Velikost

Skřivan lesní (Lullula arborea) v České republice

Úvod

Skřivan lesní (Lullula arborea) je malý pěvec z čeledi skřivanovitých, který je proslulý svým nádherným, flétnovitým a často melancholicky znějícím zpěvem. Tento zpěv, často přednášený za charakteristického krouživého letu vysoko na obloze, patří k nejkrásnějším hlasům naší ptačí přírody a dal rodu i vědecké jméno (Lullula). Na rozdíl od svého známějšího příbuzného skřivana polního obývá specifické biotopy – otevřené, suché a teplé lokality s mozaikou nízké vegetace, holé půdy a rozptýlených stromů či keřů. V České republice se jedná o zvláště chráněný a ohrožený druh, jehož výskyt je vázán na vhodné biotopy. Vzhledem k tomu, že patří mezi velmi časné navrátilce ze zimovišť, je v současné době (začátek dubna) již přítomen na svých českých hnízdištích a probíhají zde jeho hnízdní aktivity.

Systematické zařazení

• Řád: Pěvci (Passeriformes)
• Čeleď: Skřivanovití (Alaudidae)
• Rod: Lullula (Skřivan)
• Druh: Skřivan lesní (Lullula arborea)

V České republice se vyskytuje nominátní poddruh L. a. arborea.

Popis a rozpoznávací znaky

• Velikost a vzhled: Malý skřivan (délka těla 13,5–15 cm, rozpětí křídel 27–30 cm, hmotnost 22–35 g), zřetelně menší a celkově zavalitější než skřivan polní. Má relativně velkou hlavu, krátký ocas a krátkou, ale zřetelnou chocholku na temeni, kterou může vztyčovat. Po zemi se pohybuje chůzí, nikoli poskakováním.
• Zbarvení: Ochranné (kryptické) zbarvení. Svrchní strana těla je pískově hnědá s tmavším podélným proužkováním. Spodina těla je bělavá nebo nahnědlá s jemným tmavým čárkováním na hrudi (čárkování je jemnější a omezenější než u skřivana polního). Velmi charakteristickým znakem je výrazný bělavý nadoční proužek (supercilium), který se táhne až do týla, kde se oba proužky téměř spojují. Dalším důležitým znakem (viditelným zblízka nebo v letu) je kontrastní černobílá skvrna na ohbí křídla (v oblasti křidélka/aluly). Krátký ocas má tmavší střed a bílé okraje a špičku vnějších per. Zobák je poměrně štíhlý, nohy růžovohnědé.
• Pohlavní dimorfismus: Samec a samice jsou zbarveni stejně.
• Mláďata: Podobají se dospělým, ale opeření působí více skvrnitě nebo šupinatě díky světlým lemům per. Chocholka je méně vyvinutá.
• Odlišení od podobných druhů: Od skřivana polního se liší menší velikostí, kratším ocasem, přítomností chocholky, výrazným nadočním proužkem sbíhajícím se v týle a černobílou skvrnou na křídle. Zpěv a biotop jsou také odlišné. Od chocholouše obecného se liší menší velikostí, kratší a méně špičatou chocholkou a jiným zpěvem.

Hlas

• Zpěv: Je považován za jeden z nejkrásnějších ptačích zpěvů. Je to řada melodických, flétnovitých, lehce melancholických tónů a trylků, často znějících jako „lů-lů-lů-lů-lů…“ nebo „tlí-tlí-tlí-tluítluítluí…“, které plynule přecházejí jedna v druhou a postupně klesají na tónině. Samec zpívá velmi vytrvale, často za charakteristického krouživého nebo spirálovitého letu vysoko na obloze, ale i z vyvýšeného místa (vrcholek stromu, dráty) nebo dokonce ze země. Zpívá často i v noci, zejména za měsíčního svitu.
• Vábení: Tekuté „tluitlui“ nebo „didloi“.

Výskyt a biotop v České republice

• Rozšíření v ČR: Hnízdí roztroušeně na vhodných lokalitách po většině území ČR, od nížin až do podhorských oblastí. Není však plošně rozšířený a ve velkých oblastech intenzivní zemědělské krajiny nebo souvislých lesů chybí. Jeho populace v minulosti výrazně poklesla, v posledních desetiletích se zdá být stabilní nebo v některých oblastech mírně narůstá, pravděpodobně vlivem změn v lesním hospodaření (vznik světlin). Odhadovaná velikost populace v letech 2001–2003 byla 15 000–30 000 párů.
• Biotop v ČR: Je specialistou na otevřené, suché a teplé biotopy s mozaikovitou strukturou. Vyžaduje kombinaci nízké, řídké vegetace nebo holé půdy pro hledání potravy a zároveň přítomnost nějaké vertikální struktury (rozptýlené stromy, keře, okraje lesa) pro zpěv, pozorování a úkryt. Typickými biotopy jsou:
  • Vřesoviště a písčiny.
  • Suché pastviny a louky s roztroušenými stromy (zejména borovice, břízy, duby).
  • Velké lesní paseky, světliny, mladé řídké výsadby (zejména borové kultury na píscích).
  • Okraje světlých borových a doubravových lesů.
  • Vojenské újezdy a bývalé vojenské prostory.
  • Někdy i vinice s travnatým porostem, staré sady nebo okraje lomů a pískoven.
• Výskyt na Břeclavsku: Přímo v bezprostředním okolí Břeclavi, které je charakterizováno lužními lesy a intenzivní zemědělskou krajinou, pro něj není typický biotop. Vhodnější lokality se však nacházejí v širším regionu jižní Moravy, zejména v oblastech borových lesů na píscích (např. oblast „Moravské Sahary“ mezi Bzencem a Hodonínem, severovýchodně od Břeclavska) nebo na některých stepních lokalitách či vhodně obhospodařovaných vinicích v jiných částech Jihomoravského kraje.

