Velikost

Délka: 70-84 cm.
Rozpětí: 175-205cm, samice až 220 cm.
Hmotnost: M 2500-3000 g, F 2900-4000 g.Vejce:
Výška x šířka:63-83×53-63 mm.
Hmotnost:kolem 132 g.

Popis: Orel královský je impozantní a mohutný dravec, patřící mezi největší orly Evropy. Dosahuje délky těla 72–84 cm a rozpětí křídel 180–215 cm, přičemž samice jsou znatelně větší než samci. Dospělí ptáci jsou převážně tmavě hnědí až černohnědí. Velmi charakteristickým znakem je světle žlutá až zlatavá zadní část krku a temeno, tvořící jakousi „kápi“. Dalším typickým znakem dospělců jsou výrazné bílé skvrny na ramenou (lopatkách). Ocas je u kořene šedavý s tmavším mramorováním a na konci má širokou tmavou pásku. Silný zobák je šedočerný s výrazným žlutým ozobím. Nohy jsou opeřené hustým peřím až k prstům (tzv. kalhotky), prsty jsou žluté se silnými černými drápy. Mláďata a mladí ptáci (do cca 5-7 let věku) jsou zbarveni odlišně – převládá u nich světlejší, písčitě hnědá barva s tmavým podélným proužkováním na spodní straně těla. Postupně tmavnou a získávají šat dospělých.

Výskyt a prostředí: Areál rozšíření orla královského sahá od střední a východní Evropy (Maďarsko, Slovensko, Balkán) přes Ukrajinu a jižní Rusko až po střední Asii k jezeru Bajkal. Zimuje převážně v severovýchodní Africe, na Blízkém východě a v jižní a jihovýchodní Asii. V České republice se jedná o extrémně vzácného hnízdiče, jehož výskyt je soustředěn téměř výhradně na jižní Moravu, zejména do oblasti lužních lesů a přilehlé zemědělské krajiny podél řek Dyje a Moravy. Nacházíme se zde na samém severozápadním okraji jeho evropského hnízdního areálu. Preferuje otevřenou krajinu nížin a pahorkatin, jako jsou stepi, lesostepi a extenzivně využívaná zemědělská krajina s dostatkem potravy a solitérními velkými stromy nebo remízky pro stavbu hnízda. V posledních desetiletích se adaptoval i na hnízdění na sloupech vysokého napětí.

Potrava a lov: Hlavní složkou potravy orla královského jsou středně velcí savci. V podmínkách střední Evropy je jeho klíčovou kořistí sysel obecný, pokud je v krajině dostupný. Dále loví zajíce, králíky, křečky a další hlodavce. Významnou část potravy tvoří také ptáci, například havrani, vrány, holubi, bažanti nebo kachny. Méně často uloví i plazy. Kořist vyhlíží buď z vyvýšeného místa (strom, sloup), nebo během pomalého krouživého letu. Na kořist útočí rychlým, často překvapivým střemhlavým letem nebo ji pronásleduje po zemi.

Chování: Je to silný letec, který často plachtí a krouží ve velkých výškách, využívaje termické proudy. Dospělí ptáci jsou silně teritoriální a obhajují rozsáhlé hnízdní území. Jsou monogamní a vytvářejí pevné páry, které spolu zůstávají po mnoho let, často po celý život. Známé jsou jejich impozantní svatební lety, při kterých předvádějí akrobatické manévry.

