V letu připomíná ostříž lesní obrovského rorýse, mává rychle křísly, netřepetá se. I za letu jsou nápadné jeho černé lícní pruhy, méně výrazné jsou rezavá červené „kalhotky“. Mladí ptáci jsou nenápadně hnědí a mají podélně skvrnitou hruď.

Prostředí

Žije samostatně a jeho lovecký revír v řídké lesnaté stepi a kulturní krajině s lesy je velmi rozsáhlý. Nevyskytuje se nad městy. Řídce hnízdí po celém území Čech a Moravy.

Rozmnožování

Když se loňská mláďata navrátí ze zimoviště v tropické Africe, mají sice ještě šat mladých ptáků, mohou se však už rozmnožovat. Koncem dubna nebo začátkem května obsazují hnízdiště, vejce začínají samice klást až koncem května nebo počátkem června. Jako všichni sokoli nestaví hnízdo, ale obsazují hnízda jiných ptáků, a to vícekrát, hlavně taková hnízda, která přečkala bez úhony zimu. Volba padne nejčastěji na hnízda vran, postavená co nejvýše v koruně stromů. Na 2 až 4 vejcích sedí ptáci 28 dní, nejčastěji dvě mláďata jsou pak na hnízdě 4 týdny.

Potrava

Lovící ostříž poskytuje úžasnou podívanou. Vyráží k lovu, jakmile se malý pták v jeho blízkosti odváží vyletět. Kořist přepadne s hravou elegancí a tak rychle, že jej jen stěží můžeme zrakem sledovat. Nemůže-li se pronásledovaný pták co nejdříve ukrýt v křoví, je ztracen. Jen vlaštovek se musí ostříž často vzdát, když je předtím štval s vytrvalostí loveckého psa a marně se na ně mnohokrát pokoušel udeřit. Ostříž lesní loví dlouho do soumraku a napadá i netopýry a vážky. Byli pozorováni dokonce i ostříži, lovící při svitu měsíce. Při útoku v rychlosti přes 150 km/h nemůže ostříž dopadnout na zem, je však schopen srazit sedící ptáky z větví a v době, kdy je hojnost hmyzu, dovede jej vsedě sbírat ze země. Vážky loví přímo ve vzduchu, takže se jejich křídla po útoku volně snášejí k zemi. Ulovené ptáky však pečlivě oškubává a teprve pak roztrhá, takže nakonec zbydou jen křídla, spojená klíčními kostmi. Takový způsob „škubání“ je pro mnohé sokoly typický a prozrazuje jejich přítomnost. Největší kořistí ostříže je u nás ve střední Evropě hrdlička divoká.

Když koncem června opustí mláďata hnízdo, nejsou ještě dlouho samostatná. Než si zdokonalí své letecké umění a loveckou zdatnost, házejí jim rodiče v letu vysoko ve vzduchu zabité nebo poraněná ptáky. Chybí-li mladý pták kořist, vrhá se za ní střemhlav starý pták znovu a zachytí ji dřív, než dopadne na zem. Rodina se rozpadá až v době podzimního tahu. Ostříži přezimují v tropické Africe. Když se tam po bouři začnou rojit termiti, shromáždí se tu přezimující ptáci z širokého okolí a společně sezobávají termití královny při jejich svatebním letu. Ostříž je schopen ulovit i rorýse, ukrást poštolce myš a dovede se koupat tak, že v akrobatickém letu zavadí o vodní hladinu.

Rozšíření a početnost
Ostříž lesní patří k druhům s palearktic-kým typem rozšíření. Jeho hnízdní areál tedy zahrnuje Eurasii od Portugalska a jižní Anglie, přes severní Afriku a střední Asii, až na východ po Kamčatku, Sachalin a Japonsko (Hudec a kol., 2005). Evropská hnízdní populace dosahuje 120 tis. párů a v kontextu jeho celkového rozšíření představuje pouze 5–24 % populace celosvětové. V letech 1970–1990 byla hodnocena jako stabilní, a to i přes pokles v Německu a Finsku. V letech 1990–2000 zůstává nadále stabilní nebo mírně rostoucí, což zde ostříže řadí k zabezpečeným druhům (BirdLife International 2004). V letech 2000–2003 byla početnost ostříže lesního v ČR odhadnuta na 200–300 párů a v Čer-vené knize ohrožených druhů ČR figuruje v kategorii EN – druh ohrožený (Šťastný et al., 2006).

Prostředí a způsob života
Pohlédneme-li na mapu rozšíření ostříže lesního, vyčteme z ní, že se jedná o dravce obývajícího řídce celé území ČR. Početnější je ale v její východní části včetně jižních a východních Čech. Tento dravec se vyskytuje především v nižších a středních polohách s nesouvislými lesy a v blízkosti vod. Hnízdí zvláště v lesích borových, ale i smíšených, a listnatých, které doplňují otevřenou stepní nebo zemědělskou krajinu. Nalezneme jej také v remízcích a stromořadích, ale jen v tom případě, že mu mohou poskytnout dostatek hnízdních příležitostí v podobě starých, vysoko umístěných hnízd krkavcovitých nebo jiných dravců. Sám si totiž hnízdo nestaví (Šťastný et al., 2006). Ostříž lesní je druhem tažným, zimujícím v subsaharské Africe. Na zimoviště odlétá od poloviny srpna do začátku října a na hnízdiště se vrací nejčastěji v druhé polovině dubna a začátkem května. Středoevropské populace táhnou jižním a jihozápadním směrem přes západní Středomoří a Apeninský poloostrov, východoevropské patrně východním okrajem Středomoří, dále přes Arabský poloostrov, Irák a Irán (Cepák et al., 2008).

