Poznávací znaky
Vlha pestrá (Merops apiaster) je nápadná pestrým peřím i způsobem získávání potravy. Kořist vyhledává v letu a k odpočinku využívá přehledné opory. Žluté hrdlo a tmavá oční páska doplňují dlouhý zobák, který je důležitý při lovu většího hmyzu.
Prostředí a rozšíření
Vyhledává teplou otevřenou krajinu s dostatkem létajícího hmyzu a míst vhodných pro hnízdění. Důležité jsou písčité či hlinité stěny, říční břehy a podobné svahy. Stromy, keře nebo jiné vyvýšené opory využívá k odpočinku a vyhlížení kořisti v okolí.
Potrava
Loví včely, vosy, čmeláky, vážky a další větší hmyz. Za kořistí vyráží z posedu nebo ji pronásleduje za letu. Ulovený hmyz před pozřením zpracovává údery o podklad. U bodavé kořisti tím omezuje nebezpečí žihadla a usnadňuje její bezpečné spolknutí.
Hnízdění
Hnízdo ukrývá na konci chodby vyhrabané do vhodné stěny. Páry mohou hnízdit blízko sebe a vytvářet kolonie. Na hloubení chodby i péči o potomstvo se podílejí oba rodiče. Potravu přinášejí opakovaně, protože rostoucí mláďata mají vysokou spotřebu energie.
Život během roku
Vlha je tažná a evropskou zimu tráví v Africe. Při přesunech se ozývá měkkým, zvučným voláním, které často prozradí její přítomnost dříve než pohled na ptáka. Zachování hnízdních stěn a prostředí bohatého na hmyz je zásadní. U kolonií je vhodné pozorovat z odstupu a nerušit přílet rodičů.
Poznejte ptáky blíže: Vlha pestrá v atlasu · Hlasy ptáků – přehled nahrávek