Hnízdění: Orel královský staví obrovské hnízdo z mohutných větví, které může dosahovat průměru až 2 metry a výšky přes 1 metr. Hnízdo bývá umístěno vysoko v koruně starých, mohutných stromů (duby, topoly, borovice), často na okraji lesa nebo na solitérních stromech v krajině. Stále častěji využívá i bezpečné konstrukce sloupů elektrického vedení velmi vysokého napětí. Stejné hnízdo pár používá a každoročně dostavuje po mnoho let. Samice snáší obvykle 2 (vzácně 1 nebo 3) bělavá vejce s řídkým hnědým skvrněním. Na vejcích sedí převážně samice po dobu 43–45 dní, zatímco samec jí přináší potravu. Mláďata krmí oba rodiče. Často dochází k tzv. kainismu, kdy starší a silnější mládě usmrtí svého mladšího sourozence. Mláďata opouštějí hnízdo ve věku 65–77 dní, ale rodiče je ještě několik týdnů přikrmují v okolí hnízda. Pohlavně dospívají až v 5.–6. roce života.

Migrace: Většina populací, zejména ze severnějších a východnějších částí areálu, je tažná. Středoevropští ptáci (včetně těch z ČR, Slovenska a Maďarska) jsou spíše částečně tažní nebo potulní. Někteří dospělí jedinci mohou v oblasti hnízdiště i přezimovat, pokud mají dostatek potravy. Mladí ptáci se po osamostatnění rozptylují na větší vzdálenosti.

Ochrana a ohrožení: Orel královský je v České republice zařazen mezi kriticky ohrožené druhy a požívá nejvyššího stupně zákonné ochrany. Hnízdí zde pouze velmi malá populace, čítající v posledních letech asi 10–15 párů. Celosvětově je podle IUCN klasifikován jako zranitelný (Vulnerable). Mezi hlavní hrozby patří:

• Ztráta a degradace biotopů: Intenzifikace zemědělství, kácení starých stromů a remízků.
• Úbytek kořisti: Dramatický pokles populací sysla obecného v mnoha oblastech.
• Úhyny na sloupech elektrického vedení: Zásah elektrickým proudem na nebezpečných typech sloupů (elektrokuce) je jednou z nejčastějších příčin úmrtí.
• Nelegální lov a pronásledování: Přímé zabíjení nebo odstřel.
• Otravy: Používání nelegálních otrávených návnad (např. karbofuranu) v krajině.
• Rušení na hnízdištích: Zejména lesnickou činností, turistikou nebo fotografováním.

Původ jména a Historie:

• Jméno „královský“: Jeho druhový název „královský“ (v mnoha jazycích včetně anglického „Imperial“) pravděpodobně odkazuje nejen na jeho impozantní, majestátní vzhled a sílu, ale možná i na historické používání velkých orlů jako symbolů moci, císařství a království. Orel královský se vyskytoval i na území bývalého Rakouska-Uherska, kde byl erbovním ptákem.
• Historický výskyt v ČR: Ačkoliv je dnes extrémně vzácný, historické záznamy naznačují, že v minulosti (zejména před intenzifikací zemědělství a pronásledováním dravců) mohl být na jižní Moravě o něco běžnější. Jeho populace v celé Evropě prošla dramatickým poklesem. Současná malá populace v ČR je výsledkem postupného návratu a šíření ze stabilnějších populací v Maďarsku a na Slovensku v posledních desetiletích.

Chování a Biologie:

• Hlasové projevy: Orel královský není příliš hlasitý mimo hnízdní období. Ozývá se hlubokým, drsným, štěkavým hlasem, často jako série několika slabik „krau-krau-krau“ nebo „kok-kok-kok“. Varovné volání je ostřejší. Hlasitý je zejména během toku a při obraně teritoria.
• Dlouhověkost: Ve volné přírodě se může dožít poměrně vysokého věku, i více než 25 let. V zajetí je zaznamenána délka života i přes 40 let. Velmi vysoká je však úmrtnost mladých, nezkušených ptáků během prvních let života, zejména při hledání teritoria a potravy nebo v důsledku lidských hrozeb.
• Aktuální sezónní aktivita (začátek dubna): Vzhledem k současnému datu (začátek dubna 2025) se páry orlů královských na jižní Moravě nacházejí v plném proudu hnízdních aktivit. Probíhají u nich námluvy a upevňování párových vazeb (včetně svatebních letů), intenzivně upravují a dostavují svá mohutná hnízda a s největší pravděpodobností právě začíná snášení vajec, nebo již samice pevně sedí na snůšce. Toto období je pro ně velmi citlivé na jakékoli rušení.

