Orel mořský

Reklamy

orelmor

Velikost

Délka: 65-92 cm.
Rozpětí křídel: 200-245 cm.
Hmotnost: samec-3500 až 5100 g.
samice-5000 až 8000 g, vyjímečně až více než 10 kg.
 
Vejce.
Výška x šířka:66-84×53-63 mm.
Hmotnost:141-145 g.
 

Orel mořský ( Haliaeetus albicilla )

1. Úvod

Orel mořský (Haliaeetus albicilla) je impozantní dravec a jeden z největších orlů Evropy i světa. Patří do čeledi jestřábovitých (Accipitridae). Tento majestátní pták, kdysi v mnoha částech Evropy na pokraji vyhynutí, je dnes symbolem úspěšné ochrany přírody a postupně se vrací do svých původních teritorií, včetně České republiky.

2. Taxonomie a Vědecké Jméno

  • Řád: Dravci (Accipitriformes)
  • Čeleď: Jestřábovití (Accipitridae)
  • Rod: Orel (Haliaeetus)
  • Druh: Orel mořský (Haliaeetus albicilla)

3. Popis a Rozpoznávací Znaky

  • Velikost a Hmotnost: Orel mořský je mohutný pták. Délka těla se pohybuje mezi 70–95 cm. Rozpětí křídel je impozantní, dosahuje 190–250 cm, což ho řadí mezi dravce s největším rozpětím křídel v Evropě. Hmotnost samic (obvykle 4–6,9 kg) je zpravidla vyšší než hmotnost samců (3,1–5,4 kg).
  • Zbarvení:
    • Dospělí jedinci: Mají převážně hnědé zbarvení těla s výrazně světlejší, někdy až krémově žlutou hlavou a krkem. Nejvýraznějším znakem dospělých ptáků je krátký, klínovitý, čistě bílý ocas. Duhovka oka je světle žlutá.
    • Mladí jedinci: Jsou celkově tmavší, hnědočerní, často skvrnití. Jejich ocas je tmavý nebo jen slabě bělavě mramorovaný. Hlava je tmavá. Duhovka je tmavě hnědá. Plného zbarvení dospělce dosahují až v 5.–6. roce života.
  • Zobák a Pařáty: Zobák je velmi silný, hákovitě zahnutý a má jasně žlutou barvu (u mladých ptáků je tmavší, šedočerný). Nohy jsou silné, neopeřené, žluté barvy, zakončené mohutnými černými drápy (pařáty), které slouží k uchvácení kořisti.

4. Výskyt a Habitat

  • Globální rozšíření: Orel mořský má široký areál rozšíření napříč Palearktickou oblastí, od Grónska a Islandu přes Skandinávii, střední a východní Evropu až po Sibiř a Dálný východ (Kamčatka, Japonsko).
  • Habitat: Vyhledává především oblasti v blízkosti velkých vodních ploch – mořská pobřeží, velká jezera, přehradní nádrže a rozsáhlé říční systémy. Nezbytnou součástí jeho teritoria jsou staré, vysoké stromy (často v lesních komplexech), na kterých si staví hnízdo. Vyžaduje klidné prostředí s dostatkem potravy.
  • Výskyt v České republice: V ČR byl orel mořský v 19. století vyhuben. Díky ochraně a přirozené expanzi z okolních populací (zejména z Polska a Německa) se od 70. a 80. let 20. století začal postupně vracet. První úspěšné hnízdění bylo zaznamenáno v roce 1984. Dnes hnízdí především v jižních Čechách (Třeboňsko), na jižní Moravě (soustava Pálavských jezer, oblast soutoku Moravy a Dyje, Podyjí) a postupně osidluje i další vhodné lokality (např. severní Čechy, Českomoravská vrchovina). Počet hnízdících párů v ČR se odhaduje na více než 100-130 a populace je považována za stabilizovanou až mírně rostoucí.

5. Potrava a Lov

Orel mořský je potravní oportunista se širokým spektrem kořisti.

  • Hlavní složka: Ryby (často střední až větší velikosti, jako kapr, štika, cejn), které loví těsně pod hladinou nebo sbírá uhynulé.
  • Další kořist: Vodní ptáci (kachny, lysky, racci, potápky, mladé labutě), menší savci (např. zajíci, ondatry).
  • Mršiny: Zejména v zimním období nepohrdne ani mršinami (např. uhynulá zvěř).
  • Kleptoparazitismus: Někdy krade kořist jiným dravcům, například orlovcům říčním.
  • Lov: Loví obvykle z vyhlídky (posedu na stromě) nebo za letu nízko nad vodní hladinou či krajinou. Kořist uchvacuje svými silnými pařáty.

