeného místa (větev, kůl, kámen) za soumraku a během teplých letních nocí, zejména od května do července. Slouží k obhajobě teritoria a lákání samic.
• Ostatní hlasy: Během letu nebo při vyrušení vydává ostré „kuik“ nebo „cek“. Při toku nebo obraně teritoria může samec také tleskat křídly – vytváří krátký, ostrý zvuk úderem křídel pod tělem.

Rozšíření a Habitat

Lelek lesní hnízdí v širokém pásu napříč Evropou (od Iberského poloostrova a Velké Británie po západní Sibiř), v severozápadní Africe a v částech Střední Asie. Je to striktně tažný druh.

Habitat: Vyhledává otevřené, suché a teplé biotopy s nízkou nebo řídkou vegetací a dostatkem volného prostoru pro lov. Není vázán na les v pravém slova smyslu, spíše na jeho okraje nebo specifické disturbance. Typické biotopy zahrnují:

• Vřesoviště a písčiny.
• Mladé lesní paseky a řídké mladé lesní kultury (zejména borové).
• Okraje lesů, průseky, světlé doubravy.
• Opuštěné pískovny, lomy, vojenské újezdy.
• Někdy i extenzivně obhospodařované vinice nebo stepní trávníky s roztroušenými stromy/keři.

Výskyt v ČR a na jižní Moravě: V České republice hnízdí roztroušeně, především v nižších a středních polohách. Preferuje oblasti s písčitým podložím a borovými lesy (např. Polabí, Doksy, Třeboňsko). Na jižní Moravě se vyskytuje typicky v borových lesích na písčitých půdách (např. oblast známá jako „Moravská Sahara“ mezi Bzencem a Hodonínem), ale může obývat i jiné vhodné lokality, jako jsou okraje doubrav, staré vinice nebo některé stepní lokality.

Chování – Pán soumraku a noci

Lelek lesní je aktivní převážně za soumraku a v noci (krepuskulární a nokturnální aktivita).

• Denní odpočinek: Den tráví nehybně na zemi, často mezi spadaným listím, nebo přitisknutý podél silnější větve stromu. Díky dokonalému maskování je extrémně těžké ho objevit. Pokud je vyrušen, prudce vzlétne a po krátkém letu opět usedne.
• Let: Let je naprosto tichý, elegantní, s mělkými údery křídel, připomínající let velkého motýla nebo netopýra. Je velmi obratný, schopný rychlých změn směru při lovu hmyzu.
• Lov: Potravu loví výhradně za letu za soumraku a v noci. Létá nízko nad zemí nebo nad korunami stromů a chytá hmyz do široce otevřené tlamy.
• Teritorialita: Samci jsou teritoriální a své území obhajují charakteristickým vrčivým zpěvem a někdy i pronásledováním vetřelců.
• Chování na silnicích: Lelci mohou být za soumraku nebo v noci přitahováni k teplému asfaltu silnic, kde někdy odpočívají nebo loví hmyz přilákaný světly aut, což je činí zranitelnými vůči kolizím s vozidly.

Potrava a Lov

Lelek lesní je specializovaný hmyzožravec. Jeho potrava se skládá především z většího létajícího hmyzu, aktivního za soumraku a v noci.

• Složení potravy: Hlavní složkou jsou noční motýli (můry) a jejich housenky (sbírané z větví?), brouci (zejména chrousti, chroustci, střevlíci), dvoukřídlí (tiplice), síťokřídlí a další dostupný hmyz.
• Způsob lovu: Loví za letu, krouží nad otevřenými plochami a aktivně vyhledává kořist pomocí zraku. Hmyz chytá do široce rozevřeného zobáku jako do sítě.

Hnízdění – Hnízdo na zemi

Hnízdění probíhá od konce května do srpna.

• Hnízdo: Lelek lesní nestaví žádné hnízdo. Vejce klade přímo na holou zem, do mělkého přirozeného důlku, často krytého listím, jehličím, kousky kůry nebo nízkou vegetací na suchém, slunném místě.
• Snůška: Snůška obsahuje obvykle 2 vejce. Vejce jsou oválná, bělavá nebo krémová, s jemným šedým a hnědým skvrněním a mramorováním, které je dokonale maskuje na podkladu.
• Inkubace: Na vejcích sedí oba rodiče (samice obvykle více, zejména přes den) po dobu asi 17–21 dní. Při vyrušení na hnízdě dospělý pták často předstírá zranění (tzv. „injury feigning“), aby odlákal predátora od vajec nebo mláďat – odletí kousek dál a třepotá se na zemi jako zraněný.
• Mláďata: Mláďata jsou polokrmivá (semiprekociální) – líhnou se opeřená a krátce po vylíhnutí jsou schopná se v případě nebezpečí trochu pohybovat, ale zůstávají na místě a jsou krmena rodiči. Mají také kryptické prachové peří. Rodiče je krmí vyvrhovaným natráveným hmyzem. Mláďata jsou schopná letu ve věku asi 16–17 dní a plně samostatná o několik týdnů později.
• Počet hnízdění: V příznivých podmínkách mohou mít lelci i dvě snůšky za sezónu.

