Šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla)
Úvod
Šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla) je drobný pěvec z čeledi šoupálkovitých (Certhiidae), typický svým nenápadným, kryptickým zbarvením a specializovaným způsobem života. Jeho české i vědecké jméno (brachydactyla znamená „krátkoprstý“) odkazuje na jeden z rozlišovacích znaků oproti jeho velmi podobnému příbuznému, šoupálkovi dlouhoprstému (Certhia familiaris). Šoupálek krátkoprstý je mistrem ve šplhání po kmenech stromů, kde pomocí svého tenkého, zahnutého zobáku prohledává škvíry v kůře a hledá potravu. Tento druh je typickým obyvatelem listnatých a smíšených lesů, parků a zahrad nižších a středních poloh. V České republice se jedná o běžného a rozšířeného ptáka.
Systematika a taxonomie
Šoupálek krátkoprstý patří do rodu Certhia, který zahrnuje několik velmi podobných druhů šoupálků rozšířených v Holarktické oblasti. Společně s šoupálkem dlouhoprstým tvoří tzv. „sesterské druhy“, které se pravděpodobně vyvinuly z jednoho předka během ledových dob, kdy byly populace izolovány. Šoupálek krátkoprstý je typičtější pro teplejší, listnaté lesy jižnější a západní Evropy, zatímco šoupálek dlouhoprstý preferuje jehličnaté a smíšené lesy chladnějších oblastí a vyšších nadmořských výšek.
Rozlišuje se několik poddruhů, které se liší jemnými rozdíly ve zbarvení a velikosti zobáku:
Popis a identifikace
Šoupálek krátkoprstý je malý pták, délkou těla dosahuje 12–13,5 cm a hmotností 7,5–11 gramů. Má štíhlé tělo, poměrně dlouhý, dolů zahnutý zobák a tuhá, zašpičatělá ocasní pera, o která se opírá při šplhání po kmeni, podobně jako datlové.
Rozšíření a biotop
Šoupálek krátkoprstý je rozšířen v západní, střední a jižní Evropě (na sever zhruba po Dánsko a jižní Švédsko, na východ po Polsko, Slovensko, Maďarsko, Balkán), dále v Malé Asii a severozápadní Africe.
Výskyt v České republice
V ČR je šoupálek krátkoprstý běžným, stálým a široce rozšířeným druhem. Vyskytuje se na většině území od nížin do podhůří (cca do 700–800 m n. m.), nejhojnější je v teplých listnatých lesích, lužních lesích, parcích a zahradách. Ve vyšších polohách a v horských (zejména jehličnatých) lesích jej nahrazuje šoupálek dlouhoprstý. Celková populace v ČR je odhadována na 300 000 – 600 000 hnízdících párů (dle Českého svazu ochránců přírody, ČSO).
Chování
Šoupálci jsou typičtí svým pohybem po stromech. Přilétají obvykle ke spodní části kmene a poté spirálovitě šplhají vzhůru, přičemž neustále prohledávají škvíry v kůře. Pohybují se trhavými přískoky, opírají se o tuhá ocasní pera. Když dosáhnou horní části kmene nebo silnější větve, přeletí nízkým, mírně vlnitým letem k patě dalšího stromu a celý proces opakují. Po větvích dolů nešplhají (na rozdíl od brhlíka). Jsou velmi aktivní a neposední. Mimo hnízdní období žijí obvykle jednotlivě, někdy se mohou připojit ke smíšeným hejnům sýkor. Jsou teritoriální, zejména v době hnízdění.
Potrava
Potrava šoupálka krátkoprstého je téměř výhradně živočišná. Skládá se z drobného hmyzu (dospělci, vajíčka, larvy, kukly), pavouků a jiných malých bezobratlých, které sbírá z povrchu a ze štěrbin v kůře stromů pomocí svého tenkého, pinzetovitého zobáku. Složení potravy se může měnit sezónně podle dostupnosti kořisti. Jen velmi vzácně může pozřít i drobná semena.
Rozmnožování a hnízdění
Hnízdní období začíná v dubnu a trvá obvykle do června, někdy mohou páry zahnízdit i dvakrát za sezónu.
Hlasové projevy
Hlas je klíčovým znakem pro odlišení od šoupálka dlouhoprstého.
Rozpoznání hlasu je nejspolehlivější metodou identifikace těchto dvou druhů v terénu.
Migrace
Šoupálek krátkoprstý je převážně stálý pták. Většina populací zůstává na svých hnízdištích celoročně. Pouze ptáci ze severnějších nebo výše položených oblastí mohou v zimě podnikat kratší potulky nebo přelety do nižších poloh s příznivějšími podmínkami a větší dostupností potravy. Mladí ptáci se po vyhnízdění rozptylují do okolí.
Status ochrany a ohrožení
Globálně je šoupálek krátkoprstý hodnocen IUCN jako málo dotčený (Least Concern). Jeho populace v Evropě je považována za stabilní nebo dokonce mírně rostoucí a druh rozšiřuje svůj areál směrem na sever a východ.
V České republice se jedná o běžný druh, který není přímo ohrožen. Je chráněn obecně jako většina volně žijících ptáků podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Pro jeho podporu je vhodné zachovávat staré stromy v lesích i mimo les (parky, zahrady, aleje) a vyvěšovat speciální šoupálčí budky.
Závěr
Šoupálek krátkoprstý je nenápadný, ale fascinující pták, dokonale přizpůsobený životu na kmenech stromů. Jeho „myší“ šplhání a systematické prohledávání kůry je charakteristickým prvkem života v listnatých lesích, parcích a zahradách. Ačkoliv jeho rozlišení od blízce příbuzného šoupálka dlouhoprstého může být vizuálně náročné, jejich odlišné hlasové projevy umožňují spolehlivou identifikaci. Díky své přizpůsobivosti a relativně stabilní populaci patří šoupálek krátkoprstý mezi běžné ptačí obyvatele české krajiny, jehož přítomnost můžeme ocenit při procházkách téměř v každém větším parku nebo starším listnatém lese.
*Enter your name
*Email not valid.
Do not change these fields following