Migrace a přítomnost v ČR

• Status: Je částečně tažným druhem. Většina české populace migruje.
• Přílet do ČR: Patří mezi velmi časné jarní migranty. Na hnízdiště přilétá již koncem února a v průběhu března.
• Aktuální stav (4. dubna): Skřivani lesní jsou již plně přítomni na svých hnízdištích v celé ČR. Samci intenzivně zpívají (často v letu) a obhajují teritoria. Probíhá párování a příprava k hnízdění, nejčasnější páry mohou již začínat se snášením vajec.
• Odlet z ČR: Odlétá v září a říjnu. Malá část ptáků se může pokusit přezimovat v nejteplejších oblastech ČR, ale zimování je vzácné.
• Zimoviště: Hlavní zimoviště našich ptáků leží v oblasti Středomoří a v západní Evropě.

Potrava v ČR

Potrava se mění sezónně. Na jaře a v létě (v době krmení mláďat) převažuje živočišná složka – hmyz (brouci, housenky, kobylky, mravenci) a pavouci. Na podzim a v zimě se živí převážně semeny trav a různých bylin, případně obilím. Potravu sbírá výhradně na zemi.

Chování v ČR

Je to typický pozemní pták. Na zemi se pohybuje chůzí. Díky svému kryptickému zbarvení je na zemi často nenápadný, dokud nevzlétne nebo nezazpívá. Nejnápadnější je samec při svém charakteristickém zpěvném letu. Mimo hnízdní období se může sdružovat do menších hejn.

Hnízdění a rozmnožování v ČR

• Období: Hnízdí od dubna do července. Běžně mívá dvě snůšky ročně, někdy i tři.
• Hnízdo: Staví si hnízdo na zemi, obvykle dobře ukryté v mělké jamce pod ochranou trsu trávy, vřesu nebo nízkého keříku. Hnízdo staví samice z travin, kořínků a mechu, vystýlá ho jemnými stébly a chlupy.
• Snůška a inkubace: Snáší 3–5 (nejčastěji 4) vajec. Vejce jsou bělavá nebo nažloutlá s hustým jemným skvrněním rezavohnědé nebo šedavé barvy. Na vejcích sedí převážně nebo výhradně samice po dobu 11–15 dní.
• Péče o mláďata: Mláďata krmí oba rodiče hmyzem a pavouky. Hnízdo opouštějí ještě před plným vzletností ve věku 11–13 dnů a ukrývají se v okolní vegetaci. Rodiče je dokrmují ještě několik týdnů.

Status ochrany a ohrožení v České republice

• Legislativa: Je zařazen mezi zvláště chráněné druhy v kategorii Silně ohrožený (SO) (dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.).
• Červený seznam ČR (2017): Je zařazen v kategorii Ohrožený (EN). Tento status odráží jeho vazbu na specifické a často ubývající biotopy a historický pokles populace.
• Příčiny ohrožení: Hlavní hrozbou je ztráta a degradace vhodných biotopů:
  • Zánik vřesovišť a suchých pastvin.
  • Zalesňování nebo zarůstání lesních světlin a pasek náletem dřevin.
  • Změny v lesním hospodaření (přechod k hustším porostům, absence rozvolněných okrajů).
  • Intenzifikace zemědělství (rozorávání mezí a travnatých ploch, používání pesticidů).
  • Rušení v hnízdní době v rekreačně využívaných oblastech.
• Ochranná opatření: Ochrana spočívá především v udržování nebo obnově vhodných biotopů – management vřesovišť, udržování otevřených ploch v lesích (pasečné hospodaření, prosvětlování), podpora extenzivní pastvy, vytváření vhodných struktur v krajině.

Závěr

Skřivan lesní je skromný, ale svým zpěvem naprosto okouzlující pták české přírody. Jeho přítomnost signalizuje zachovalé otevřené biotopy s mozaikovitou strukturou. V České republice patří mezi ohrožené a zvláště chráněné druhy, především kvůli úbytku jeho specifických životních prostředí. V současné době (začátek dubna) již můžeme jeho nádherný zpěv slyšet na vhodných lokalitách po celé republice, včetně širší oblasti jižní Moravy (např. v písčitých borech), kam přilétá mezi prvními migranty. Jeho ochrana vyžaduje citlivý přístup k managementu krajiny, který zohledňuje potřeby tohoto i dalších druhů vázaných na otevřené a polotevřené biotopy.

Rozšíření

Význam

Rozšíření v ČR