6. Hnízdění a Rozmnožování

  • Páry: Orli mořští tvoří trvalé páry, které spolu často zůstávají po celý život.
  • Hnízdo: Staví obrovská hnízda (tzv. eyrie) z větví, obvykle vysoko v korunách starých stromů (duby, borovice, topoly) nebo výjimečně na skalách. Hnízdo je používáno opakovaně po mnoho let a pár ho neustále dostavuje, takže může dosáhnout hmotnosti až několika set kilogramů a průměru přes 2 metry.
  • Snůška: Samice snáší obvykle 1–3 bílá vejce, nejčastěji v období února až března.
  • Inkubace: Na vejcích sedí oba rodiče (samice více) po dobu přibližně 38–42 dní.
  • Mláďata: Mláďata se líhnou postupně a jsou krmena oběma rodiči. Jsou krmivá, zpočátku zůstávají na hnízdě. Hnízdo opouštějí (vyletují) ve věku 70–80 dní. I po vyletění jsou ještě několik týdnů až měsíců závislá na rodičích, kteří je učí lovit.
  • Pohlavní dospělost: Dosahují jí přibližně v 5 letech.
  • Délka života: V přírodě se mohou dožít 20–25 let, v zajetí i déle.

7. Chování

  • Mimo dobu hnízdění mohou být částečně společenští, zejména mladí ptáci nebo v místech s hojností potravy (např. zimní krmeliště).
  • Jsou známí svým silným, přímým letem s pomalými údery křídel, ale také schopností plachtit a kroužit ve velkých výškách.
  • Hlasový projev zahrnuje štěkavé „kjak-kjak-kjak“ nebo hlubší volání.

8. Ochrana a Ohrožení

  • Stav ochrany:
    • Celosvětově (IUCN): Málo dotčený (Least Concern – LC). Globální populace je velká a roste.
    • Evropa: Stav se výrazně zlepšil díky ochranářským opatřením.
    • Česká republika: Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a jeho prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb., je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy. Je tedy chráněn nejvyšším stupněm ochrany.
  • Ohrožující faktory:
    • Historicky: Přímé pronásledování (lov, trávení), sběr vajec.
    • Současnost:
      • Ztráta a degradace hnízdních a potravních biotopů (kácení starých lesů, vysoušení mokřadů).
      • Nelegální lov a trávení (např. karbofuranem).
      • Otrava olovem (pozření broků nebo fragmentů střel v mršinách ulovené zvěře).
      • Rušení na hnízdištích (lesnická činnost, turistika).
      • Kolize s překážkami (větrné elektrárny, dráty elektrického vedení).
  • Ochranná opatření:
    • Přísná zákonná ochrana druhu i jeho biotopů.
    • Vyhlašování ochranných pásem kolem známých hnízd s omezením hospodářské činnosti a vstupu v době hnízdění.
    • Monitoring hnízdní populace.
    • Zabezpečování nebezpečných sloupů elektrického vedení.
    • Osvěta veřejnosti.
    • Řešení problému otrav olovem (snaha o přechod na bezolovnaté střelivo).
    • Zřizování zimních přikrmovacích míst v některých oblastech.

9. Zajímavosti

  • Orel mořský je národním ptákem Polska.
  • Jeho hnízdo patří mezi největší ptačí hnízda na světě.
  • Je schopen ulovit a unést rybu vážící i několik kilogramů.

10. Závěr

Orel mořský je fascinujícím druhem, který představuje vrcholového predátora našich mokřadních a lesních ekosystémů. Jeho úspěšný návrat do české přírody je povzbudivým příkladem toho, že cílená ochrana může přinést výsledky. Přesto stále čelí hrozbám, a proto je nezbytné v ochranářských snahách pokračovat, abychom zajistili jeho trvalou přítomnost v naší krajině pro budoucí generace. Jeho pozorování ve volné přírodě je nezapomenutelným zážitkem.

Reklamy
 

Rozšíření

Palearktický typ rozšíření. V západní Evropě vzácný, směrem k východu se početnost zvyšuje. Areál druhu pokračuje dál širokým pásem až k východnímu pobřeží Asie.
V Čechách posladní hnízdiště zanikla v polovině 19.století, na jižní Moravě hnízdil do 20.let dvacátého století. Až do r.1984,kdy bylo doloženo první (neúspěšné) hnízdění, bylo naše území pravidelným zimovištěm. V letech 1978-85 bylo na třeboňsku vypuštěno 9 ptáků z umělých odchovů. První úspěšné hnízdění bylo zaznamenáno v r.1986. Počet hnízdících párů se postupně zvyšoval – i proto, že začali hnízdit ptáci z původně zimujících populací. Postupně byly obsazeny i další oblasti – Českobudějovicko, Českolipsko, jižní Morava. Na začátku 21.století u nás hnízdilo 25-30 párů a zimovalo i více než 100 jedinců. K roku 2007 vzrostla početnost až na zhruba 50 hnízdících párů.
 
Reklamy