Popis
Velikostí odpovídá ostříž lesní poštolce. V letu, kdy ho spatříme nejčastěji, může připomínat velkého rorýse. Má dlouhá, úzká, srpovitě prohnutá křídla a kratší hranatý ocas. Létá rychle a prudce, nikdy se netřepetá na místě. Staří ptáci jsou svrchu tmavošedí a zespodu tmavší s bílým hrdlem. Zblízka jsou vidět cihlově červené „kalhotky“ a podbřišek, výrazně podélně tmavě čárkované břicho a hruď a nápadný černý vous. Mladí ptáci červené „kalhotky“ nemají, spodina těla je žlutavě béžová a svrchní část těla je hnědší (Svensson et al., 2012). Na hnízdišti se ozývá vysokým opakovaným kikikiki.

Hnízdění a péče o mláďata
Po příletu na hnízdiště se pár projevuje svatebními lety, kdy spolu oba ptáci krouží ve výšce, prudce padají dolů a opět stoupají. Páření probíhá na stromě. Ostříži bývají věrni místu hnízdění, byť se na loňské hnízdo nevracejí, ale hledají si nové. Hnízda byla u nás nejčastěji umístěna na smrku a borovici ve výšce cca 15 m. V průběhu května a června snáší samice do hnízda 2–4 vejce. Vejce jsou snášena denně a oba ptáci se na nich střídají v sezení po dobu 28 dní. Prvních 8–10 dní po vylíhnutí jsou mláďata zahřívána a krmena samicí, které přináší potravu samec. Hmyzem později krmí oba z rodičů. V případě větší kořisti ji samec předává samici, která ji pak mláďatům trhá. Ta zůstávají na hnízdě 23–34 dní a určitou dobu jsou krmena i po vylétnutí. Vyvedena jsou nejčastěji dvě mláďata. Staří ptáci se na hnízdišti projevují velmi bojovně a neváhají zaútočit i na mnohem větší dravce. Pohlavní dospělosti dosahuje ostříž v 2. kalendářním roce života. Hnízdí jednou a k náhradní snůšce dochází jen při zničení čerstvých nebo slabě nasezených vajec (Hudec a kol., 2005).

Potrava
Potravu ostříže tvoří výhradně hmyz a drobní ptáci. Ve Fauně ČR (Hudec a kol., 2005) jsou uvedeny výsledky studie uskutečněné v Německu, kdy bylo v potravě ostříže zjištěno 55 druhů ptáků, 5 druhů savců a jedna ještěrka. Z ptáků převažovali vlaštovky, skřivani polní a jiřičky, z větších ptáků byl uloven mladý krahujec, mladá kukačka či dudek, drozd zpěvný nebo brávník, ze savců to byli netopýři, hraboš polní a norník rudý. Značné množství potravy tvořil hmyz, včetně brouků, motýlů, blanokřídlých, vážek, kobylek a saran-čat. Hmyz loví ostříž za letu zobákem, pak jej uchopí pařáty a podává si ho k zobáku. Ostříže lze často pozorovat poblíž hnízdních kolonií břehulí nebo na konci léta u rákosin, do kterých se slétají k nocování vlaštovky. Tyto druhy loví velice prudkým a rychlým útokem během střemhlavého pádu s křídly přitisknutými k tělu. Tímto způsobem loví nejen kořist pohybující se ve vzduchu, ale i hmyz či savce sedící na zemi. Ve vzduchu bývá jeho lov většinou úspěšný.

Význam a ochrana
Vzhledem ke složení potravy ostříže lesního jej člověk, hospodář a chovatel nemůže vnímat jako škodlivého. Stejně tak, s přihlédnutím k jeho početnosti, se jeho vliv nemůže negativně projevit ani na početních stavech druhů, které loví. Tento malý sokolovitý dravec si naopak zaslouží naši plnou ochranu. Ta je ošetřena stejně jako v případě všech volně žijících živočichů v České republice zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a zákonem č. 218/2004 Sb., kterým byly do zákona zapracovány povinnosti vyplývající pro Českou republiku ze dvou směrnic Evropských společenství, a to ze směrnice Rady 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků a směrnice Rady 82/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
I přes impozantní lovecké schopnosti je ostříž lesní jen zřídka využíván v sokolnictví. Souvisí to s problémy s jeho odchovem. Zde není na škodu zmínit právní rámec podmínek držení a chovu dravců, který je ošetřen § 44 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů a § 9–13 vyhlášky č. 244/2002 Sb., která upřesňuje podmínky držení dravců k sokolnickým účelům.
Jak už bylo řečeno u jiných druhů ptáků, monitoring jednotlivých hnízd a individuální přístup každého lesního hospodáře zajišťující minimalizaci rušivých zásahů v době hnízdění, je tím nejvhodnějším a nejúčinnějším způsobem ochrany také ostříže lesního.