Velikost

Orel křiklavý (Clanga pomarina)

Systematické zařazení:

• Říše: Živočichové (Animalia)
• Kmen: Strunatci (Chordata)
• Třída: Ptáci (Aves)
• Řád: Dravci (Accipitriformes)
• Čeleď: Krahujcovití (Accipitridae)
• Rod: Clanga (dříve Aquila)
• Druh: Orel křiklavý (Clanga pomarina)

Popis:

Orel křiklavý je středně velký druh orla, nejmenší z orlů vyskytujících se v České republice.

• Velikost: Délka těla se pohybuje mezi 55–67 cm.
• Rozpětí křídel: 143–172 cm.
• Hmotnost: Samci váží 1–1,5 kg, samice jsou o něco větší a těžší, váží 1,3–2,2 kg.
• Zbarvení: Dospělí ptáci jsou převážně jednobarevně tmavě hnědí. Letky a ocasní pera mohou být o něco tmavší než zbytek těla. Někdy mají světlejší, žlutohnědé temeno a týl a světlejší okraje na svrchních krovkách křídelních. Na kořeni ocasu mají často nevýraznou světlou skvrnu ve tvaru písmene „U“ nebo „V“. Ozobí a nohy jsou žluté. Oči jsou žlutohnědé až oranžové.
• Mladí ptáci: Jsou tmavší než dospělí, často s výraznými bílými nebo nažloutlými kapkovitými skvrnami na koncích svrchních křídelních krovek, které tvoří jednu nebo dvě řady. Na zátylku mívají rezavou skvrnu. Oči mají tmavě hnědé.
• Záměna: Lze jej zaměnit s velmi podobným a blízce příbuzným orlem volavým (Clanga clanga), který je však celkově tmavší, robustnější, má širší křídla a v dospělosti nemá světlé temeno a týl. Dále je možná záměna s mladým orlem skalním nebo jinými tmavými dravci (např. káně lesní tmavé formy), od kterých se liší siluetou v letu (poměrně dlouhá, rovná křídla, držená při kroužení mírně pod vodorovnou rovinou) a dalšími znaky.
• Hlas: Jeho jméno „křiklavý“ odkazuje na jeho hlasové projevy, zejména během toku a na hnízdišti. Ozývá se vysokým, opakovaným „kji-kji-kji“ nebo „jip-jip-jip“.

Výskyt a Habitat:

• Rozšíření: Hnízdní areál zahrnuje střední, východní a jihovýchodní Evropu a zasahuje až do Malé Asie a na Kavkaz. Malá, izolovaná a zřejmě nepůvodní populace existuje i v Indii. Jedná se o striktně tažný druh.
• Migrace: Celá evropská populace zimuje ve východní a jižní Africe. Migruje na velké vzdálenosti, často ve velkých hejnech společně s jinými dravci. Odlétá v září a říjnu, vrací se koncem března a v dubnu.
• Biotop v ČR: V České republice je jeho výskyt velmi vzácný a omezený. Historicky hnízdil roztroušeně ve více oblastech, v současnosti se pravidelněji vyskytuje a hnízdí pouze na východní Moravě (např. Hostýnské vrchy, Beskydy, Bílé Karpaty) a ve Středním Poodří. Vyžaduje kombinaci starších, klidných listnatých nebo smíšených lesů pro hnízdění a otevřené krajiny (vlhké louky, pastviny, okraje rybníků, zemědělská půda) pro lov potravy. Je citlivý na rušení.

Potrava a Lov:

Orel křiklavý má poměrně pestrou stravu, která se liší podle lokality a ročního období.

• Hlavní složky potravy: Drobní savci (hraboši, myši, krtci), obojživelníci (žáby – zejména skokani), plazi (ještěrky, hadi), méně často ptáci (zejména mláďata) a větší hmyz.
• Lov: Loví převážně na zemi. Často vyhlíží kořist z posedu (strom, sloup) nebo pomalu kráčí po zemi na otevřených plochách (louky, pole). Méně často loví za letu nízko nad terénem. Na rozdíl od jiných orlů jen zřídka krouží ve velkých výškách při hledání potravy.

Hnízdění a Rozmnožování:

• Hnízdo: Páry jsou monogamní a často se vracejí na stejná teritoria. Staví si poměrně malé hnízdo (v porovnání s jinými orly) z větví, obvykle vysoko na listnatých stromech (dub, buk, jasan) uvnitř lesa nebo na jeho okraji, často v blízkosti loveckých teritorií. Hnízda používají opakovaně a každoročně je dostavují.
• Snůška: Samice snáší obvykle v květnu 1–2 (vzácně 3) bělavá vejce s hnědými skvrnami.
• Inkubace: Na vejcích sedí převážně samice po dobu 38–41 dní. Samec jí přináší potravu.
• Mláďata: Mláďata jsou krmivá. Krmí je oba rodiče.
• Kainismus: Pro orla křiklavého je typický tzv. obligátní kainismus. I když jsou ve snůšce dvě vejce a vylíhnou se dvě mláďata, starší a silnější mládě téměř vždy zabije svého mladšího sourozence během prvních dnů života. Z hnízda tak zpravidla vyletí pouze jedno mládě. Toto chování zajišťuje, že rodiče investují veškerou energii do výchovy jednoho silného potomka, což zvyšuje jeho šance na přežití, zejména v letech s nedostatkem potravy. Mládě opouští hnízdo po 50–55 dnech.

Ochrana a Status:

• Celosvětově: Podle IUCN je řazen mezi málo dotčené druhy (LC – Least Concern), i když globální trend populace je považován za klesající. V některých částech areálu (zejména na západním okraji) jeho stavy klesají výrazněji.
• V České republice: Je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy a patří mezi zvláště chráněné druhy ptáků. Jeho populace v ČR je velmi malá, odhaduje se jen na několik (cca 10-15) hnízdících párů.
• Ohrožení: Hlavními příčinami ohrožení jsou:
  • Ztráta a degradace biotopů: Úbytek vhodných lesů pro hnízdění a přeměna vlhkých luk a pastvin (hlavních lovišť) na intenzivně obhospodařovanou zemědělskou půdu nebo jejich zarůstání.
  • Vyrušování na hnízdištích: Lesnická činnost, turismus a další lidské aktivity v blízkosti hnízd.
  • Nelegální lov a používání jedů.
  • Úmrtnost na sloupech elektrického vedení.
  • Ohrožení na migračních trasách a zimovištích.

Zajímavosti:

• Křížení s orlem volavým: V oblastech společného výskytu (např. Polsko, Bělorusko) dochází k hybridizaci mezi orlem křiklavým a orlem volavým.
• Název „pomarina“ pravděpodobně odkazuje na Pomořansko, region na pomezí Německa a Polska, kde byl tento druh studován.

Orel křiklavý je symbolem zachovalých a pestrých krajin s mozaikou lesů a otevřených ploch. Jeho ochrana vyžaduje komplexní přístup zahrnující ochranu hnízdních lesů, udržování vhodných lovišť (extenzivní pastva, kosení luk) a minimalizaci rušení.

Rozšíření