Ostříž lesní

Reklamy

ostrizles

Velikost

Délka: 30-35 cm.
Rozpětí: 75-85 cm.
Hmotnost: 180-300 g.
 
Vejce.
Výška x šířka:36-47×30-36 mm.
Hmotnost:22-26 g.
 

Ostříž lesní ( Falco subbuteo )

Systematické zařazení:

  • Řád: Sokolotvární (Falconiformes)
  • Čeleď: Sokolovití (Falconidae)
  • Tyč: Sokol ( Falco )
  • Druh: Ostříž lesní ( Falco subbuteo )

Popis a rozpoznávací znaky:

Ostříž lesní je malý až středně velký dravec z čeledi sokolovitých, o něco menší a štíhlejší než poštolka obecná. Dorůstá délky těla 29–35 cm a rozpětí křídel 70–84 cm. Hmotnost se pohybuje mezi 130–340 gramy, přičemž samice jsou o něco větší a těžší než samci.

Jeho silueta za letu je charakteristická – má dlouhá, štíhlá a špičatá křídla připomínající srp a poměrně krátký, na konci rovně zakončený ocas. Let je velmi rychlý, obratný a elegantní, střídá rychlé mávání křídel s klouzavým letem.

Zbarvení:

  • Dospělí jedinci: Svrchní strana těla je tmavě šedá až šedočerná. Spodní strana je světlá (bělavá až nažloutlá) výrazně podélnými tmavými čárkami. Typickým znakem jsou nápadně rezavé červené „kalhotky“ (opeření na nohách) a spodní krovky ocasní. Hlava je tmavá tvářemi a tmavým „vousem“ pod okem, podobně jako u sokola stěhovaného, ​​ale vous ostříže je užší.
  • Mladí jedinci: Jsou celkově hnědší než dospělí, spodina těla je spíše žlutohnědá s hustším čárkováním a rezavé kalhotky chybí nebo jsou jen velmi světlé a nevyrazné. Lemování per na hřbetě je světlejší.

Hlas: Ozývá se nejčastěji v době hnízdění rychlým, pronikavým „kju-kju-kju-kju“ nebo „kikiki“. Varovný hlas je podobný, ale ostřejší.

Výskyt a prostředí:

Ostříž lesní je rozšířen ve velké části Evropy a Asie. Je to typický tažný pták. Evropské a většina asijských populací zimuje v jižní Africe a jižní Asii.

V České republice se vyskytuje na většině území od nížin do podhůří (cca do 800 m nm). Obývá především světlé lesy (listnaté i jehličnaté), okraje lesů, lesostepi, zemědělskou krajinu s remízky a alejemi, často v blízkosti vodních ploch nebo mokřadů, kde se nachází dostatek potravy. Vyhýbá se hustým souvislým lesům a zcela bezlesé krajině.

Migrace:

Ostříži jsou dálkoví migranti. Z České republiky odlétají v srpnu a září směrem na jihovýchod a jih. Hlavní zimoviště leží v subsaharské Africe. Na hnízdišti se vracejí poměrně pozdě, obvykle v druhé polovině dubna a začátkem května, kdy je již dostatek jejich hlavní potravy – hmyzu a drobných ptáků.

Potrava 

Ostříž lesní je potravní specialista. Jeho kořist tvoří především:

  1. Létající hmyz: Vážky, chrousti, motýli a další větší hmyz, který obratně miluje za letu, často ve večerních hodinách. Hmyz někdy konzumuje přímo za letu.
  2. Drobní ptáci: Především vlaštovky, jiřičky a skřivani, které milují rychlým vzdušným útokem. Je jedním z mála dravců schopných ulovit i rychlé rorýsy.

Loví ve vzduchu, často ve velkých výškách. Využívá svou rychlost a mimořádnou obratnost. Ptáky překvapuje rychlým útokem z převýšení nebo je pronásleduje v horizontálním letu.

Hnízdění a rozmnožování:

Ostříži si vlastní hnízdo nestaví. K hnízdění využívají stará opuštěná hnízda jiných ptáků, nejčastěji vran nebo krkavců, případně jiných dravců. Hnízda bývají umístěna vysoko na stromech (často borovicích, dubech, topolech) s dobrým rozhledem do okolí, obvykle na okraji lesa nebo v remízcích.

  • Tok: Probíhá brzy po příletu na hnízdiště a zahrnuje akrobatické lety a hlasové projevy.
  • Snůška: Samice snáší obvykle koncem května nebo v červnu 2–4 vejce. Vejce jsou žlutohnědá s hustými rezavými skvrnami.
  • Inkubace: Na vejcích sedí převážně samice po dobu asi 28–31 dní. Samec již během této doby přináší potravu.
  • Péče o mláďata: Mláďata jsou krmena oběma rodičům. Hnízdo opouštějí ve věku 28–34 dní (obvykle koncem července nebo začátkem srpna). Ještě několik týdnů po vyvedení jsou rodiče dokrmována a učí se milovat.

Ohrožení a ochrana:

Podle Červeného seznamu ptáků ČR je ostříž lesní hodnocen jako málo dotčený (LC) druh. Jeho populace v České republice je považována za stabilní, i když může lokálně kolísat. V Evropě je jeho populace rovněž hodnocena jako stabilní a druh není globálně ohrožen (status IUCN: Least Concern).

Možná ohrožení:

  • Intenzifikace zemědělství: Ztráta remízků, alejí a rozptýlená zeleň v krajině snižuje nabídku hnízdních příležitostí a potravních zdrojů (hmyz, ptáci).
  • pesticidů: Může snižovat dostupnost hmyzí potravy a potenciálně ovlivňovat i ptáky skrze potravní řetězec.
  • Úbytek populací vran a krkavců: Může vést k nedostatku vhodného hnízda pro ostříže.
  • Nelegální lov: I když není častý, stále se může vyskytovat.

Ochranná opatření:

  • Zachování pestré zemědělské krajiny s dostatkem dřevinné vegetace.
  • Omezení používání pesticidů.
  • Ochrana hnízdních stromů a lokalita.
  • Monitorování populace.

Zajímavosti:

  • Latinské druhové jméno subbuteo se skládá z latinského sub (blízký, pod) a buteo (káně), což odkazuje na určitou podobnost, i když systematicky jsou vzdáleny.
  • Díky své rychlosti a obratnosti byl ostříž historické využití v sokolnictví k lovu drobné pernaté zvěře.
  • Je známý své schopnosti lovit za soumraku, kdy je aktivní mnoho druhů hmyzu a netopýrů (i když netopýři tvoří jen malou část jeho jídelníčku).

Ostříž lesní je fascinující a elegantní dravec, který představuje součást naší přírody a ekosystémů, zejména jako predátor regulující populaci hmyzu a drobných ptáků.

Reklamy
 

Možné záměny

Ostříži se podobá dřemlík tundrový (Falco columbarius) – liší se kontrastní kresbou hlavy a každý se vyskytuje v jiném ročním období.
 

Rozšíření

Ostříž lesní obývá celou Evropu mimo větší části V. Británie a Skandinávie. V Evropě hnízdí cca 55000 párů. Jedná se o přísně tažný druh,zimuje v tropické Africe.
U nás hnízdí řídce na celém území do výšky zhruba 1000 m.n.m. Hustěji je osídlen jih a východ republiky. Počet u nás hnízdících párů je kolem 200.
 
Reklamy