Orlovec říční

Reklamy

orlovec

Velikost

Délka: 55-60 cm.
Rotpětí: 152-167 cm.
Hmotnost: 1300-1900 g.
 
Vejce:
Výška x šířka:50-69×40-52mm.
Hmotnost:72 g.
 

Orlovec říční ( Pandion haliaetus )

1. Úvod

Orlovec říční (Pandion haliaetus) je jedinečný dravec, dokonale přizpůsobený k lovu ryb. Je to kosmopolitní druh, což znamená, že se vyskytuje na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Tento elegantní pták je jediným zástupcem své vlastní čeledi Pandionidae, což podtrhuje jeho evoluční odlišnost od ostatních dravců. V mnoha oblastech světa jeho populace silně utrpěla v důsledku používání pesticidů (zejména DDT) a pronásledování, ale díky ochranářským snahám se jeho stavy na mnoha místech opět zotavují.

2. Taxonomie a Vědecké Jméno

  • Říše: Živočichové (Animalia)
  • Kmen: Strunatci (Chordata)
  • Třída: Ptáci (Aves)
  • Řád: Dravci (Accipitriformes) – Někdy řazen do samostatného řádu Pandioniformes
  • Čeleď: Orlovcovití (Pandionidae) – jediný rod
  • Rod: Orlovec (Pandion) – jediný druh
  • Druh: Orlovec říční (Pandion haliaetus)

3. Popis a Rozpoznávací Znaky

  • Velikost a Rozpětí: Orlovec je středně velký dravec, o něco menší než orel mořský. Délka těla se pohybuje mezi 52–60 cm a rozpětí křídel dosahuje 145–170 cm. Hmotnost se obvykle pohybuje mezi 0,9–2,1 kg, přičemž samice bývají o něco větší a těžší než samci.
  • Zbarvení: Má velmi charakteristické zbarvení. Vrchní strana těla a křídel je tmavě hnědá. Hlava je převážně bílá s širokým tmavým pruhem táhnoucím se přes oko až na stranu krku (typická „pirátská maska“). Spodní strana těla je bílá, někdy s hnědavým proužkem nebo skvrněním na hrudi (výraznější u samic). Ocas je proužkovaný. V letu jsou patrná tmavá „karpální“ skvrna na ohbí křídla zespodu a dlouhá, relativně úzká křídla, často držená zalomená v zápěstí (tvar písmene M). Duhovka oka je žlutá.
  • Adaptace pro Lov Ryb: Orlovec má několik unikátních přizpůsobení pro lov kluzkých ryb:
    • Pařáty: Velmi ostré, silně zahnuté drápy. Spodní strana prstů je pokryta ostrými šupinkami (spikuly), které zabraňují vyklouznutí kořisti.
    • Vratiprst: Vnější (čtvrtý) prst může otočit dozadu, takže dva prsty směřují dopředu a dva dozadu, což umožňuje pevnější uchopení ryby.
    • Uzavíratelné nozdry: Chrání před vniknutím vody při ponoru.
    • Husté a mastné peří: Poskytuje určitou odolnost proti vodě.

4. Výskyt a Habitat

  • Globální rozšíření: Orlovec říční má téměř celosvětové rozšíření. Obývá vhodné biotopy v Severní a Jižní Americe, Evropě, Africe, Asii i Austrálii.
  • Habitat: Je vázán na vodní prostředí. Vyhledává čisté sladkovodní i slané vody (jezera, přehradní nádrže, řeky, mořská pobřeží, laguny), které jsou bohaté na ryby a nabízejí vhodná místa k hnízdění (vysoké stromy, skalní římsy, v současnosti často i sloupy elektrického vedení nebo umělé hnízdní podložky).
  • Migrace: Většina populací ze severnějších oblastí (včetně Evropy a Severní Ameriky) je tažná. Evropští orlovci zimují převážně v subsaharské Africe. Jsou to vytrvalí letci schopní překonávat tisíce kilometrů.
  • Výskyt v České republice: Historicky v ČR orlovci hnízdili, ale v průběhu 19. a počátku 20. století jako hnízdící druh vymizeli (pravděpodobně v důsledku pronásledování a změn krajiny). V současnosti je ČR především tranzitní zemí a zastávkou během jarního a podzimního tahu. Pravidelně jsou pozorováni u větších vodních ploch (např. Třeboňsko, Novomlýnské nádrže, Poodří, přehrady). V posledních letech dochází k ojedinělým pokusům o zahnízdění, často na umělých hnízdních podložkách instalovaných v rámci podpůrných projektů (např. na severní Moravě, v západních Čechách). Návrat orlovce jako pravidelně hnízdícího druhu je jedním z cílů české ochrany přírody.

5. Potrava a Lov

  • Specializace: Orlovec říční je vysoce specializovaný lovec ryb, které tvoří přibližně 99 % jeho potravy. Jen výjimečně uloví jinou kořist (malé savce, ptáky, obojživelníky).
  • Lov: Jeho způsob lovu je unikátní a často velmi dramatický. Krouží nebo se třepotá ve výšce 10–40 metrů nad hladinou a vyhlíží kořist. Jakmile spatří vhodnou rybu pod hladinou, vrhá se střemhlavým letem, s nohama napřed, do vody. Často se při útoku zcela ponoří. Rybu uchvátí silnými pařáty a s mohutným záběrem křídel se vznese z vody. Ulovenou rybu si v letu obrací hlavou dopředu, aby snížil odpor vzduchu.

