Rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus)

1. Zařazení

• Říše: Živočichové (Animalia)
• Kmen: Strunatci (Chordata)
• Třída: Ptáci (Aves)
• Řád: Pěvci (Passeriformes)
• Čeleď: Rákosníkovití (Acrocephalidae)
• Rod: Rákosník (Acrocephalus)
• Druh: Rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus)

2. Popis a Rozpoznávací Znaky

Rákosník proužkovaný je malý, štíhlý pěvec, o něco menší než vrabec, dorůstající délky 11,5–13 cm a vážící 10–15 gramů.

• Zbarvení: Svrchní strana těla je hnědá s výraznými tmavými podélnými proužky (čárkováním), zejména na hřbetě a křídlech. Spodina těla je světlá, bělavá až nažloutlá, boky jsou béžové bez čárkování.
• Hlava: Nejnápadnějším znakem je výrazný, široký, krémově bílý nadoční proužek (supercilium), který ostře kontrastuje s tmavým proužkem přes oko a tmavým, neproužkovaným temenem. Toto je klíčový znak pro odlišení od podobných druhů.
• Ocas: Ocas je poměrně krátký, často držený mírně vzhůru nebo jím pták pocukává.
• Pohlaví a věk: Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Mladí ptáci v prvním létě jsou podobní dospělým, ale mohou mít žlutavější nádech na spodní straně těla.
• Záměna: Lze jej zaměnit s jinými rákosníky, zejména s rákosníkem obecným (Acrocephalus scirpaceus). Ten je však celkově jednotněji hnědý, bez výrazného proužkování na hřbetě a postrádá nápadný světlý nadoční proužek.
• Hlas a zpěv: Zpěv je velmi charakteristický – hlasitý, rychlý, energický sled trylků, skřípavých a cvrčivých zvuků, často s vloženými imitacemi jiných ptačích hlasů. Samec zpívá z vyvýšeného místa (stéblo rákosu, vrchol keře) nebo i v krátkém třepotavém letu. Vábení je tvrdé „ček“ nebo ráznější „čerrr“.

3. Výskyt a Habitat

• Rozšíření: Rákosník proužkovaný je rozšířen ve velké části Evropy (kromě nejjižnějších oblastí a Islandu) a v mírném pásu západní a střední Asie.
• Migrace: Je to typický dálkový migrant. Na hnízdiště v Evropě přilétá od dubna do května. Zimuje v subsaharské Africe, kam odlétá od srpna do října. Během migrace překonává obrovské vzdálenosti, včetně přeletu Sahary.
• Habitat: Vyhledává otevřené, vlhké biotopy s hustou, nízkou až středně vysokou bylinnou vegetací a křovinami. Typicky hnízdí v:
  • Okrajích rákosin a ostřicových porostech (často na sušších místech než rákosník obecný).
  • Zarostlých březích rybníků, jezer, kanálů a řek.
  • Vlhkých loukách s roztroušenými keři (vrby, olše).
  • Mokřadech, bažinách.
  • Někdy i v sušších biotopech, jako jsou husté porosty kopřiv, vysoké trávy nebo dokonce v zemědělské krajině (např. pole s řepkou, pokud poskytují dostatečný kryt).
• Výskyt v ČR: V České republice je běžným hnízdícím druhem a také hojným protahujícím migrantem. Vyskytuje se na vhodných biotopech od nížin až do středních poloh po celé zemi.

4. Chování a Potrava

• Chování: Je to velmi aktivní a čilý pták. Při hledání potravy se obratně pohybuje v husté vegetaci, často šplhá po stéblech. Při zpěvu samec často sedí na exponovaném místě nebo podniká krátké „svatební“ lety. Mimo hnízdní období je spíše nenápadný a skrytý. Migruje převážně v noci.
• Potrava: Je převážně hmyzožravý. Živí se různými druhy hmyzu (mšice, dvoukřídlí, jepice, brouci) a jeho larvami, pavouky a drobnými měkkýši. Potravu sbírá z listů a stonků rostlin. Na podzim může v malé míře konzumovat i bobule.

5. Rozmnožování

• Hnízdění: Hnízdí jednou až dvakrát ročně od května do července.
• Hnízdo: Staví si hluboké miskovité hnízdo, obvykle velmi nízko nad zemí nebo vodní hladinou (do 50 cm), dobře ukryté v husté vegetaci (tráva, ostřice, kopřivy, spodní části keřů). Stavebním materiálem jsou stébla trav, listy, rostlinná vlákna a mech, výstelku tvoří jemnější materiál, chlupy nebo peří. Hnízdo staví převážně samice.
• Snůška: Samice snáší 4–6 žlutavých nebo zelenavých vajec s hustými hnědými skvrnkami.
• Inkubace a péče: Na vejcích sedí převážně samice po dobu asi 13–15 dní. O vylíhlá mláďata se starají oba rodiče. Mláďata opouštějí hnízdo po 10–12 dnech, ještě než jsou plně schopná letu, a rodiče je dokrmují v okolní vegetaci.

6. Ochrana a Ohrožení

• Celosvětový status (IUCN): Málo dotčený (LC – Least Concern). Globální populace je velká a druh není považován za ohrožený.
• Status v ČR: Je hodnocen jako běžný druh, jehož populace je víceméně stabilní, ačkoli lokálně může být ohrožen. Spadá pod obecnou ochranu ptáků.
• Ohrožení: Hlavní hrozbou je ztráta a degradace vhodných biotopů – odvodňování mokřadů, regulace vodních toků, zarůstání neudržovaných luk dřevinami, intenzifikace zemědělství (likvidace mokřadů v polích, používání pesticidů snižujících potravní nabídku). Problémy mohou nastávat i na tahových cestách a zimovištích v Africe (sucho, změny krajiny).

7. Zajímavosti

• Jeho komplexní a hlasitý zpěv je jedním z charakteristických zvuků vlhkých luk a rákosin na jaře a v létě.
• Patří mezi ptáky s jednou z nejdelších migračních tras v poměru k velikosti těla.
• Díky kroužkování bylo zjištěno, že se jednotliví ptáci často vracejí na stejná hnízdiště i zimoviště.

Závěr

Rákosník proužkovaný je běžným, ale díky svému vzhledu (výrazný nadoční proužek) a zejména charakteristickému zpěvu dobře rozpoznatelným pěvcem našich mokřadů, vlhkých luk a zarostlých břehů. Jako dálkový migrant spojuje Evropu s Afrikou. Jeho přítomnost indikuje zachovalost vlhkých biotopů, které jsou důležité pro mnoho dalších druhů živočichů a rostlin.