Ochrana a Monitoring:

• Konkrétní ochranářská opatření: Úspěšná ochrana orla královského v našem regionu (ČR, Slovensko, Maďarsko) stojí na konkrétních krocích. Klíčové je zabezpečování nebezpečných sloupů elektrického vedení instalací ochranných prvků, aby se zabránilo úhynům způsobeným zkratem. Důležité je také hlídání známých hnízd v kritickém období před rušením (lidmi, lesnickou činností), podpora populací sysla obecného (např. vhodným managementem lokalit – kosením, pastvou) a boj proti nelegálnímu trávení a odstřelu.
• Monitoring a výzkum: Vzhledem k jeho extrémní vzácnosti je každý hnízdící pár v ČR pečlivě sledován státní ochranou přírody a ornitology. Používá se monitoring dalekohledy z bezpečné vzdálenosti, fotopasti umístěné u hnízd (pro sledování průběhu hnízdění a složení potravy) a v některých případech i kroužkování mláďat nebo využití moderních technologií jako satelitní telemetrie. Ta umožňuje sledovat pohyb a osudy jednotlivých ptáků (zejména mladých) na jejich cestách a identifikovat nebezpečná místa.
• Mezinárodní spolupráce: Protože orli neznají hranice, je pro jejich ochranu nezbytná úzká mezinárodní spolupráce, zejména se Slovenskem a Maďarskem, kde leží jádro středoevropské populace.

Závěr: Orel královský je majestátním symbolem naší přírody a jeho přítomnost v české krajině je nesmírně cenná. Pro jeho záchranu a udržení stabilní populace je nezbytná důsledná ochrana hnízdišť, zabezpečení nebezpečných sloupů elektrického vedení, boj proti nelegálním otravám a pronásledování, podpora extenzivního zemědělství a aktivní ochrana jeho klíčové kořisti, sysla obecného. Mezinárodní spolupráce v ochraně tohoto druhu je klíčová.

Ekologie

Nejčastěji se vyskytuje v nevysokých pohořích s listnatými lesy, nebo v lesích lužních. Hnízdo staví zpravidla na vysokých stromech. Od konce března snáší 2-3 vejce, na kterých se střídají oba rodiče 42-45 dní. Mláďata jsou pak na hnízdě krmena dalších 65-75 dní, a i po vylétnutí jsou ještě krmena rodiči v okolí hnízda. Častěji než u o.skalního bývá vyvedeno více než jedno mládě.
Potravu tvoří především středně velcí savci (sysel,křeček,zajíc) a mršiny, méně často ptáci.

Rozšíření

Orel královský se vyskytuje od jihovýchodní Evropy, přes Ukrajinu a jižní Rusko až po střední Sibiř. Na Pyrenejském poloostrově žije blízce příbuzný orel iberský (Aquila adalberti), který byl dříve považován za ssp. orla královského. Celková populace v Evropě se odhaduje maximálně na 400 párů.

V ČR v minulosti vzácně hnízdil. Od r. 1998 opět hnízdí 1-2 páry na Břeclavsku, vzácně se zatoulává na ostatní území státu. Z okolních zemí hnízdí 35-40 párů na Slovensku, 55-60 párů v Maďarsku a v r. 1999 zahnízdl 1 pár v Rakousku.
Staří ptáci jsou stálí, maximálně se potulují v okolí hnízdišť, mladí ptáci většinou zimují jižněji.

Význam

Zranitelný druh (VU).

Vyhledávání

Vyhledat obrázky pomocí Google | CalPhotos | Wikimedia
Vyhledat na internetu pomocí Google
Vyhledat pomocí BHL | EOL | GBIF | ITIS | Wikipedia