6. Hnízdění a Rozmnožování

  • Páry: Orlovci často tvoří dlouhodobé páry a vracejí se na stejná hnízdiště.
  • Hnízdo: Staví poměrně velké hnízdo z klacků, které je obvykle umístěno na vrcholu stromu, na skalní římse, sloupu elektrického vedení nebo na umělé hnízdní podložce instalované člověkem. Hnízdo bývá používáno opakovaně a každoročně zvětšováno. Výstelku tvoří jemnější materiál jako tráva nebo kůra.
  • Snůška: Samice snáší 2–4 krémově bílá vejce s výraznými hnědými a červenohnědými skvrnami. Snášení probíhá obvykle v dubnu až květnu.
  • Inkubace: Na vejcích sedí převážně samice po dobu asi 35–42 dní. Samec jí během této doby přináší potravu.
  • Mláďata: Mláďata jsou krmivá, krmí je oba rodiče. Hnízdo opouštějí ve věku přibližně 50–60 dní. Po vyletění zůstávají ještě několik týdnů v blízkosti rodičů a učí se lovit.
  • Pohlavní dospělost: Dosahují jí obvykle ve 3–4 letech.
  • Délka života: V přírodě se mohou dožít 15–20 let.

7. Chování

  • Jsou to převážně denní ptáci.
  • Mají charakteristický let s mírně zalomenými křídly.
  • Hlasově se projevují sérií jasných, pískavých hvizdů, např. „kjú-kjú-kjú“. Varovné volání je ostřejší.
  • V některých oblastech (např. v Severní Americe) si zvykli na blízkost člověka a hnízdí i v blízkosti lidských sídel, pokud mají k dispozici vhodné hnízdní příležitosti a dostatek potravy.

8. Ochrana a Ohrožení

  • Stav ochrany:
    • Celosvětově (IUCN): Málo dotčený (Least Concern – LC). Globální populace je velká a na mnoha místech stabilní nebo rostoucí díky ochranářským opatřením.
    • Evropa: Populace se výrazně zotavila po zákazu DDT a dalších ochranářských krocích.
    • Česká republika: Podle zákona č. 114/1992 Sb. a vyhlášky č. 395/1992 Sb. je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy (jako druh hnízdící nebo potenciálně hnízdící).
  • Ohrožující faktory:
    • Historicky: Přímé pronásledování (rybáři ho považovali za škůdce), sběr vajec.
    • Minulost (20. stol.): Masivní úbytek způsobený pesticidy (zejména DDT), které způsobovaly ztenčování skořápek vajec a reprodukční selhání.
    • Současnost:
      • Ztráta přirozených hnízdních příležitostí (kácení starých stromů u vod).
      • Znečištění vod ovlivňující rybí populace.
      • Rušení na hnízdištích.
      • Riziko kolize s dráty elektrického vedení (zejména pro mladé ptáky).
      • Nelegální lov v některých oblastech (zejména na migračních trasách a zimovištích).
  • Ochranná opatření:
    • Zákaz používání škodlivých pesticidů (DDT).
    • Přísná zákonná ochrana.
    • Instalace umělých hnízdních podložek – velmi úspěšné opatření, které orlovci ochotně přijímají.
    • Reintrodukční programy v oblastech, kde vymizel.
    • Ochrana vodních zdrojů a rybích populací.
    • Monitoring populací a hnízdění.
    • V ČR: Podpora návratu prostřednictvím instalace hnízdních podložek a monitoringu potenciálních hnízdišť.

9. Zajímavosti

  • Orlovec je jedním z mála dravců, kteří se při lovu zcela ponoří pod vodu.
  • Díky svému kosmopolitnímu rozšíření je známý pod mnoha různými jmény po celém světě (např. Fish Hawk v angličtině).
  • Úspěch při instalaci umělých hnízdních podložek je jedním z nejlepších příkladů aktivní druhové ochrany.

10. Závěr

Orlovec říční je fascinující dravec, jehož život je neoddělitelně spjat s vodním prostředím. Jeho specializace na lov ryb a unikátní adaptace z něj činí pozoruhodný příklad evoluce. Přestože globálně není považován za ohrožený, jeho historie ukazuje, jak citlivý může být na negativní lidské vlivy, jako je znečištění. V České republice je jeho návrat jako hnízdícího druhu stále křehký, ale probíhající ochranářské snahy a instalace hnízdních podložek dávají naději, že se tento elegantní rybář opět stane stabilní součástí naší avifauny.

Reklamy
 

Rozšíření

Orlovec říční je kosmopolitní druh, Euroasii obývá ssp. P. h. haliaetus. Hnízdí podél větších vodních ploch (jezera,velké řeky), i kolem mořského pobřeží. V Evropě početnost směrem k východu stoupá. Z okolních zemí hnízdí téměř 400 párů v Německu, a asi 50 párů v Polsku. Celoevropská populace čítá zhruba 9000 párů.
K nám celkem pravidelně zaletuje, pozorován hlavně u velkých vodních ploch. Hnízdění u nás nebylo dosud doloženo, nelze ale vyloučit.
 
Reklamy