Migrace

Lelek lesní je dálkový migrant.

• Zimoviště: Evropské populace zimují v subsaharské Africe, zejména v její východní a jižní části.
• Migrační trasy: Táhnou širokou frontou přes Středomoří a Saharu.
• Načasování: Přílet na hnízdiště v ČR probíhá pozdě, obvykle od konce dubna, ale hlavně v květnu. Odlet probíhá od srpna do září, výjimečně začátkem října. Migrují v noci.

Ohrožení a Ochrana – Zranitelný duch lesa

• Globální status (IUCN): Celosvětově je lelek lesní hodnocen jako „málo dotčený“ (LC – Least Concern).
• Status v ČR: V České republice je situace vážnější. Lelek lesní je zařazen v Červeném seznamu ptáků ČR (2017) v kategorii EN (Endangered) – ohrožený druh. Je také chráněn zákonem jako zvláště chráněný druh v kategorii silně ohrožený. Jeho populace v ČR zaznamenala v minulosti poklesy a je stále považována za zranitelnou.
• Hlavní hrozby:
  • Ztráta a degradace biotopů: Zarůstání vřesovišť a písčin náletovými dřevinami, zalesňování nelesních ploch, změny v lesním hospodaření (absence pasek a mladých porostních stádií, převod na husté monokultury), zánik extenzivní pastvy.
  • Úbytek velkého hmyzu: Intenzifikace zemědělství a lesnictví, masivní používání insekticidů snižuje dostupnost potravy.
  • Vyrušování: Zejména v době hnízdění (turistika, volný pohyb psů, lesní práce v nevhodnou dobu). Hnízda na zemi jsou velmi zranitelná.
  • Kolize s automobily: Častá příčina úmrtí, zejména na silnicích vedoucích vhodnými biotopy.
• Ochranná opatření:
  • Management biotopů: Udržování otevřených ploch (řízené vypalování vřesovišť, pastva, vyřezávání náletů), podpora specifických lesnických postupů (ponechávání pasek, tvorba světlých porostů).
  • Omezení vyrušování: Regulace vstupu do klíčových hnízdních lokalit v době hnízdění.
  • Snížení používání pesticidů: Podpora ekologického zemědělství a lesnictví.
  • Osvěta: Informování veřejnosti o potřebách tohoto druhu.

Jméno a Pověry

• České jméno „lelek“: Pravděpodobně odvozeno od jeho třepotavého, jakoby „lelkovajícího“ letu, nebo možná zvukomalebného původu.
• Vědecké jméno Caprimulgus europaeus: Caprimulgus znamená doslova „kozí dojič“ nebo „kozosaj“ (z lat. capra = koza, mulgere = dojit). Toto jméno vychází ze staré absurdní pověry, že lelci v noci sají mléko kozám a ovcím, což jim údajně způsobovalo slepotu nebo nemoci. Ve skutečnosti lelky přitahoval hmyz shromažďující se kolem dobytka. Anglické jméno „Nightjar“ (noční drnčič/vrčič) odkazuje na jeho charakteristický zpěv.

Závěr

Lelek lesní je jedinečný a nenahraditelný prvek naší avifauny. Jeho skrytý způsob života, dokonalé přizpůsobení nočnímu prostředí, hypnotický zpěv a závislost na specifických, stále vzácnějších biotopech z něj činí symbol zranitelnosti přírody. Přestože jeho vrčení může být pro mnohé obyvatele jižní Moravy a dalších oblastí stále součástí teplých letních večerů, jeho budoucnost závisí na naší schopnosti chránit a aktivně spravovat krajinu tak, aby v ní tento tajemný noční lovec nacházel dostatek prostoru, klidu a potravy. Slyšet lelka je magickým zážitkem, který stojí za to uchovat pro příští generace.

Rozšíření

Význam

Výskyt v ČR